Donbas

Rusko-ukrajinská válka začala okupací Krymu, ovšem skutečné boje propukly až v jejím druhém dějství 12. dubna 2014 na Donbase. Kremelská propaganda argumentovala tím, že tento region byl prý vždy proruský a jeho lidé si putinovskou stabilitu přáli. Ve skutečnosti tamní obyvatelé viděli svou budoucnost v Ukrajině, byť jejich vztahy s Kyjevem byly složité. Ostatně jako s každým centrem, které mu vládlo. Donbas byl totiž vždy prostorem zvláštní a drsné svobody, který lákal utečence před nevolnictvím, zákonem i nudou, říká v rozhovoru pro web čt24.cz společník Ukraine Research Institute na Harvardu a emeritní profesor dějin na Indiana University Hiroaki Kuromiya.

Fotograf Stanislav Krupař dokumentuje ruskou invazi na Ukrajině, třeba poslední týdny strávil na Donbase. Do země, kde zuří válka, prý raději odjíždí, než se vrací. „Protože mám pocit, že to, co tady v Čechách zažíváme, jsou často malichernosti,“ řekl v Interview ČT24. Poznamenal, že do Česka se vrací s pocitem viny a hlavou se mu honí, že má privilegium žít v míru. Krupař cítí, že na Ukrajině je vítán. Někteří vojáci mu podle něj i děkovali, že mohl určité momenty zaznamenat. „Když se stalo, že z jednotky mnoho lidí padlo, a jediné portréty, které existují, jsou ty moje.“

Před deseti lety začala ruská vojenská okupace Krymu. Kreml využil křehké situace v Kyjevě po útěku prezidenta Viktora Janukovyče a na konci února 2014 poslal na ukrajinský poloostrov neoznačené vojáky. Do tří týdnů Vladimir Putin podepsal nelegální anexi území. Začala tak ruská vojenská agrese proti Ukrajině, která na jaře 2014 pokračovala vyvoláním války na Donbase a v únoru 2022 plnohodnotnou invazí. Počátky konfliktu na Ukrajině i v Rusku sledoval tehdejší moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Po úspěšné invazi na Krym chtěl Kreml podobný scénář zopakovat i na celé východní a jižní Ukrajině. Když se mu to nepodařilo prostřednictvím proruského povstání, které se pokoušel v těchto regionech vyvolat, rozpoutal válku na Donbasu, jehož části se pak dostaly pod kontrolu Ruskem koordinovaných sil.

Po pádu režimu proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče zahájil Kreml invazi na Krym. Hodlal také odtrhnout od Ukrajiny všechny další jižní a východní oblasti. K tomu mu měly dopomoci nepokoje, které se prostřednictvím svých agentů i místních aktivistů pokoušel v daných oblastech vyvolat a které se podle představ ruského vedení měly změnit ve velké proruské povstání.

Na Ukrajině padl český dobrovolník, který bojoval na ukrajinské straně, a to u města Avdijivka. Informaci webu Seznam Zprávy potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. O úmrtí Čecha rovněž informoval účet Vozím drony na Ukrajinu na sociální síti X. Česká diplomacie nyní eviduje čtyři české občany, kteří padli v bojích na území Ruskem napadené země.

Oleksandr Syrskyj byl jmenován hlavním velitelem ukrajinských ozbrojených sil a vystřídal na této pozici svého předchůdce Valerije Zalužného. Nový šéf ukrajinské armády vystudoval sovětské vojenské školy, patří ale do generace velitelů, kteří se dlouhodobě snažili armádu přebudovat podle západních standardů. Zatímco některá média ho vykreslují jako jednoho z nejzkušenějších generálů, jiná ho popisují jako tvrdého vůdce. Na návrh Syrského už skončil v čele generálního štábu Serhij Šaptala, kterého prezident odvolal a nahradil Anatolijem Barhylevyčem.

Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu (ICJ) uznal, že Rusko porušilo části úmluv OSN o boji proti financování terorismu a odstraňování všech forem rasové diskriminace. Rozhodl tak v případu žaloby, kterou na Rusko podala Ukrajina kvůli ruské podpoře separatistů na Donbasu a postupu okupantů vůči Ukrajincům a Tatarům na nelegálně anektovaném Krymu. Většinu stížností Ukrajiny ale soud zamítl. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že nejde o financování terorismu podle kritérií OSN a že pronásledování Ukrajinců a Tatarů na Krymu může být motivováno politicky a ne etnicky či národnostně.

Evropská unie už více než rok poskytuje výcvik ukrajinským vojákům. Jedna z několika misí pokračuje na západě Polska. Prošlo jí už několik tisíc Ukrajinců, většina z nich bez předchozích bojových zkušeností. Své zkušenosti tu ale předávají i veteráni, kteří už boji na východě Ukrajiny prošli.

Ukrajinská armáda zaznamenala menší územní zisky v Doněcké oblasti u Avdijivky, o kterou se už téměř dva měsíce vedou těžké boje, píše ve své pravidelné zprávě Institut pro studium války (ISW). Ukrajinští představitelé uvádějí, že Rusko zintenzivnilo údery na zničené město a že na něj nyní útočí ze dvou nových směrů. Web The Kyiv Independent s ohledem na poslední vývoj na frontě i nejistou západní vojenskou pomoc píše, že Rusko přebírá iniciativu a Ukrajina se dostává do obranné pozice. V noci na středu navíc podnikla Moskva další rozsáhlý dronový úder, který na Ukrajině poškodil domy, podniky i infrastrukturu.

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu uneslo na své území tisíce dětí. Většina z nich se dostane do adoptivních nebo pěstounských rodin, které je vychovávají k úctě k nové vlasti a navíc jim často tvrdí, že Ukrajina už byla zničena. Někteří starší chlapci dokonce museli nastoupili do kadetských akademií, kde jsou vzděláváni „v duchovních a kulturních tradicích ruského lidu“. Ukrajinské úřady i neziskové organizace se snaží děti vracet zpátky domů, zatím se to ale podařilo zhruba u tří stovek.

Ruská vojska zasáhla raketami obytný dům v Pokrovsku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Nejméně sedm lidí zemřelo. Zraněných je 88 osob, včetně několika dětí. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského útočilo Rusko balistickými raketami Iskander.

Ruští vyšetřovatelé zadrželi prominentního ruského nacionalistu Igora Girkina. Tajná služba FSB ho viní z podněcování k extremismu. Moskevský soud uvalil na Girkina vazbu do 18. září, uvedla ruská média. Hrozí mu pět let za mřížemi. Girkin v posledních dvou měsících kritizoval šéfa Kremlu Vladimira Putina a jeho okolí, negativně se ovšem vyjadřoval i na adresu šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina. Žádal daleko masivnější zapojení země do války.

Ve speciálně upraveném nákladním autě funguje plně vybavená zubní ordinace. Na její přestavbu se složili Češi a její posádka nyní slouží poblíž frontové linie u 24. ukrajinské brigády. Pracuje v ní čerstvě vystudovaný a poté mobilizovaný zubař Max. Zkažené zuby jsou podle něj velký problém – bolest dokáže vojáky někdy i vyřadit z boje.

Kremelská propaganda přesvědčila většinu Rusů, že jsou napadeni Severoatlantickou aliancí a válka proti Ukrajině je pro jejich obranu nutná, řekla v Interview ČT24 reportérka Deníku N Petra Procházková, která situaci na východě dlouhodobě sleduje. Hovořila také o tom, co je na informování o současné válce nejsložitější, nebo proč má Rusko tolik schopných hackerů.

Elitní složka slovenské prokuratury podala obžalobu na exministra spravedlnosti a někdejšího šéfa slovenského nejvyššího soudu Štefana Harabina za jeho příspěvek na sociální síti, kterým schvaloval ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu. S odvoláním na vyjádření prokuratury to napsal Denník N.

Na Ukrajině zůstává dobytí Doněcké a Luhanské oblasti hlavním cílem ruských sil, sdělil v sobotu generální štáb ukrajinské armády. Rusové podle něj v oblasti podnikají desítky útočných akcí. Mluví hlavně o městě Marjinka.

Tématem posledních dnů zůstává plánovaná ukrajinská protiofenziva. Představitelé válkou zasažené země o ní mluví už několik měsíců takřka denně. Podle aktuálního vyjádření prezidenta Volodymyra Zelenského už úřady přijaly rozhodnutí o načasování bojového postupu. Ze strategických důvodů ale Ukrajina žádné detaily neprozrazuje.

Ukrajina se dál připravuje na svou dlouho očekávanou protiofenzivu. Roli by v ní mohly sehrát i samohybné houfnice české výroby. O nich v oblasti Avdijivky natáčela zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová.

Zakladatel Projektu Phoenix, český medik, který byl v březnu vážně zraněn po zásahu šrapnelem na Donbase a poté v dubnu převezen do pražské Ústřední vojenské nemocnice, v pondělí zemřel. Na sociálních sítích to uvedli zástupci projektu Phoenix. Mluvčí ÚVN Jitka Zinke úmrtí nepotvrdila. Pouze uvedla, že informace o pacientech lze poskytnout jen oprávněným osobám. Také mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake sdělil, že mu nepřísluší událost komentovat. Podle dřívějších informací ministerstva zahraničí padli na Ukrajině při bojích proti ruské armádě dva čeští dobrovolníci. Jeden letos v březnu, druhý loni v červnu.

Ukrajinská vojska postupují v oblasti východoukrajinského Bachmutu, a to navzdory mimořádně těžkým podmínkám, uvedl na mediální platformě ukrajinské vlády Military Media Center velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Postup označil za první úspěch ukrajinských útočných operací při obraně Bachmutu. Dodal, že je zatím dílčí.

O blížící se protiofenzivě ukrajinské armády se už několik měsíců na různých úrovních hovoří nejen na Ukrajině, ale i na Západě, a dokonce i v Rusku. Z pohledu úředníků, vojenských expertů a novinářů to vypadá jako natolik nevyhnutelná událost, že se už neřeší, zda vůbec začne, ale probírají se její detaily, cíle či možný výsledek. Největší otazníky visí nad tím, kdy útok Kyjev spustí, a směr, ve kterém se chystá zaútočit. Ukrajinská armáda se tak stává rukojmím situace, kdy se zdá, že se útoku dožaduje i nepřítel, píše ruskojazyčná redakce serveru BBC, která téma rozebírá.

Ruský motorkářský klub Noční vlci vyrazil na „vlasteneckou“ spanilou jízdu z Moskvy do Berlína. Píše to agentura AFP s odkazem na svého zpravodaje. Motorkáři vybavení symboly na podporu války na Ukrajině chtějí dojet do německé metropole 9. května, kdy si Rusko připomíná porážku nacistického Německa. Noční vlci mají blízko k šéfovi Kremlu a od loňska jsou na sankčním seznamu Evropské unie kvůli podpoře ruské agrese na Ukrajině.

Ruské jednotky na Ukrajině dál útočí u měst Lyman, Bachmut, Avdijivka, Marjinka a Šachtarsk v Donbasu na východě země. Ukrajinský generální štáb informuje o tom, že nejtěžší boje se stále vedou o Bachmut, u něhož podle poradce ukrajinského prezidenta Michajla Podoljaka dochází k velkým ruským ztrátám. Ukrajina mobilizuje své síly v Záporoží, kde by se podle pozorovatelů mohlo schylovat k plánované jarní protiofenzivě.