Dolní komora

Podle očekávání vyslovila dolní komora španělského parlamentu důvěru šéfovi socialistů Pedru Sánchezovi, který tak znovu bude premiérem a může sestavit vládu. Hlasovalo pro něj 179 zákonodárců, tedy těsná většina ve sněmovně o 350 členech. Proti bylo 171 poslanců, uvedly agentury.

Po sečtení více než 99 procent okrsků v nedělních volbách do polského Sejmu, dolní komory parlamentu, má vládnoucí národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) 35,7 procenta hlasů, opoziční Občanská koalice (KO) 30,43 procenta. Do dolní komory parlamentu se dostanou ještě tři uskupení. Sčítání hlasů postupuje pomalu, protože volby provázela mimořádná, až 74procentní účast, a zároveň s nimi se konalo i referendum.

Novou předsedkyní dolní komory španělského parlamentu zvolili poslanci kandidátku vládních socialistů Francinu Armengolovou, která vyhrála už v prvním kole. Dostala hlasy 178 z 350 členů Kongresu poslanců, podpořily ji tedy i obě strany katalánských separatistů, informují místní média. Podle nich to udělaly mimo jiné poté, co šéf španělské diplomacie poslal do Bruselu oficiální žádost, aby se katalánština, baskičtina a galicijština staly úředními jazyky Evropské unie. Odborníci se domnívají, že hlasování představuje vítězství šéfa socialistů Pedra Sáncheze, který chce pokračovat ve funkci premiéra.

Část členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zřejmě bude volit Senát. Zpřísní se také vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů. Změny ale budou účinné až od letošního října, a neměly by tak zasáhnout do nynějšího výběru nového generálního ředitele veřejnoprávní televize. Vládní novelu s odkladem účinnosti ve středu schválila sněmovna. Na odkladu se dohodla koalice s opozičním ANO. Opozice přijetí předlohy v dolní komoře měsíce blokovala, její zamítnutí neprosadila. Nyní ji dostanou k posouzení senátoři.

Francouzská opozice v pondělí neuspěla v parlamentu s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě Emmanuela Macrona. Pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovalo 278 poslanců, potřeba jich ale bylo 287, uvedla agentura Reuters. Návrh podal centristický klub Liot poté, co vláda minulý týden použila článek ústavy, který jí umožnil schválení sporné důchodové reformy i bez hlasování poslanců. Neuspěl ani druhý opoziční návrh na vyslovení nedůvěry vládě, předložený krajně pravicovým Národním sdružením (RN, ten podpořilo jen 94 poslanců). Neúspěch opozice znamená, že návrh reformy je nyní brán jako přijatý, informují francouzská média.

Poslanci měli v úterý projednat vládní návrh na zrušení nadbytečných právních předpisů, dolní komora se však k jednání nedostala, opozice téměř tři hodiny načítala další návrhy změn programu. Opoziční poslanci však opět debatu o rozpočtu, změnách v DPH či o řešení energetické krize neprosadili. Schůze byla přerušena do středečních 9:00.

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání Řádu bílého lva v pátek sněmovna navrhla prezidentu Miloši Zemanovi šestici členů protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů nebo ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku. Prezident už sedmkrát odmítl Koudelku jmenovat na návrh vlád do hodnosti generála. V seznamu adeptů na nejvyšší ocenění figuruje také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zeman už začátkem března oznámil, že se tomuto návrhu rozhodl vyhovět.

Jednací řád Poslanecké sněmovny by se mohl měnit ještě během tohoto volebního období. Připouštějí to někteří členové pracovní skupiny, která má řešit právě změny této normy. Sejít se má poprvé v příštím týdnu. Důvodem jsou obstrukce opozice, které podle vládní koalice blokují jednání sněmovny. Opozice je ale ke změnám zdrženlivá.

Spory v Poslanecké sněmovně pokračují, vládní a opoziční zákonodárci se navzájem obviňují z toho, kdo úmyslně brzdí jednání dolní komory. Zejména poslanci hnutí SPD využívají možnosti prodlužovat svá vystoupení a přerušovat jednání. Zaznívají i hlasy, že je třeba změnit jednací řád sněmovny, a zamezit tak obstrukcím. Ústavní právník Robert Zbíral ale v Devadesátce ČT24 vysvětlil, že koaliční strany už mají k dispozici nástroje k tomu, aby obstrukcím opozice zamezily.

Poslanci se zatím nedokázali shodnout na úpravách jednacího řádu sněmovny. Debata o zákonu, podle kterého komora funguje, se vede už řadu let bezvýsledně. Proto se nové složení kloní spíše k tomu, aby se zatím změnily jen interpelace. A víc se jich potom účastnili nejen ministři, ale i sami poslanci.

Kabinet Andreje Babiše má před sebou zřejmě poslední měsíc svého vládnutí a jedenáct ze čtrnácti ministrů má už taky jasno, co budou po odchodu z funkcí dělat. Většina členů vlády za hnutí ANO přesídlí ze Strakovy akademie do sněmovny a budou poslanci. Třeba ministr školství Robert Plaga chce zůstat ve svém resortu jako náměstek. Většina poslanců z ČSSD naopak zatím neřekla, co bude po odchodu své strany z vlády i ze sněmovny dělat.

Ani v nové sněmovně nebude chybět občanský demokrat Marek Benda. Zasedal už v porevoluční České národní radě, od té doby je s výjimkou dvou let poslancem nepřetržitě. Je tak nejdéle sloužícím členem dolní parlamentní komory. Za sebou má už deset volebních období.

Koalice PirátiSTAN bude mít ve sněmovně dva samostatné poslanecké kluby. Lídři obou stran, Ivan Bartoš a Vít Rakušan, se na tom dohodli na jednání koaliční rady. Očekávají také, že ve vládě s koalicí SPOLU, o které chtějí obě formace vyjednávat, dostanou Piráti více než jedno ministerstvo.

Voliči rozhodli o novém složení Poslanecké sněmovny a v následujících dnech a týdnech Česko čeká nová dělba moci. Nejpozději do třiceti dní se sejde nová dolní komora, která také zvolí své orgány, prezident republiky pak vybere politika, kterého pověří jednáním o sestavení vlády. Většinu po volbách sice mají dosud opoziční koalice, první, kdo míří za Zemanem, je ale dosavadní premiér Andrej Babiš.

Vítězem letošních sněmovních voleb v počtu preferenčních hlasů, a to jak v absolutních číslech, tak v procentech, se stal předseda STAN Vít Rakušan, který za koalici PirátiSTAN kandidoval ve Středočeském kraji, kde dřív působil jako starosta Kolína. Získal asi 60 tisíc hlasů.

Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv účastnit stavby nového bloku elektrárny v Dukovanech. Sněmovna to schválila s úpravami Senátu, který doporučil posílit bezpečnostní záruky při výběru dodavatelů stavby. Poslanci také schválili povinnost objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. Dali zelenou také stotisícové pokutě a zákazu účasti na sportovních utkáních těm, kteří budou na stadionech používat pyrotechniku.

Na domácí politické scéně vyvrcholí rok 2021 volbami do Poslanecké sněmovny – uskuteční se 8. a 9. října. Termín oznámil prezident Miloš Zeman už teď proto, aby strany a hnutí měly dostatek času na kampaň. Některá uskupení už oznámila své lídry, případně koalice.

Británie definitivně ukončila svazek s Evropskou unií. O půlnoci skončilo přechodné období, v němž se země nacházela od odchodu z EU 31. ledna loňského roku. Zároveň začala provizorně platit dohoda o budoucích vztazích, kterou Londýn a Brusel uzavřely na Štědrý den.

Noc na pátek, během níž vstoupí v platnost nové uspořádání vztahů s Evropskou unií, je pro Velkou Británii novým začátkem, země má nyní svůj osud pevně ve svých rukách. Takto se vyjádřil britský premiér Boris Johnson poté, co dohodu o novém partnerství s EU podpořila i horní komora britského parlamentu. Británie se přestane řídit unijním právem čtyři a půl roku po referendu, v němž zvítězili zastánci brexitu.

Britští poslanci ve středu ve druhém čtení jasnou většinou schválili vyjednanou dohodu s Evropskou unií o pobrexitových vztazích. Podle BBC ji podpořilo 521 členů Dolní sněmovny oproti 73 zákonodárcům, kteří byli jiného názoru. Nyní má o dokumentu debatovat a hlasovat Sněmovna lordů. Po schválení v horní komoře jej ještě musí podepsat královna Alžběta II.

Rozhodující závěrečná fáze jednání mezi Evropskou unií a Velkou Británií bude v Bruselu pokračovat i v dalších dnech. Shodli se na tom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a britský premiér Boris Johnson. Ve společném prohlášení po podvečerním telefonátu uvedli, že obě strany stále nepřekonaly „zásadní rozdíly“ v trojici sporných bodů: pravidlech hospodářské soutěže, dohledu nad řešením sporů a rybolovných právech. Britská vláda je podle BBC ochotna výměnou za dohodu ustoupit ohledně zákona o vnitřním trhu.

Šéf britských labouristů Keir Starmer prohlásil, že jeho předchůdce ve funkci Jeremy Corbyn již v budoucnu nebude poslancem za Labouristickou stranu, píše agentura Reuters. V rámci britských parlamentních zvyklostí jde o přísný trest. Britští opoziční labouristé přitom teprve v úterý obnovili svému bývalému předsedovi stranické členství; pozastavili ho před třemi týdny kvůli Corbynovu hodnocení zprávy o antisemitismu.

Sněmovna lordů, horní komora britského parlamentu, velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody. Proti kontroverznímu zákonu, který podle Evropské komise porušuje právně závaznou dohodu, hlasovalo 395 zákonodárců, opačný názor jich mělo 169. Sporným zákonem může vláda premiéra Borise Johnsona zrušit části rozvodové dohody mezi Británií a Evropskou unií.

Britský ministr Michael Gove přivítal slova hlavního vyjednavače Evropské unie Michela Barniera o ochotě sedmadvacítky vystupňovat tento týden jednání o budoucím partnerství. Klíčový spolupracovník britského premiéra Borise Johnsona hovořil o konstruktivním kroku a optimismu. Předtím však prohlásil, že rozhovory může oživit jen změna přístupu ze strany EU a že kýžená dohoda za současného stavu před koncem přechodného období brexitu uzavřena nebude. Podle agentury Reuters lze vývoj vnímat jako určitý průlom po týdnech vyčkávání na obou stranách.