Prezidentské volby

Slovensko si v sobotu zvolilo za svého nového prezidenta Petera Pellegriniho. Není to proruský politik, jak píší některá média, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda ANO Karel Havlíček. Také člen předsednictva SPD Ivan David uvedl, že Pellegrini nikdy neřekl nic, z čeho by se dalo soudit, že je jednostranně zaměřen na Rusko. „To se ukáže v nejbližší době, zda je proruským,“ soudí naopak místopředseda STAN Jan Lacina. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pak zmínila protiamerické narativy slovenských vládních politiků.

Zvolený slovenský prezident Peter Pellegrini (Hlas–SD) potvrdil, že jeho poslanecký mandát i funkce předsedy sněmovny zanikly v sobotu zvolením hlavou státu. Pellegrini porazil v druhém kole voleb Ivana Korčoka. Právě poražený kandidát Korčok bude v pondělí před půl sedmou hostem Interview ČT24.

Maďarský premiér Viktor Orbán pogratuloval slovenskému předsedovi sněmovny Peteru Pellegrinimu k vítězství v prezidentských volbách. Jde podle něj o vítězství zastánců míru v Evropě. Blahopřání vzkázal i polský prezident Andrzej Duda. Polská média nicméně píší, že Pellegriniho zvolení patrně nevěstí nic dobrého pro Ukrajinu, která se s pomocí Západu brání ruské invazi. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen svou gratulaci zveřejnil na síti X.

Slovenské prezidentské volby potvrdily geopolitický obrat země proti Západu a byly referendem o vládě Roberta Fica (Smer–SD), kterou výsledek povzbudí a „jejíž válec teď pojede naplno“, hodnotí hlasování sociologové a politologové ve vysílání ČT24. Vítěznému Peteru Pellegrinimu se podle nich podařilo zmobilizovat voliče neúspěšných kandidátů z prvního kola. Významným hlasem byli i slovenští Maďaři, kteří poprvé volili jinak než dosud. Experti upozornili i na obzvlášť negativní kampaň plnou zastrašování a lží.

Voliči na Slovensku v sobotu rozhodovali o tom, zda se novým prezidentem země stane kariérní diplomat Ivan Korčok (nestr.), nebo předseda parlamentu a vládní strany Hlas–SD Peter Pellegrini. Svůj hlas odevzdali oba kandidáti a také nynější prezidentka Zuzana Čaputová, která post již neobhajuje. Volební místnosti se zavřely ve 22 hodin.

Slováky čeká volební sobota, během níž si zvolí novou hlavu státu. Tisíce lidí se kvůli tomu vrací ze zahraniční, včetně Česka. Zájem slovenských voličů zvyšuje podle analytiků očekávání těsného souboje. Vzorkem tamní rozdělené společnosti může být Dolná Seč v Nitranském okrese, kde lidé v prvním kole volili skoro stejně jako celá země.

Šéf parlamentu a předseda vládní strany Hlas–SD Peter Pellegrini chce ve druhém kole prezidentské volby obrátit výsledek kola prvního. Slovensko podle něj má být západně orientovanou zemí, která zároveň zastává hrdé a sebevědomé postoje. Deklaruje, že bude prezidentem všech občanů bez rozdílu a zemi by přinesl po letech konfliktů klid. Vymezuje se tak proti svému soupeři Ivanu Korčokovi, který by podle něj vystupoval proti vládě. Slováci o budoucím prezidentovi rozhodnou v sobotu.

Jeho volební heslo zní „Slušně, ale rázně“. Říká o sobě, že je liberálem i konzervativcem a že díky tomu může zemi spojit. Ivan Korčok (nestr.) vyhrál s nečekaně výrazným náskokem první kolo slovenských prezidentských voleb. Podle analytiků je papírovým favoritem pro kolo druhé stále spíše Peter Pellegrini (Hlas–SD). Korčok podle nich může uspět, pokud se mu podaří zmobilizovat voliče jiných kandidátů, nevoliče a nespokojené příznivce vládních stran, nebo přesvědčit potenciální příznivce Pellegriniho, aby zůstali doma. Z hlasování potřebuje udělat referendum o premiérovi Robertu Ficovi (Smer–SD).

Na Slovensku skončila předvolební kampaň před druhým kolem prezidentských voleb, teď mají lidé do soboty čas na rozmyšlenou. Platí to i pro maďarskou menšinu. Ke komu se nakonec přikloní, zůstává velkou neznámou. Jejich hlasy by zejména při těsném výsledku mohly mít velkou váhu.

Finalisté přímé prezidentské volby na Slovensku, diplomat Ivan Korčok a předseda parlamentu Peter Pellegrini, se v úterý večer v televizním duelu stanice Markíza navzájem kritizovali a skákali si do řeči. Opakovali rovněž své priority, liší se například v názoru na praktický výkon funkce hlavy státu. Na předcházející dopolední rozhlasovou debatu Pellegrini nepřišel, Korčok tak v Rádiu Expres vystoupil sám.

Oba finalisté voleb nového slovenského prezidenta, exministr zahraničí Ivan Korčok a předseda parlamentu Peter Pellegrini, se vůči sobě silně vymezili už v první společné debatě po sobotním prvním kole voleb hlavy státu. Zatímco Korčok kritizoval svého soupeře za vazby na premiéra Roberta Fica, Pellegrini obviňoval exministra z pochlebování zahraničí. Oba politici si skákali do řeči a Korčok se opakovaně nenechal přerušit moderátorkou. Pellegrini v souvislosti s válkou na Ukrajině řekl, že český prezident Petr Pavel by rád bojoval.

V západoafrickém Senegalu se blíží prezidentské volby, proběhnou 24. března. Poté, co nedávné vojenské puče ve třech afrických zemích vynesly k moci protizápadně naladěné junty, působí Senegal jako vzor demokracie, přestože i tam hlasování místy vyvolalo násilné protesty.

V sobotu v sedm hodin ráno se otevřou volební místnosti a Slováci vyberou z devíti kandidátů novou hlavu státu. Na rozdíl od Česka ale v sousední zemi nelze v prezidentských volbách hlasovat ze zahraničí. A to ani na ambasádě. O korespondenční volbu se, podobně jako v tuzemsku, svádí politický boj.

Poslední debatu před sobotním prvním kolem prezidentských voleb na Slovensku provázelo vzájemné vymezování se dvou nejpopulárnějších kandidátů na funkci hlavy státu. Diskuse se zúčastnilo všech deset uchazečů, třetí nejpopulárnější z nich, exministr spravedlnosti Štefan Harabin, opakoval své proruské názory včetně odmítání protiruských sankcí. Několik zájemců o vrcholnou politickou funkci v zemi a také Harabin se vyslovilo pro vystoupení země z NATO. Mezi nimi byl i Róbert Švec, který v závěru debaty odstoupil ve prospěch Harabina.

Slovensko čeká 23. března první kolo prezidentských voleb. O post se uchází devět kandidátů, současná prezidentka Zuzana Čaputová úřad neobhajuje. Průzkumy veřejného mínění favorizují zejména současného předsedu parlamentu Petera Pellegriniho a diplomata Ivana Korčoka. Na hlasy voličů cílí ale i bývalý předseda Nejvyššího soudu, expremiér, politik z maďarské menšiny, historik a archivář či policista. Průzkumy naznačují, že voliči o budoucím prezidentovi rozhodnou až v druhém kole, které je stanovené na 6. dubna.

Moskva nepřekvapivě oznámila, že vůdce Vladimir Putin je znovu „vítězem“ prezidentských „voleb“. Ruské úřady, které Kreml jako obvykle zaúkoloval, aby dodaly dostatečně dobrý výsledek, předčily očekávání a vyrobily rekordní „výhru“ i rekordní „volební účast“. Putin tak může tvrdit, že má silný „mandát“ pro své další kroky. Zatímco Rusové se obávají mobilizace či represí, Západ by měl podle analytiků počítat s dlouhými roky pokračující agresí proti Ukrajině i s eskalací v podobě testování soudržnosti NATO.

Ve Spojených státech by se za republikány o Bílý dům měl na podzim opět ucházet bývalý prezident Donald Trump. Ten do svého týmu podle médií opět přibere Paula Manaforta. Soudy přitom bývalého šéfa Trumpovy kampaně odsoudily do vězení za ekonomickou kriminalitu, bývalá hlava státu mu ale později udělila milost.

Prezidentské „volby“ v Rusku nebyly svobodné, a o skutečné volby tak nešlo. V tomto smyslu hodnotí tamní víkendové dění řada západních politiků, například reprezentanti Litvy, Německa, Francie či Evropské unie. Odsoudili také uspořádání „voleb“ na okupovaných ukrajinských zemích, neboť takové hlasování je zcela nelegální. Naopak představitelé autoritářských států a diktatur, mezi nimi Čína, Severní Korea, Indie či Írán, ruskému vůdci Vladimiru Putinovi gratulují.

Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump ve své kampani stupňuje slovní útoky na ilegální přistěhovalce. Ti, kteří se dopustili zločinu, podle něj ani nejsou lidé. Bidenova kampaň v reakci exprezidenta obvinila, že podněcuje k politickému násilí, když v případě své prohry varoval před krveprolitím. Trump prý slova pronesl v souvislosti s budoucností amerického automobilového průmyslu.

Ruské prezidentské „volby“ se konají i na okupovaných územích Ukrajiny. Tady si dávají úřady obzvláště záležet na tom, aby účast a s ní i výsledky byly co nejpřesvědčivější. Jde o snahu demonstrovat, že okupační správa má situaci pod kontrolou. Tamní obyvatelstvo tak pod hrozbou násilí nutí přijmout ruské občanství a odevzdat hlas.

V Rusku v pátek začaly prezidentské volby, které mají dopředu jistého vítěze. Hlavou státu se má znovu stát Vladimir Putin, kandidovat popáté mu umožnila změna ústavy potvrzená referendem. K obhajobě úřadu ruskému prezidentovi hned první den hlasování na sociálních sítích ironicky poblahopřál třeba šéf Evropské rady Charles Michel. Během prvního dne třídenních voleb hlasovala třetina voličů, policie za útoky a výtržnosti ve volebních místnostech zadržela nejméně osm lidí.

Rusko pořádá od pátku do neděle hlasování, které režim nazývá prezidentskými volbami. O volby ale vzhledem k absenci skutečné opozice nejde. I tak ale toto inscenované představení doprovází nátlak na voliče a čekají se manipulace a podvody, neboť šéf Kremlu musí „vyhrát“ dostatečně výrazným způsobem. Jde totiž o rituál, jehož opakování udržuje iluzi demokratičnosti a na základě jehož „správných“ výsledků může Vladimir Putin tvrdit, že je legitimním vládcem země. Kromě toho se tak testuje i loajálnost úřadů a dalších mocenských hráčů, kteří mají žádoucí výsledek zajistit, shodují se odborníci na ruskou politiku.

Dokumentární pořad, který sleduje proměny ruské společnosti od 90. let, má podle zpravodaje ČT Karla Rožánka ukázat, jak uvažují běžní lidé v Rusku a jaká je v zemi nálada před prezidentskými „volbami“. Snímek sleduje rodinu Kiprijanových, jejíž členové mají rozdílné názory na režim Vladimira Putina a válku na Ukrajině. Jejím symbolem, stejně jako pro mladou generaci, se stalo písmeno Z. Právě generace Z je podle sociologů vystupujících v dokumentu nejvíce apolitická. Po začátku války se velké části společnosti změnily důležité hodnoty, nastal posun k všedním věcem, rodině a soukromí a společnost se propadla do větší pasivity.

Sněmovna ve středu v prvním čtení podpořila změnu pravidel prezidentské volby. Návrh počítá například s tím, že nově budou moci zákonodárci do klání o Hrad podpořit pouze jednoho kandidáta. Vládní novela také upravuje, že občanští kandidáti na prezidenta budou moci nově sbírat podpisy podporovatelů i elektronicky. Změny ve středečních Událostech, komentářích uvítala jak poslankyně ANO Helena Válková, tak bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš (nyní senátor) a textař Michal Horáček. Podle něj se ale změny zavádějí pozdě.