Muhammad bin Salmán

Arabské a islámské země ve společném prohlášení na svém mimořádném summitu v Rijádu vyzvaly k ukončení bojů v Pásmu Gazy a vpuštění humanitární pomoci do oblasti. Zároveň odsoudily „izraelskou agresi v Gaze“ a uvedly, že Izrael páchá v pásmu válečné zločiny. Muslimské státy proto mimo jiné požadují zastavení vývozu zbraní do Izraele, informovala agentura Reuters. Izrael provádí v Pásmu Gazy vojenskou operaci v reakci na krvavý útok teroristického hnutí Hamás ze začátku října. V Londýně mezitím podle BBC pochodovalo kolem 300 tisíc lidí, kteří požadují příměří v Pásmu Gazy. Agentura Reuters hovoří o stovce tisíc účastníků. Policie prý zatkla 82 lidí, kteří se proti demonstrujícím stavěli.

V souvislosti s teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael se nyní stále častěji objevují otázky týkající se zapojení Íránu. Informoval o tom například list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož se útoku účastnily íránské revoluční gardy. Teherán to stále popírá, ačkoliv Hamásu otevřeně vyjadřuje podporu a experti míní, že bez něj by útok v takovém rozsahu možný nebyl. Pokud by se informace potvrdila, zvýšilo by se riziko širšího konfliktu na Blízkém východě. Izraelští představitelé už dali najevo, že pokud bude Teherán shledán odpovědným za smrt Izraelců, zasáhne Izrael proti íránskému vedení.

Izrael a Saúdská Arábie jsou na cestě k historické mírové dohodě. Krok, který by posílil novou rovnováhu na Blízkém východě, zatím není úplně na dosah ruky, ale naděje posilují mimořádně dobré vztahy politických lídrů obou zemí. Dohodu pomáhají dojednat Spojené státy, k jejímu dosažení je však třeba vyřešit nejméně jeden kámen úrazu, a to postavení Palestinců.

Ještě před pár lety mluvili lídři arabského světa o Bašáru Asadovi jako o válečném zločinci, nyní Liga arabských států (LAS) přivítala syrského vládce zpět s otevřenou náručí. Podle expertů arabský svět uznal Asadovo vítězství a k pragmatickému kroku přivedly státy i obavy z rostoucího vlivu Teheránu. Okolní země se také snaží zbavit milionů uprchlíků a přimět Asada k omezení obchodu s drogou captagon, jež udělala ze Sýrie „narkostát“. Naděje na mír jsou ale mizivé. Nový jordánský plán podmiňuje miliardovou pomoc omezením íránských milic v Sýrii a vpuštěním arabských vojsk, která by dohlížela na bezpečný návrat běženců, což Asad odmítá.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu přiletěl na návštěvu do Saúdské Arábie. Peking cestu označil za svou největší diplomatickou iniciativu v arabském světě, neboť Rijád rozšiřuje globální spojenectví nad rámec dlouhodobého partnerství se Západem, uvedla agentura Reuters.

Americký prezident Joe Biden přiletěl v sobotu pozdě večer do Londýna na pondělní pohřeb královny Alžběty II. Podle britského listu The Guardian neformální jednání šéfa Bílého domu s novou britskou premiérkou Liz Trussovou, původně plánované na neděli, bylo přesunuto na středu na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Pondělní pohřeb budou podle médií provázet obří bezpečnostní manévry, očekává se pět stovek hlav států a do Londýna zamíří asi milion lidí. Má jít patrně o nejsledovanější akci v britských dějinách.

Saúdská Arábie by chtěla vybudovat supermoderní město, jehož jádro mají tvořit dvě obří stavby dlouhé asi 170 kilometrů. Projekt pojmenovaný The Line (Linie) má tvořit základ města NEOM, které je součástí snahy korunního prince Muhammada bin Salmána o diverzifikaci ekonomiky státu Perského zálivu závislého na ropě. Projekt se ovšem průběžně mění, a není proto jasné, jestli a v jaké podobě nakonec vznikne.

Čtyřdenní cesta amerického prezidenta Joea Bidena na Blízký východ z minulého týdne měla posílit vliv Spojených států v tomto regionu, pro Bidena ale skončila bez jediného diplomatického úspěchu, což podle některých analytiků není překvapení. Tématy Bidenovy návštěvy v Izraeli a Saúdské Arábii byly zejména energetická a potravinová krize a role Izraele v regionu. A i když se americký prezident snažil apelovat i na dodržování lidských práv, dosáhl jen malých, pokud vůbec nějakých úspěchů, míní server The Times of Israel. Deník The Washington Post označil cestu za kontroverzní a Bidenovo setkání se saúdskoarabským korunním princem za „ostudné“.

Spojené státy zůstanou aktivním a angažovaným partnerem Blízkého východu a nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně, řekl Joe Biden na summitu zemí Perského zálivu. Americký prezident rovněž apeloval na lídry arabských států, aby zajistili ve svých zemích svobodu slova a dodržování lidských práv.

Americký prezident Joe Biden řekl princi Saúdské Arábie, že jej považuje za osobně zodpovědného za vraždu novináře a kritika režimu Džamála Chášakdžího. Princ Muhammad bin Salmán to před Bidenem popřel. Biden jednal v Rijádu také o navýšení těžby ropy, o válce v Jemenu či vztazích s dalšími zeměmi v regionu, napsala agentura Reuters. Na kontroverzní návštěvu země zamířil Biden z Izraele, kde po jednání s palestinským předákem Mahmúdem Abbásem slíbil sto milionů dolarů pro izraelské nemocnice, kde se léčí Palestinci.

Soud v Saúdské Arábii odsoudil prominentní bojovnici za práva žen Ludžajn Hazlúlovou k pěti letům a osmi měsícům vězení. Za mřížemi je už dva roky; v listopadu byl její případ předán soudu, který se zabývá teroristickými činy. Doba, kterou už strávila ve vězení, se z trestu odečte. Její propuštění požadují mezinárodní organizace i francouzský prezident.

V Saúdské Arábii byli zadrženi tři vysoce postavení členové vládnoucí královské rodiny Saúdů – princ Ahmad bin Abdal Azíz, který je mladším bratrem krále Salmána, králův synovec Muhammad bin Najíf Saúd a jeho nevlastní bratr Naváf bin Najíf. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na dobře informované zdroje. Podle nich zadržení údajně plánovali puč.

Saúdskoarabský korunní princ Mohamed bin Salmán čelí podezření ze strany expertů OSN, že se podílel na kybernetickém útoku proti Jeffu Bezosovi. Podle předběžných závěrů vyšetřování dostal miliardář od prince zprávu se škodlivým softwarem, který umožnil se do Bezosova mobilu nabourat. Kauza může mít spojitost s vraždou novináře Džamála Chášakdžího, který psal do Bezosem vlastněného listu The Washington Post kritické články o saúdskoarabské vládnoucí rodině.

Saúdský prokurátor oznámil, že v souvislosti s loňskou vraždou novináře Džamála Chášakdžího bylo pět lidí odsouzeno k trestu smrti. Další tři lidé stráví dohromady 24 let za mřížemi. Informovala o tom agentura Reuters. Reakce ze světa jsou spíš skeptické. Organizace Novináři bez hranic (RSF) považuje výsledek za výsměch spravedlnosti, podle Turecka nebylo spravedlnosti učiněno zadost. USA mluví o „důležitém kroku“. Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán sice přijal za vraždu odpovědnost, nadále však odmítá, že by k ní dal přímý pokyn.

Súdánský soud vynesl nad exprezidentem Umarem Bašírem trest dvou let za korupci a praní špinavých peněz. Kvůli věku nepůjde Bašír do vězení, ale do zařízení s ostrahou. První rozsudek v procesu s bývalým dlouholetým autoritářským vůdcem Súdánu oznámila agentura AFP.

Ve Spojených státech obvinili dva bývalé zaměstnance společnosti Twitter ze špionáže ve prospěch Saúdské Arábie. Vyhledávali soukromé informace o kriticích vlády v Rijádu a předávali je saúdskoarabským činitelům, kteří jim za to platili a dávali luxusní dárky.

Ruský prezident Vladimir Putin na návštěvě Saúdské Arábie podepsal dvě desítky smluv. Týkají se energetiky, obchodu, zdravotnictví i turismu. Během návštěvy, při které se setkal s králem Salmánem i s korunním princem Muhammadem bin Salmánem, jednal i o situaci v Sýrii nebo cenách ropy. Putin přiletěl do Saúdské Arábie v pondělí a jde o jeho první cestu do islámského království od roku 2007. V úterý se přesunul do Spojených arabských emirátů.

U saúdskoarabského přístavu Džidda vybuchl íránský ropný tanker. Podle íránské státní televize zasáhly plavidlo dvě střely. Informaci o útoku později potvrdilo íránské ministerstvo zahraničí. Výbuch se měl odehrát necelých sto kilometrů od poběží Saúdské Arábie a způsobil velké škody, píše íránská agentura ISNA. Rijád se k incidentu zatím nevyjádřil.

Svět se musí sjednotit a odstrašit Írán, jinak hrozí konflikt a ceny ropy by mohly dosáhnout nepředstavitelných výšin. V rozhovoru s americkou televizí CBS to uvedl saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán, který varoval před kolapsem světové ekonomiky. Stejně jako Spojené státy si myslí, že nedávný útok na saúdskoarabská ropná zařízení byl válečným aktem Íránu. Zdůraznil ale, že dává přednost mírovému řešení.

Konzervativní Saúdská Arábie se rozhodla, že otevře brány turistům, aby se tak pokusila vymanit ze závislosti na ziscích z černého zlata. Království v pátek zavádí elektronický vízový režim celkem pro 49 států včetně České republiky a uvolní přísná pravidla týkající se zahalování návštěvníků. Rijád spouští víza v rámci strategického projektu Vize 2030.

Korunní princ Saúdské Arábie Muhammad bin Salmán připustil odpovědnost v případu vraždy saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího. Princ to uvedl v dokumentu americké televize PBS. Chášakdží byl loni brutálně zavražděn na velvyslanectví v Istanbulu.

Saúdskoarabský novinář Džamál Chášakdží, který byl před necelým rokem zavražděn na konzulátu své země v Istanbulu, naléhal na své vrahy, aby mu nezakrývali ústa. Upozorňoval je, že má astma a může se udusit. Podle tureckého deníku Sabah, který zveřejnil nové podrobnosti z rozhovoru mezi Chášakdžím a členy saúdskoarabského komanda, šlo o novinářova poslední slova.

Postupné získávání práv může některé saúdské ženy obtěžovat a nemusí s tím souhlasit, shodli se islamolog Petr Pelikán a analytička Irena Kalhousová. To, že ženy v Saúdské Arábii mohou řídit a nově také cestovat do zahraničí bez svolení opatrovníka, ale neznamená uvolnění poměrů, dodali v pořadu Události, komentáře.

Mladá Saúdka, která požádala o azyl v Kanadě, uvedla, že jí útěk od rodiny stál „za riziko“, aby mohla žít nezávislejší život. „Neměla jsem co ztratit,“ řekla osmnáctiletá Rahaf kanadskému listu Toronto Star. Teenagerka, která už se těší, až si najde práci a začne žít „normální život“, odstranila ze svého příjmení „Kunúnová“ poté, co ji rodina odmítla. Nyní je tak jen Mohammedová.