Kurdové

Nejméně sto lidí zemřelo a dalších asi 125 bylo zraněno při čtvrtečním dronovém útoku na vojenskou akademii v Homsu v západní Sýrii. Informovala o tom Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) působící v Británii, píše agentura AFP. Ve vojenské akademii se konalo slavnostní povyšování důstojníků.

V Sýrii stále pokračují boje, dokonce i mezi bývalými spojenci. V některých městech v minulých dnech navíc vypukly i protirežimní demonstrace. Vyvolává to obavy, že by situace opět mohli využít radikálové z Islámského státu.

Všechny členské státy NATO souhlasí s tím, že se Ukrajina stane členem Aliance, prohlásil ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Alianční země také Ukrajinu podporují v její obraně proti ruské ozbrojené agresi a vytrvají v tom tak dlouho, jak to bude potřeba, dodal před zahájením neformálního jednání ministrů zahraničí NATO, které se koná v Norsku. Generální tajemník také oznámil, že brzy pojede do Turecka, aby tam diskutoval o členství Švédska v NATO.

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.

Česko si připomíná 1. máj – Svátek práce. V Praze i dalších městech se uskuteční shromáždění a demonstrace politických stran, organizují se majálesy, stavění máje, průvody a další akce. Návštěvníky například mimořádně přivítal Hrzánský palác v Praze, náhradní sídlo vlády, kde krátce žil i Tomáš Garrigue Masaryk.

Prokurdská Lidová demokratická strana (HDP), jež má v parlamentu druhý nejsilnější opoziční klub, veřejně podpořila před květnovými prezidentskými volbami kandidáta dalších opozičních stran Kemala Kilicdaroglua. Ten má největší šanci porazit stávajícího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který usiluje o třetí mandát. HDP již dříve oznámila, že do prezidentské volby vlastního kandidáta nepostaví, Kilicdaroglua tehdy ale otevřeně nepodpořila.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Americké jednotky zabily v Sýrii vysoce postaveného člena teroristické organizace Islámský stát (IS) Hamzu Homsího. Podle agentury Reuters to oznámil Pentagon. Při akci utrpěli zranění čtyři Američané.

Válka v Sýrii trvá už dvanáct let, a přesto, anebo právě proto z velké části zmizela z pozornosti západního světa. Podle OSN je však situace v zemi tíživější než kdy předtím. Čtrnáct milionů lidí je závislých na humanitární pomoci. Zhruba čtvrtina z toho na územích, kam moc diktátora Bašára Asada nesahá. Právě pro ně je klíčový hraniční přechod s jižním Tureckem. A jeho propustnost závisí na souhlasu Rady bezpečnosti, a zvláště Kremlu.

Několik tisíc Kurdů z Francie a dalších evropských zemí se v sobotu vydalo na protestní pochod Paříží, aby dali najevo své rozhořčení nad stále nevyjasněnou smrtí tří kurdských aktivistek, které se staly v roce 2013 ve francouzské metropoli terčem útoku. Protestující rovněž připomněli útok na kurdské kulturní centrum v Paříži před dvěma týdny, při němž zahynuli tři lidé, informovala agentura AP.

Členové kurdské komunity a další lidé se v pondělí v Paříži zúčastnili pietního pochodu, který uctil památku tří Kurdů zabitých během pátku v centru francouzské metropole. Podle francouzských médií dorazily stovky lidí, kteří mimo jiné volali po „pravdě a spravedlnosti“. Muže zadrženého po útoku si v pondělí nechal předvovat soud, který ho formálně obvinil a poslal do vazby.

Při protestu kurdské menšiny v Paříži propukly potyčky mezi policií a demonstranty. Byly zapáleny auta i popelnice. Protestující na policisty házeli různé předměty, ti použili slzný plyn, popsala francouzská média. Protest se uskutečnil v reakci na páteční střelbu u kurdského komunitního centra, při kterém útočník zabil tři Kurdy.

Tři lidé zahynuli a tři další byli zraněni, z toho dva vážně, při střelbě v desátém pařížském obvodu, který leží v centru francouzské metropole. Devětašedesátiletý střelec zaútočil v kurdském kulturním centru. Policie muže, který jí je známý kvůli dvěma pokusům o vraždu z roku 2016 a 2021, zadržela. Muž byl teprve 12. prosince propuštěn z vazby, měl zákaz držení zbraní, uvedla prokuratura. Ta bude rovněž vyšetřovat, zda nejnovější útok nebyl motivován rasisticky. Francouzský prezident Emmanuel Macron útok odsoudil a označil ho za hanebný čin.

Kurdské síly v Sýrii, které se západními spojenci bojovaly proti samozvanému Islámskému státu (IS), přerušily protiteroristické operace v oblasti – a to kvůli úderům turecké armády. Ta po nedávném atentátu v Istanbulu zesílila ostřelování severních oblastí Sýrie i Iráku. Podle Ankary stojí v pozadí bombového útoku právě kurdské milice. Ty to popírají.

Nejméně tři mrtvé a deset zraněných si vyžádal útok na turecké pohraniční město Karkamiş, které zasáhlo pět raket vypálených ze severní Sýrie. S odvoláním na guvernéra provincie Gaziantep o tom informovala agentura Reuters. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že nevylučuje pozemní ofenzivu proti kurdským milicím v Sýrii.

Turecko v noci na neděli podniklo letecké útoky na cíle na severu Sýrie a Iráku. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) při nich zahynulo nejméně 31 lidí. Většina z nich jsou kurdští bojovníci a syrští vojáci. Akce je zjevně odpovědí na istanbulský atentát z minulého víkendu, který turecká vláda připisuje kurdským radikálům. Kurdové zapojení do činu odmítají. Ze Sýrie v neděli také přelétlo několik raket do sousedního Turecka a zraněni při tom byli tři příslušníci tureckých bezpečnostních sil.

Syrské město Rakká, považované dříve za neformální metropoli radikálů ze samozvaného Islámského státu v Sýrii, se i pět let po pádu islamistických fundamentalistů jen těžce vrací k normálu a pořád žije v nejistotě.  Nebezpečí je stále blízko.

Ani po čtyřech týdnech protivládní protesty v Íránu nepolevují. Vláda se nepokoje snaží násilně potlačit. Nejtvrdší střety se odehrávají v kurdských městech, odkud pocházela i Mahsá Amíniová. Právě její smrt po zatčení mravnostní policií demonstrace vyvolala. Od poloviny září zemřelo při protestech 185 lidí, tisíce dalších úřady zatkly. Sankce na Teherán uvalily Spojené státy, Kanada i Velká Británie. Opatření připravuje i Brusel.

Při protestech, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti Mahsy Amíníové v policejní vazbě, zemřelo nejméně šestasedmdesát lidí, oznámila v pondělí nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v norském Oslu. Teheránský režim z organizace demonstrací obviňuje kurdské síly. Zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek vysvětluje, že se země s nepokoji potýká opakovaně.

Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech. Podle agentury TASS o tom po pátečním setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana v Soči informoval místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko začalo požadovat platby v rublech po odběratelích plynu po rozpoutání války na Ukrajině a ostré západní reakci, která ohrozila stabilitu ruské měny.

Turecko se snaží vystupovat v Ruskem rozpoutané válce proti Ukrajině v roli prostředníka. Společně s OSN sjednalo vývoz ukrajinského obilí a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se kvůli invazi sejde se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem i v pátek v Soči. Ankara se však snaží využít situaci i k posílení vlastních regionálních ambicí.

Na ruzyňském letišti pobývala několik dní skupina 13 kurdských uprchlíků, která byla do Prahy poslána s doprovodnou eskortou z Dánska. Právě tam vedla jejich původní cesta, ovšem poté, co Dánové zjistili, že Kurdové neměli platné doklady, uprchlíky nechali v Československu podle práva prvního azylu. Československo však jejich deportaci považovalo za neoprávněnou, jelikož žádný z Kurdů letadlo během technického mezipřistání v Praze neopustil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance v úterý podepsali protokol o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do Aliance. Díky dohodě s Tureckem uzavřené minulý týden na aliančním summitu tak severské země završily první část přijímacího procesu, k jehož dokončení potřebují ratifikaci ve všech 30 členských zemích Aliance.

Turecký souhlas se vstupem Švédska a Finska do NATO většina členských zemí na summitu v Madridu uvítala. Jiný názor mají často Kurdové v exilu. Obávají se, že severské země už k nim nebudou tak vstřícné jako dosud. Mnozí totiž utekli před pronásledováním ze strany turecké vlády. Vztahy jsou napjaté dlouhodobě, Kurdové žijící na východě Turecka by si většinou přáli autonomii nebo samostatnost, vláda v Ankaře tyto snahy potlačuje a užívá při tom i násilné metody.