TÉMA

Levice

Rušno na německé politické scéně. O slovo se hlásí hned dvě nové partaje

Německá politická scéna prožívá mimořádně rušnou zimu. Krátce po sobě vznikly dvě nové strany, které hodlají promluvit do letošních zemských voleb, ale hlavně se připravují na ty spolkové v příštím roce. S cílem oslovit konzervativní voliče v lednu založila své Spojenectví (BSW) bývalá dlouholetá politička postkomunistické Levice Sahra Wagenknechtová a v půlce února se stal stranou dosavadní ultrakonzervativní spolek WerteUnion kolem bývalého šéfa Úřadu na ochranu ústavy Hanse-Georga Maassena. Obě strany spojuje slib přitvrdit v azylové policie.
5. 3. 2024|

Dívky jsou prý globálně liberálnější, chlapci konzervativnější. V Česku se ale politický rozkol generace Z projevuje jinak

O generaci Z se mluví jako o jedné, podle nových výzkumů Gallupova ústavu jde ale o generace dvě. Mezi mladými muži a ženami ve věku od 18 do 29 let se má globálně otevírat významná názorová trhlina, kdy muži začínají být konzervativnější, a ženy naopak zase liberálnější. Data z Česka, která ČT24 exkluzivně poskytla marketingová skupina DFMG a agentura Behavio, ukazují však jiné třecí plochy. Podle výzkumníka Dana Urbana zde není politika ani zdaleka tak důležitou částí života mladých lidí.
3. 3. 2024|

Sejm liberalizoval přístup k nouzové antikoncepci. V otázce potratů nepanuje ve vládě shoda

Dolní komora polského parlamentu schválila novelu farmaceutického zákona, která liberalizuje přístup k nouzové postkoitální antikoncepci. Opatřit si pilulku po nechráněném sexu má být v budoucnu možné bez receptu. Ten má být nezbytný jen v případě dívek mladších 15 let. Koalice debatuje i o novele umožňující potraty. Jednotlivé strany mají ale na věc rozdílné názory.
22. 2. 2024Aktualizováno22. 2. 2024, 20:09|

Kandidátku strany Levice povede do eurovoleb Jan Májíček

V čele kandidátky strany Levice do eurovoleb bude Jan Májíček, na druhém místě figuruje stranická spolupředsedkyně Markéta Juřicová. Oznámil to předseda mediální komise strany Vítek Prokop. Levice jedná o kandidátní spolupráci ještě s hnutím Budoucnost a dalším subjektem, jméno však neupřesnila. Výsledek chtějí představit v první polovině ledna.
15. 12. 2023|

Německá Levice se rozdělila, vzniká nová politická strana

Německá postkomunistická strana Levice se rozštěpila. Její bývalá vlivná představitelka Sahra Wagenknechtová se rozhodla založit vlastní politické uskupení a v pondělí spolu s osmi dalšími poslanci Levici opustila. Poslanecký mandát si ale ponechávají.
23. 10. 2023|

Městečko Wieruszów uspořádalo volby nanečisto. Obhájí svou pověst „Polska v kostce“?

Polské město Wieruszów v Lodžském vojvodství leží mezi konzervativními a liberálními regiony. Před čtyřmi lety místní radnice uspořádala před parlamentními volbami hlasování nanečisto a výsledky se téměř shodovaly s těmi reálnými. I proto se Wieruszówu přezdívá Polsko v kostce. Letos se zde nanečisto volilo opět, informoval zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.
15. 10. 2023|

Sliby, urážky a ironie. Kampaň před volbami do Sejmu byla drahá, vyhrocená a dlouhá

Poláci v neděli rozhodnou, jestli u moci zůstane národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS), nebo ho ve vládě nahradí opoziční strany. Předvolební průzkumy sice předpovídají vítězství PiS, větší šanci sestavit vládu má ale podle nich opozice vedená proevropskou Občanskou koalicí. O letošní předvolební kampani se mluví jako o nejvyhrocenější, nejdelší a taky nejdražší.
14. 10. 2023|

„Kořeny války na Ukrajině jsou v roce 2014, kdy ukrajinští fašisté vraždili civilisty ruské národnosti,“ řekl Fico po pozastavení členství Smeru v PES

Trestem za to, že slovenští sociální demokraté mají „suverénní názory,“ je podle předsedy strany Smer–SD a pravděpodobného příštího slovenského premiéra Roberta Fica rozhodnutí Strany evropských socialistů (PES) pozastavit Smeru–SD členství.
13. 10. 2023|

Polská opozice chce po osmi letech do vlády. Nabízí liberálnější hodnoty či sblížení s EU

Polská liberální opozice vyhlíží nadcházející parlamentní volby s nadějí. Po osmi letech vlády konzervativců z Práva a spravedlnosti (PiS) a jejich spojenců má totiž šanci převzít moc. Do čela vlády by se tak mohl vrátit Donald Tusk, předseda nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO). Čeká se však těsný souboj. A i kdyby se opozici podařilo dát dohromady vládní většinu, bude se muset vyrovnat především se svou vlastní nesourodostí.
12. 10. 2023|

Německých poslanců bude méně, prosadily vládní strany. Opozice se obrátí na ústavní soud

Německý parlament bude mít méně poslanců.  Rozhodli o tom zákonodárci vládních stran. Konzervativní opozice změny považuje za protiústavní a už předem ohlásila, že reformu předloží k posouzení ústavnímu soudu. Ve Spolkovém sněmu, kterému se kvůli neustálému bobtnání aktuálně přezdívá XXL, zasedá 736 zákonodárců, reforma ale jejich počet trvale omezí na 630.
17. 3. 2023|

Opakované volby v Berlíně vyhráli konzervativci

Opakované regionální volby v Berlíně se značným náskokem vyhrála opoziční konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU). Po sečtení takřka všech volebních okrsků získala 28,2 procenta hlasů. O druhé místo se dělí Zelení se sociálními demokraty (SPD) primátorky Franzisky Giffeyové. Lídr konzervativců Kai Wegner už oznámil, že chce metropoli vést, nadějí se ale nevzdávají ani Zelení, kteří uvedli, že chtějí pokračovat v dosavadní koalici s SPD a postkomunistickou Levicí. Konzervativci vyhráli regionální volby v neměcké metropoli naposledy v roce 1999.
12. 2. 2023Aktualizováno12. 2. 2023, 23:49|

Zemřel Hans Modrow, poslední premiér bývalého východního Německa

Ve věku 95 let zemřel německý politik Hans Modrow, který v roce 1990 jako poslední komunistický premiér vedl východní Německo na cestě k prvním svobodným volbám a pozdějšímu sjednocení se západní částí země. Oznámila to parlamentní strana Levice, v níž Modrow v posledních letech působil. Předtím vykonával také funkci europoslance a byl u přístupových rozhovorů Česka s Evropskou unií.
11. 2. 2023|

Druhá růžová vlna v Latinské Americe možná dosáhla svého vrcholu

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.
13. 1. 2023|

Občané si vybírají z nabídky. Levicová alternativa pro vyjádření nespokojenosti chybí, míní sociolog

Do ulic českých měst ve středu vyšli lidé na protest proti krokům vlády. Požadovali její demisi a také vystoupení z mezinárodních organizací. Jako řešení energetické krize řečníci na demonstracích navrhovali nákup ruského plynu. Sociolog Ondřej Císař ze Sociologického ústavu AV ČR v pořadu Interview ČT24 uvedl, že občané vzhledem k absenci levicových subjektů nemají na výběr, jak vyjádřit svou nespokojenost. Uchylují se proto podle něj ke krajní pravici.
29. 9. 2022|

Problémy tradiční levice pokračují. ČSSD i komunisté jsou po volbách dál na ústupu

Levicové politické strany se i po komunálních a senátních volbách potýkají s problémy. Nedaří se jim prosadit se ve volbách do zastupitelstev, kde bývaly silné, a ani v senátních volbách nezaznamenávají větší úspěchy. Jak si vedly ČSSD a KSČM?
25. 9. 2022|

„Zábava skončí.“ Italské volby mohou přinést vzestup populistické pravice

V Itálii vrcholí kampaň před nedělními parlamentními volbami. Podle průzkumů by měla zvítězit pravicová koalice a to i proto, že mnoho tradičních voličů levice včetně mladých lidí si vybere menší hnutí nebo hlasovat vůbec nebude. Úspěchu tak může ve volbách dosáhnout nacionalistická a populistická strana Bratři Itálie.
24. 9. 2022|

30 let zpět: Levicové strany utvořily koalici

Před parlamentními volbami v červnu 1992 se zformovala nová koalice levicových stran – KSČM a Demokratické levice ČSFR. Dohromady pak tyto strany získaly 35 mandátů. V září téhož roku se k uskupení přidaly další levicové strany a hnutí. Dohodu o vzájemné spolupráci podepsali jejich zástupci na mítinku v Ostravě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
19. 9. 2022|

Francouzský parlament plný extrémů funguje týden. Rozpory se čekají už nyní

Nový francouzský parlament má za sebou první týden práce. A už je jasné, že prezidenta Emmanuela Macrona čeká náročné období. Do klíčových pozic se totiž po úspěchu ve volbách dostali zástupci krajní levice i pravice, tedy stran, které prezidentovi hodlají druhé volební období pořádně ztrpčit.
2. 7. 2022|

Francouzi vybírají prezidenta. Macron i Le Penová podle průzkumů postupují do druhého kola

Úderem osmé večerní se volební místnosti ve Francii uzavřely a začalo sčítání hlasů. Podle průběžně aktualizované projekce francouzských agentur pro průzkum veřejného mínění zvítězil v prvním kole současný prezident Emmanuel Macron s 28,5 procenta hlasů a na druhém místě skončila kandidátka krajní pravice Marine Le Penová s 23,4 procenta. Oba by tak postoupili do druhého kola, které se koná za čtrnáct dní. Lídr levice Jean-Luc Mélenchon by podle projekce skočil třetí se ziskem zhruba dvaceti procent. Vyrovnanější výsledky ale naznačil exit poll belgické zpravodajské společnosti RTBF zveřejněný o dvě hodiny dříve. Dle oficiálních průběžných výsledků vedl před půlnocí po sečtení osmatřiceti milionu volebních lístků Macron s 27,4 procenta hlasů, druhá Le Penová má 25,54 procenta.
10. 4. 2022Aktualizováno10. 4. 2022, 23:04|

Orbán slaví volební vítězství. Porazil prý levici, byrokraty i Zelenského

Maďarský premiér Viktor Orbán se prohlásil za vítěze nedělních parlamentních voleb a následně v projevu kritizoval bruselskou byrokracii i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Po sečtení více než 99 procent odevzdaných hlasů má Orbánova konzervativní strana Fidesz přes 53 procent hlasů.
4. 4. 2022Aktualizováno4. 4. 2022, 11:48|

Volby ve Francii se blíží. Le Penová v případě neúspěchu znovu kandidovat nebude

Už za dva týdny čekají Francii prezidentské volby. O post hlavy státu se bude znovu ucházet i francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová. Ta uvedla, že pokud ve volbách neuspěje, už se nejspíš dalších voleb do čela země nezúčastní. Le Penová je v aktuálních průzkumech na druhém místě za prezidentem Emmanuelem Macronem a kandiduje potřetí. Politici se obávají ještě nižší volební účasti než obvykle.
27. 3. 2022Aktualizováno27. 3. 2022, 20:35|

Za padesát dní volí Francie prezidenta. Z řad pravice se Macronovi postaví hned několik protivníků

Do francouzských voleb zbývá padesát dní a všechny průzkumy ukazují, že by měl prezident Macron hladce postoupit do druhého kola. Proti němu stane někdo z trojice kandidátů pravice. A nemusí to být nutně Marine Le Penová.
19. 2. 2022|

Bolsonaro je nepředvídatelný, může podepsat v Moskvě cokoliv, analyzuje odborník na Latinskou Ameriku

Brazilský prezident Jair Bolsonaro je na zahraniční cestě v Moskvě, kde se ve středu setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, to vše v době napjaté situace mezi Ruskem a sousední Ukrajinou. To ale brazilského prezidenta příliš nezajímá, podle Lukáše Perutky z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mu jde především o sebe a posílení mezinárodního obrazu před nadcházejícími volbami.
16. 2. 2022|

Steinmeier si jde pro druhý mandát, volit bude i exkancléřka či virolog. Kandidáta AfD vyloučí z CDU

Německé Spolkové shromáždění v neděli zvolí federálního prezidenta. Pokud se nestane něco nečekaného, bude ve funkci pokračovat stávající hlava státu Frank-Walter Steinmeier, kterému kromě vládní koalice slíbili podporu i opoziční konzervativci. Spíš než otázka, kdo bude stát v čele Německa dalších pět let, tak před volbou budila pozornost nominace jednoho ze tří Steinmeierových soupeřů, jenž kvůli kandidatuře zřejmě přijde o stranickou knížku. Samotnou volbu, které se coby delegátka spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko zúčastní mimo jiné i exkancléřka Angela Merkelová, ovlivnila pandemie, a oproti zvyklostem se nebude konat ve Spolkovém sněmu.
13. 2. 2022|