Jiří Kozák

Dvě třetiny pacientů na specializovaných pracovištích pro léčbu bolesti tvoří lidé, které trápí chronické obtíže se zády. Často je trápí degenerativní onemocnění páteře nebo revmatoidní artritida. Zároveň ale přibývá i onkologických pacientů nebo lidí s bolestmi souvisejícími s psychikou, zejména u mladých.

Islamistické hnutí Hamás je velmi schopné ve vytváření dezinformací, což dokáže využít ve svůj prospěch během konfliktu s Izraelem. V Událostech, komentářích před tím varoval náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (ODS). Česko by podle něj mělo hledat spojence pro reformu OSN. Podle exministra zahraničí Cyrila Svobody by se ale muselo shodnout 193 zemí, na změny tedy nedojde.

Radiologické oddělení Městské nemocnice Ostrava (MNO) má nový počítačový tomograf (CT). Jeho pořízení včetně stavebních úprav vyšlo téměř na 42 milionů korun. Přístroj výrazně zkracuje dobu vyšetření a pro pacienta znamená i menší radiační zátěž. Nemocnice ho pořídila z programu React-EU, sdělil ředitel nemocnice Petr Uhlig.

Díky mimořádnému schválení víz pro tři ruské a jednoho běloruského fotbalistu mohou tito hráči kazachstánského klubu Tobol Kostanaj nastoupit proti Plzni. Původně měli zákaz přicestovat a jejich tým hrozil bojkotem utkání. Vláda ale vydala usnesení, podle kterého do Česka můžou. Před měsícem přitom ruská tenistka do Prahy na mezinárodní turnaj nesměla. Situaci kolem startu ruských a běloruských sportovců jak na českém území, tak i na mezinárodních turnajích se věnovalo večerní vysílání ČT24.

Většina Evropy si v pondělí připomněla Den vítězství nad nacismem, v úterý si ho připomnělo i Rusko. To ale vzpomínalo na rok 1945 v době, kdy již déle než rok válčí se svým sousedem. Mezi Moskvou a Kyjevem létají vzájemná obvinění, že režim ve druhém, znepřáteleném státu je nástupcem fašistů. Vladimir Putin původně hovořil o ambici „denacifikovat“ Ukrajinu, Volodymyr Zelenskyj zase mluví o útočnících jako o „rašistech“. Čeští politici a historici se však v debatě v Událostech, komentářích neshodli na tom, že by ruský režim jasně splňoval kritéria fašismu. Historik Jan Kuklík ale upozornil na některé shodné prvky.

Úder blesku při pondělní odpolední bouřce poškodil výstražná světla pro letadla na Žižkovském vysílači v Praze. Ta se kvůli poruše nemohla přepnout z denního režimu na noční, proto celou noc věž blikala se zvýšenou intenzitou.

Stále hlasitěji se na mezinárodní scéně mluví o tom, že by se Ukrajina čelící ruské agresi mohla stát neutrální zemí. Historik a politolog Jan Adamec v pátečních Událostech, komentářích řekl, že on osobně vnímá případné vyhlášení neutrality jen jako jakýsi oddechový čas v právě zuřícím konfliktu. Podle náměstka ministra zahraničí Jiřího Kozáka (ODS) musí Západ Kyjev nadále co nejvíce podporovat, aby byla při jednáních s Moskvou Ukrajina silná.

Šéf lidovců Marian Jurečka dočasně převzal vedení ministerstva zemědělství, předal mu ho Miroslav Toman (ČSSD), který resort dosud řídil. Sám Jurečka je ministrem práce a v pondělí již rozhodl o prvních personálních změnách, mimo jiné i na pozici náměstků. Podobně už postupovali i šéfové resortů zahraničí nebo školství. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) pak řeší kromě náměstků také nového předsedu Nejvyššího správního soudu.

Více než dvě stě metrů vysoká věž na Žižkově je nejvyšší stavbou v hlavním městě a má své příznivce i odpůrce. Stavba vysílače začala 24. listopadu 1985 a už tehdy byla vnímána jako kontroverzní počin. Žižkovskému vysílači totiž musel ustoupit park a hlavně i část židovského hřbitova. Americký server CNN sice vysílač zařadil mezi deset nejošklivějších staveb světa, mezi turisty je však velmi vyhledávanou „atrakcí“. Zkušební vysílání začalo 25. března 1991.

Žižkovský vysílač s výškou přesahující 200 metrů tvoří nepřehlédnutelnou dominantu pražského horizontu. Zřejmě proto je tato stavba dodnes předmětem kontroverzí. Zatímco někteří její futuristický vzhled považují za velmi povedený, pro jiné je jednou z nejošklivějších staveb světa. Projekt byl od počátku terčem protestů i kvůli tomu, že konstrukci musel ustoupit park a část židovského hřbitova. Stavba začala přesně před 35 lety, 24. listopadu 1985.

Senátorem za Benešovsko se stal místostarosta Říčan u Prahy Zdeněk Hraba (za STAN). V druhém kole zvítězil nad politologem Jiřím Kozákem (ODS).  Hraba oslovil v druhém kole 60,95 procenta voličů a obdržel celkem 10 636 hlasů.

ČT24 připravila duely všech kandidátů do Senátu, kteří postoupili do druhého kola. Ve volebním obvodu číslo 41 Benešov se utkají Zdeněk Hraba (za STAN) a Jiří Kozák (ODS). V prvním kole zvítězil Hraba s 20,93 procenta hlasů, Kozák získal 17,29 procenta hlasů.