Pitná voda

Malé Hradislo na Prostějovsku řeší problémy s pitnou vodou. Ta, kterou obyvatelé pili doposud, obsahuje zvýšené množství dusičnanů. Takovou nesmí pít malé děti, místní mateřská škola nebo mladé rodiny si proto musejí jezdit pro vodu balenou. Příčina problémů zatím není jasná, vodárna se ale chystá instalovat technologii, která bude tyto látky z vody odbourávat.

Už desátý nejteplejší měsíc v řadě naměřila meteorologická služba Evropské unie Copernicus. V březnu ukazovaly teploměry v průměru o 0,73 stupně Celsia víc než průměr mezi lety 1991 a 2020. Globální dopady jsou citelné například v kolumbijské Bogotě, kde dokonce vyhlásili přídělový systém na pitnou vodu.

Silnice, která vede kolem přehrady Souš v Jizerských horách, zůstává zavřená. Liberečtí krajští silničáři ji zavírají vždy, když nasněží – kvůli ochraně pitné vody ji nemohou v zimě udržovat. Nyní už jsou sněhu jen nepatrné zbytky, přesto zůstává nad Desnou spuštěná závora, která brání průjezdu. Silničáři to vysvětlují předpovědí počasí, podle níž by ještě mohlo nasněžit. Pro řidiče to znamená, že když jedou třeba z Tanvaldu nebo Harrachova do Hejnic či Frýdlantu, výrazně si zajedou. Horskou silnici využívají turisté, ale i lidé, kteří jezdí do práce či za příbuznými.

Obyvatelé některých obcí na Chrastavsku a Hrádecku v Libereckém kraji bojují s nedostatkem vody. Může za to podle nich těžba v polském hnědouhelném Dole Turów. Zásobování mají vyřešit dva nové vodovody. Na jejich vybudování nyní uvolnilo peníze hejtmanství. Ve fondu Turów je uloženo asi 920 milionů korun, které poslala polská strana jako kompenzaci za těžbu.

Jednou z obětí války v jihoukrajinské Novopetrivce se stal vodojem, což připravilo obyvatele o vodu. Nyní tam díky české pomoci roste nový. Na místě natáčel štáb ČT zpravodajky Barbory Maxové.

Teploty na Ukrajině na řadě míst sahají pod bod mrazu. Pro mnoho obyvatel vesnic poničených ruskou agresí to znamená potíže. Milionům lidí musí pomáhat humanitární organizace. V Dněpropetrovské oblasti natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.

Rozbory, které provádějí hygienici, ukázaly, že voda, která teče z kohoutků v některých školách v Olomouci, obsahuje nadlimitní koncentraci olova. Děti a učitelé musejí pít vodu z náhradních barelů, nebo si ji nosí z domova. Město už řeší výměnu starých závadných rozvodů.

Vědce zajímá kvalita vody v přehradě Římov. Společně s hejtmanstvím a správci nádrže chystají projekty, které by zachovaly její čistotu. Do budoucna o ni mají obavy. Právě tento zdroj zásobuje na jihu Čech většinu domácností.

Podzemní voda, která u Oslavan na Brněnsku vtéká do bývalých černouhelných dolů a mění se v kontaminovanou důlní vodu, by mohla sloužit jako zdroj pitné vody. Jihomoravský kraj začal hloubit v údolí Neslovického potoka dva vrty o hloubce 25 metrů. V následujících dnech má pak kraj spolu se Svazkem vodovodů a kanalizací Ivančice získat informace o vydatnosti zdroje i o chemických a fyzikálních vlastnostech vody.

Ministerstvo životního prostředí zatím pozastavilo záměr rozšíření průmyslové těžby vltavínů v Ločenicích na Českobudějovicku. Soukromá firma tam chtěla stávající lom zvětšit zhruba o třicet hektarů. Nyní ale musí žádost přepracovat a doplnit o další studie. Přispěla k tomu i petice tamních obyvatel, kteří s úmyslem nesouhlasí.

K vyvážení růstu teploty kvůli změnám klimatu o jeden stupeň Celsia by v Česku bylo potřeba zvýšit roční úhrn srážek o 60 až 100 mililitrů, řekl Libor Ansorge z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Když si v Barceloně naplníte sklenici vodou z vodovodu, tak pětinu jejího obsahu tvoří voda z moře, která prošla zařízením na odsolování, a další pětinu voda z čističky. Právě tak zřejmě vypadá budoucnost pitné vody ve středomořském regionu, kde teploty stoupají a srážky klesají více, než je světový průměr, píše deník The Wall Street Journal (WSJ).

Krkonošské boudy v okolí Pece pod Sněžkou se ještě během léta připojí na centrální kanalizaci a vodovod. Bude to znamenat konec vyvážení septiků a zároveň i jistotu zásobování pitnou vodou. Vybudovat přípojky v chráněné oblasti nebylo vůbec jednoduché, pravidla se totiž řídí okolními biotopy, které je třeba chránit.

Kombinace sucha a velkého množství ubytovaných turistů znamená, že v některých obcích vysychají zdroje vody. Zatímco kvůli suchému počasí vody v nádržích i pod zemí ubývá, třeba na šumavské Kvildě se poptávka po ní o prázdninách zvyšuje až patnáctkrát. Nezbývá pak než obnovit starší, dříve zrušené zdroje.

Kvalita vody v pískovnách poblíž Chlumu u Třeboně se zhoršuje. V oblasti přitom slouží jako zdroj pitné vody. Jde také o těžební prostor, kde platí zákaz koupání. Turisté ho ale porušují – a tím se podílejí na znečištění jezera. Když přeje počasí, pláže jsou tam plné.

Největší britský dodavatel vody Thames Water jedná kvůli obavám o svoji finanční stabilitu s vládními úředníky o nouzových plánech, včetně dočasného znárodnění. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Dluh firmy činí 13 miliard liber (356,8 miliardy korun).

Zákaz zalévání, mytí aut či napouštění bazénů vyhlásily některé z obcí v Jihomoravském kraji. V regionu se totiž opakuje problém s nedostatkem vody. České televizi to potvrdili zástupci obcí a měst zejména na Blanensku. Sucho postihlo téměř všechny okresy v kraji.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve středečních Událostech, komentářích znovu jasně odsoudil zničení Kachovské přehrady na Dněpru, z níž obvinil Rusko. Nejnovější události na Ukrajině podle něj ukazují, že Rusko se v napadené zemi „chová barbarsky“. Ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek doplnil, že zásadní je v regionu zajistit dodávky pitné vody. Zároveň upozornil, že tamní obyvatelé budou možná muset chodit k cisternám s vodou dlouhé měsíce.

Voda ze zničené Kachovské přehrady zaplavila na jihu Ukrajiny přes tři tisíce domů, vyplývá z hlášení ukrajinských úřadů i ruské okupační správy. OSN informovala o tom, že naléhavou pomoc potřebuje přes šestnáct tisíc lidí. Humanitární dopady katastrofy podle ní ale pocítí statisíce osob. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizuje OSN a Červený kříž za neposkytnutí pomoci lidem postiženým záplavami. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal humanitární organizace vyzval k rychlému jednání.

Ukrajinské úřady varují, že zničení Kachovské přehrady bude mít obrovské negativní dopady nejen na život v jejím bezprostředním okolí, ale i na vzdálenější oblasti Ukrajiny. Tamní ministerstvo zemědělství se mimo jiné obává rozsáhlého úhynu ryb a poukazuje na to, že destrukce vodního díla vyřadí i mnoho zavlažovacích systémů a ztíží zásobování pitnou vodou. Škody po úderu záplavové vlny sčítají také energetici.

Nedostatek vody spojený se suchem řeší obce různě. Na západě Čech začaly budovat vodojemy, na Šumavě posilují vrty. Na Vysočině začal opět platit zákaz napouštění bazénů z vodovodního řadu.

V Jihlavě pracovníci obnovují dodávky pitné vody v částech města, kde byly od středečního podvečera výpadky kvůli havárii na vodovodním řadu. Opravit se ve čtvrtek podařilo závadu na sídlišti Na Kopci, která vznikla v důsledku havárie většího potrubí u zoo. Večer by už vodu měly mít všechny domácnosti. V některých ulicích ale může ve vodovodu pořád kolísat tlak a voda může být zakalená, sdělil mluvčí Služeb města Jihlavy Martin Málek. Pracovníci podniku budou doplňovat pitnou vodu do přistavených cisteren i o svátcích. Ve středu večer bylo bez vody asi patnáct tisíc lidí.

V Bohdalově na Žďársku a v dalších obcích napojených na stejný skupinový vodovod se zlepší zásobování pitnou vodou. Svaz vodovodů Bohdalov kvůli tomu chystá investici za 55 milionů korun. Připojí nové vodní zdroje, rozšíří kapacitu vodojemu a pořídí novou technologii úpravy vody. Na projekt dostane dotaci z evropského Operačního programu Životní prostředí.

Česko se nemůže do budoucna spoléhat na zásoby podzemních vod jako zdroje pitné vody kvůli změnám klimatu, řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Na zásobování pitnou vodou se podzemní voda podílí zhruba z padesáti procent, druhou polovinu zajišťují vodní nádrže. Na středu připadá Světový den vody.