Latinská Amerika

Občané středoamerického Salvadoru jdou 4. února volit prezidenta, viceprezidenta a zákonodárný sbor. Očekává se, že post hlavy státu obhájí už v prvním kole Nayib Bukele a jeho strana v Národním shromáždění zřejmě ještě posílí. Mileniálský autoritarismus „nejvíc cool diktátora“, jak sám sebe Bukele nazval, má totiž značný úspěch u většiny Salvadorců, kteří se za jeho vlády po dekádách útrap cítí v bezpečí před násilnými gangy. Proto i státníci některých okolních zemí bojujících s kriminalitou v „bukelismu“ spatřují inspiraci. Kritici však upozorňují na devalvaci lidskoprávní oblasti, prosakující důkazy o dohodě s mocnými gangy či ekonomické problémy.

V ekvádorském hlavním městě Quito vybuchlo několik náloží a na východě země zemřeli při žhářském útoku dva lidé. Situace je nadále velmi napjatá ve věznicích, kde vězni zadržují na 180 dozorců a zaměstnanců. Vlna násilí vypukla na konci minulého týdne. Prezident Daniel Noboa v úterý vyhlásil stav vnitřního ozbrojeného konfliktu.

Při násilnostech v Ekvádoru zemřelo minimálně deset lidí, napsala agentura AFP s odvoláním na policii. Prezident Daniel Noboa vyhlásil šedesátidenní stav vnitřního ozbrojeného konfliktu. Peruánská policie se rozhodla preventivně posílit ochranu hranic se zemí, české úřady varovaly před cestováním do oblasti.

Spor mezi Venezuelou a Guyanou kvůli venezuelským nárokům na region Esequibo, který kontroluje Guyana a kde se nacházejí velká ložiska ropy i drahých kovů, má kořeny sahající až do 15. století. Proč venezuelský prezident Nicolás Maduro hrozil anexí? Scénářů je hned několik. A zainteresovaných států vícero.

Na výstavišti v Dubaji probíhá konference OSN o změně klimatu COP28. Na dvoutýdenním jednání téměř dvou stovek zemí o dalším společném postupu proti změnám klimatu vystoupí řada světových lídrů, mezi prvními promluvil britský král Karel III. či generální tajemník OSN António Guterres, kteří varovali před dopady klimatické změny. Očekávají se také projevy německého kancléře Olafa Scholze, vůdce Saúdské Arábie Muhammada bin Salmána nebo slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. Za Česko se účastní mimo jiné premiér Petr Fiala (ODS), který promluví v sobotu.

Zemřel někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů Henry Kissinger. Bylo mu sto let. Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír zemřel ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates. Kondolence přicházejí z celého světa, ve Spojených státech vyvolal odchod bývalého ministra zahraničí smíšené reakce.

V pondělí vyhrál druhé kolo argentinských prezidentských voleb někdejší ekonom Javier Milei. Příští hlava státu latinskoamerické země slibuje radikální změny, například privatizaci, zrušení potratů nebo přechod měny z argentinského pesa na americký dolar. Zatímco Milei sám sebe označuje za anarchokapitalistu, média o něm mluví jako o pravicovém politikovi, kterého přirovnávají k americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi. Do úřadu má být Milei uveden 10. prosince.

Novým argentinským prezidentem se stane krajně pravicový ekonom Javier Milei. V kampani kladl důraz na radikální ekonomické reformy. Mezi kontroverzní plány tohoto populisty patří třeba uzavření centrální banky nebo zavedení dolaru místo pesa. Triumf Mileie bude podle agentur pro 46milionovou Argentinu představovat zásadní politický posun doprava. Podle některých expertů hrály ve volbách významnou roli protestní hlasy.

Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, uvedl brazilský tisk. Státy také chtějí spolupracovat na tom, aby amazonský prales nezačal vypouštět do vzduchu více oxidu uhličitého, než dokáže pohltit.

Evropská unie je připravena investovat v Latinské Americe 45 miliard eur (přes bilion korun) do desítek projektů spojených s přechodem ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství. Na jednání lídrů zemí EU a latinskoamerických států to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Naděje na ukončení hladu do konce tohoto desetiletí, jak si v roce 2015 předsevzala OSN, se snižují. Loni čelilo chronickému hladu zhruba 735 milionů lidí, což je víc než před pandemií covidu-19. Loni se přitom zmírnil několikaletý stoupající trend poté, co se mnoho zemí ekonomicky zotavilo z pandemie. Ruská agrese proti Ukrajině a její tlak na ceny potravin a energií situaci ztížila.

Frustrace ze sociálně-ekonomické situace, inflace a rostoucí kriminality v Chile zemi obrací doprava, což dokazuje i překvapivé vítězství krajně pravicové Republikánské strany (PLR) v květnových volbách do Ústavodárného shromáždění. Na PLR, jejíž členové se netají obdivem vlády Augusta Pinocheta, nyní bude, aby připravila novou ústavu, o které Chilané rozhodnou v prosincovém referendu. Její podoba může být tak zcela odlišná od progresivního návrhu, který v září voliči většinově odmítli.

Při požáru na internátu v Guyaně zemřelo v noci na pondělí nejméně devatenáct lidí. Řada dalších se zranila. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na prohlášení úřadů. Požár, který byl zřejmě založen úmyslně, zachvátil dřevěnou budovu kolem 11. hodiny večer (5:00 SELČ). Podle místního tisku jsou oběťmi převážně studentky z řad původního obyvatelstva.

V USA končí ve čtvrtek stav zdravotnické krize, takzvané nařízení 42 (Title 42), které americká vláda vyhlásila na začátku pandemie covidu-19. Vláda mimo jiné přestane vyžadovat očkování na tuto nemoc po zahraničních návštěvnících. Současně končí také série protiimigračních opatření na americko-mexické hranici, která umožňovala bezodkladnou deportaci migrantů bez víz, a to i potenciálních žadatelů o azyl.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov tento týden vyrazil sbírat podporu jihoamerických států. Zatím poslední zastávkou Putinova ministra byla Kuba, už ve středu Lavrova přivítal brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Ten během jednání prohlásil, že za konflikt na Ukrajině mohou obě strany a Západ jej navíc umocňuje dodávkami zbraní. Proti těmto slovům se Washington obratem vymezil. Brazílie přitom oficiálně zaujala k ruské invazi na Ukrajinu neutrální stanovisko a volá po urovnání války diplomatickou cestou.

Moskva se snaží udržet alespoň nějaké mezinárodní partnery, pokusit se s nimi navázat ekonomickou spolupráci a zároveň legitimizovat invazi na Ukrajinu. Šéf ruské diplomacie v posledních dnech vyrazil přesvědčovat Latinskou Ameriku. Brazilský prezident Lula da Silva už dal najevo, že za konflikt mohou obě strany a Západ jej umocňuje dodávkami zbraní. Kyjev jeho slova pobouřila. Lavrov poté zamířil do autoritářských států v regionu, po Venezuele ho čeká návštěva Kuby či Nikaraguy.

Prezident středoamerického Salvadoru Nayib Bukele si jako svou hlavní prioritu vytyčil boj proti ozbrojeným gangům, jejichž aktivity zemi sužují po dekády. V únoru otevřel obří věznici a na sociálních sítích pravidelně oslavuje pokles kriminality. Nyní se zdá, že Bukeleho strategie „mano dura“ neboli tvrdé ruky, funguje. Nicméně podle odborníků na Latinskou Ameriku i s ohledem na historické zkušenosti to může mít jen krátké trvání. V zemi již přes rok platí výjimečný stav, který umožňuje omezení základních práv a masové zatýkání. Prokurátoři z USA rovněž obvinili jeho vládu, že tajně jedná s vůdci gangu MS-13. „Spolu se zásahy proti novinářům, svobodě slova a tisku je pravděpodobné, že přihlížíme dalšímu pokusu o nastolení autoritativní vlády v regionu,“ upozorňuje iberoamerikanistka z Univerzity Karlovy Monika Brenišínová.

Papež František při tradičním velikonočním poselství Urbi et Orbi (Městu a světu) vyjádřil znepokojení nad konflikty v Izraeli a v Palestině. Zároveň prosil Boha, aby ukázal Ukrajině cestu k míru a osvítil ruský národ. Ve zhruba desetiminutovém proslovu se František zmínil i o řadě dalších mezinárodních krizí, například o občanské válce v Sýrii, o zemětřesení, které v únoru zasáhlo Turecko a Sýrii, či o bezpečnostní a humanitární situaci v Latinské Americe, v Asii a v Africe.

Peking ohlásil sankce na dvě americké organizace. Jednou z nich je knihovna Ronalda Reagana, v jejíchž prostorách se ve středu setkal předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Ta se v pátek vrátila z cesty po Spojených státech a Jižní Americe domů. Podle Cchaj cesta ukázala, že Tchaj-wan se nenechá zastavit v mezinárodních vztazích a nepodlehne nátlaku.

Nápor migrantů na americko-kanadskou hranici přiměl obě země přepsat vzájemnou dohodu o přistěhovalcích. Její slabiny umožňující nelegální migraci využily za poslední roky desítky tisíc těch, kteří chtěli získat azyl v Kanadě. Teď je tamní úřady budou moct vracet do USA. Podle kritiků to zhorší bezpečnost putujících lidí.

Pokud spojenci Kyjeva dodrží své slovo a splní své úkoly, ukrajinské vítězství bude nevyhnutelné, prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci pořádané na výročí plnohodnotného vpádu ruské armády na Ukrajinu. Zdůraznil, že je potřeba navázat bližší partnerství se zeměmi Latinské Ameriky a afrického kontinentu, jejichž podpora Ukrajině chybí. Upozornil na neefektivní fungování mezinárodních organizací a připomněl i zabíjení civilistů v Buče.

Americká armáda vyzvedla část trosek čínského balonu, který v sobotu sestřelil americký stíhací letoun nad americkými teritoriálními vodami. Podle agentury AFP to v pondělí uvedl mluvčí Bílého domu John Kirby. „USA se budou snažit najít co nejvíce zbytků balonu, aby mohly určit jeho špionážní schopnosti. Vrátit trosky balonu Číně nemá Washington v úmyslu,“ dodal. Čína se zároveň omluvila za balon, který přeletěl nad kostarickým územím.

Kolumbijská armáda potvrdila možný přelet balonu vzdušným prostorem své země, napsala agentura Reuters. Spojené státy v sobotu sestřelily nad Atlantským oceánem čínský balon, který byl podle nich vybavený špionážní technikou. Kolumbijské vzdušné síly vydaly téhož dne prohlášení, v němž poskytly omezené podrobnosti týkající se možného balonu, který jejich systém protivzdušné obrany lokalizoval v pátek ráno.

Další špionážní čínský balón se vznáší nad Latinskou Amerikou. S odkazem na sdělení Pentagonu o tom informuje stanice CNN a tiskové agentury. První čínský balón byl pozorován už několik dní ve vzdušném prostoru Spojených států a americké úřady o něm informovaly v pátek. Úřady uvedly, že „jistě“ jde o balón vybavený špionážní technikou, který se pohyboval nad vojenskými objekty v USA. Zvažovaly jeho sestřelení nad zemí, nyní uvažují, že ho sestřelí až na Atlantským oceánem. Čína uvedla, že incidentu lituje, a balón označila za meteorologický.