Český červený kříž

V Libereckém denním Centru Naděje nabízí ošetření lidem bez domova. Kvůli nízkým teplotám trpí omrzlinami, v zimních dnech chodí do zařízení rekordní počty lidí. Každou středu je tam přicházejí ošetřit pracovníci Českého červeného kříže.

Velké neziskové organizace Člověk v tísni nebo Lékaři bez hranic nezajistí Izraeli žádnou humanitární pomoc, kterou obvykle po katastrofách nebo ve válečných konfliktech zajišťují. Přestože se obě organizace v minulosti pokoušely získat v zemi potřebnou registraci, aby na místě mohly působit, izraelské úřady jim nevyhověly. Pomoc neshromažďuje ani Český červený kříž. Sbírku naopak v nadcházejících dnech spustí Federace židovských obcí.

V Česku je dlouhodobě kritický nedostatek dárců krve. Podle dat Českého červeného kříže (ČČK) jich v nemocničních transfuzních zařízeních chybí asi osmdesát tisíc. V soukromých plazmaferetických centrech naopak počet prvodárců meziročně narůstá. K dlouhodobému nedostatku krve v českých nemocnicích přispívá podle prezidenta ČČK Marka Jukla i oslovených transfuzních oddělení českých nemocnic právě odliv dárců do soukromých center. Ta na rozdíl od nemocnic motivují i finančním ohodnocením. Komerční centra to odmítají.

Do Česka se vrátili záchranáři, kteří krátce po ničivém zemětřesení odletěli do Turecka a pomáhali při záchranných pracích ve městě Adiyaman. Generální ředitel hasičů Vladimír Vlček uvedl, že práci českých záchranářů vysoce ocenili místní lidé. To dal najevo i turecký velvyslanec v Praze Egemen Bagis, který rovněž čekal na přílet týmu na letišti.

Počet obětí silného zemětřesení v Turecku a Sýrii přesáhl 42 tisíc. Turecký úřad pro řešení následků katastrof (AFAD) ráno uvedl, že aktuální počet obětí na turecké straně vzrostl na 36 187. V sousední Sýrii zemřelo podle odhadů OSN na šest tisíc lidí. Čeští záchranáři v tureckém městě Adiyaman vyprostili ze sutin 78 mrtvých, ve čtvrtek ukončili záchranné práce. Ve středu zůstávalo na místě podle systému operací týmů USAR (Urban Search and Rescue) šest mezinárodních skupin. Do Turecka dorazil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který navštíví zasaženou oblast.

Na pomoc Turecku a Sýrii, které zasáhlo ničivé zemětřesení, lidé v Česku zatím poslali humanitárním organizacím přes 53 milionů korun. Neštěstí si vyžádalo přes 17 tisíc obětí a desítky tisíc zraněných. Počty mrtvých a zraněných dále rostou, protože pod sutinami jsou stále lidé. Při jejich vyhledávání pomáhá i speciální tým hasičů z Česka.

Na účtech českých humanitárních organizací na pomoc Turecku a Sýrii, které zasáhlo ničivé zemětřesení, se do úterního pozdního odpoledne sešlo přes dvacet milionů korun. Člověk v tísni vybral 20 milionů korun, Charita ČR hlásí více než 2,3 milionu korun, ADRA na sbírkovém kontu zatím sesbírala zhruba 1,3 milionu korun, asi milion korun poslali dárci na účet Českého červeného kříže. Organizace zároveň uvolnily peníze pro postižené a koordinují pomoc v postižených oblastech.

Rok 2022 bude podle předběžných statistik jedním z nejštědřejších. Česká televize zjistila, že Češi letos na charitu přispěli zatím kolem devíti miliard korun. Vybrané peníze šly nejčastěji na pomoc Ukrajině nebo požárem zasaženému Českému Švýcarsku. Češi ale přispívali i na tradiční projekty, jako jsou Nocleženka nebo Konto Bariéry.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhne při pátečním druhém čtení státního rozpočtu na letošní rok ve sněmovně přesun 1,8 miliardy korun na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a na humanitární pomoc. Další miliony korun dá resort školství na podporu ukrajinských studentů na českých univerzitách. Ukrajincům přicházejícím do Česka se otevírají asistenční centra napříč republikou. Kraje budou chtít s vládou jednat o proplácení pomoci. Na Ukrajinu večer odjel vlak s humanitární pomocí, kterou zajistil Člověk v tísni. Zpět přiveze uprchlíky.

Ministerstvo obrany chystá na pomoc Ukrajině vojenský zdravotní materiál. Transfúzní stanice čekají na informace o množství potřebné krve a krevní plazmy, aby případně aktivovaly dárce. Zdravotnický materiál a léky posílají i města a kraje. Nemocnice mají připravená lůžka pro pacienty a zraněné z Ukrajiny.

Od začátku epidemie se v Česku covidem-19 prokazatelně nakazily dva miliony lidí. V neděli testy odhalily 8244 případů, což je dosud nejvyšší nedělní počet. Za posledních šest dní přibylo sto tisíc nakažených. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Od pondělí se v Česku až na výjimky už neuznávají testy na koronavirus jako covidový certifikát. Na základních a středních školách probíhá plošné testování. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) na večerním jednání navrhne vládě, aby kvůli epidemii koronaviru vyhlásila nouzový stav.

Hasiči stále dohašují ohniska požáru, který v neděli odpoledne vypukl v pražské Uhříněvsi. Hořela tam skladovací hala a částečně se zřítila. Příčinu požáru dál zjišťují vyšetřovatelé hasičů i policie. Podle mluvčího hasičů Martina Kavky se dovnitř haly dostanou až v úterý. Škoda činí odhadem asi 120 milionů korun.

Hasiči v pátek v Hruškách na Břeclavsku bourají poslední dům zničený červnovou bouří a tornádem. Demolice ale mají pokračovat i v Mikulčicích a Moravské Nové Vsi, řekl po jednání krizového štábu v Podivíně hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Celkem bylo ke stržení určeno asi dvě stě domů z dvanácti set zasažených, zhruba polovinu poslali k zemi hasiči a zboření druhé části zajistili sami majitelé. Od pátku lze také žádat o dotaci na úklid odpadů a obnovu infrastruktury a zeleně poničených tornádem. Ministerstvo životního prostředí na to vyčlenilo 500 milionů korun. Český červený kříž by měl proplácet náklady na odhadce, kteří určují výši škody.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) na středečním mimořádném jednání vlády navrhne úpravu nařízení, podle kterého se mají dary z veřejných sbírek odečítat ze státní dotace pro lidi zasažené bouří a tornádem na jižní Moravě. Napsala to na Twitteru. Snižování dotace o dary vzbudilo kritiku. Opoziční politici kritizují také snížení dotace o náhrady od pojišťoven, které lidé dostanou. U nich se změna pravidel nechystá, řekl David Hořínek z odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj. Ke státní podpoře lidem po tornádu bude chtít ODS zařadit mimořádný bod na středeční schůzi sněmovny.

V oblasti zasažené tornádem je od pondělí výrazně méně hasičů než v uplynulých dnech. Vedení hasičského sboru spolu s krizovým štábem o redukci rozhodlo poté, co se podařilo uklidit od sutin a odpadu většinu území poškozených obcí. Škody po tornádu má asi šestnáct set domácností, odhaduje organizace Člověk v tísni. Do postižených obcí směřuje finanční pomoc.

Vodním záchranářům začíná sezona. Dohled nad vodními plochami vykonávají dobrovolně, bez nároku na honorář. I tak jim schází peníze, hlavně na nové vybavení nebo zázemí. Včasný zákrok je přitom nezbytný. Ročně v Česku utone 180 lidí. Záchranáři se navíc obávají, že v souvislosti s vyšším zájmem o tuzemskou dovolenou kvůli pandemii by počty nehod mohly ještě narůstat.

Přes 850 milionů korun již poslali lidé neziskovým organizacím a nadacím do sbírek na pomoc obyvatelům obcí zasažených v minulém týdnu prudkou bouří a tornádem. Peníze dostanou lidé, kterým živel poškodil nebo zcela zničil domovy, po svátcích. V první fázi rozdají organizace všem po 150 tisících korunách, další peníze již rozdělí podle míry škod, s nimiž se ta která domácnost vyrovnává. Pomoc ze sbírek je nad rámec státní podpory, kterou schválila vláda v pondělí, a také by se mělo dostat na všechny, jimž tornádo poničilo majetek. O sbírání i rozdělování peněz hovořili zástupci neziskových organizací a nadací v 90' ČT24 i v Interview ČT24.

Po tornádu a silných bouřích na jižní Moravě začaly nadace organizovat sbírky pro finanční pomoc zasaženým obcím a jejich obyvatelům. Už v prvních hodinách po katastrofě na dárcovské účty přibyly desítky milionů korun. Aktuálně jsou darované částky v řádu stovek milionů korun. Lidé se také domlouvají na dobrovolnické pomoci. Úřad práce poskytne místním mimořádnou okamžitou pomoc.

Jsou lidé, kterým nestačí číst o přetíženém personálu nemocnic, ale chtějí s tím něco dělat. Absolvují kurzy červeného kříže a po zácviku nastupují do přední linie. Někteří dokonce jdou na druhou nemocniční směnu až po své vlastní práci. O dobrovolnících v krizové době natáčel v rámci pořadu Reportéři ČT David Vondráček.

Česká republika aktivovala zahraniční pomoc a požádala o součinnost s umístěním minimálně desítek pacientů s onemocněním covid-19 do Německa, Švýcarska a Polska. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Důvodem je, že řada nemocnic není podle resortu schopna pacientům zajistit obvyklé standardy poskytované péče. Zatím ale podle zprávy nebylo požádáno o převoz konkrétního pacienta.

V nemocnicích zbývá podle náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého asi 15 procent volných lůžek. Vyčerpaná, tedy pod pět procent volných, by mohla být za dva až tři týdny. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) proto napsal hejtmanům a ředitelům zařízení, že v případě nepříznivého vývoje by nemocnice mohly omezit veškerou ostatní péči kromě té intenzivní.

Nemocnice v Česku jsou na hraně svých možností. Pacienti s covidem plní jednotky intenzivní péče, mnozí se neobejdou bez umělé plicní ventilace. V některých krajích už není žádný prostor pro navyšování počtu lůžek. Lékaři se zároveň shodují na tom, že poslední dobou se na jednotku intenzivní péče dostávají také mladší pacienti. V nemocnicích se s covidem léčí bezmála šest tisíc lidí, zhruba pětina pak právě na odděleních intenzivní péče. Počet nakažených ve vážném stavu začal znovu narůstat před dvěma týdny. Pod devět set neklesl od začátku roku.

Města ve Zlínském kraji dezinfikují veřejně přístupná místa. Snaží se tak snížit riziko šíření koronavirové nákazy. Například ve Vsetíně hasiči ošetřili lihovým postřikem nádraží, náměstí a sídliště. Technické služby ve Zlíně zase používají horkou vodu. V Kroměříži dezinfikují prostory radnice ozonem.

Základy ošetřovatelství vštěpují odborníci Českého červeného kříže (ČČK) stovkám vojáků, kteří se poté po celé republice zapojí do pomoci zdravotníkům v nemocnicích či v sociálních zařízeních. Organizace se jich chystá na pobočce v Olomouci a v Praze proškolit na pět stovek. Vojáci budou pomáhat na pozici ošetřovatelů a podle školitelů bude v praxi využita především jejich fyzická síla.