FSB

Rakousko rozkrývá největší špionážní kauzu v moderní éře státu. Podle vyšetřovatelů měla dvojice mužů – bývalý kontrarozvědčík a manažer – donášet Rusku citlivá data. Případ se navíc dále rozrůstá, a to i do nejvyšších pater politiky. Druhý z vyšetřovaných je v současnosti na útěku. Kritice v souvislosti s případem čelí i rakouská vláda, podle expertů zůstává Vídeň křižovatkou ruských zpravodajců.

Počet obětí pátečního teroristického útoku v Krasnogorsku na okraji Moskvy vzrostl na 133. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 147 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. V sobotu se k útoku opět přihlásil Islámský stát (IS), který večer na sociální síti zveřejnil video, o němž tvrdí, že se jedná o záběry z útoku. Podle ředitele ruské tajné služby FSB Alexandra Bortnikova bylo zadrženo jedenáct lidí, uvedla agentura TASS s odvoláním na Kreml. Ruský lídr Vladimir Putin oznámil, že oběti útoku uctí nedělní celostátní smutek.

Světoví státníci odsuzují páteční teroristický útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Ten si podle ruských vyšetřovatelů, na něž odkazuje ruský nezávislý deník Kommersant, vyžádal 133 lidských životů. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 145 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Strach ze štěnic, který se loni na podzim rozšířil ve Francii, byl uměle zesílen Ruskem. Podle agentury AFP to prohlásil státní tajemník pro evropské záležitosti Francie Jean-Noël Barrot. V zemi se loni prudce zvýšil počet případů pokousání tímto hmyzem. Entomologové a zdravotničtí odborníci však varovali, že epidemie vedla také k nárůstu falešných pozorování a neopodstatněné hysterii.

Všechny násilné trestné činy proti účastníkům Revoluce důstojnosti před deseti lety včetně vražd spáchali příslušníci ukrajinských bezpečnostních složek na příkaz tehdejší ukrajinské vlády silně ovlivněné Ruskem. Tento týden, kdy si Ukrajina připomíná výročí masakru demonstrantů v centru Kyjeva, to uvedla ukrajinská prokuratura. Tehdejší ukrajinská vláda a její bezpečnostní složky podle vyšetřovatelů spolupracovaly s ruskou Federální bezpečnostní službou (FSB).

Bývalý moderátor americké stanice Fox News Tucker Carlson hovořil v Moskvě s ruským vládcem Vladimirem Putinem a záznam nyní uveřejnil na svém webu. Hlavním tématem je válka na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v plném rozsahu před dvěma lety. Putin moderátorovi kromě jiného řekl, že Moskva nemá zájem na invazi do „Polska, Lotyšska nebo kamkoli jinam“. Rusko podle něj nemůže být na Ukrajině poraženo. Carlson má blízko k americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi a zpochybňuje západní pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Za to, že dal moderátor slovo ruskému vládci, sklidil kritiku od řady amerických, ale i ruských novinářů.

Lotyšská politička Tatjana Ždanoková souběžně se svým působením jako europoslankyně po léta pracovala jako agentka ruské tajné služby FSB a prosazovala zájmy Moskvy v Lotyšsku i v Evropském parlamentu, tvrdí ruský investigativní portál The Insider. Podle tohoto zdroje uniklé maily svědčí o spolupráci Ždanokové se dvěma důstojníky FSB, která trvala minimálně mezi lety 2004 a 2017. Evropský parlament zahájil ve věci vyšetřování.

Nad středeční havárií vojenského letounu Il-76 v ruské Bělgorodské oblasti nadále vyvstávají otazníky. Moskva obviňuje Kyjev z toho, že jeho síly letoun schválně sestřelily, ačkoliv se na palubě údajně nacházely desítky ukrajinských zajatců. Kyjev přítomnost vězňů na palubě nepotvrdil ani nevyvrátil. Ukrajinská vojenská rozvědka nicméně hovoří o tom, že letadlem údajně měli cestovat ruští vojensko-političtí představitelé, do letounu však nakonec nenastoupili. Havárii vyšetřují složky obou zemí, jejich tvrzení však nelze nezávisle ověřit.

V Evropě i v Česku stále udržují svou aktivitu ruské zpravodajské služby. Mimo jiné se podílejí na obcházení sankcí. Síť ruských agentů odhalilo nedávno Finsko. Fungování těchto zpravodajců zaznamenala i česká Bezpečnostní informační služba (BIS). Mimo jiné varuje před akcemi Ruského domu v Praze.

I když obyvatelé poloostrova nečelí každodenním útokům jako lidé na pevninské Ukrajině, život je tam těžký, popsala stálá zástupkyně prezidenta Ukrajiny na Krymu Tamila Taševová. „Je to území, které je svíráno neustálým strachem. Je to taková šedá zóna bezpráví, jsou tam desítky tisíc agentů ruské FSB,“ řekla v Událostech, komentářích.

Jedním z největších vojenských překvapení úvodní fáze ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 bylo intenzívní využívání dronů. Ukrajinci tehdy, zejména s pomocí tureckých výrobků, zasazovali útočníkům tvrdé odvetné údery. A po roce a půl útočí drony i na cíle na ruském území. Bezpilotní letadla – z Íránu – začali se zpožděním využívat rovněž Rusové. Spolupráce Moskvy a Teheránu se přitom navzdory různým sankcím stále prohlubuje: Rusko začalo vyrábět vlastní verzi íránských dronů, aby se jejich masovou produkcí stalo výhledově soběstačné.

Investigativci serveru Bellingcat jen za poslední rok zmapovali tři případy, kdy opoziční novinářky a aktivistky pociťovaly příznaky otravy. Podle nich jsou na vině ruské tajné služby. Česká televize mluvila se všemi třemi ženami, stále se potýkají se zdravotními problémy. Bellingcat zjištění netradičně publikoval ještě předtím, než se mu podařilo zjistit totožnost viníků. Jeho cílem je varovat ruské exulanty, kteří po odchodu ze země ztrácejí ostražitost a stávají se z nich snadné cíle.

Ruští vyšetřovatelé zadrželi prominentního ruského nacionalistu Igora Girkina. Tajná služba FSB ho viní z podněcování k extremismu. Moskevský soud uvalil na Girkina vazbu do 18. září, uvedla ruská média. Hrozí mu pět let za mřížemi. Girkin v posledních dvou měsících kritizoval šéfa Kremlu Vladimira Putina a jeho okolí, negativně se ovšem vyjadřoval i na adresu šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina. Žádal daleko masivnější zapojení země do války.

Ruská tajná služba FSB zahájila trestní řízení proti šéfovi Wagnerovy soukromé armády Jevgeniji Prigožinovi kvůli výzvě k ozbrojené vzpouře, informovala agentura Reuters. Podle generální prokuratury mu hrozí až dvacet let vězení. Prigožin předtím na audionahrávce oznámil, že 25 tisíc bojovníků se hodlá vypořádat s bezprávím v Rusku a vyzývá další Rusy, aby se k nim připojili. BBC informovala, že moskevské ředitelství FSB je v pohotovosti a na silnici z Voroněže a Rostova na Donu do Moskvy vznikají kontrolní stanoviště. Agentura TASS informuje o zpřísňování bezpečnostních opatření v hlavním městě.

Ve vazbě v ruském Rostově na Donu zemřel za podezřelých okolností čtyřicetiletý aktivista Anatolij Berezikov. Ve městě vyvěšoval plakáty ukrajinské iniciativy s názvem Chci žít, která umožňuje ruským vojákům vzdát se do zajetí. Představitelé věznice prohlásili, že muž spáchal sebevraždu. Jeho právnička si ale myslí, že mohl zemřít na následky mučení.

Ozbrojenou skupinu Konvoj zformoval Ruskem dosazený správce Krymu Sergej Aksjonov. Má se postavit očekávané ukrajinské protiofenzivě, která se může pokusit o získání přístupu na poloostrov, jenž Rusko nezákonně anektovalo v roce 2014. Šéfovi Krymu pomohl i Jevgenij Prigožin – z jeho wagnerovců pochází i velitel Konvoje, který byl zapletený do vražd novinářů a má vazby Gazprom. Konvoj však není jedinou ozbrojenou skupinou, která má bránit Krym. Odlišné mocenské zájmy jejich vůdců však nakonec mohou být slabinou.

Západoruská Bělgorodská oblast zrušila režim protiteroristické operace, který zavedla v pondělí v souvislosti s bojem proti jednotkám, které na její území pronikly z Ukrajiny. Informoval o tom gubernátor Vjačeslav Gladkov. Ruské ministerstvo obrany už dříve uvedlo, že se ruským silám podařilo zpátky na Ukrajinu zatlačit zbytky jednotek, které do oblasti pronikly v pondělí. Přes sedmdesát bojovníků podle něj „bylo zlikvidováno“.  Velitel jedné z útočících skupin ale tvrdí, že akce pokračuje. Ve válečných podmínkách nelze taková tvrzení bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Ruská Belgorodská oblast, která hraničí s Ukrajinou, zavedla podle tamních úřadů režim protiteroristické operace. Pojí se s ním speciální opatření a dočasná omezení. Zpráva přichází poté, co v místě došlo k bojům. Oblast hlásila ostřelování, osm lidí je prý zraněných. Kreml během dne tvrdil, že do regionu pronikly ukrajinské diverzní skupiny. Kyjev spojitost s událostmi v Belgorodské oblasti odmítl. Na několika místech podle něj měla zaútočit legie Svoboda Rusku, což jsou Rusové bojující na straně Kyjeva. Informace však nelze nezávisle ověřit.

Ukrajinské protiútoky vytlačily ruské síly z některých okupovaných pozic v Bachmutu v Doněcké oblasti, tvrdí velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Připouští zároveň, že situace ve městě, které se už řadu měsíců snaží dobýt ruská vojska, zůstává složitá. Rusko v noci na Ukrajinu útočilo raketami, zásahy hlásí například město Pavlohrad.

Zadržení amerického novináře Evana Gershkoviche osobně schválil ruský vládce Vladimir Putin, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Jedenatřicetiletý novinář listu Wall Street Journal (WSJ) čelí obvinění ze špionáže, za což mu hrozí až dvacet let odnětí svobody. V rusko-amerických vztazích je to první podobný případ za téměř čtyřicet let. O výměně Gershkoviche za ruského vězně bude prý Rusko uvažovat nejdříve po soudním procesu.

Spojené státy oficiálně rozhodly, že Rusko „neprávem zadrželo“ reportéra listu Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche. Oznámil to šéf americké diplomacie Antony Blinken. Případ novináře, který byl v Rusku zatčen a obviněn ze špionáže, si nyní přebírá zvláštní úřad ministerstva zahraničí, napsala agentura AP.

Ruští vyšetřovatelé obvinili novináře amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche ze špionáže. S odvoláním na svůj zdroj to uvedla agentura Interfax. Novinář podle agentury TASS veškerá obvinění kategoricky odmítl a uvedl, že se v zemi zabýval pouze novinářskou činností.

Ruská média s odvoláním na tajnou službu FSB, jejíž součástí je i pohraniční stráž, ohlásila, že se v ruské Brjanské oblasti na hranicích s Ukrajinou zřítilo lehké ukrajinské letadlo. Pilota údajně zajali ruští pohraničníci.

Rusko se snažilo posílit svou síť špionů na Ukrajině už v letech předcházejících loňské masivní invazi. Podle webu Ukrajinska pravda se agenti z ruské tajné služby FSB podílejí na teroristických i kybernetických útocích, dosazují své lidi do okupačních správ, a navíc verbují do svých řad Ukrajince ochotné infiltrovat se do institucí či armády, odkud mohou poskytnout Moskvě citlivé informace. Nepodařený začátek velké invaze ukázal, že FSB možná nedokázala odhadnout, jak úporně se Ukrajinci budou bránit. Pravděpodobnější však je, že se ruští zpravodajci obávali reakce šéfa Kremlu Vladimira Putina.