Civilizace

Uklízení na jaře je tradice, kterou dodržuje v západním světě asi šestaosmdesát procent domácností. S příchodem jara je spojená velmi těsně a také logicky. Podle řady studií pomáhá mimo jiné zlepšit tělesné i duševní zdraví. A má prastaré kořeny.

Podle australské studie se během dvacátého století neustále zvyšovala četnost environmentálních katastrof, které způsobil člověk svými zásahy do životního prostředí. Výzkum vycházel z analýzy dvou databází a jeho cílem bylo spočítat množství, povahu a změny katastrof způsobených člověkem v průmyslových zemích v průběhu minulého století.

Na vyschlé Sahaře před dvěma tisíci lety existovala stabilní bohatá říše, která dokázala přežít, a dokonce prosperovat v místech, kde netekla žádná povrchová voda. Byla to první civilizace, která existovala bez přítomnosti řek. Vědci teď popsali, proč garamantské království zaniklo.

Kozy byly podle nového výzkumu prvním hospodářským zvířetem, které člověk domestikoval. Stalo se to v dnešním Íránu, ale bylo to složitější, než se dříve zdálo.

Starověká společnost na Krétě se v mnohém lišila nejen od těch moderních, ale i od soudobých. Nový výzkum například ukázal, že sňatky se tam významně často uzavíraly v rámci blízké rodiny.

Čeká naši civilizaci pád, stejně jako všechny předchozí? Ano i ne. Egyptolog a archeolog Miroslav Bárta i cestovatel a dokumentarista Petr Horký po sedm let hledali po celém světě zákony, podle kterých se civilizace mění. Bárta se dlouhodobě zabývá kolapsem civilizací. Obecně platné principy, na jejichž základě lze lépe pochopit i současný svět, shrnul už knižně, od 13. října je v kinech sděluje rovněž dokument Civilizace. Podtitul Dobrá zpráva o konci světa naznačuje, že kolaps zároveň znamená příležitost k transformaci a že z historie se lze poučit. „Musíme převzít zodpovědnost,“ říká ale Bárta.

Rituální sportovní utkání tvořila důležitou součást života Mayů. Nové nálezy ukazují, že do nich zapojovali dokonce i své vládce – a to dokonce posmrtně, v podobě míčů.

Čínská média oznámila, že její obří teleskop Sky Eye pravděpodobně zachytil mimozemské signály. Podle zprávy agentury Bloomberg o tom informoval čínský deník Science and Technology. Vědci, o jejichž práci se tvrzení opírá, nicméně sami uvádějí, že podezřelý signál může být i druhem rádiového rušení.

Nová počítačová simulace ukazuje, že technologicky vyspělá civilizace může i při použití pomalých lodí kolonizovat celou galaxii v krátkém čase. Model také pomáhá vědcům určit, kde by měli pátrat po případných vysoce vyspělých mimozemských civilizacích.

Astrobiologové z projektu Breakthrough Listen zveřejnili předběžné výsledky průzkumu, ve kterém pátrali po rádiových signálech, které by mohly pocházet od vyspělých mimozemských civilizací.

Sibiř je i dnes z velké části panenská příroda a člověk je tu stále jen hostem. A přesto se už i tam objevilo zamoření mikročásticemi plastů. Obsahují je totiž sněhové srážky, poté z nich mikroplasty pronikají do spodních vod. Koloběh plastů na Sibiři se teď snaží zmapovat vědci z Tomské státní univerzity.

Jeho kniha Raději zešílet v divočině o lidech, kteří dobrovolně odešli dál od civilizace, vzbudila široký zájem o téma samoty. A stále budí, obzvlášť v dnešní době. V rozhovoru se spisovatel Aleš Palán rozpovídal o tom, jak nezešílel v karanténě, jak mu práce pomáhá pochopit svět kolem sebe a jak může každý z nás využít izolaci k pohledu dovnitř.

Astronomové z projektu Breakthrough Listen, který ve vesmíru pátrá po mimozemském životě, podle deníku Guardian studují zatím nejzajímavější signál, jaký zaznamenali. Pochází ze směru Proximy Centauri, což je po Slunci druhá nejbližší hvězda.

Radioteleskop v Západní Austrálii dokončil rozsáhlé sledování vesmíru, které mělo odhalit případné vyspělé mimozemské technologie. Vědci v rámci tohoto projektu propátrali pomocí citlivých přístrojů část oblohy, kde se nachází nejméně 10 milionů hvězd.

V naší domovské galaxii Mléčná dráha existuje 36 inteligentních mimozemských civilizací, které jsou schopné komunikovat s ostatními. K takovému číslu dospěli na základě výpočtů britští astrofyzikové, kteří se pokusili aktualizovat teorii o možném výskytu mimozemských civilizací ve vesmíru. Vědci ale upozornili, že objevení možných signálů vysílaných ze vzdálených vesmírných těles může být s použitím současných technologií nesmírně obtížné, jelikož nejbližší možný živý svět je od Země vzdálen nejméně 17 tisíc světelných let.

Při pohledu ze země není možné tuto stavbu od normální krajiny odlišit. Odhalit se dala jen shora za použití laserového radaru. Když ji teď archeologové lépe prozkoumali a datovali pomocí radiokarbonové metody, ukázalo se, že jde o největší a nejstarší mayský monument vůbec.

Klimatické změny, znečištěné životní prostředí, sociální nepokoje i masová migrace. Dnešní civilizace stojí před řadou problémů a z mnoha míst se ozývají hlasy varující před zánikem lidstva jako takového. Přední český egyptolog Miroslav Bárta, který se desítky let zabývá studiem civilizací, ale situaci tak černě nevidí. Dnešní civilizaci podle něj čekají změny, rozhodně ale nepůjde o její zánik. Naše společnost má totiž ty nejlepší podmínky pro nalezení cesty z krize. V Interview ČT24 s Miroslavem Bártou hovořil Daniel Takáč.

Od finanční krize v roce 2008 trvají prakticky nepřetržitě různě po světě protesty. Letos demonstrovali lidé v Chile, Hondurasu, Libanonu, Iráku či Indii. Plně však nerozumíme nepokojům v zemích jako Francie či Velká Británie, píše ve svém komentáři Radovan Dluhy-Smith z katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci.

Fakt, že hluk pocházející od lidské civilizace má negativní dopad na některá zvířata, je dobře známý. Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu Biology Letters, ale upozorňuje, že hluk má negativní dopad na většinu zvířat od těch nejmenších až po obrovské mořské kytovce.

Blízká setkání třetího druhu – tedy kontakt s vyspělou mimozemskou civilizací – jsou zatím fikcí. Tři roky trvající projekt hledání života ve vesmíru je zatím zcela neúspěšný. Jedná se přitom o dosud nejdetailnější výzkum svého druhu.

Blízký východ je v posledních desetiletích jednou z nejneklidnějších oblastí planety. Zuří tam nejkrvavější války, panují tam tvrdé režimy, které nakupují obrovské množství zbraní, a vznikají tam radikální náboženská hnutí. Proč tomu tak je zrovna na Blízkém východě, mohou pomoci pochopit vhodně zvolené mapy.

V sobotu slaví Afrika svůj den. Připomíná si osvobození od koloniální moci a založení Africké unie. Hlavní témata debat o kontinentu se od té doby posunula a nyní jim dominuje ochrana životního prostředí. Bez ní se totiž stále rychle rostoucí populace neuživí. Závisí na ní i celý svět. Africký tropický prales patří mezi největší plíce planety a je domovem tisíců druhů, které by bez něj jednou provždy vyhynuly. O záchranu pralesa se pokouší čím dál víc lidí, mezi nimi i Češi.

Experimenty religionistů sdružených v brněnské laboratoři LEVYNA ukazují, že nejstarší civilizace vznikaly a byly úspěšné mimo jiné díky obavám lidí z přísných trestajících božstev. Na důležitou součást této problematiky poukazuje článek, který jim vyšel v časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences.

Lidský mozek je nejsložitější a také nejtajemnější známý systém ve vesmíru. I přes stále dokonalejší metody, které pro jeho sledování a analyzování mají vědci k dispozici, je nepřestává mást a fascinovat. Jednou z nejlepších světových expertek na toto téma je profesorka Susan Greenfieldová, která byla hostem pořadu Hyde Park Civilizace.