Mikroorganismus

Bakterie a houby v lesní půdě ohrožuje podle vědců globální změna klimatu. Lesní mikrobiom má přitom klíčovou roli v boji proti klimatické změně, protože napomáhá ukládání uhlíku vstřebaného z atmosféry do lesní půdy. Upozornili na to vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature Reviews Microbiology.

Kdyby se povedlo vědcům najít mikroorganismy, které při pokojové teplotě samy rozkládají umělé hmoty, velmi rychle by to pomohlo vyřešit problém s nekonečnými skládkami. Podle švýcarské studie takové bakterie skutečně existují – experti je našli v Alpách či v Arktidě.

Nejsou tu žádné rostliny a jen velmi málo zvířat: lidé sem chodí jen zřídka. Velké ledovce v Grónsku lidé dlouho vnímali jako pouště – jen místo písku tvořené ledem. Obří kry, které nabízejí podmínky pro život extrémně nevhodné. Nová studie ale ukazuje, jak moc se vědci mýlili – na ledovcích je totiž mnohem více života, než se zdálo.

Země má své planetární obránce i ochránce. Mezi ty, kdo ji chrání, patří i mladá vědkyně Chelsi Cassillyová, která pracuje pro NASA v soukromé společnosti Jacobs Space Exploration Group. Jejím úkolem je připravit budoucí vesmírné mise na neviditelné nebezpečí.

Francouzští vědci v pondělí oznámili, že na Marsu v jeho dávné minulosti mohlo existovat prostředí, které bylo schopné vytvářet podzemní světy plné mikroskopických organismů. Pokud by ale tyto jednoduché formy života na Rudé planetě opravdu vznikly, změnily by atmosféru tak zásadně, že by vyvolaly marťanskou dobu ledovou a zanikly, tvrdí autoři studie.

V lávových jeskyních, lávových tunelech a geotermálních průduších na Havaji je mnohem větší bakteriální rozmanitost, než vědci očekávali. Tato místa podle studie v časopise Frontiers in Microbiology ukazují, jak mohl v minulosti vypadat život na Marsu a na mladé Zemi.

Lidé přicházejí o svůj střevní mikrobiom, který se u nich vytvořil během milionů let. Nejrozsáhlejší je tento fenomén v městském prostředí, prozradil nový výzkum.

Vědci poprvé prostudovali, jak se liší vliv alkoholického a nealkoholického piva na střevní mikrobiom. Účastníci jejich studie po čtyřech týdnech pravidelné konzumace vykazovali lepší střevní zdraví, a to i v případě nápoje bez alkoholu.

Rozsáhlý mezinárodní výzkum nasbíral ve světových oceánech vzorky vody, v nichž se pokusil najít známé i neznámé viry. Výsledek předčil očekávání, pomocí počítačové analýzy se podařilo najít přes 5500 zatím neznámých RNA virů.

Mezinárodní výzkumný tým poprvé vytvořil atlas, který popsal, jaká archea osídlila lidská střeva. O funkci a významu těchto prastarých organismů přitom věda až doposud měla jen minimum informací.

Výzkum několika evropských institucí přinesl nový pohled na ekosystémy, které žijí v lidské kůži. Popsal rozsáhlý okem neviditelný svět bakterií, virů a dalších mikroorganismů, které tvoří zdravou kůži, ale mnohdy také způsobují problémy. A odhalil také vědě doposud neznámé druhy.

Čmeláci jsou zásadně důležití pro opylování spousty oblíbených potravin, jejich vlastní jídelníček ale dramaticky narušují klimatické změny. To může vést k úbytku opylovačů a problémům pro zemědělství. Upozorňuje na to studie Kalifornské univerzity v Riverside publikovaná v odborném časopise Microbial Ecology.

Vědci díky analýze exkrementů starých 2700 let zjistili, že lidé v době železné už pili pivo a jedli plísňový sýr. Ve stolici pravěkých horníků, která se zachovala v solných dolech v rakouském Hallstattu, totiž při mikrobiologickém rozboru objevili mimo jiné stopy modré plísně, která se dodnes používá při výrobě zrajících sýrů. V jídelníčku tehdejších lidí nicméně převažovaly celozrnné obilniny, které doplňovalo ovoce, luštěniny a maso, uvedli odborníci ve studii zveřejněné v časopise Current Biology.

Většina dětí, ale i překvapivé množství dospělých, nemá ráda košťálovou zeleninu, jako je brokolice, květák, zelí nebo růžičková kapusta. Protože jsou velmi zdravé, rodiče je svým dětem rádi dávají, ale musí překonávat jejich odpor. Australští vědci teď popsali, proč je košťálová zelenina tak nepopulární.

Astrobiolog Paul Davies, jehož knihy o astrofyzice vyšly i v Česku, popsal, jak klíčovou roli by měly mít viry v životě na kosmické úrovni. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že něco podobného virům by mohlo být součástí života úplně všude.

Když voda v oceánu přijde o kyslík, znamená to pro rozsáhlé oblasti pohromu. Američtí biologové teď popsali dopady jedné takové události, která se odehrála u panamského pobřeží.

Vědci, kteří zkoumali biologické vzorky z bažin na západě USA, tam našli doposud neznámé struktury DNA. Jsou velmi pozoruhodné, protože umí asimilovat geny mikroorganismů v jejich okolí. Autorům výzkumu tím natolik připomínaly rasu Borgů ze sci-fi seriálu Star Trek, že je tak začali nazývat.

Vědci našli ve dvou vzorcích ledu odebraných z Tibetské náhorní plošiny v Číně viry staré téměř patnáct tisíc let. Dokázaly tuto hibernaci v ledu přežít – většina z nich se ani vzdáleně nepodobá žádným dosud popsaným virům.

Složení mikrobiomu může u nejmenších dětí ovlivňovat, jak se dokážou vypořádat se stresovou situací. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil odborný časopis Nature Communications. Střevní bakterie tak podle vědců zřejmě mohou hrát důležitou roli při neurologickém vývoji.

Vědci v obřím mezinárodním projektu prozkoumali 60 měst po celém světě – studovali v nich, jak vypadá jejich městský mikrobiom. Analyzovali vzorky odebrané ze systémů veřejné dopravy a nemocnic a z nich identifikovali obrovské množství mikrobiálních druhů – včetně tisíců virů a bakterií. Ukázalo se, že každé město má složení mikrobiomu unikátní, autoři práce ho přirovnávají k otiskům prstů.

Pod ledovci, v prostředí tak nehostinném, že připomíná cizí planety, existuje nečekaně bohatý život. Vědci, kteří ho prostudovali, věří, že jim jeho průzkum pomůže pochopit, jak by mohly fungovat ekosystémy na věčně ledových světech, jako jsou například měsíce Enceladus nebo Europa.

Dým z lesních požárů se může stát prostředím, přes které se šíří nejrůznější druhy mikrobů a plísní – některé mohou přispívat k šíření různých nemocí. Upozornila na to nová studie, kterou publikoval časopis Science. Podle vědců je proto naléhavě nutné, aby se úřady na sledování kouře z čím dál častějších požárů více zaměřily.

Mezinárodní tým astronomů oznámil objev vzácné molekuly – fosfanu – v oblacích planety Venuše. Na Zemi tento plyn vzniká ve větším množství pouze průmyslově nebo činností mikroorganismů žijících v prostředí bez kyslíku. Vědci po desetiletí spekulují o tom, že horní patra oblačnosti na planetě Venuši by mohla poskytovat domov mikroorganismům volně poletujícím vysoko nad rozpáleným povrchem – ovšem za cenu tolerance k vysoké kyselosti okolního prostředí. Detekce fosfanu by mohla ukazovat na přítomnost takového mimozemského atmosférického života.

Tým vědců z Oregonské státní univerzity potvrdil první aktivní únik metanu z mořského dna v Antarktidě. Ve svém příspěvku zveřejněném ve sborníku Královské společnosti B skupina expertů popsala expedici do oblasti Cinder Cones poblíž základny McMurdo Station v Rossově moři. Podle výsledků této výpravy je důvod ke znepokojení, unikající metan totiž může mít závažné důsledky pro globální oteplování.