Denník N

Světová média si všímají a komentují vítězství Petra Pellegriniho ve slovenských prezidentských volbách. Západní deníky, například The New York Times, o něm hovoří jako o proruském populistovi, který porazil prozápadního kandidáta. BBC uvedla, že Ukrajina teď definitivně ztratí na Slovensku podporu. Naopak média v Rusku, které vede útočnou válku proti Ukrajině, píší o tom, že zvítězil kandidát, který odmítá dodávky zbraní svému východnímu sousedovi, čímž podporuje rychlé řešení konfliktu na Ukrajině.

Vítězi sobotního rozhodujícího kola prezidentských voleb na Slovensku, předsedovi parlamentu a vládní strany Hlas–SD Peteru Pellegrinimu pomohla sázka na téma války, mobilizace voličů vládní koalice a oslovil také regiony s početnou maďarskou menšinou, píší slovenská média. Podle Denníku N výsledek hlasování znamená, že moc konsolidoval premiér Robert Fico, v jehož straně Smer–SD Pellegrini v minulosti po dvě desetiletí působil. Deník Sme napsal, že Pellegrini je legitimně zvoleným prezidentem, do funkce se ale dostal lžemi a šířením strachu.

Slovensko čeká nejtěsnější souboj ve druhém kole prezidentských voleb od zavedení přímé volby v roce 1999, píše slovenský tisk. Sobotní první kolo vyhrál exministr zahraničí Ivan Korčok, na druhém místě skončil předseda parlamentu Peter Pellegrini. Tomu většina průzkumů předpovídala vítězství, porážka podle tisku „otřásla pozicí dosavadního favorita“. Některé listy hodnotí hlasování jako referendum o vládní koalici či přímo o premiérovi Robertu Ficovi.

Asi polovina Slováků věří dezinformacím, například tomu, že rusko-ukrajinskou válku nezahájila Moskva. Staly se natolik rozšířenými, že dokáží ovlivňovat volby, a to především dlouhodobým nahlodáváním důvěry v instituce a vytvářením smyšlených hrozeb, které odvádějí pozornost od skutečných problémů, říká novinář slovenského Denníku N Vladimír Šnídl, který se tématu dlouhodobě věnuje. Nejzajímavější v souvislosti s prezidentskými volbami podle něj bude, zda dezinformátoři podpoří Petera Pellegriniho, kterého přitom v lásce nemají.

Tradice společných jednání vlád Česka a Slovenska nyní nebude pokračovat, oznámil ve středu tuzemský kabinet. Premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí zdůvodnil rozdílnými postoji k tématům zahraniční politiky, zejména k ruské agresi na Ukrajině. Jedná se o vzácnou roztržku mezi oběma zeměmi, které od rozdělení pojí nadstandardní vztahy. Vyvolala tak reakci politiků a objevila se na stránkách médií.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer–SD) nám nezavře ústa, napsaly slovenské listy Sme a Denník N. Reagovaly tak na Ficovo oznámení, že je bude spolu s nejsledovanější televizí Markíza a zpravodajským portálem Aktuality.sk bojkotovat. Podle dvojice listů by Fico v zemi nejraději vytvořil mediální prostředí po vzoru svého maďarského kolegy Viktora Orbána, který nekomunikuje se zástupci kritických médií. Fico se po zářijových parlamentních volbách stal premiérem už počtvrté, komplikované vztahy má s některými médii ale dlouhodobě.

Nový slovenský premiér Robert Fico v pondělí ohlásil bojkot čtyř médií včetně nejsledovanější slovenské televize Markíza, která patří do skupiny PPF rodiny zesnulého českého podnikatele Petra Kellnera. Podle Fica tyto redakce otevřeně projevují nepřátelské politické postoje, a to hlavně zveřejňováním nepravdivých či neúplných informací nebo zamlčováním informací. Novinářů se naopak zastala prezidentka Zuzana Čaputová.

Slovenský premiér Robert Fico stupňuje tlak na některá média, tvrdí jejich zástupci. Zkraje týdne je označil za nepřátelská a pohrozil omezením přístupu na Úřad vlády. Novináře – včetně nejsledovanější Markízy – kritizuje za politizování jejich práce. Podle redakcí chce staronový šéf slovenské vlády omezit kritické zpravodajství.

Časopis Respekt získala od vydavatelství Economia společnost Respekt Media tvořená rovným dílem firmami Denník N, Independent Press, Aegis Holding a redaktory. Finanční podrobnosti transakce zůstanou podle dohody zúčastněných stran důvěrné. Economia a Respekt Media to uvedly ve společné tiskové zprávě. Cena týdeníku bude od příštího týdne vyšší.

Slovenská strana Hlas–SD Petera Pellegriniho oznámila, že o vytvoření nové vlády bude jednat už jen s vítězem zářijových voleb Smerem–SD a se Slovenskou národnou stranou (SNS). Vedení Hlasu, který skončil v předčasných volbách na třetím místě a mohl se účastnit i jiné koalice, rozhodlo jednomyslně.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se kvůli jednáním o vytvoření nové slovenské vlády postavila proti záměru ministerstva obrany poskytnout další balík vojenské pomoci Ukrajině čelící ruské invazi. Mluvčí Čaputové to zdůvodnil výsledkem sobotních parlamentních voleb na Slovensku, po kterých na základě pověření od hlavy státu jednají o vytvoření vlády strany, jež tuto formu pomoci Kyjevu odmítají. Napsal to Denník N. Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov v reakci řekl, že na Slovensku mají silný vliv ruští agenti. Z dalšího vyjádření slovenské prezidentské kanceláře vyplynulo, že Čaputová poskytování vojenské pomoci Ukrajině obecně podporuje a že další pomoc Kyjevu nezablokovala.

Slovenská strana Hlas–SD, jejíž postoj bude po sobotních parlamentních volbách klíčový pro složení příští slovenské vlády, chce mít silné zastoupení v novém kabinetu, řekl v diskusním pořadu veřejnoprávního vysílatele RTVS její předseda Peter Pellegrini. Podle něj se zatím nejedná o konkrétních pozicích, byť list Denník N napsal, že Pellegrini žádal pro sebe od předsedy vítězného Smeru–SD Roberta Fica křeslo premiéra a také několik ministerstev pro svou stranu. Pellegrini uvedl, že jednání o vytvoření vládní koalice budou trvat patrně déle než dva týdny.

Ve třech z pěti průzkumů popularity politických stran a volebních modelů před sobotními parlamentními volbami na Slovensku skončili na prvním místě sociální demokraté (Smer–SD) expremiéra Roberta Fica s nepatrným náskokem před proevropským a liberálním hnutím Progresivne Slovensko (PS). V dalších dvou sondážích naopak neparlamentní PS těsně předstihlo Smer–SD. Vyplývá to z průzkumů, které zadala různá slovenská média a jejichž výsledky byly postupně zveřejněny v úterý a ve středu. Od čtvrtka, kdy v zemi začne moratorium na volební kampaň, nebude zveřejňování výsledků sondáží ze zákona možné.

Pekárenská skupina Penam z holdingu Agrofert dostala od slovenského antimonopolního úřadu (PMÚ) pokutu 21 milionů eur (v přepočtu zhruba 502 milionů korun) za porušení antimonopolních pravidel, napsal Denník N, který se odvolává na informace od vícero zdrojů blízkých vyšetřování. PMÚ výši pokuty potvrdil, potrestanou firmu ale nejmenoval. Verdikt úřadu není pravomocný. Agrofert posléze sdělil, že se odvolá.

Elitní složka slovenské prokuratury podala obžalobu na bývalého ministra vnitra Roberta Kaliňáka a podnikatele Jozefa Brhela pro podezření z podplácení někdejšího šéfa finanční správy Františka Imreczeho. S odvoláním na šéfa úřadu speciální prokuratury Daniela Lipšice to napsal list Denník N, podle kterého oběma obžalovaným hrozí pětileté vězení. Kaliňák už dříve vinu v případu popřel.

Zvolení Petra Pavla novým českým prezidentem v rozhodujícím kole přímé volby zaznamenaly slovenské deníky na svých titulních stránkách. Podle komentátora Denníku N Martina Šimečky Slováci výsledek volby vesměs přivítali, i když některým vadila návštěva prezidentky Zuzany Čaputové v Pavlově volebním štábu.

Elitní jednotka slovenské policie podle listu Denník N opět obvinila z korupce nynějšího guvernéra centrální banky (NBS) Petera Kažimíra. Deník napsal, že jde o stejný skutek, ve kterém stíhání Kažimíra dříve zrušila prokuratura. Kažimír už v minulosti vinu v případu popřel.

Slovenské vládní strany se rozhádaly kvůli středečnímu rozhodnutí nevydat expremiéra Roberta Fica k vazebnímu stíhání. Média výsledek hodnotí jako neúspěch předsedy hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) a ministra financí Igora Matoviče. Při hlasování nebyl jednotný ani jeho klub OĽaNO, který dvě poslankyně, jež se zdržely, potrestal vyloučením.

Slovenská policie podle Denníku N obvinila expremiéra Roberta Fica a exministra vnitra Roberta Kaliňáka z několika trestných činů, včetně založení zločinecké skupiny a ohrožení daňového tajemství. Informaci listu Denník N potvrdil Fico i advokáti stíhaných.

Slovenská policie ve špionážní aféře spojované s Ruskem zadržela čtyři osoby a dvě z nich obvinila. Stíhaný bývalý prorektor vojenské akademie v Liptovském Mikuláši a dopisovatel mezitím zablokovaného internetového portálu Hlavné správy jsou podezřelí, že za peníze shromažďovali citlivé informace ve prospěch ruských tajných služeb. Novinářům to řekli policejní prezident Štefan Hamran a šéf elitní složky prokuratury Daniel Lipšic, podle kterých oba muži vinu přiznali.

Slovenská policie podle Denníku N zadržela nejméně tři osoby pro podezření ze špionáže pro Rusko. Mezi zadrženými mají být zaměstnanec ministerstva obrany s hodností plukovníka a příslušník slovenské civilní tajné služby SIS. Podplácel je prý pracovník ruského velvyslanectví na Slovensku, napsal list. Slovenské ministerstvo zahraničí oznámilo, že Bratislava rozhodla o vyhoštění tří pracovníků ruského velvyslanectví, v prohlášení se ale neuvádí, zda krok souvisí se zmíněným případem.

Prokurátor zrušil stíhání dvou novinářů slovenského listu Denník N. Čelili podezření, že v článku z roku 2018 vyzradili totožnost utajovaného svědka v souvislosti s vyšetřováním vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Reportérů se mezitím zastali někteří slovenští politici nebo šéfredaktoři.

Očkování proti koronaviru na Slovensku vázne. Země je hluboko pod unijním průměrem, alespoň první dávkou je naočkováno zhruba čtyřicet procent populace, v EU je to průměrně 56 procent. Denně Slováci naočkují okolo jedenáct tisíc lidí, Česká republika, která je zhruba dvojnásobně velká, má s 83 tisíci naočkovaných denně sedminásobné hodnoty. Příčin malého zájmu o očkování je na Slovensku více. Stojí za ním vzdálenost mezi očkovacími místy, fiasko s vakcínou Sputnik V, rozdělenost politické scény nebo dezinformace.

Slovensko se zavázalo zaplatit za dva miliony dávek vakcíny Sputnik V i v případě, že očkovací látku nepřevezme a ruský dodavatel kontrakt v hodnotě 19,9 milionu dolarů (426 milionů korun) neporušil. Podle slovenských médií to vyplývá z kupní smlouvy, kterou zveřejnilo tamní ministerstvo zdravotnictví. Nákup přípravku dříve vyvolal spory nejen mezi Bratislavou a Moskvou, ale i ve slovenské vládní koalici. Očkování vakcínou v zemi zatím nezačalo, přestože Slovensko prvních 200 tisíc dávek převzalo na začátku března.