Svobodná Evropa

Rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová zůstane ve vazbě až do 5. prosince. Rozhodl o tom soud v Kazani. Ruské úřady ženu zadržely minulý týden. Podle Výboru na ochranu novinářů se zaměstnankyně Svobodné Evropy / Rádia Svoboda (RFE/RL) v Rusku nezaregistrovala jako zahraniční agentka a nyní jí hrozí trest až pět let vězení. Kurmaševová vinu odmítá. V Rusku je několik měsíců zadržován i další novinář s americkým občanstvím Evan Gershkovich.

Rusko ve středu v Kazani zadrželo rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou, která běžně žije v Česku. Nezaregistrovala se jako „zahraniční agentka“, hrozí jí tak až pět let za mřížemi, informoval na svém webu Výbor na ochranu novinářů (CPJ), který je případem „hluboce znepokojen“. Stanice Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) v prohlášení zatčení své novinářky odsoudila a žádá okamžité propuštění. V Rusku už je několik měsíců zadržován také další novinář s americkým občanstvím –⁠ Evan Gershkovich.

Před třiceti lety si bývalý agent StB Pavel Minařík vyslechl rozsudek za přípravu atentátu v mnichovském sídle rádia Svobodná Evropa. Do vězení kvůli tomu ale nikdy nenastoupil. Nadřízená instance čtyřletý trest zrušila a státní zástupci už pak u soudů neuspěli.

Je to přesně rok od smrti dvaadvacetileté Íránky Mahsy Amíníové. Právě její úmrtí po zatčení mravnostní policií kvůli údajně nedostatečnému zahalení rozpoutalo jedny z největších protestů proti tamnímu islamistickému režimu. Stovky demonstrantů včetně dětí a desítky policistů během nepokojů přišly o život. Mravnostní policie se pak z ulic sice stáhla, ale letos v červenci se znovu vrátila. Šéfredaktorka íránské redakce Rádia Svobodná Evropa Golnaz Esfandiariová říká, že bez zásadních změn dojde k dalším protestům.

Běloruský soud poslal na tři a půl roku do vězení nezávislou novinářku Larysu Ščyrakovovou, kterou uznal vinnou z „napomáhání extremistickým činnostem“ a „diskreditaci“ Běloruska. Vyšetřovatelé žurnalistku obvinili z toho, že poskytovala informace nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna a stanici Belsat, která vysílá z Polska pro Bělorusy. Informovala o tom Běloruská asociace novinářů. Represe režimu autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka vůči disentu pokračují, podotklo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Rusko propustilo jedenáct ukrajinských válečných zajatců do Maďarska, kde čelili nátlaku, aby přijali maďarské občanství, a byli zastrašováni nepravdivými výroky, informovaly o tom deník The Kyiv Independent a Rádio Svobodná Evropa (RSE). Budapešť tvrdí, že transfer byl organizován výhradně mezi ruskou pravoslavnou církví a maďarskou charitou Maltézského řádu. Pět z jedenácti zajatců se již vrátilo na Ukrajinu.

Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin vyzval Rusy žijící v exilu, aby se vrátili do vlasti, dokud to ještě jde. Reagoval tak na výroky českého prezidenta Petra Pavla z rozhovoru pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) o potřebě přísnějšího dohledu nad Rusy žijícími na Západě. Podle Volodinovy interpretace, citované ruskými médii, „český prezident navrhl Rusy žijící v zahraničí zavřít do koncentračních táborů“.

Prezident Petr Pavel se domnívá, že by západní tajné služby mohly provádět přísnější dohled nad ruskými občany, kteří žijí v zemích západní Evropy. V rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) řekl, že je to „jednoduše následek války“. Také zdůraznil, že členské státy NATO by na nadcházejícím summitu ve Vilniusu měly zaujmout jasný postoj ohledně možnosti poválečného vstupu Ukrajiny do Aliance.

Z Ruska odešlo od začátku jeho agrese proti Ukrajině podle odhadů Západu na milion lidí. První vlna zemi opustila hned po invazi, ta druhá po vyhlášení mobilizace loni na podzim. Hlavně v prvních měsících války emigrovali odpůrci Kremlu nebo nezávislí novináři. Exil jim poskytlo i Lotyšsko.

Nejtěžší boje války na Ukrajině se v novém roce stále odehrávají v Doněcké a Luhanské oblasti. K významnému střetu se podle informací britských tajných služeb schyluje v oblasti města Kreminna. Podle analytiků je nyní postup ukrajinských bojových složek hrozbou pro ruskou snahu o dobytí Bachmutu.

Až dvanáct let může strávit za mřížemi obyvatel Kyjeva, který je podezřelý, že na počátku prosince zorganizoval na předměstí Hostomel pokus o krádež jednoho z protiválečných děl britského umělce Banksyho. Z fasády domu vyřízl obrázek ženy v natáčkách a plynové masce a s hasicím přístrojem v rukou. O obvinění podezřelého a možném trestu v případě odsouzení informovala rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) s odvoláním na generální prokuraturu.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) předal v Den české státnosti stříbrné pamětní medaile významným českým osobnostem. Ceremoniál se tradičně odehrává v sídle horní komory ve Valdštejnském paláci. Medaile mohou získat například úspěšní umělci, vědci, sportovci či jiné osobnosti, které se zasadily o dobré jméno Česka. Medaile si ve středu převzalo celkem 19 oceněných.

Během válečného konfliktu na Ukrajině přišel Rus Rinat Sadykov o syna. Po jeho smrti se proto přihlásil do ruské armády. Domů se ovšem vrátil značně rozladěn. Ruská armáda je podle něj v rozkladu. Jeho příběh zaznamenalo Rádio Svobodná Evropa.

Novinářka a spisovatelka Lída Rakušanová razí heslo, že napsat se dá všechno. „Musí se ale vědět jak,“ říká. Za svou dlouhou kariéru se musela naučit i to, jak psát o burze, navíc v němčině. K novinařině poprvé přičichla už v roce 1968, když ji její budoucí manžel poprosil, aby k jeho fotografiím psala texty. Skoro třicet let pracovala v rádiu Svobodná Evropa v Mnichově. Spoluzaložila Institut regionální žurnalistiky na Masarykově univerzitě. Nyní byla hostem podcastu Background ČT24.

Ruský dokumentarista a nezávislý novinář Andrej Lošak sledoval rodiny, které rozvrátila válka na Ukrajině. Ne fyzicky, ale názorově. Natáčel výpovědi Rusů, kteří se neshodnou s vlastními příbuznými v pohledu na útočnou válku své země. Snímek Přetržená pouta vznikl díky podpoře rádia Svobodná Evropa. Autor ho osobně uvedl v Praze.

Ekonomka a filozofka Antonie Doležalová, historik a politolog Petr Koura či badatel a bývalý ředitel Rádia Svobodná Evropa Jeffrey Gedmin jsou v nové vědecké radě ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislava Kudrny. Jedenáctičlennou radu, která je poradním orgánem, ve středu schválila Rada ÚSTR, nejvyšší orgán ústavu.

Hollywoodská studia kvůli ruské invazi na Ukrajinu i mezinárodním sankcím kompletně stáhla svoji produkci z tamních kin. Ty největší letošní snímky jako pokračování Top Gunu, Jurského světa nebo animovaných Mimoňů není možné v Rusku oficiálně vidět. Návštěvnost kin výrazně klesla, lidi domácí produkce netáhne. Někteří však neváhají za novými filmy jet i stovky kilometrů do zemí, kde se promítají.

Válka na Ukrajině se podle vojenských analytiků dostala do fáze, kdy se rozhodne o jejím dalším průběhu. Na dalších dodávkách zbraní pro ukrajinskou armádu i na tom, jak Rusové dokážou zkonsolidovat a přeskupit své síly, teď záleží, zda se z války stane dlouholetý „zamrzlý“ konflikt, nebo skončí do konce roku a Ukrajina získá svá okupovaná území zpět, jak někteří předpovídají.

Moskevský soud vyměřil pokutu ve výši 20 milionů rublů (asi 7,5 milionu korun) Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) za to, co označil jako falešný obsah týkající se ruské operace na Ukrajině. Informovala o tom agentura Interfax.

Generální štáb ukrajinské armády uvedl, že Rusko zintenzivnilo používání letadel na podporu pozemních sil, protože mu chybí dodávky vysoce přesných raket. Podle ukrajinské armády hrozí také útoky z území Běloruska, pokračuje ostřelování v Sumské oblasti a u Charkova. Ruské síly zahájily ve středu ofenzivu na města na východě Ukrajiny, přičemž minometné ostřelování zničilo několik domů a zabilo civilisty.

Lídr populární ruské rockové skupiny DDT Jurij Ševčuk se dostal do problémů poté, co prohlásil, že „vlast není prezidentova řiť, kterou je potřeba líbat“. Výrok o Rusku a prezidentovi Vladimiru Putinovi pronesl před několikatisícovým davem na středečním koncertu v Ufě. Hned po vystoupení za zpěvákem přišla do zákulisí policie a sepsala s ním protokol o přestupku, informuje zpravodajský web stanice Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Podle BBC mu hrozí pokuta.

Moskevský soud v úterý uložil další pokutu, tentokráte ve výši deseti milionů rublů (asi 3,6 milionu korun), Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda. Stanice podle soudu odmítla odstranit informace, jejichž šíření zakazují ruské zákony, a to včetně „lživých zpráv o speciální vojenské operaci na Ukrajině“, uvedla ruská agentura TASS. Ruský stát pokutoval také několik učitelek, které se svými žáky mluvily o dění na Ukrajině.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor se rozhodl zablokovat přístup k sociálním sítím Facebook a Twitter. Zablokoval také stránky několika nezávislých médií, mimo jiné ruské verze zpravodajského serveru BBC a weby Deutsche Welle, Rádio Svobodná Evropa a Meduza. Činí tak v souvislosti s invazí na Ukrajinu, kterou zakazuje nazývat slovy válka, invaze a agrese, vadí mu i všechny informace kromě oficiálních. Google zase v Rusku přestal prodávat on-line reklamu. Prodej svých produktů a služeb v zemi se rozhodl pozastavit také Microsoft. Zpravodajská stanice CNN ukončí vysílání v Rusku.

Soud na Ruskem nelegálně anektovaném ukrajinském poloostrově Krym poslal na šest let do vězení nezávislého novináře spolupracujícího s Rádiem Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Vladyslava Jesypenka shledal vinným z údajného držení a převážení výbušnin, informovala stanice na svém webu. Žurnalista obvinění odmítá a tvrdí, že úřady chtějí zdiskreditovat práci nezávislých novinářů, kteří se snaží ukázat realitu Krymu. Šéf RFE/RL označil rozsudek za frašku.