Cyril Ramaphosa

Lídři skupiny rozvíjejících se zemí BRICS na summitu v Johannesburgu tento týden rozhodli, že pozvou dalších šest zemí, aby se staly novými členy bloku. Pozvánku pošlou Argentině, Egyptu, Íránu, Etiopii, Saúdské Arábii a Spojeným arabským emirátům, oznámil prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž má tento krok posílit vliv bloku, který se zavázal, že bude hájit zájmy „globálního Jihu“.

Rusko na srpnovém summitu rozvíjejících se ekonomik skupiny BRICS nebude zastupovat vůdce Vladimir Putin, nýbrž ministr zahraničí Sergej Lavrov. Uvedla to ruská státní agentura TASS s odvoláním na kancelář jihoafrického prezidenta. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa dříve požádal Mezinárodní trestní soud (ICC), aby nemusel dát během summitu zatknout šéfa Kremlu Vladimira Putina. Ten čelí zatykači právě ze strany ICC kvůli únosům ukrajinských dětí během ruské agrese na Ukrajině. Ramaphosa se odvolával na tvrzení, že by zatčení podle něj vyvolalo válku. Kreml později uvedl, že Putin se schůzky zúčastní virtuálně a Lavrov dorazí do JAR osobně.

Delegace sedmi afrických zemí se snaží zprostředkovat mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. V pátek se jejich zástupci setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, v sobotu mluvili v Petrohradě s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Řekli mu, že Ruskem vyvolaná agrese tvrdě dopadá na řadu zemí světa a představili svůj desetibodový mírový plán. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov sdělil, že Moskva základní postoje sdílí, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně uvedl, že plán by bylo složité realizovat. Putin ale prý o iniciativu projevil zájem.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nad Ukrajinou šest nadzvukových balistických střel Kinžal a šest střel s plochou dráhou letu Kalibr, uvedly kolem poledne podle agentury Unian ukrajinské vzdušné síly. Letecký poplach byl kvůli ruským střelám vyhlášen postupně prakticky po celé Ukrajině včetně Kyjeva, jehož starosta Vitalij Klyčko informoval o výbuchu v jedné ze čtvrtí poblíž centra. Do Kyjevské oblasti dorazila delegace afrických lídrů, mezi nimiž jsou prezidenti Jihoafrické republiky, Senegalu a Zambie, a jednali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Jihoafrická republika (JAR) čelila podezření, že dodala zbraně Rusku a porušila svůj neutrální postoj k válce. S obviněním přišly Spojené státy. Ministerstvo zahraničí JAR to v pátek popřelo a uvedlo také, že se americký velvyslanec v Jihoafrické republice za obvinění omluvil.

Jihoafrická vládnoucí strana Africký národní kongres (ANC) čelí dilematu, jak se postavit k zatykači, který vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) na ruského vůdce Vladimira Putina v souvislosti s agresí na Ukrajině. Jihoafrická republika je členem ICC a jako taková má povinnost Putina zatknout, pokud vstoupí na její území. Ruský vůdce přitom plánuje v létě do JAR přijet na summit hospodářského uskupení BRICS. Johannesburg s Moskvou dlouhodobě spolupracuje a vzájemné vztahy si pochvaluje. Rusko od začátku své invaze na Ukrajinu posiluje svůj vliv i v dalších zemích Afriky.

Za pátou vlnou koronavirových nákaz v Jihoafrické republice stojí dvě nové subvarianty omikronu BA.4 a BA.5, jejichž nebezpečnost je třeba teprve určit. Stojí to v prohlášení Světové zdravotnické organizace (WHO).

Po záplavách v Jihoafrické republice způsobených silným deštěm už zemřelo nejméně 395 lidí. Čtvrteční informace hovořily o 341 obětech. Nejhůře zasažena je provincie KwaZulu-Natal s metropolí Durban na východním pobřeží JAR. Ministerstvo financí v pátek uvolnilo nouzové finanční prostředky na pomoc desítkám tisíc lidí, kteří přišli o střechu nad hlavou, informovala agentura Reuters.

V pondělí přibylo v Česku 6553 potvrzených případů nákazy, o čtvrtinu méně než před týdnem. Podobně klesl i počet podezření na opakovanou nákazu, kterých laboratoře odhalily 1275. Méně se ale také testovalo, nadále klesá incidenční číslo. Na sto tisíc obyvatel připadá v zemi za posledních sedm dní 370 nakažených. Počty nakažených nadále klesají i v Německu. Čeští podnikatelé mohou od úterý žádat o pomoc z programu COVID 2022. Čína rozšířila uzávěru Šanghaje kvůli rostoucímu počtu nakažených na celé město.

Vstup do italských restaurací, kin či diskoték mají nově povolen jen očkovaní nebo ti, kteří nemoc prodělali. Německé ministerstvo zdravotnictví povede lékař a epidemiolog Karl Lauterbach, který by měl pomoci zavést povinné očkování. Francie se připravuje na vrchol páté vlny. Dle Ursuly von der Leyenové darovala EU na 350 milionů dávek vakcíny chudším zemím. Brazilský prezident Jair Bolsonaro chce omezit používání covidových certifikátů. V USA se dál šíří varianta omikron, ve Francii a Anglii se šíři již komunitně. V JAR se kvůli ní připravují nemocnice na další vlnu onemocnění.

Jihoafrický ústavní soud odmítl žádost bývalého prezidenta Jacoba Zumy o zrušení verdiktu, kterým byl odsouzen k patnácti měsícům vězení za pohrdání justicí. Informovala o tom agentura Reuters. Zuma požádal v červenci soud o zrušení trestu s odůvodněním, že je přehnaný a že ho vězení ohrozí na zdraví i na životě.

Vietnam od úterka pozastaví mezinárodní lety do Hanoje, zároveň chce otestovat všech devět milionů obyvatel Ho Či Minova města ve snaze zabránit dalšímu šíření koronaviru. Opatření zpřísňuje také Jihoafrická republika, kde restaurace, bary nebo posilovny budou muset zavírat dříve. Slovensko naopak rozvolňuje cestovní pravidla, v Itálii se otevírají vnitřky restaurací či stadiony a ve Francii začalo protikoronavirové očkování pro všechny dospělé.

Šéf Kremlu Vladimir Putin uspořádal v Soči první rusko-africký summit, na který se do černomořského letoviska sjelo 43 afrických státníků. Dvoudenní konference, které spolu s Putinem předsedá egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, má potvrdit ruské ambice na africkém kontinentu a vytvořit předpoklady pro budoucí růst vzájemného obchodu.

Vládní strana Africký národní kongres (ANC) podle předběžných výsledků opět vyhrála parlamentní volby v Jihoafrické republice (JAR). Zisk necelých 58 procent hlasů je však pro stranu nejhorší výsledek za posledních 25 let. Podle expertů obyvatelé reagují mimo jiné na špatnou ekonomickou situaci, ale také na neúspěšný boj s korupcí a rasovou nerovnost v zemi.

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa označil sexuální násilí v zemi za národní krizi. Muže vyzval, aby se v boji proti němu spojili. Podle zpravodajského webu BBC každoročně zaznamenají jihoafrické úřady zhruba 40 tisíc případů znásilnění, což je však jen zlomek celkového počtu.