Soukromí

Antimonopolní úřady v zemích Evropské unie mohou zakázat velkým technologickým firmám jako Meta zpracovávat osobní data uživatelů. Konstatoval to v úterý Soudní dvůr EU, jehož rozhodnutí otevírá cestu k rozšíření dohledu nad praktikami dominantních internetových hráčů v unijních zemích.

Česká pošta zrušila v rámci úspor tři sta svých poboček. Vláda zároveň schválila její transformační plán, který má pomoci státnímu podniku dostat se z letitých ztrát. V něm se například počítá s vyčleněním Balíkovny či s tím, že pobočky budou vyřizovat některé sociální dávky.

Anticeny Velkého bratra pro největší slídily za loňský rok dostaly společnosti Microsoft a Seznam.cz spolu s Nejvyšším správním soudem (NSS). V kategorii Výrok Velkého bratra proměnil jednu z nominací ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Výsledky oznámila pořádající organizace Iuridicum Remedium, která pozitivní cenu udělila společnosti NoLog za poskytování bezplatných služeb umožňujících elektronicky bezpečně komunikovat bez nutnosti platit za to osobními údaji.

Chatovací robot americké společnosti Meta Platforms řekl o zakladateli podniku Marku Zuckerbergovi, že vykořisťuje lidi. Na dotaz reportéra britské stanice BBC odpověděl nový automat, že zakladatel firmy, která se dříve jmenovala Facebook, své kroky dělá pro peníze a přispívá k rozdělování společnosti. Firma reagovala s tím, že jde pouze o prototyp. Chatovací automat je podle ní jinak schopný bavit se téměř o čemkoliv, protože využívá umělou inteligenci.

Lidé musí od ledna počítat s novými pravidly pro používání datových schránek. Změnilo se doručování takzvaných soukromých zpráv – tedy těch, které se nevyužívají pro komunikaci se státem, ale třeba s firmami. Nově se i u nich zavádí pravidlo, že se zpráva desátý den po odeslání automaticky považuje za doručenou.

Sdílet na sociální síti Twitter fotografie či videa běžných lidí bez souhlasu zobrazených jednotlivců je nově proti pravidlům platformy. Ta změnu oznámila s tím, že když jim lidé nahlásí záběry zveřejněné bez jejich svolení, bude tento obsah odstraněn. Výjimku mají snímky známých osobností či jiných lidí publikované „ve veřejném zájmu“.

Provozovatel komunikační aplikace WhatsApp dostal v Irsku rekordní pokutu 225 milionů eur (5,7 miliardy korun). Oznámila to tamní Komise pro ochranu dat (DPC). Ta vyšetřovala, jak transparentně platforma sdílí data s ostatními aplikacemi, které společně spadají pod americkou společnost Facebook. WhatsApp oznámenou pokutu považuje za nepřiměřenou a chce se proti ní odvolat.

Evropský parlament (EP) schválil dočasná pravidla, která umožňují internetovým platformám odstraňovat dětskou pornografii z komunikace mezi uživateli. Nařízení, které podpořila velká většina poslanců, nejvýše na tři roky poskytne provozovatelům webů výjimku ze směrnice o ochraně soukromí. Někteří zákonodárci odmítli úpravu podpořit s tím, že využívání automatických filtrů umožní nepřípustné zásahy do soukromé komunikace.

Některé firmy už začínají vracet zaměstnance zpět do kanceláří, vláda však zatím doporučení na práci z domova tam, kde je to možné, nestáhla. Průzkum mezi zaměstnanci ukázal, že home office části lidí příliš zasahuje do soukromí, někteří také zmiňují, že jsou v domácím prostředí méně produktivní. Některé tuzemské firmy hledají netradiční možnosti, jak fungovat na home office dál.

Ruská vláda dokončuje zákon o povinně instalovaném softwaru pro všechna nová chytrá elektronická zařízení. Platit má od dubna 2021 a vzbuzuje kritiku mezi obyvateli i výrobci. Firmy jako Apple nebo Samsung se obávají narušení soukromí uživatelů i toho, že systémy budou moci spravovat jen omezeně.

Francouzská vláda stáhla kontroverzní návrh zákona, který by občany zbavil práva natáčet policisty při akci. Na tiskové konferenci o tom informoval Christophe Castaner, šéf vládní strany Republika v pohybu (REM) ve francouzském parlamentu. Proti návrhu zákona protestovaly v sobotu po celé Francii tisíce lidí.

Stále více měst instaluje v ulicích bezpečnostní kamery. Ve spojení se softwarem, který v davu dokáže rozeznat konkrétní obličej, jde o účinnou zbraň proti zločinu a terorismu. Do budoucna by mohl sloužit i pro komunikaci s úřady, k ochraně věznic nebo jaderných elektráren. Případ Číny ale ukazuje, jak podobný systém může zasáhnout do životů lidí. Ani experti se přitom neshodnou, zda jde víc o technologický zázrak, či o soukromí a svobodu ohrožující vynález.

Od 1. prosince bude účinnná rozsáhlá novela o léčivech, jejíž součástí je sdílení informací o lécích pacientů. Už teď mohou lidé přístup do takzvaných lékových záznamů lékařům odmítnout. Pokud to neudělají, bude se automaticky počítat s tím, že dávají souhlas. V praxi lékaři a lékárníci začnou informace sdílet v červnu. Automatický souhlas se sdílením se nelíbí pacientským organizacím i lékařům. Bojí se především úniku citlivých informací. Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že systém zjednodušuje práci lékařům i lékárníkům.

Americká internetová společnost Facebook čelí ve Spojených státech antimonopolnímu vyšetřování ze strany Federální obchodní komise (FTC). Zpráva přišla jen několik hodin poté, co FTC uvedla, že Facebooku vyměřila rekordní pokutu pět miliard dolarů (zhruba 115 miliard Kč) za porušení ochrany soukromí. Provozovatel největší sociální sítě světa pokutu přijal. Uvnitř firmy také vznikne zvláštní orgán pro dohled nad ochranou údajů. Kritika se mezitím snáší i na další velkou internetovou společnost. Americký ministr financí Steven Mnuchin ostře obvinil Amazon z ničení maloobchodu ve Spojených státech.

Společnost Huawei v Česku údajně shromažďuje citlivá data o lidech, se kterými vede obchodní jednání. Informoval o tom Radiožurnál s tím, že mu to potvrdili dva bývalí manažeři tuzemské pobočky. Do interního systému měli zapisovat kromě obchodních informací i zjištění o počtu dětí nebo zájmech určitého úředníka nebo obchodníka. Data údajně sdílí s čínskou ambasádou a má k nim mít přístup i centrála firmy v Číně, která podle západních tajných služeb úzce spolupracuje s čínskou vládou. Technologický gigant to v minulosti několikrát odmítl.

Francouzský úřad na ochranu osobních údajů CNIL vyměřil americké internetové společnosti Google pokutu 50 milionů eur (téměř 1,3 miliardy korun). Důvodem jsou podle úřadu pochybení při nakládání s osobními údaji uživatelů.