Dezinformace

Existují klasické mýty o zákazu křivých banánů nebo okurek, ale i ty mnohem fantastičtější a absurdnější, jako o zavádění normovaného eurokondomu s předepsanou délkou 16 centimetrů. Ty nejčastěji diskutované se snaží Evropská komise sama vyvracet, už v roce 2004, krátce před vstupem Česka do společenství, tímto úkolem pověřila svého mluvčího. Navzdory tomu mnoho mýtů spojených s domnělými nařízeními „z Bruselu“ přežívá ve společnosti dál. Na konci článku si můžete v kvízu vyzkoušet jejich znalosti.

Obvodní soud pro Prahu 9 potrestal dezinformátora Patrika Tušla, tentokrát za finanční kriminalitu. Uložil mu trest vězení na 23 měsíců. České televizi informaci poskytla mluvčí soudu Barbora Chlostová. Tušl, kterého už soudy potrestaly například za nenávistné výroky o Ukrajincích nebo pronásledování šéfa lékařské komory, neplatil své dluhy. Podle serveru Aktuálně.cz dezinformátor způsobil svým věřitelům škodu 130 tisíc korun. Podle mluvčí soudu je rozsudek již pravomocný.

Policisté v úterý vyhlásili pátrání po Pavlu Zítkovi. Muž, označovaný za dezinformátora, se v pátek nedostavil k Okresnímu soudu v Chomutově. Čelí obžalobě z trestného činu šíření poplašné zprávy. Jednání u soudu s osmapadesátiletým Zítkem, který má bydliště na Chomutovsku, soud odročil na 24. května.

Zpravodajský web České noviny, který provozuje Česká tisková kancelář (ČTK), napadli hackeři. Ti zveřejnili na stránkách dva smyšlené texty. Falešné informace hovořily například o tom, že Bezpečnostní informační služba (BIS) měla zmařit pokus o atentát na nově zvoleného slovenského prezidenta Petra Pellegriniho. Podle Deníku N se hackerským útokem zabývá kontrarozvědka i další úřady.

Takzvaných deepfake videí přibývá. Každý půlrok se jejich počet zdvojnásobí a jsou čím dál dokonalejší. Jde přitom o nebezpečný nástroj, který zneužívají podvodníci a autoritářské režimy. V Česku jsou doménou kanálů napojených na proruskou propagandu. Účinný nástroj, jak videa vytvořená pomocí umělé inteligence identifikovat, však zatím nemáme. Tématu se pro pořad Reportéři ČT věnovaly Zuzana Černá a Jevhenija Vachničenko.

Velké technologické společnosti vyrážejí do boje s dezinformacemi. Důvodem jsou volby, které se letos konají v 76 zemích, včetně několika velkých. Odborníci upozorňují, že v kampaních budou hrát ještě mnohem více než v minulosti roli falešná či zmanipulovaná videa a fotografie. Mimo jiné i kvůli rozvoji umělé inteligence.

Americká Sněmovna reprezentantů v sobotu přijala opatření, které by mohlo vést k celostátnímu zákazu sítě TikTok, u níž se činitelé obávají čínské špionáže. Návrh prošel velkou nadstranickou většinou a putuje do Senátu, který ho podle očekávání schválí a následně jej podepíše prezident Joe Biden.

Narůstá propast mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, pokud jde o konkurenceschopnost, prohlásil italský expremiér Enrico Letta na summitu lídrů členských zemí EU. Letta ve své zprávě o jednotném trhu navrhuje propojení vysokorychlostních železnic nebo zajištění dostupnějších energií, což by podle premiéra Petra Fialy (ODS) bylo pro Česko prospěšné. Prezidenti a premiéři se během noci ze středy na čtvrtek shodli na přijetí dalších sankcí vůči Íránu po jeho víkendovém masivním útoku na Izrael. Obě země zároveň vyzvali ke zdrženlivosti. V noci na čtvrtek byl také představen plán na boj proti zahraničnímu vměšování do evropských voleb.

Hispánci coby nejpočetnější americká menšina by mohli během listopadových prezidentských voleb rozhodnout v klíčových státech. A tím i určit, kdo povede v příštích čtyřech letech Spojené státy. Sílu španělsky mluvícího hlasu si uvědomují i ti, kteří chtějí výsledky ovlivnit pomocí dezinformací. Do boje proti lžím a manipulacím se proto nedávno pustila arizonská rozhlasová stanice s čtyřicetiletou tradicí a věrným posluchačstvem.

Cenu Františka Kriegla letos získal slovenský novinář, spisovatel a publicista Martin Milan Šimečka. Nadace Charty 77 ji uděluje za občanskou statečnost. Porota ocenila Šimečku za dlouhodobé hájení demokratických principů a za kritickou, nezávislou žurnalistiku. Šimečka v rozhovoru pro ČT24 uvedl, že si ceny váží, ale ví, že ji dostává v souvislosti s aktuální politickou a společenskou situací na Slovensku.

Bulharsko se zmítá v politické nestabilitě. Na konci března nebyl úspěšný ani třetí pokus parlamentních stran sestavit vládní koalici. Nikolaje Denkova na postu premiéra vystřídal Dimitar Glavčev. Bulharsko se chystá na předčasné parlamentní volby, šesté za poslední tři roky. Důsledky politické krize budou podle Denkova zřejmé – posílení korupce a další pokusy Ruska znovu získat vliv.

Vedení pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) není podle informací deníku Bild spokojeno s vyjádřením svého poslance a dvojky na stranické kandidátce pro volby do Evropského parlamentu Petra Bystroně k podezřením z braní úplatků od proruské propagandistické platformy. Sociálnědemokratický poslanec Jörg Nürnberger Bystroně vyzval, aby odstoupil z čela slovensko-česko-maďarské parlamentní skupiny.

Obliba konspiračních teorií o covidu, nadpřirozená vysvětlení původu této nemoci i důvěra v nefunkční léky proti této chorobě. Lidé, kteří sdílejí tyto hodnoty, projevují výrazně vyšší hodnoty emočního stresu, ukázal výzkum psychologů Kenta Harbera a Valerie Vilyové.

Podle bývalého velvyslance v Rusku a USA Petra Koláře není vhodná chvíle pro to, aby Česko do Moskvy vysílalo svého diplomatického zástupce. Praze by to nic nepřineslo, větší roli v poskytování informací nyní hrají zpravodajské služby, míní. V Interview ČT24 se také vyjádřil k rozšíření sankčního seznamu o tři subjekty. Pokud někdo účelově upravuje a manipuluje fakta s cílem ovlivnit veřejné mínění a ještě do toho investuje peníze, ohrožuje demokracii a svobodu slova, je podle Koláře potřeba k němu přistupovat jako k „nebezpečné zbrani“.

Česká iniciativa nákupu munice pro Ukrajinu ve třetích zemích včetně ruských spojenců je vrcholem umění dezinformace, hodnotí Andrij Popov z ukrajinské agentury Unian. Vypíchl především dávkování zpráv o tom, odkud munice může pocházet. To vedlo k utajení skutečných prodejců i k nervozitě Rusů a jejich spojenců včetně zvýšení rizika odhalení špionážních sítí Moskvy.

Asi polovina Slováků věří dezinformacím, například tomu, že rusko-ukrajinskou válku nezahájila Moskva. Staly se natolik rozšířenými, že dokáží ovlivňovat volby, a to především dlouhodobým nahlodáváním důvěry v instituce a vytvářením smyšlených hrozeb, které odvádějí pozornost od skutečných problémů, říká novinář slovenského Denníku N Vladimír Šnídl, který se tématu dlouhodobě věnuje. Nejzajímavější v souvislosti s prezidentskými volbami podle něj bude, zda dezinformátoři podpoří Petera Pellegriniho, kterého přitom v lásce nemají.

Americko-kanadský písničkář Neil Young se rozhodl vrátit na Spotify. Streamovací službu opustil před dvěma roky na protest proti dezinformacím, které zazněly v podcastu Joea Rogana. K návratu hudebníka přimělo, že pořad jednoho z nejpopulárnějších podcasterů už není exkluzivně jen na Spotify. Young uvedl, že ze všech platforem odejít nemůže, takže není důvod, aby ignoroval jen jednu.

Školám by se příští rok mohly navýšit kapacity díky nové hygienické vyhlášce. Ministerstvo zdravotnictví už vypořádalo připomínky. Kritikům vadila například možnost společných toalet pro chlapce a dívky a objevily se i obavy, že kolem mateřských škol budou chybět ploty. Podle autorů změn šlo často o dezinformace.

Spojené státy letos čekají prezidentské volby, v nichž bude poprvé hrát silnější roli umělá inteligence. Nejen ona má ale obrovský potenciál ovlivnit chování voličů.

Strach ze štěnic, který se loni na podzim rozšířil ve Francii, byl uměle zesílen Ruskem. Podle agentury AFP to prohlásil státní tajemník pro evropské záležitosti Francie Jean-Noël Barrot. V zemi se loni prudce zvýšil počet případů pokousání tímto hmyzem. Entomologové a zdravotničtí odborníci však varovali, že epidemie vedla také k nárůstu falešných pozorování a neopodstatněné hysterii.

Když se v lednu objevily první zprávy o tom, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chystá propustit svého nejvyššího vojenského velitele Valerije Zálužného, zdálo se, že představitelé v Moskvě jásají. Jak ukazují dokumenty, které shromáždil server The Washington Post (WP), snažili se právě takový rozkol zinscenovat po mnoho měsíců pomocí šíření dezinformací. Jejich snažení se zaměřilo především na příspěvky na sociálních sítích, část svých sil upnuli i na západní státy.

Společnost OpenAI představila v polovině února nový systém umělé inteligence (AI), který dokáže na základě textových pokynů od uživatelů vytvářet realistická videa. Jmenuje se Sora a experti – stejně jako opakovaně v minulosti – varují před tím, že vytvořené zdání reality může být snadno zneužito pro dezinformační kampaně.

Facebook za dvě dekády své existence výrazně změnil svět. Ze sociální sítě, která měla spojit elitu, se postupně stala síť, jež propojila celou planetu a odstartovala novou éru internetu. Přehnaný čas trávený na sítích může vést podle odborníků k úzkostem a depresím, ve facebookovém prostoru se také často šíří dezinformace. Například seniorům ale může pomoci bojovat s osamělostí.

Dezinformace šířené z Ruska po sociálních sítích mají podle ukrajinského Centra pro boj s dezinformacemi za cíl rozdělit ukrajinskou společnost. Vedoucí zmíněného úřadu Andrij Šapovalov v rozhovoru pro Českou televizi mimo jiné uvedl, že v Rusku funguje na výrobu falešných videozáznamů celé filmové studio. Záběry mají dokazovat zadržování osob nebo jejich bití.