Česká stomatologická komora

Sněmovna ve zrychleném režimu schválila senátní novelu, která má usnadnit zapojení zubařů ze zemí mimo EU do poskytování péče v Česku. Podle ní by mohli nově pracovat pod dohledem jiného stomatologa. Také pravidla pro nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem THC zamířila do závěrečného schvalování s návrhy na úpravy. Jednání sněmovny bude pokračovat ve středu.

Zubní plomby z amalgámu skončí v půlce roku 2026. Je to přitom jediná výplň, kterou proplácí zdravotní pojišťovny a lidé ji tak mají zdarma. Amalgám nahradí bílé plomby, které si teď pacienti hradí celé. Ministerstvo zdravotnictví připravuje novelu, podle které by pojišťovny platily nejmíň 40 procent ceny. Stomatologická komora ale upozorňuje, že řada lidí na to nebude mít a obává se zhoršení zubního zdraví.

Problém s nedostatkem zubních lékařů je podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera jen problém pojišťoven. V rozhovoru pro Českou televizi prohlásil, že nedokážou zprostředkovat kontakt mezi pacientem a zubařem. On je přesvědčen, že zubních lékařů je v republice dost a většina podle něj nabírá pacienty. Za ohrožení budoucnosti některých ordinací však považuje návrh, podle kterého by po zákazu amalgámových výplní byly již všechny plomby alespoň zčásti placené pacientem. Rozhovor se Šmuclerem vedl Jakub Pacner.

Bez jasného postoje vlády jde do Poslanecké sněmovny senátní návrh, který by mohl usnadnit zubním lékařům z třetích zemí začít pracovat v Česku. Že ministři zaujali neutrální stanovisko, oznámil mluvčí KDU-ČSL Simon Dytrych. Pravidla, která chtějí prosadit autoři zákona, se nelíbí České stomatologické komoře, její prezident hodlá novelu v případě přijetí napadnout u soudů.

K zubařům v Polsku stále častěji přicházejí Češi. Řeší tak situaci, kdy v tuzemsku ani po letech nemohou žádného najít. V polském příhraničí je objednají do měsíce. Standardní zákroky, za které na místě pacienti zaplatí, jim následně může refundovat zdravotní pojišťovna.

Zubaři z různých koutů světa ordinují na řadě míst v Česku. Třeba do Studené na jihu Čech se přistěhovala zubní lékařka původem z Brazílie. Podle České stomatologické komory přibývá zemí, které se zaměřují na podporu studia stomatologie a chtějí vystudované lékaře posílat do zahraničí.

Ze zdravotního pojištění mají lidé nárok na bílou plombu jen na předních zubech, na ostatních na amalgámovou. Na celém chrupu je pojišťovny platí ze skloionomerního cementu dětem do 15 let, z ostatních bílých materiálů stejně jako dospělým jen na řezácích a špičácích. Amalgámové plomby se už kvůli obsahu rtuti dětem a těhotným nedávají, EU uvažuje i o úplném zákazu po roce 2030. Podle prezidenta České stomatologické komory (ČSK) Romana Šmuclera zatím není jasné, zda na něj dojde.

V zubních ordinacích v Česku panují rozdílné ceny. Někde základní výkony hradí pojišťovna, jinde si ošetření pacienti platí sami, často za tisíce. S pojišťovnou uzavřenou smlouvu nemá zhruba desetina stomatologů. Často jde o jejich vlastní rozhodnutí. Úhrady jsou totiž v porovnání s ostatními obory dlouhodobě nízké.

Lidé podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) zneužívají urgentní příjmy nemocnic. Chce proto zavést regulační poplatky, řekl Mladé frontě DNES (MfD). Poplatek by mohli hradit například pacienti, kteří nejdou nejprve k praktickému lékaři, ale rovnou do zdravotnického zařízení. Konkrétní návrhy ministr očekává od Národní ekonomické rady vlády (NERV). Premiér Petr Fiala (ODS) ale jakékoliv nové regulační poplatky ve zdravotnictví odmítá.

Někteří Češi dojíždí za zubařem až desítky, ne-li více kilometrů. Stomatologové chybí hlavně na venkově a ve více odlehlých městech. Když už se je tam podaří nalákat, zájem je obrovský. Podle šéfa České stomatologické komory Romana Šmuclera jsou východiskem krajské dotace a důkladná spolupráce s pojišťovnami. Dle Hejtmana Vysočiny Vítězslava Schreka (ODS) není řešení tak jednoduché a apeluje na součinnost stomatologické komory a krajů. Oba byli hosty Událostí, komentářů.

V Česku je dlouhodobě nedostatek stomatologů. Důkazem toho je i fronta pacientů, která se v úterý vytvořila před jednou ordinací v Hustopečích na Břeclavsku. Lékař tam totiž oznámil, že přijme až osm set nových pacientů. Odezva byla obrovská. Lidé, které zubař zaregistroval, ale dostanou termín vstupního vyšetření až v příštím roce.

Lékařská fakulta Ostravské univerzity v září neotevře obor stomatologie. Zatím ho nemá akreditovaný, přestože žádost poslala začátkem roku. Škola z toho viní i stomatologickou komoru. Ta namítá, že dala jasná doporučení, co je k otevření nového oboru potřeba, a nabídla i pomoc.

Za stomatologickou péči pacienti zaplatí více. Za poslední půlrok zdražily hlavně protetické výrobky, tedy zubní korunky, můstky nebo snímací náhrady. Od ledna se totiž změnil sazebník pro zubní techniky. Po zhruba třiceti letech zohlednil nové materiály i využívané metody, což se promítlo i do kalkulací cen. Někteří zubaři navíc říkají, že kvůli vysoké inflaci budou muset zdražovat dál.

V Praze se konala valná hromada zubních lékařů, kteří měli zájem o provozování soukromé praxe. Navzdory nepřipravenosti vzniku privátního sektoru o tom uvažovalo šedesát až osmdesát procent stomatologů. Jelikož ministerstvo zdravotnictví uplatňovalo zdržovací taktiku a neumělo se dohodnout na postupech, Česká stomatologická komora žádala o jmenování zmocněnce, který by převzal zodpovědnost za postup započaté transformace.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Zástupci zdravotníků a pojišťoven vyjednávají o platbách za péči na příští rok. Cestu k dohodě letos hledají obtížněji než v minulých letech. Zejména kvůli vysokým nákladům spojeným s epidemií covidu-19 není podle pojišťoven příliš prostor na navyšování plateb. S takovou argumentací se ale některé zdravotnické obory nechtějí spokojit.

Ministerstvo zdravotnictví ukončilo spolupráci s Mezioborovou skupinou pro epidemické situace (MeSES). Důvodem je zlepšující se epidemická situace i rychlejší tempo očkování. Experti i část vlády skupině děkují, krok resortu už zkritizovali někteří politici z opozice. Odborníci z MeSES se ještě v úterý dohodli na tom, že ve své činnosti budou pokračovat.

Prvním kolem ve sněmovně zatím prošla novela o veřejném zdravotním pojištění, která po letech mění systém úhrad za stomatologické výrobky. Dospělým nad 22 let by podle ní na srovnání zubů už neměly přispívat pojišťovny. Víc peněz by naopak mělo jít na léčbu vážných vad a lepší protézy.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v pondělí vyhlásí systém tří pohotovostních stupňů, rozděleny budou po regionech. Řekl to v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM), kde s ním diskutovali senátor Marek Hilšer (MHS) a prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Vojtěch odmítl, že by dovolil, aby koronavirus výrazně zasáhl do fungování voleb, ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) vyzval k rychlému předložení zákona o korespondenčním hlasování.

Pandemie bude mít zásadní dopad na financování českého zdravotnictví. Ministerstvo odhaduje, že letos se systém propadne až do deficitu 40 miliard korun. Důvodem jsou vyšší náklady na péči i nastupující ekonomická recese. Letos by ještě mohly rekordní výpadek pokrýt rezervy pojišťoven. V příštím roce ale hrozí bez pomoci státu problémy.

Česká republika nasadila v boji s novým koronavirem tvrdá opatření, Světová zdravotnická organizace dokonce razanci vlády ocenila. Šéf České stomatologické komory Roman Šmucler ale spokojený není. Kritizuje pomalé přerozdělování zdravotnických pomůcek a neprofesionální řízení celé situace.

Elektronické neschopenky budou lékaři povinně rozdávat od ledna, nikdo ale systém neviděl, nemohl si ho osahat a lékaři se proto bojí. Myslí si to šéf České stomatologické komory Roman Šmucler. Podle něj by pomohlo, kdyby povinný náběh na nový přístup nebyl zpočátku sankcionován. Tolerantní přístup se podle Šmuclera podařilo prosadit u e-receptu a lékaři si prý zvykli. Řekl to v pořadu Otázky Václava Moravce, spolu s ním byli hosty pořadu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.

Urgentní příjem pro vážně zraněné pacienty by měl být v každém okrese, jeden větší potom v každém kraji. Ministerstvo chce na jejich budování využít peníze z Evropské unie. Zdravotní pojišťovny dají na provoz těch už fungujících v příštím roce dvě miliardy korun navíc.

Pojišťovny uzavřely dohody o úhradách zdravotní péče pro příští rok v deseti ze 14 segmentů péče. Změny úhrad budou zejména u zubařů, praktických lékařů a gynekologů. Přibudou nové hrazené výkony, péče o těhotné se bude hradit jako balíček. Oznámili to zástupci ministerstva zdravotnictví, pojišťoven a primární péče. Letos bylo plánováno na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění 320 miliard korun, polovina jde do péče v nemocnicích. Praktičtí a zubní lékaři mají asi po šesti procentech.

Zdravotní pojišťovny by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) měly preferovat předávání zubařských praxí namísto nových smluv. „Počet zubních lékařů není nízký, naopak se zvyšuje. Jsou ale nerovnoměrně rozmístění,“ dodal ministr. Podle prezidenta České stomatologické komory (ČSK) Romana Šmuclera byly v minulosti přidělovány smlouvy nerovnoměrně, zubní lékaři tak přibývali hlavně ve velkých městech.