Milan Kundera

Do sněmovny podle zjištění České televize dorazilo více než sedm desítek návrhů na státní vyznamenání. Lidé je poslancům mohli posílat do konce března. Nyní je projedná příslušný podvýbor a poté i plénum. Konečný seznam těch, kteří budou 28. října oceněni, vybere prezident Petr Pavel.

Česká republika bude čestným hostem na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 2026, řekl v Praze jeho generální ředitel Juergen Boos. Česko se plánuje představit jako země na pobřeží literárního oceánu. Záměr, aby ČR byla hlavní hostující zemí na veletrhu, nedávno schválila česká vláda. Na přípravu a samotné hostování je potřeba podle schváleného záměru vyčlenit asi 198 milionů korun pro roky 2023 až 2027. Organizací české prezentace je pověřena Moravská zemská knihovna.

Poslední volné místo v takzvaném čestném kruhu na brněnském Ústředním hřbitově připadne ostatkům Milana Kundery. Spisovatel zemřel v červenci v 94 letech v Paříži a jeho manželka Věra si přála, aby jeho ostatky jednou spočinuly v rodném Brně. Kdy se tak stane, není zřejmé a záleží na vůli Kunderovy manželky.

Česko-francouzská herečka a šansoniérka Chantal Poullainová převzala nejvyšší francouzské státní vyznamenání, Řád čestné legie. Francie tak ocenila její dlouhodobé obohacování české a francouzské kultury navzájem a trvalé přispívání k šíření francouzské kultury v Čechách. Udělení řádu je rovněž oceněním činnosti Poullainové v humanitární oblasti. Ceremoniál se uskutečnil na francouzském velvyslanectví v Praze.

Skoro tunu knih přivezli o víkendu pracovníci Moravské zemské knihovny (MZK) z pařížského bytu spisovatele Milana Kundery. V Brně, kde se Kundera narodil, už z dřívějška mají část spisovatelova archivu a překlady jeho knih do mnoha světových jazyků. Nyní převáželi osobní knihovnu, kterou si Kundera nechával až do posledních chvil. Zemřel 11. července.

Milan Kundera, který minulé úterý ve věku 94 let zemřel v Paříži, měl ve středu ve francouzské metropoli kremaci. Manželka zesnulého Věra Kunderová to řekla českému velvyslanci Michalu Fleischmannovi, který se s ní setkal. Fleischmann sdělil, že urnu s literátovým popelem si Kunderová chce ponechat ve svém pařížském bytě až do své smrti. Teprve poté ji bude moci převzít Kunderovo rodné město Brno, kde si spisovatel přál být pohřben.

Zesnulý spisovatel Milan Kundera by mohl získat čestné místo na brněnském ústředním hřbitově. Na tuto možnost se ve čtvrtek magistrátních úředníků dotázala vdova Věra Kunderová. Mezitím se s literátem lidé loučí už třetím dnem na zřízeném pietním místě v Moravské zemské knihovně.

O úmrtí Milana Kundery rozsáhle informují mnohé francouzské deníky. List Libération má černobílou fotografii českého literáta na celé titulní straně. „Česko-francouzský romanopisec zemřel v úterý v Paříži ve věku 94 let. Zanechává po sobě dílo prodchnuté svobodou a kousavým humorem,“ napsal deník.

Zesnulý spisovatel Milan Kundera se podle svého přítele, vydavatele a bývalého politika Milana Uhdeho, navzdory dlouholetému pobytu ve Francii velmi živě zajímal o dění v České republice, stále zde podle něj byl zakotvený. Zároveň Uhde odmítl, že by Kundera Čechy nesnášel, naopak prý chtěl svou tvorbu psanou ve francouzštině osobně přeložit do češtiny.

Moravská zemská knihovna v Brně v reakci na úmrtí Milana Kundery vytvořila v knihovně, která je po něm pojmenovaná, pietní místo s kondolenční knihou. Lidé tam mohou přijít vyjádřit soustrast v otevírací době, nejdříve tedy ve čtvrtek od deseti hodin ráno. V knize jsou zatím dva zápisy, jeden ve francouzštině a druhý zanechala primátorka města Markéta Vaňková (ODS). Informovala o tom mluvčí knihovny Anna Mrázová. Od čtvrtka bude přístupná kondolenční kniha také ve Francouzském institutu v Praze. Lidé v ní mohou vyjádřit, co pro ně zesnulý spisovatel znamenal a čím je inspiroval.

Světová média v rozsáhlých textech vzpomínají na českého spisovatele Milana Kunderu, který žil od roku 1975 ve Francii, kde v úterý ve věku 94 let zemřel. Le Monde ho označuje za „romanopisce existence“ s důrazem na odpor ke slovu spisovatel. Deník Libération píše o Kunderově „nekonečné svobodě psaní“ a připomíná jeho vztah k pražskému rodákovi Franzi Kafkovi. Deník Le Figaro o Kunderově tvorbě píše, že překonala ideologické i filozofické rozpory. O úmrtí literáta informují všechny velké světové agentury.

Ve věku 94 let zemřel prozaik a esejista Milan Kundera. Proslavil se zejména romány Žert a Nesnesitelná lehkost bytí či souborem povídek Směšné lásky. Za hranicemi patřil spolu s Kafkou a Havlem k nejslavnějším českým rodákům. Býval opakovaně zmiňován jako kandidát na Nobelovu cenu za literaturu. Z obavy před špatným výkladem byl rezervovaný k překladům svých knih a rozhovory neposkytoval. Od roku 1975 žil a tvořil v Paříži, kde i zemřel. Informaci potvrdila Moravská zemská knihovna v Brně (MZK).

Česká literární i politická scéna reaguje na smrt spisovatele Milana Kundery. Ředitel Moravské zemské knihovny v Brně Tomáš Kubíček, jehož s Kunderou pojilo přátelství, ČT sdělil, že světová literatura ztrácí muže, který vždy kladl důraz na individuum a jeho svobodu. Premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že Kundera oslovil generace čtenářů a dosáhl světové proslulosti, podle prezidenta Petra Pavla byl Kundera spisovatelem světového formátu, jehož osud symbolizuje historii Česka ve dvacátém století. Sněmovna uctila spisovatelovu památku minutou ticha.

Z komunistického lyrika se přerodil ve skeptického mistra románu, ze sjezdů spisovatelů zamířil do ústraní, z Brna se přesunul do Paříže, z češtiny do francouzštiny. Spisovatel, který chtěl „zmizet za svým dílem“, se však nikdy zcela neschoval. Naopak, čím hlubší bylo jeho mlčení, tím větší přitahoval pozornost. Někteří kritizují, že nevysvětlil problematická místa svého života. Jiní tvrdí, že bohatě stačí jeho knihy. Milan Kundera zemřel ve věku 94 let.

Spisovatel Milan Kundera v sobotu slaví 94. narozeniny, v Brně se otevře knihovna s jeho jménem, které s manželkou věnoval část svého archivu. Za pár dnů ČT odvysílá o Milanu Kunderovi nový dokument. Diváci si ho mohou pustit 11. dubna ve 21:45 na Dvojce. Režisérka a scenáristka snímku v Interview ČT24 popsala Kunderu mimo jiné jako perfekcionistu, který nedokáže „nechat věci být“.

V den spisovatelových devadesátých čtvrtých narozenin otevřela Moravská zemská knihovna v Brně Knihovnu Milana Kundery. Vznikla v prvním patře nad kavárnou a zpřístupněno je v ní více než tři tisíce autorských publikací, archiv kritik a část listinného archivu, který obsahuje Kunderovu korespondenci. Knihovna mohla vzniknout v jeho rodném Brně díky daru manželů Kunderových, který se loni převezl z Francie do Brna.

Knižně vyšly dva eseje Milana Kundery. Svazek zahrnuje dva texty: Nesamozřejmost národa odkazuje k projevu na Sjezdu československých spisovatelů v roce 1967, který signalizoval „tání“ politických poměrů. Druhý text – Unesený Západ – je apelem k ochraně evropské duchovní identity. Dal také název českojazyčné verzi. Svazek původně vyšel ve Francii v roce 2021.

Vznikl nový dokument o Milanu Kunderovi s názvem Odysea ztracených iluzí od režisérky Jarmily Buzkové. Ta stejně jako Kundera trvale žije v Paříži. Autorka přináší údajně nový pohled na život a dílo spisovatele, který se velkou část svého života kameře systematicky vyhýbá.

V Japonsku je zájem o českou literaturu. Díky práci tamních bohemistů ročně vyjdou až čtyři překlady českých knih. Úspěch mají díla Václava Havla a Karla Čapka, ale ke čtenářům se dostávají i současní autoři.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová převzala ve středu na francouzském velvyslanectví v Praze Řád čestné legie, což je nejvyšší francouzské státní vyznamenání. Francie tak ocenila přínos Zažímalové na vědecké spolupráci mezi Českem a Francií. Zažímalové předal insignie rytířky Řádu čestné legie francouzský velvyslanec Alexis Dutertre.

Do Brna v pátek dorazila z Paříže dodávka s částí archivu Milana Kundery. Zhruba čtyřicet krabic obsahuje převážně knihy. Jde především bezmála o pět tisíc autorských výtisků, které získal od nakladatelů po celém světě. Brněnský rodák Kundera s manželkou Věrou vše věnovali Moravské zemské knihovně, která soubor zpracuje a zpřístupní badatelům i dalším zájemcům. Podle slov ředitele knihovny Tomáše Kubíčka si spisovatel přeje, aby jeho knihy v Brně „dobře spočinuly“. První část Kunderova archivu, kterou tvořila hlavně korespondence a literární ceny, dorazila už v červnu.

Ani při ročním čekání na transplantaci ledvin a slinivky nepřestala Renata Kalenská pracovat. Naopak, novinařina ji během těžkého období držela. „Moderovala jsem i v době, kdy jsem chodila na dialýzu. Sestry se mi smály, že jsem si lehla a s počítačem na klíně jsem psala scénář,“ vzpomíná novinářka Deníku N, která se během celé kariéry zaměřuje na rozhovory. Na ty nejlepší i na ty, po kterých musela do nemocnice, vzpomíná Kalenská v podcastu Background ČT24.

Organizátoři 56. ročníku MFF Karlovy Vary oznámili, že Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii získá herec Geoffrey Rush, Cenu prezidenta festivalu pak obdrží herec Benicio del Toro. Letošní ročník festivalu se bude konat od 1. do 9. července.

Cenu prezidenta Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary určenou pro výrazné osobnosti české kinematografie získá letos herec Boleslav Polívka. Přehlídka také podle tiskové zprávy navázala spolupráci s Mezinárodním filmovým festivalem v Oděse. Má jít o gesto podpory ukrajinským filmařům.