Peking

Bývalý tchajwanský výzkumný pracovník Čcheng Jü-čchin byl podle čínského ministerstva státní bezpečnosti odsouzen k sedmi letům vězení za špionáž. Informoval o tom tchajwanský web Taipei Times, který zmiňuje rovněž vazby Čchenga na Česko. V příběhu se objevují četná tvrzení čínské i tchajwanské strany, která nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Hlubší spolupráce Číny a Německa může světu přinést více stability a bezpečnosti, řekl čínský prezident Si Ťin-pching při jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Pekingu. Vztahy obou zemí se budou nadále rozvíjet, pokud se budou vzájemně respektovat a hledat společné zájmy, míní čínský vládce. Scholz prezidenta podle agentury Reuters vyzval, aby se pokusil přimět Moskvu k ukončení války na Ukrajině. Později jednal s premiérem Li Čchiangem o ekonomice.

Peking upevňuje kontakty s tchajwanskou opozicí. Už podruhé během roku přivítal čínský prezident Si Ťin-pching bývalou hlavu ostrovního státu Ma Jing-ťioua ze strany Kuomintang, která prohrála volby. Ten nastávající hlavu státu z Demokratické strany kritizuje a obviňuje ze separatismu. Očekává se, že Čína zintenzivní vojenské zastrašování, jakmile se nový tchajwanský prezident Laj Čching-te v květnu ujme úřadu.

Bývalý tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou se ve středu v Pekingu setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Ten na schůzce prohlásil, že žádné cizí zásahy nemohou zabránit sjednocení ostrova s pevninskou Čínou. Peking tak upevňuje kontakty s tchajwanskou opozicí, exprezident Ma je na návštěvě Číny již podruhé.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zakončil návštěvu Japonska. Šéf tuzemské diplomacie vedle vzájemných vztahů mezi Prahou a Tokiem jednal s japonskými partnery také o bezpečnosti. Shodli se mimo jiné na tom, že konflikty jsou v současné době globální a vzájemně propojené, vyžadují proto užší spolupráci. V Japonsku má také v příštím roce vzniknout český pavilon.

Čína násobí přítomnost svých lodí v blízkosti sousedního Tchaj-wanu. Mají prý zajistit bezpečnost jejích rybářů. Peking tak reaguje na incident z poloviny února, kdy po pronásledování tchajwanskou pobřežní hlídkou utonula dvojice čínských rybářů. Podle analytiků však komunistická země vyvíjí nátlak na Tchaj-pej před květnovou inaugurací prezidenta Williama Laje. Ten se netají silnými protičínskými postoji a snahou o spolupráci se Spojenými státy.

Z čínských serverů uniklo několik špionážních dokumentů. Jsou součástí komunikace jedné z firem, která se věnuje získávání osobních dat. Stovky stránek informací v tomto týdnu ukázaly na propojení státního aparátu komunistické Číny s hackery, kteří přitom operují po celém světě včetně Česka. Se zjištěním přišly deníky New York Times a Washington Post.

Druhým rokem v řadě v Číně klesla populace. Druhá největší světová ekonomika k takovému scénáři směřovala dlouhé roky, přesto není jisté, že je na úbytek obyvatel, jejich stárnutí a tenčící se pracovní sílu připravena. Demografické změny mají dalekosáhlé důsledky pro ambice Pekingu i celosvětovou ekonomiku.

Čínské ministerstvo zahraničí v neděli obvinilo americkou diplomacii, že Tchaj-wanu vysílá špatné signály, když ministr zahraničí Antony Blinken pogratuloval tchajwanskému viceprezidentovi Williamu Lajovi k sobotnímu volebnímu vítězství v prezidentských volbách. Americká prohlášení podle Číny podporují tchajwanské separatisty. Podobnou kritiku vyjádřila i čínská velvyslanectví v řadě dalších zemí, jejichž reprezentace vzkázaly na Tchaj-wan své gratulace.

Indie a Maledivy vstoupily do souboje o to, kdo má kvalitnější pláže. Indický premiér Naréndra Módí se rozhodl propagovat domácí turistické destinace na úkor sousedního souostroví. To ale pobouřilo trojici maledivských zákonodárců. Na sociálních sítích premiéra otevřeně nazývají klaunem či teroristou. Indové odpověděli masivním bojkotem exotického ráje, ke kterému vyzývají i bollywoodské celebrity.

Čínský prezident Si Ťin-pching během čtvrtečního setkání s čelnými představiteli Evropské unie v Pekingu vyzval EU, aby spolupracovala s Čínou na zajištění globální stability a vyhnula se vměšování. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel vyzvali k řešení „nerovnováhy a sporů“ mezi Bruselem a Pekingem.

Čína se pokusila zastavit obtížné vrabce. Rozhodla se proto „snížit jejich stavy“. Jenže komunisté to přehnali a vrabce téměř vyhubili. Narušili tak zřejmě ekologickou pyramidu. Objevil se hladomor, lidé umírali a v zemi nastala zemědělská krize.

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Vůbec nejvlivnější osobností bude podle webu příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií.

Čína se už několik týdnů potýká s velkým množstvím dětských hospitalizací. Podle vyjádření, které na konci minulého týdne poskytla Světové zdravotnické organizaci, jsou způsobené bakterií Mycoplasma pneumoniae, která způsobuje nemoc nazývanou suchý nebo také studený zápal plic. Tento týden informují o zvýšené nemocnosti tímto patogenem už i evropské státy.

Na začátku týdne informoval zdravotní systém ProMed, že se v Číně šíří neobvykle rychle zápal plic, který postihuje hlavně děti. Vyvolalo to znepokojení Světové zdravotnické organizace (WHO), která požádala Peking o vyjádření. Teď ho dostala.

Čínské nemocnice se podle zpráv ze země potýkají s rychlým nárůstem hospitalizací dětí. Ve městech po celé zemi, včetně Pekingu, totiž propukla epidemie zápalu plic, kterou způsobuje zatím neznámý patogen.

Premiér Petr Fiala (ODS) by měl v příštím roce navštívit Čínu, podle Otázek Václava Moravce to bude ještě před evropskými volbami. V Pekingu byl už na začátku listopadu jeho poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka by cílem diplomatického úsilí mělo být to, aby se v kontextu války na Ukrajině a konfliktu mezi Izraelem a Hamásem nezhoršila také situace na Tchaj-wanu. Cestu předsedy vlády do Pekingu nepotvrdil, opozice by takovou návštěvu podpořila.

Čína a Spojené státy se dohodly na obnovení komunikace mezi svými armádami. Ve čtvrtek to oznámil americký prezident Joe Biden po jednání v Kalifornii se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a informovala o tom také čínská státní média. Si podle nich řekl šéfovi Bílého domu, že největší a nejvíce nebezpečný problém ve vztazích mezi USA a Čínou je Tchaj-wan. Biden podle stanice BBC na tiskové konferenci uvedl, že při jednání „zdůraznil důležitost míru a stability v Tchajwanském průlivu“.

Téměř po roce spolu usedli u jednoho stolu lídři dvou největších světových ekonomik. Americký prezident Joe Biden uvedl, že doufá, že schůzka s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem přinese obnovení „normální“ komunikace mezi oběma stranami. Na úvod setkání Biden řekl, že soupeření USA a Číny nesmí přerůst v konflikt, dosavadní jednání označil za upřímná. Si poznamenal, že se světová ekonomika vzpamatovává pomalu, zatěžuje ji podle něj protekcionismus.

Spojené státy a Čína mají za sebou další rok turbulentních vztahů. Rivalita mocností pokračuje v bezpečnostní i hospodářské sféře, vzájemný obchod přesto kvete. Peking ale popudilo omezení vývozu technologií do této asijské země, Washington pak kromě porušování lidských práv znepokojují čínské vojenské manévry u Tchaj-wanu a v Jihočínském moři. Velmoci se neshodnou ani v otázce války na Ukrajině, kde Peking odmítá odsoudit ruskou agresi a pomáhá Moskvě obcházet sankce. Obě země ale podle expertů doufají, že se napjaté vztahy podaří i díky schůzce prezidentů Joea Bidena a Si Ťin-pchinga postupně stabilizovat.

Éra čínské pandí diplomacie se Spojenými státy končí. Trojice šelem z washingtonské zoo se přestěhovala zpět do Číny. O měsíc dříve, než se očekávalo, a jen pár dnů před setkáním prezidentů obou zemí. Skončila desetiletá nájemní smlouva s čínskou vládou, která byla už jednou prodloužená. Spojené státy a Čína spolupracují na chovu a ochraně ohroženého druhu od 70. let.

Za poškození optických kabelů na dně Baltského moře, k němuž došlo začátkem října, může s velkou pravděpodobností kotva čínské nákladní lodi, která v tu dobu místem proplouvala. Estonská prokuratura během pátku oznámila, že vyšetřování incidentu se nyní soustředí právě na kontejnerovou loď NewNew Polar Bear registrovanou v Hongkongu. Od čínských úřadů nyní žádá další informace.

Plynovod na dně Finského zálivu poškodila kotva nákladní lodě NewNew Polar Bear čínské společnosti, oznámili finští vyšetřovatelé. Zda to byla nehoda nebo záměrná sabotáž, však stále není jasné. Posádka na pokusy o kontakt nereaguje. Podle námořníků je „nemožné“, aby za sebou loď táhla masivní kotvu bez povšimnutí. Experti proto spekulují o tom, kdo by mohl mít na poškození Balticconnectoru zájem – a jejich pohledy při tom směřují na Východ.

Australský premiér Anthony Albanese se v Pekingu sešel s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Během návštěvy zdůraznil význam pevných vztahů mezi oběma zeměmi a uvedl, že o sporných otázkách je důležité jednat, píše agentura Reuters. Albanese je po sedmi letech prvním předsedou australské vlády, který Čínu navštívil. Vztahy obou zemí narušil covid, omezování čínské firmy Huawei i australská kritika zacházení s lidskými právy v asijské zemi.