Rusko

Rusové v noci na pátek zaútočili raketami na Dněpropetrovskou oblast na východě Ukrajiny a zabili nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, informoval šéf vojenské správy druhého největšího ukrajinského regionu Serhij Lysak. Dalších 29 lidí je zraněno. Ukrajinské dráhy informovaly, že zasažena byla i železniční infrastruktura, nádraží v Dnipru dočasně přerušilo provoz.

Představitelé řady států v pátek opět vyzvali ke snížení napětí na Blízkém východě po zprávách o nočních, patrně izraelských úderech na íránském území a o ranním útoku na pozice protivzdušné obrany v Sýrii. Izrael se k útoku zatím oficiálně nepřihlásil a íránská strana oficiálně nepřiznala škody.

Ve Varšavě byli začátkem dubna zadrženi dva lidé podezřelí z útoku na Leonida Volkova, spolupracovníka zesnulého ruského opozičního politika Alexeje Navalného, informovali litevští vyšetřovatelé. Jde o polské občany, kteří údajně Volkova přepadli v březnu v blízkosti jeho bydliště ve Vilniusu. Podle litevských vyšetřovatelů za tímto násilným činem zřejmě stojí Rusko. Polská policie uvedla, že dvojici zadržela na základě evropského zatykače a že se případem zabývá prokuratura ve varšavské čtvrti Praga.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že ve spolupráci s vojenskou rozvědkou HUR sestřelilo ruský strategický bombardér Tu-22M3. Je to poprvé, co Kyjev tento typ letounu zasáhl. Rusko před ukrajinským oznámením potvrdilo, že se stroj zřítil, hovořilo ale o „technické závadě“.

V Indii odstartoval šestitýdenní volební maraton, při němž skoro miliarda lidí rozhodne o složení tamní dolní komory parlamentu. Jasným favoritem je nacionalistická Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího. Během dekády u moci se Módímu podařilo dostat Indii mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa a učinit z ní globální velmoc, která směle konkuruje Číně a udržuje pragmatické vztahy s Ruskem. Módího vládu nicméně poznamenaly útoky proti muslimům, sílící nezaměstnanost mezi mladými a omezování nezávislých médií. Opozice se proto před volbami spojila v široké nesourodé alianci, a to s jediným cílem: nedovolit Módímu třetí funkční období v řadě.

Český prezident Petr Pavel apeloval v pořadu Christiane Amanpourové stanice CNN na Spojené státy, aby schválily podporu pro Ukrajinu. Obrana země je podle Pavla důležitá pro celý svět. Kyjev čeká už půl roku na klíčový vojenský a ekonomický balík v hodnotě 61 miliard dolarů. Američtí zákonodárci by o něm mohli hlasovat o víkendu. Návrh v Kongresu měsíce blokují kritici z řad republikánů. Situace na frontě se mezitím rychle obrací v neprospěch ukrajinských sil. Kyjevu chybí zbraně, munice i vojáci.

Německá policie v Bavorsku zatkla dva německé Rusy, kteří podle vyšetřovatelů chystali sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Jsou podezřelí i ze špionáže a jeden z nich také ze členství v teroristické organizaci. O případu informovalo německé nejvyšší státní zastupitelství a server veřejnoprávní televize ARD, podle něhož oběma mužům hrozí trest odnětí svobody ve výši až deseti let. Německé ministerstvo zahraničí si kvůli případu předvolalo ruského velvyslance, napsal deník Bild.

Z Ruska odešly podle odhadů desetitisíce lidí, kteří nesouhlasí s válkou na Ukrajině nebo se chtějí vyhnout mobilizaci. Opustit vlast je přitom pro Rusy stále obtížnější. Pobaltské státy i Finsko totiž postupně uzavírají hraniční přechody a zpřísňují legislativu. Dopady pociťují i kritici ruského režimu.

Nový zákon o zahraničním vlivu prošel v gruzínském parlamentu prvním čtením. Zákonodárci o něm debatovali skoro dvanáct hodin a došlo i na potyčky. Kritici přirovnávají předlohu k obdobnému ruskému zákonu, jenž slouží Kremlu k umlčení opozice a nezávislých médií. Proti návrhu vládní strany Gruzínský sen se před sídlem parlamentu demonstrovalo i ve středu. Podle unijních představitelů legislativa negativně ovlivní cestu země ke členství v EU.

U příležitosti dvaceti let od vstupu České republiky do Evropské unie připravila ČT debatu s europoslanci. Diskutovali o migraci nebo geopolitické situaci v Evropě a na Blízkém východě. Jejich rozhovor se dotknul i opatření EU proti změnám klimatu a jejich dopadům na evropskou ekonomiku. Debatovali místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.), kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) a europoslanci Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Pospíšil (TOP 09), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Veronika Vrecionová (ODS).

Část zaměstnanců strojírenské firmy Kovosvit ze Sezimova Ústí na Táborsku nedostala březnové mzdy. Jde přibližně o polovinu ze 450 zaměstnanců, řekl mluvčí odborové organizace OS Kovo Jan Exner. Firma nemá dostatek zakázek, a proto někteří zaměstnanci zůstávají doma. Situaci už řeší i vedení města a jedná o pomoci zaměstnancům.

Rusové podnikli tři raketové útoky na Černihiv na severovýchodě Ukrajiny. Nejméně sedmnáct lidí zabili a dalších více než šedesát zranili. Poškozeno je několik vícepatrových budov, řada automobilů a další infrastruktura. Okupanti přímo zasáhli osmipatrovou budovu, kterou úřady označily za „sociální objekt“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval slovy, že by se něco takového nestalo, kdyby jeho země měla dostatek vybavení pro protivzdušnou obranu. Neoficiální zdroje pak píší o tom, že Ukrajinci zasáhli vojenské letiště v Džankoj na okupovaném Krymu.

Ruská armáda se podle Kremlu začala stahovat z Náhorního Karabachu. Její jednotky tam měly za úkol zabránit střetům mezi Arménií a Ázerbájdžánem. To se jim však nepodařilo a Baku v září 2023 region po bleskové ofenzivě obsadilo. To vyvolalo odchod všeho arménského obyvatelstva z oblasti a vedlo i k ochlazení rusko-arménských vztahů. Boje o Náhorní Karabach trvaly s přestávkami více než tři dekády.

Buď příznivě, anebo přinejmenším jako snahu o využití potenciálu hodnotí čeští politici návštěvu premiéra Petra Fialy (ODS) ve Washingtonu. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) a poslankyně Fialovy strany Evy Decroix ukázala návštěva současnou politickou sílu Česka na světové scéně. Leccos si slibují i od toho, že hovořil s vlivnými členy amerického Kongresu v době, kdy se schylovalo ke klíčovému jednání o pomoci Ukrajině. I stínový ministr zahraničí opozičního ANO Jaroslav Bžoch považuje návštěvu, při níž Fiala jednal i s americkým prezidentem, za důkaz výborných vztahů. Podle bývalého diplomata a nynějšího poslance SPD Jiřího Kobzy je to ale hlavně „odměna“ za rozhodnutí o nákupu stíhaček F-35. Zástupci vládních a opozičních stran diskutovali v Událostech, komentářích.

Spojené státy uvalí nové sankce na Írán po jeho víkendovém útoku proti Izraeli. Cílit mají mimo jiné na výrobu raket a dronů, uvedl podle agentur poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Očekává, že spojenci budou krok Washingtonu brzy následovat.

Hlubší spolupráce Číny a Německa může světu přinést více stability a bezpečnosti, řekl čínský prezident Si Ťin-pching při jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Pekingu. Vztahy obou zemí se budou nadále rozvíjet, pokud se budou vzájemně respektovat a hledat společné zájmy, míní čínský vládce. Scholz prezidenta podle agentury Reuters vyzval, aby se pokusil přimět Moskvu k ukončení války na Ukrajině. Později jednal s premiérem Li Čchiangem o ekonomice.

Prezident Petr Pavel usiluje o co nejlepší kvalitu vztahů mezi Slovenskem a Českou republikou, zejména v mezilidské rovině. Řekl to na úterní tiskové konferenci v rámci své návštěvy Zlínského kraje, který se Slovenskem sousedí. S krajskými zastupiteli a starosty jednal také o zdravotnictví nebo rozpočtovém určení daní.

Ukrajinským silám se podařilo zničit výkonnou radarovou stanici na západě Ruska, která monitorovala oblohu nad Ukrajinou a měla dosah 700 kilometrů do ukrajinského vnitrozemí, sdělila několika ukrajinským médiím anonymně ukrajinská tajná služba SBU. Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Mezitím Ukrajinci uvádějí, že nedostatek munice jim zabraňuje v důkladné obraně a žádají Západ, aby jí poskytl další zbraně i střelivo.

Slovenský premiér Robert Fico odmítl nový migrační pakt, který minulý týden schválil Evropský parlament. Dohoda počítá s převzetím části běženců nebo finanční či materiální pomocí zemím zasaženým přílivem migrantů. Fico opatření označil za diktát z Bruselu, nejde podle něj o solidaritu.

Česko ruské diktatuře za dva roky, po které kremelský režim útočí na Ukrajinu, poslalo několikanásobně více peněz, než jaká byla česká pomoc Ukrajině. Přitom jde o peníze, které Moskva využívá na zbrojení a i díky nim může pokračovat ve válce. Problémem jsou dodávky ropy a plynu. Zatímco závislosti na ruském plynu už se Česká republika zbavila, u ropy se to dosud nepodařilo, a dokonce jí stát odebírá v posledních letech více než před válkou. Pro Reportéry ČT natáčeli Andreas Papadopulos a Michael Fiala.

Nejméně čtrnáct lidí bylo zatčeno během protestů v gruzínském Tbilisi proti kontroverznímu zákonu o zahraničním vlivu. V centru města proti němu protestovaly tisíce lidí – kritici mu vyčítají, že zemi podřizuje ruskému vlivu. Parlamentní právní výbor v pondělí nakonec zákon poslal k prvnímu čtení. Diskuse ovšem jeho členům trvala dvanáct hodin a na půdě parlamentu došlo i k potyčkám.

„Myslím si, že opravdu není přehnané říct, že dnes máme ve světě prestiž. A je to i díky tomu, jaké zastáváme hodnotové postoje a co děláme, o co se snažíme,“ řekl v exkluzivním rozhovoru pro ČT po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem premiér Petr Fiala (ODS). Upozornil také na nutnost pomoci Ukrajině, která je prý i v českém zájmu. V rozhovoru s Martinem Řezníčkem řešil také téma spolupráce českých a amerických zpravodajských služeb.

Premiéra Petra Fialu (ODS) přijal americký prezident Joe Biden. Oba státníci se shodli na pokračování pomoci Ukrajině, která se brání ruské agresi. Šéf Bílého domu také ocenil českou muniční iniciativu. Tématem jednání byla i situace na Blízkém východě či ekonomické vztahy Česka a Spojených států. Během dne se předseda vlády setkal s ředitelem CIA Williamem Burnsem. Na programu má Fiala i jednání s krajany, v úterý pak bude rokovat v Kongresu s předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem a s dalšími představiteli sněmovny i Senátu.

„Trochu nám trvalo, když jsme o tom slyšeli poprvé, zjistit, zda je to pravda, nebo ne. A byla to pravda,“ vzpomíná na prvotní informace o české muniční iniciativě pro Ukrajinu zpravodaj serveru Politico Paul McLeary. Byl prvním, který ve Washingtonu o českém podnětu informoval. V rozhovoru pro ČT také zdůraznil, že tuzemská vláda vláda a další menší země musí doplnit zásoby za to, co poslaly Ukrajině.