Vojáci

Ozbrojenci teroristické organizace Islámský stát (IS) při dvou útocích ve vládou ovládaných oblastech Sýrie zabili 28 vojáků a provládních bojovníků, oznámila v pátek podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Peking upevňuje kontakty s tchajwanskou opozicí. Už podruhé během roku přivítal čínský prezident Si Ťin-pching bývalou hlavu ostrovního státu Ma Jing-ťioua ze strany Kuomintang, která prohrála volby. Ten nastávající hlavu státu z Demokratické strany kritizuje a obviňuje ze separatismu. Očekává se, že Čína zintenzivní vojenské zastrašování, jakmile se nový tchajwanský prezident Laj Čching-te v květnu ujme úřadu.

V letadle plně naloženém vojenským vybavením přiletěli ve středu do Nigeru ruští vojenští instruktoři, informovala nigerská státní televize RTN. Odkázala přitom na dohodu mezi tamní vojenskou juntou a ruským prezidentem Vladimirem Putinem o posílení vzájemné spolupráce, a naopak ukončení spolupráce se Západem. Podobná situace v minulosti nastala i v jiných zemích regionu, například v Mali nebo v Burkina Fasu.

Po pátečním teroristickém útoku v Rusku zvyšuje bezpečnostní opatření řada států, například Slovensko, Norsko, Německo či Francie. Ta je zpřísnila na nejvyšší stupeň. Ke třem tisícům vojáků, kteří hlídkují ve městech, přibyli další. Paříž, ale i ostatní města jsou před blížícími se velikonočními svátky v pohotovosti.

Francouzský prezident Emmanuel Macron během více než dvou let od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zcela změnil svůj postoj k Moskvě. Evropský státník, který na začátku konfliktu vyzýval k vyjednávání, nyní mluví o možnosti nasazení západních vojáků v pozemních operacích na Ukrajině. V době, kdy mají Ukrajinci potíže s odoláváním ruskému tlaku na frontě a Spojené státy již nejsou spolehlivým partnerem, podle Macrona není možné mít ve vztahu ke Kremlu „žádné červené linie“.

Izrael je pod stále větším tlakem spojenců kvůli situaci civilistů v pásmu Gazy. Ostrá slova znějí z EU i Spojených států. Naplno běží snaha řady států pomoc do Gazy dostat. Konkrétní obrysy získává americký plán na stavbu plovoucího doku u pobřeží Gazy. Podobný projekt si americká armáda vyzkoušela už dříve – třeba při humanitárních misích u pobřeží Somálska nebo Haiti.

Putin blafuje, zastrašuje nás a snaží se oslabit naši pomoc Ukrajině, uvedl v pořadu Události, komentáře poradce prezidenta a diplomat Petr Kolář, když hodnotil výrok ruského vůdce. Ten ve čtvrtek varoval, že země NATO budou riskovat jaderný konflikt, pokud vyšlou na Ukrajinu své vojáky. Také europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) soudí, že Putin se neustále snaží strašit západní spojence Kyjeva, aby mu neposkytovali dostatečnou podporu. Poslanec Radek Vondráček (ANO) věří, že je to z ruské strany jen obvyklá rétorika.

Před deseti lety začala ruská vojenská okupace Krymu. Kreml využil křehké situace v Kyjevě po útěku prezidenta Viktora Janukovyče a na konci února 2014 poslal na ukrajinský poloostrov neoznačené vojáky. Do tří týdnů Vladimir Putin podepsal nelegální anexi území. Začala tak ruská vojenská agrese proti Ukrajině, která na jaře 2014 pokračovala vyvoláním války na Donbase a v únoru 2022 plnohodnotnou invazí. Počátky konfliktu na Ukrajině i v Rusku sledoval tehdejší moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Předseda Palestinské autonomie Mahmúd Abbás přijal demisi, kterou mu podal palestinský premiér Muhammad Ištajja. Abbás ho ale zároveň pověřil, aby kabinet dál vedl, dokud nebude ustavena vláda nová. Krok by mohl otevřít cestu ke Spojenými státy prosazované reformě palestinské samosprávy. „Měl by vzniknout nový, technokratičtější kabinet, který by měl předznamenat možnost palestinského usmíření,“ řekl zahraniční zpravodaj ČT David Borek.

Od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 padlo 31 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil na tiskové konferenci v Kyjevě prezident Volodymyr Zelenskyj. Velikost celkových ukrajinských ztrát oznámil vůbec poprvé. Počet zraněných v ukrajinské armádě nechtěl komentovat, aby neposkytl nepřátelům důležité informace. Rusů podle Zelenského padlo 180 tisíc a až 500 tisíc jich bylo zraněno. Už dříve ukrajinský lídr tvrdil, že ztráty nepřítele jsou pětkrát vyšší než ukrajinské. Podobná tvrzení nelze v probíhající válce nezávisle ověřit.

Armáda v příštích letech zcela přezbrojí na moderní západní techniku, řekl v projevu na začátek velitelského shromáždění náčelník armádního generálního štábu Karel Řehka. Musí se podle něj připravit na digitalizaci, zaměřit se ale musí i na nábory. Vojáci podle něj stárnou a armáda není personálně naplněná. Řehka i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) hovořili o nové pořizované výzbroji a také o podpoře Ukrajiny. Čeští vojáci podle nich v posledním roce vycvičili čtyři tisíce ukrajinských a letos by to mělo být podobné.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že letouny páté generace F-35 vyhodnotili jako nejlepší variantu sami vojáci. Pochybnosti o nejdražší české armádní zakázce nemá, letouny budou prý i šetřit lidské životy. Její předchůdce v čele resortu obrany Lubomír Metnar (za ANO) by však v této věci jednal efektivněji. Oba politici se v pořadu Události, komentáře střetli o okolnostech pronájmu gripenů.

Při úderu bezpilotního prostředku na americké jednotky v příhraniční oblasti mezi Jordánskem a Sýrií zemřeli tři vojáci a další desítky jich byly zraněny. Uvádí to agentury s odkazem na americké úřady, podle kterých se úder stal v Jordánsku, což tamní vláda popřela. Podle amerického prezidenta Joea Bidena úder provedly radikální skupiny podporované Íránem, které působí v Iráku a Sýrii. Jde o první případ amerických vojáků, kteří zemřeli při vojenské operaci na Blízkém východě od začátku konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás loni v říjnu.

Ukrajina chce umožnit svým občanům žijícím v zahraničí, aby měli dvojí občanství. Tamní úřady přitom často ignorují ruské občany, kteří by naopak chtěli získat ukrajinskou příslušnost. Při posledním sčítání lidu Rusové tvořili šestinu ukrajinské populace.

Česká armáda v jihočeském Vojenském újezdu Boletice rozšiřuje bojeschopnost pro 21. století. Vojáci zkoušejí nové obrněné transportéry i dosud nevyzkoušené operace s drony. Právě tam se mohou připravit i na misi v Pobaltí, šumavský terén totiž staví před vojáky řadu výzev.

Za necelé dva roky od začátku ruské invaze byly na frontové linii vážně zraněny desítky tisíc ukrajinských vojáků. Podle zdravotníků se nejčastěji jedná o poškození končetin střepinami. Operace a následné rehabilitace trvají dlouhé měsíce.

Vláda v příštím roce zmrazí platy vojáků. České televizi to potvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podle ní je dobře, že se povedlo zařídit, aby se jim platy nesnižovaly, přestože musí snížit objem platů občanských zaměstnanců ministerstva. Celkový rozpočet resortu přitom v příštím roce vzroste o pětatřicet procent a dosáhne rekordních víc než 151 miliard korun. Vláda z této částky pošle na platy 21,5 miliardy.

Krvavá neděle (Bloody Sunday) z ledna 1972 se po více než padesáti letech vrací k britskému soudu. Souzen bude jeden z členů jednotky, která v severoirském Derry postřílela 14 katolíků. V případě uznání viny půjde o první zadostiučinění pro blízké obětí. Táhlý konflikt spočíval v ambicích severoirských katolíků odtrhnout se od Spojeného království a připojit se k Irsku, což Londýn vždy odmítal.

Rusko i Ukrajina posilují před zimou své obranné pozice na frontě. Prezident Vladimir Putin ve čtvrtek na tiskové konferenci prohlásil, že tam bojuje 617 tisíc ruských vojáků. Množí se přitom i počet Rusů, kteří s invazí nesouhlasí natolik, že se rozhodli napadenou zemi bránit se zbraní v ruce.

Evropská unie už více než rok poskytuje výcvik ukrajinským vojákům. Jedna z několika misí pokračuje na západě Polska. Prošlo jí už několik tisíc Ukrajinců, většina z nich bez předchozích bojových zkušeností. Své zkušenosti tu ale předávají i veteráni, kteří už boji na východě Ukrajiny prošli.

V izraelské armádě neslouží jen Židé, ale třeba i arabsky mluvící drúzové a dobrovolníci z řad dalších menšin. Právě mezi drúzskou menšinou, která truchlí za padlé vojáky, natáčel zpravodaj ČT David Borek.

Výcvik ukrajinských vojáků bude v Česku pokračovat i příští rok, schválila během úterní schůze sněmovna. Dolní parlamentní komora odsouhlasila také prodloužení většiny misí českých vojáků v cizině. V úvodním kole podpořila vládní novelu vodního zákona, která má minimalizovat rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Souhlasila i s vládním návrhem změn ve vzdělávání úředníků nebo přísnějšími pravidly pro nelicencované správce majetku. Poslanci také podpořili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Severní Korea rozmístila těžce ozbrojené vojáky na strážních stanovištích u hranic s Jižní Koreou v reakci na pozastavení vojenské dohody mezi oběma zeměmi. Informovala o tom v pondělí agentura Jonhap s odvoláním na armádu.

Španělský premiér Pedro Sánchez v pátek dopoledne složil slavnostní přísahu před králem Felipem VI. na další funkční období. Podle deníku El País by měl Sánchez v příštích dnech představit členy své nové vlády. Lídrovi španělských socialistů ve čtvrtek podle očekávání vyslovila důvěru dolní komora parlamentu. V pátek se zároveň objevil apel bývalých vojáků, kteří vyzývají armádu k odstranění Sáncheze z funkce.