Arabové

„Záměry Bibiho Netanjahua nejsou jasné ani Izraelcům,“ prohlásil o izraelské operaci v Pásmu Gazy a následných plánech premiéra židovského státu hudebník Jordan Haj. V debatě umělců o situaci na Blízkém východě připustil filmový režisér a producent Václav Marhoul, že reálná situace v regionu je pro něj nepřehledná, cíle Izraele jsou však prý jasné. O problematice konfliktu hovořili v pořadu Události, komentáře.

Od teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael uplynulo sto dní. Židovský stát odpověděl mohutným bombardováním a pozemní ofenzivou. Palestince podporují spojenci Íránu, například libanonský Hizballáh, který ostřeluje sever Izraele. Útoku se obává i nedaleká čtvrtmilionová Haifa.

Dosud globálně nepříliš významné hnutí v posledních týdnech ovlivňuje převoz zboží po jedné z nejvytíženějších tras světa. Hútíové už roky bojují v občanské válce proti vládě Jemenu, v průběhu let dokázali s podporou Íránu zasahovat cíle v Saúdské Arábii a nyní hrozí v Rudém moři. Jak se sekta následující charismatického klerika dostala až k tomu, že přitahuje pozornost velmocí?

V izraelské armádě neslouží jen Židé, ale třeba i arabsky mluvící drúzové a dobrovolníci z řad dalších menšin. Právě mezi drúzskou menšinou, která truchlí za padlé vojáky, natáčel zpravodaj ČT David Borek.

Konflikt mezi Araby a Židy zuří v Palestině s různou intenzitou už přes sto let. Pokusy vyřešit ho mírovou cestou zatím vždy ztroskotaly. Důvodů je dlouhá řada, ale dají se shrnout do jednoduchého tvrzení, které znali už první sionisté: Když dva národy, které nejsou schopné žít spolu, chtějí stejnou zem, musí to vyvolat spor.

Antisemitismus nezmizel, jen nebyl vidět a teď znovu vyvěrá ze spodních pater, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v souvislosti s antisemitskými projevy v evropských městech. Podle české velvyslankyně  v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové nese antisemitismus Izrael velmi těžce, protože je to on, kdo byl napaden teroristy.

V Sýrii stále pokračují boje, dokonce i mezi bývalými spojenci. V některých městech v minulých dnech navíc vypukly i protirežimní demonstrace. Vyvolává to obavy, že by situace opět mohli využít radikálové z Islámského státu.

V Izraeli si vyřizují účty arabské gangy. Letos již mezi arabskou menšinou zemřelo násilnou smrtí 103 lidí, což je skoro stejně jako za celý loňský rok. Poslední vražda je hlášena ze sobotního rána. Gangy si na ně často najímají frustrované nezaměstnané arabské mladíky. Někteří arabští starostové žádají izraelskou vládu o posily. Do boje proti mafii by se měla zapojit rovněž izraelská zpravodajská služba.

Před dvěma lety započala nová éra blízkovýchodní diplomacie poté, co čtyři arabské země – Emiráty, Bahrajn, Maroko a Súdán – uzavřely historické normalizační dohody s Izraelem. Obyvatelé židovského státu se díky nim vymanili z regionální izolace, která trvala dekády. Vzájemný obchod nyní trhá rekordy a daří se i turismu, přestože průzkumy ukazují, že většina Arabů vnímá vztahy s Izraelci negativně. Ekonomické výhody zastínily osud Palestinců, kteří spoléhali na masivní arabskou podporu.

Předvolební kampaň v Izraeli vrcholí. Zemi čekají už páté parlamentní volby za tři roky. Zdá se ale, že ani další hlasování naplánované na začátek příštího týdne nepřinese zvrat. Preference pro dva soupeřící tradiční bloky se příliš nemění a průzkumy opět naznačují možnost remízy mezi konzervativci a liberály. Volby tak můžou rozhodnout voliči tří arabských menšinových stran. Ty se ale neshodují v názoru, jestli do vlády vstoupit. Navíc se radikální rétorikou vzdalují hlavnímu politickému proudu.

V Izraeli znovu ožívají plány na výstavbu obytného souboru na Západním břehu. Projekt nazývaný E1 je kontroverzní, protože se týká území na východním okraji Jeruzaléma. Proti jsou nejen Palestinci, ale i Spojené státy. Izrael zatím stavební povolení nevydal, žádá ale mezinárodní společenství, aby stejně rozhodně postupovalo i proti divoké arabské zástavbě, která se do sporné oblasti tlačí.

Izraelské letectvo brzy ráno zaútočilo na několik cílů v Pásmu Gazy. Útoky byly podle agentury AFP odvetou za vypuštění rakety z palestinského území proti Izraeli v pondělí večer. Napětí mezi Izraelem a Palestinci v posledních dnech vzrostlo kvůli střetům na Chrámové hoře v Jeruzalémě.

Jižní Izrael zažívá násilné demonstrace arabských beduínů. Důvodem je státem financovaná výsadba lesa v poušti. Na území si ale dělá nárok beduínský kmen, který výsadbu považuje za skrytý způsob vyvlastňování. Zdánlivě lokální spor otřásá i vládou, která je závislá na podpoře arabské menšinové strany, poznamenává zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Izrael se potýká s nárůstem počtu vražd, ke kterým dochází zejména mezi mladými muži v komunitách. V poslední době dochází také ke zvýšené kriminalitě související s obchodem s drogami nebo k bujení černého trhu se zbraněmi.

Izraelský parlament vyslovil podle očekávání důvěru nové koaliční vládě. Končí tak 12leté období, kdy stál v čele kabinetu Benjamin Netanjahu. Naftali Bennett složil přísahu a stal se novým izraelským premiérem. Má jím být do roku 2023, kdy ho vystřídá Jair Lapid. Izraelská média očekávají, že s odchodem Netanjahua z čelné pozice nastane posun v izraelské politice. Příchod nové vlády oslavují v izraelských ulicích tisíce lidí.

Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek byl v květnu v Izraeli svědkem raketového útoku. Ten se odehrál přímo v živém televizním vstupu. V pořadu Interview ČT24 vzpomínal, že se v prvních sekundách zapomněl bát, v krytu pak s kameramanem strávili asi půl hodiny. Borek také uvedl, že z vojenského hlediska příměří mezi Izraelem a Hamásem funguje. Návrat do normálu ale rychlý není.

Mezi radikálními skupinami Arabů a Židů propukly tento týden násilné střety v několika izraelských městech. O etnických problémech uvnitř společnosti nebylo mnoho let slyšet, což ale neznamená, že neexistují, poznamenala v pořadu Horizont ČT24 ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. Ta ranám současného konfliktu předpovídá dlouhé a bolestivé hojení.

Izraelští policisté zatkli v noci na pátek ve východním Jeruzalémě patnáct Palestinců. Policie zasahovala při nepokojích, v nichž se střetli Palestinci s pravicovými Židy, informovala agentura AFP. Napětí vyvolávají soudní spory o vystěhování některých palestinských rodin z jejich domů. Později zaútočili na izraelské vojáky na základně na palestinském Západním břehu Jordánu tři ozbrojení Palestinci. Izraelci dva z nich zastřelili a třetího těžce zranili.

Vůdci dvou nejsilnějších formací v izraelském parlamentu se shodli, že spolu začnou jednat o vytvoření koaliční vlády. Benny Gantz z uskupení Modrobílí a dosluhující premiér Benjamin Netanjahu ze strany Likud to oznámili po schůzce s prezidentem Reuvenem Rivlinem. Modrobílí získali ve volbách 33 a Likud 31 mandátů. Dohromady by tak měli ve 120členném parlamentu většinu 64 poslanců.

Izraelci v úterý předčasně volí své zástupce v parlamentu. Volební místnosti se uzavřely ve 21 hodin našeho času. Kampaň byla hlavně o dvou osobnostech. Očekává se těsný souboj mezi pravicovým blokem úřadujícího premiéra Benjamina Netanjahua a středovou opozicí bývalého šéfa armády Benjamina Gantze. Netanjahu ke konci kampaně vyvolal bouři slibem rozšířit izraelskou svrchovanost na Západním břehu Jordánu. Jeho největší rival Gantz to označil za nezodpovědnou snahu získat hlasy voličů. Reálným vítězem voleb bude ten, komu se podaří sestavit koalici.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude začátkem dubna v parlamentních volbách usilovat o pokoření rekordu v délce setrvání v premiérském křesle. Tento cíl by chtěl „Bibimu“ překazit bývalý šéf armády Benny Gantz. Charismatický generál hodlá usilovat o sjednocení izraelské společnosti a sází na únavu obyvatel z Netanjahua, který zápasí s korupčními aférami. Podle kritiků jsou však Gantzovy sliby nepřehledné. Někdy vystupuje jako umírněný kandidát usilující o mír, jindy ukazuje svaly.

Německou policii naplno zaměstnává několik rodových klanů, hlavně z Blízkého východu, které organizují loupeže v bankách, prodej drog nebo vydírání. Tyto klany uctívají rodinu a odmítají autoritu státu. Policie teď vyhlásila proti cizojazyčným gangům novou ofenzivu.

Žluté vesty se jako symbol sociálního hnutí šíří za hranice Francie. V prosinci si je oblékli demonstranti hned v několika zemích Blízkého východu, když protestovali za zlepšení životní úrovně. Osm let od arabského jara pocítili obyvatelé regionu dopady úsporných opatření včetně zdražování a vysoké nezaměstnanosti. Střední třída chudne a někteří si stěžují, že se mají hůř než před pádem režimů v roce 2011. Protesty se v nedávné době konaly v Tunisku, Libanonu, Iráku, Jordánsku, Alžírsku, Maroku, Libyi a Súdánu. Egypt už v obavách z nové revoluce zakázal prodej žlutých vest. Podle expertů ale arabské jaro 2.0 zatím nejspíš nehrozí.