Ryby

Ve světě v posledních letech přibývá hromadných úhynů průmyslově chovaných lososů, podle vědců je to kvůli oteplování moří a také kvůli technologiím, které se k chovu na farmách používají. Informovala o tom BBC. Počet uhynulých lososů na těchto farmách jde za posledních deset let do stovek milionů.

Řeky patří k nejohroženějším ekosystémům na Zemi hlavně kvůli tomu, jak moc je zasáhla doba industrializace. Málo se zatím ví o tom, jak je postihnou klimatické změny. Vědci se teď proto detailně zaměřili na Dunaj.

Stále více stěhovavých zvířat, která hrají zásadní roli pro udržení života na celé planetě, je ve vážném ohrožení. Z nové vědecké zprávy OSN vyplývá, že celá pětina z dvanácti set pozorovaných druhů se blíží vyhynutí. Z chráněných ryb se to týká dokonce 97 procent. Může za to hlavně ztráta jejich přirozeného prostředí a člověk, který je nadměrně loví.

Izraelské firmě se jako první na světě podařilo laboratorně vypěstovat maso úhořů říčních. Uvedl to list The Guardian, podle kterého nadměrný rybolov způsobil, že populace těchto ryb prudce klesá, hrozí jim vyhynutí a jejich ceny rostou.

Zničení přehrady Kachovka na jihu Ukrajiny mělo za následek nejen rozsáhlé záplavy a humanitární krizi, ale také řadu závažných dopadů na životní prostředí, které vyvolávají velké obavy. Protržení této klíčové přehrady narušilo ekologickou rovnováhu oblasti, což vedlo ke kontaminaci, zničení biotopů a dlouhodobým důsledkům pro celou oblast.

Dva čeští vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy získali prestižní evropské granty. Z této finanční podpory ve výši desítek milionů korun mohou vybudovat své týmy a ještě tak zlepšit výzkum, který provádějí.

Zmocněnec firmy Energoaqua Vladimír Kurka ve své závěrečné řeči u Okresního soudu ve Vsetíně odmítl, že by společnost způsobila otravu řeky Bečvy z 20. září 2020. Spolu s podnikem je v případu obžalovaný také jeho ředitel Oldřich Havelka. Soud nemůže podle Kurky u obou obžalovaných rozhodnout jinak než o zproštění obžaloby. Podle státního zástupce řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom.

Státní zástupce navrhl ve středu u vsetínského soudu uložit firmě Energoaqua obžalované v případu otravy řeky Bečvy z 20. září 2020 peněžitý trest 21 milionů korun. Pro ředitele firmy Oldřicha Havelku, který je v kauze také obžalovaný, žádá podmíněný trest a pokutu milion korun. Havelka i zmocněnec podniku Vladimír Kurka vinu opakovaně odmítli. Podle obžaloby řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom.

Japonsko vypustilo do moře další část dekontaminované vody z jaderné elektrárny Fukušima. Ani každodenní měření nepřesvědčilo Peking, aby zrušil zákaz dovozu mořských plodů ze země vycházejícího slunce. Satelitní snímky ale ukazují, že to nebrání čínským rybářským lodím, aby lovily u ostrovů Senkaku, o které vede Peking s Tokiem územní spory.

Vsetínský okresní soud skončil dokazování v případu otravy řeky Bečvy ze září 2020. Závěrečné návrhy by měly zaznít 18. a 19. října, na kdy soudkyně Ludmila Gerlová odročila hlavní líčení. Rozsudek by podle ní mohl soud vynést 23. října. V kauze jsou obžalovaní společnost Energoaqua a její ředitel Oldřich Havelka. Vinu opakovaně odmítl, stejně jako zmocněnec podniku Vladimír Kurka. Podle obžaloby řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom.

Podle soudního znalce Michaela Barchánka byla čistírna odpadních vod společnosti Energoaqua provozována nedbalým a neprofesionálním způsobem. Vsetínský okresní soud, který kauzu otravy Bečvy projednává, znalce z oboru ochrany přírody vyslechl prostřednictvím videokonference. Spolu s firmou Energoaqua je v případu obžalovaný i její ředitel Oldřich Havelka. Vinu opakovaně odmítl, stejně jako zmocněnec podniku Vladimír Kurka. Podle obžaloby řeku 20. září 2020 otrávily kyanidy a šestimocný chrom.

Z řeky Odry na jihu Polska nedaleko hranic s Českem vylovili tři desítky kilogramů uhynulých ryb. Oznámil to šéf Opolského vojvodství Slawomir Klosowski. Podle informací zveřejněných na internetových stránkách polské vlády byly nejspíš mrtvé ryby v řece několik dní a připluly z Česka. Vzorky tkání i vody míří na testy. Státní podnik Povodí Odry sdělil, že nejde o havárii.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) definitivně potvrdila, že příčinou úhynu zhruba tuny ryb v řece Odře na česko-polské hranici v Bohumíně na Karvinsku byl nedostatek kyslíku způsobený extrémními hydrometeorologickými podmínkami. Potvrdily to laboratorní rozbory i šetření expertů. Cizí zavinění tak bylo zcela vyloučeno. Vyplývá to ze zprávy, kterou ČIŽP zveřejnila na svých webových stránkách.

Nedávný úhyn zhruba tuny ryb v řece Odře na česko-polské hranici v Bohumíně na Karvinsku způsobil nedostatek kyslíku. Potvrdily to výsledky analýz odebraných vzorků. Cizí zavinění nebylo prokázáno, řekl tiskový mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Jiří Ovečka. Část vzorků se ještě zpracovává a definitivní výsledky by měly být příští týden.

Zhruba tunu ryb v řece Odře na česko-polském pomezí u Bohumína nejspíš minulý týden neotrávila nebezpečná látka. Podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) za úhyn může nedostatek kyslíku ve vodě. Podrobné laboratorní výsledky úřad zveřejní zřejmě až příští týden.

Moravskoslezští hasiči v pátek dopoledne odstranili nornou stěnu, kterou kvůli úhynu ryb vybudovali ve středu v řece Odře na česko-polské hranici v Bohumíně na Karvinsku. Stěna bránila naplavení dalších ryb do sousedního Polska. Aktuálně už však není potřebná, protože řeku se již podařilo vyčistit, řekla mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková. Ve čtvrtek večer už se podle ní mrtvé ryby v místě objevovaly jen zcela výjimečně.

Teplota vody v českých rybnících s klimatickou změnou roste, přispívá ke zhoršené kvalitě vody a komplikuje tradiční chov ryb. Do budoucna se očekává strmý nárůst počtu dnů s povrchovou teplotou vody nad 29 stupňů, kvůli čemuž rychle ubývá rozpuštěného kyslíku ve vodě. Mezi lety 1961 až 1980 se přitom v Česku dny s touto a vyšší teplotou vůbec nevyskytovaly. Nyní je takových dní několik ročně a podle vědeckých modelů jich koncem století může být téměř 30. Vyplývá to ze studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně.

V řece Odře na česko-polské hranici v Bohumíně uhynuly stovky ryb, to znamená asi dvě procenta populace v řece, tedy zhruba tuna ryb. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že úhyn nepovažuje za „nijak dramatický“. Co za ním stojí, zatím není jasné, Česká inspekce životního prostředí ale již avizovala, že ryby uhynuly nejspíše kvůli nedostatku kyslíku. Vzorky odebrané ve středu se budou vyhodnocovat několik dní. Informovala o tom mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková. Mezi uhynulými kusy byly podle ní všechny druhy ryb, ale ve větší míře i dravé ryby, které jsou náchylnější na kyslík.

V řece Odře na české straně hynou ryby, oznámila polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová na Twitteru. Úhyn ryb potvrdil také její český protějšek Petr Hladík (KDU-ČSL) i polský vodohospodářský podnik. Polské úřady nyní podle ministryně zkoumají situaci v obci Chalupki poté, co tam byl zaznamenán nález leklých ryb, které proud přinesl z české strany hranice. Chalupki leží přímo u hranic naproti Bohumínu, na protějším břehu Odry.

Rozmach fotografování pomocí dronů pomohl vrhnout nové světlo na temný oceán a setkání lidí se žraloky, kteří jsou blíže, než si myslíme. O tajuplném životě těchto vrcholových predátorů, který pomáhají odhalit snímky z ptačí perspektivy, napsal server BBC News.

Napichování živých nástražních rybek na háčky je barbarské, obratlovci bolest cítí, píší biologové v otevřeném dopise ministru zemědělství Markovi Výbornému (KDU-ČSL). O zaslání dopisu informoval spolek obránců zvířat OBRAZ v tiskové zprávě. Biologové a ochránci zvířat požadují, aby ministr podpořil zákaz rybolovu na živou nástražní rybu.

Na rybníku Písečák u Turnova zahynulo velké množství úhořů. Stovky mladých i dospělých jedinců tam napadl parazit krevenatka úhoří. Rybáři se teď snaží vodní plochu co nejrychleji vyčistit a zbavit ji mrtvých kusů ryb. Odhadují však, že dříve než za několik desítek let se kolonii úhořů obnovit nepodaří.

Za viníka otravy řeky Bečvy z 20. září 2020 označil znalec z oboru vodního hospodářství Jiří Klicpera u soudu společnost Energoaqua, která je v případu obžalovaná. Podnik podle něj nesprávně provozoval vodní hospodářství, především chemickou čistírnu odpadních vod. Podle obžaloby řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom. Spolu s firmou Energoaqua je v kauze obžalovaný i její ředitel Oldřich Havelka. Ten vinu u soudu opakovaně odmítl, stejně jako zmocněnec podniku.

Ukrajina po zničení Kachovské přehrady ztratí pokolení organismů a ryb, upozorňuje biolog z oděského Ústavu mořské biologie Jurij Kvač. Největší problém pro ekosystém Černého moře jsou podle něj kvůli ekologické katastrofě uniklá hnojiva a pokles salinity v moři. Teď je doba tření ryb a jikry uhynou, řekl Kvač v rozhovoru s ČTK. Současná ekologická katastrofa je podle něj největší týkající se Černého moře.