Tuberkulóza

Rusové při dronových útocích plošně cílí na infrastrukturu a civilní objekty, včetně nemocnic. Ty navíc v poslední době čelí problémům kvůli tuberkulóze, která se začala opět šířit. Podle lékařů se kvůli válce nevedou reálné záznamy o nemocných a hrozí epidemie.

V Česku narůstá počet případů tuberkulózy, černého kašle, příušnic, spalniček i záškrtu. Největší a klíčovou ochranou proti návratu takových nemocí zůstává očkování. V Česku je povinné hlavně u dětí a je hrazené ze zdravotního pojištění. Lékaři ale doporučují pravidelně se přeočkovávat i v dospělosti.

Tak dlouho moderní společnost považovala tuberkulózu (TBC) za „nemoc minulosti“, až se z ní stala choroba, která připraví o život víc lidí než virus HIV a stává se stále hůř léčitelnou. V minulosti přitom nákaze podléhala až polovina nakažených a jde o nemoc, kterou lidé trpí už stovky tisíc let.

V Česku loni výrazně přibylo případů tuberkulózy (TBC), meziročně o sedmnáct procent. Téměř polovinu ze 447 případů ale tvořili cizinci, většinou z Ukrajiny, oznámil na tiskové konferenci vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Jiří Wallenfels z Fakultní nemocnice Bulovka. Počty jsou podle něj předběžné. Očekává, že může být dodatečně hlášeno až zhruba celkem 460 případů. Zároveň doplnil, že mezi Čechy a cizinci se šíří různé kmeny nemoci. Riziko nákazy pro běžnou populaci se tak podle něj nezvýšilo.

Před osmdesáti lety se objevil první lék na tuberkulózu. Choroba bývala jednou z nejobávanějších nemocí historie a stojí za stamiliony obětí. Nepodařilo se ji ale vymýtit úplně, a to i kvůli vzniku rezistentních variant. V Česku nemocí loni onemocnělo 362 lidí a sedmnáct jich zemřelo.

Pacienti s plicní tuberkulózou by se v budoucnu mohli izolovat doma, a ne v nemocnici. Ministerstvo zdravotnictví připravuje změnu vyhlášky, která stanoví nemoci, při kterých je nutná hospitalizace. Posouzení ale nebude na pacientovi, nýbrž na rozhodnutí lékaře a hygieniků. Kromě tuberkulózy chce zrušit nevyhnutelnou izolaci v nemocnici i pro spalničky nebo žloutenku kromě typu A. Naopak rozšířit chce resort seznam nemocí, u kterých se musí nakažený povinně podrobit léčbě. Ke stávajícímu výčtu přibudou například opičí neštovice nebo černý kašel.

Olomoučtí policisté odložili případ poplašné zprávy o šíření vysoce infekční tuberkulózy z řad ukrajinských vojáků cvičících na Libavé. Pachatele, který nepravdivou zprávu na internet umístil, se nepodařilo zjistit, řekl krajský policejní mluvčí Libor Hejtman. Případem se kriminalisté zabývali od února, stopy vedly do zahraničí, pachatele se však vypátrat nepodařilo. Falšovaná zpráva hygienické stanice varující před tuberkulózou kolovala prostřednictvím sociálních médií a elektronické pošty.

Armáda podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky využije účelně zákonem stanovené navýšení výdajů na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) k realizaci dohodnutých nebo dojednávaných projektů. Nutná je modernizace infrastruktury například pro přemisťování vojenské techniky, uvedl Řehka v pořadu Otázky Václava Moravce.

Případů tuberkulózy (TBC) bylo podle předběžných dat loni 374. Kompletní data z registru budou po konci dubna, laboratoře ještě dohlašují další. Nákaz bylo více než minulé dva roky, avšak méně než před vypuknutím epidemie covidu-19. Odborníci upozorňují, že při krátkodobém kontaktu se lidé nenakazí, potřeba je několikahodinový kontakt. Světový den boje proti tuberkulóze připadá na 24. března.

Olomoucká policie řeší zveřejnění nepravdivé informace o přenosu vysoce infekční tuberkulózy (TBC) na Olomoucku z řad ukrajinských vojáků. Ti momentálně cvičí ve vojenském prostoru Libavá. Policie případ vyšetřuje jako šíření poplašné zprávy, za které pachateli hrozí až tři roky vězení. Příspěvek sdílela na sociálních sítích i senátorka za Kroměřížsko a právnička Jana Zwyrtek Hamplová (za Nezávislé), později jej ale smazala a omluvila se.

Analýza nárůstu počtu případů tuberkulózy (TBC) v posledních týdnech neukázala souvislost s uprchlíky z Ukrajiny. Meziročně zachycených případů přibylo asi o 46 procent, od začátku března do 21. dubna jich bylo 57. V tiskové zprávě o tom v úterý informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). V roce 2021 bylo v ČR zachyceno 221 případů TBC u osob narozených v tuzemsku a 132 u narozených v zahraničí, z nich 35 na Ukrajině.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) zaznamenal v posledních dnech víc pozitivních vzorků na bakterie způsobující tuberkulózu (TBC) než loni za stejné období. Loni od 1. března do 21. dubna zachytila národní referenční laboratoř 39 pozitivních vzorků, letos za stejné období 57.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ve středu předloží vládě dokument, díky kterému budou moci zdravotníci z Ukrajiny pracovat v tuzemských nemocnicích. Nastoupit by měli jako zahraniční stážisté, uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Po dobu tří měsíců by tak mohli pracovat bez úředního uznání vysokoškolských diplomů. Aprobační zkouška by se navíc měla zjednodušit, kvalita však musí zůstat zachována, shodli se členka poslaneckého výboru pro zdravotnictví Iveta Štefanová (SPD) a předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka.

Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) očekává, že kvůli krizi na Ukrajině bude přibývat případů tuberkulózy – pro země Evropské unie by to ale nemělo představovat větší problém, uvedla v rozhovoru pro Českou televizi Marieke van der Werfová, která v ECDC vede právě program tuberkulózy.

Hans Kluge je belgický lékař a expert na veřejné zdraví, který už více než čtvrt století pomáhá na třech světadílech. Od 1. února 2020 řídí evropskou část Světové zdravotnické organizace (WHO). V pátek 25. března poskytl rozhovor České televizi, hovořila s ním Anna-Marie Šůchová z vědecké redakce.

Každá migrační vlna představuje jisté zdravotní riziko, tvrdí epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. V Událostech, komentářích řekl, že strategie, podle které budou doočkovávány děti běženců, aby mohly nastoupit do škol, bude připravena během nadcházejícího víkendu. Větší riziko než covid-19 podle něj může u dospělých představovat tuberkulóza.

Počet úmrtí na tuberkulózu loni celosvětově poprvé za více než deset let vzrostl. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO). Do značné míry za to podle ní mohla covidová pandemie. Méně lidí s tuberkulózou bylo testováno a léčeno, protože zdroje byly soustředěny na boj s covidem-19.

Kvůli první světové válce musel mladý lékař Jaroslav Jedlička po škole nastoupit do vojenské služby do nemocnice. Podepisoval několik úmrtních listů denně a mohla za to tuberkulóza. Mladým mužům nedokázal pomoci, a proto se rozhodl, že se začne léčbě souchotin a plicním chorobám intenzivně věnovat. V roce 1932 založil I. kliniku tuberkulózy a respiračních nemocí a byl také autorem první učebnice o tomto onemocnění u nás.

Studium tuberkulózy (TBC) by mohlo pomoci najít ostřejší zbraně proti covidu, ukazuje řada výzkumů. Ale platí to i naopak: moderní vakcíny proti novému koronaviru mohou přispět k vylepšení dnes už zastaralé vakcíny proti TBC.

Přesně před sto lety byla podána první dávka očkování proti tuberkulóze. Vakcíny pomohly v Evropě udělat ze zásadní hrozby nepodstatný problém.

Nový výzkum několika vědeckých institucí pod vedením Mendelovy univerzity se zaměřuje na vše, co souvisí s netuberkulózními mykobakteriemi. Ty se vyskytují prakticky všude v přírodě a mohou lidem způsobit zásadní zdravotní problémy. Postihují plíce, krční mízní uzliny, kůži nebo některé další orgány. Přesto o jejich současném výskytu v prostředí mají vědci zatím jen málo informací.

Říkali mu Afričan, později také Pistolník. Bohuslav Burian byl brněnský kněz, který se postavil nacistům a po válce i komunistům. Přežil pochod smrti, stal se převaděčem přes hranice a po uvěznění se mu podařilo uprchnout z přísně střeženého Leopoldova. To vše stihnul prožít za 40 let, než zemřel na následky vyčerpání a mučení při výsleších Státní bezpečnosti.

Pokusů najít lék nebo očkování proti novému koronaviru jsou desítky, jen málo se jich ale již dostalo do fáze klinického testování. Tento týden začíná ve čtyřech zemích klinický test sto let starého očkování proti tuberkulóze, které by mělo tělu pomoci lépe proti nemoci COVID-19 bojovat – a možná jí dokonce zabránit úplně.

Vědci na světové pneumologické konferenci v jihoindickém Hajdarábádu představili vakcínu, která by mohla znamenat obrat v celosvětovém tažení proti tuberkulóze (TBC) a poskytnout lidem dlouhodobou ochranu. Úvodní zkoušky se ukázaly jako úspěšné, uvedení očkovací látky na trh ale ještě několik let potrvá, poznamenal portál BBC.