Finance

Zastávky autobusů pražské MHD by mohly být od letošního léta všechny na znamení. Cílem je zkrácení intervalů či plynulost dopravy, ale také omezení hluku a škodlivin z výfuků. Změna by navíc přinesla úsporu peněz i pohonných hmot. Návrh připravuje organizace ROPID, která pražskou MHD plánuje. Novinku už ve čtvrtek schválili radní Středočeského kraje, ti pražští o ní budou rozhodovat v příštím týdnu. Pokud návrh projde, začne platit 29. června.

Týden od spuštění nového dotačního programu na podporu dětských skupin eviduje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) celkem 214 přihlášených projektů. Zájem mají především soukromí zřizovatelé, těm přitom stát vyčlenil jen třetinu z celkových 300 milionů korun. Peníze tak dostane nejspíš jen každý sedmý žadatel. Zbytek, tedy 200 milionů, by měl pomoct vybudovat dětské skupiny obcím. O peníze jich ale zatím požádalo jen osm.

V Poslanecké sněmovně se rozhořel spor o základní daňovou slevu na poplatníka, která všem zvyšuje výplatu. Podle ministerstva financí ji nelze zvýšit kvůli stavu státního rozpočtu, vláda přitom valorizaci slevy slíbila v programovém prohlášení. Lidovci na splnění závazku trvají a chtějí o něm v koalici jednat.

Vláda v prvním čtvrtletí hospodařila se schodkem 105 miliard korun, což je o třetinu lepší výsledek než loni, deficit ale zůstává čtvrtý nejvyšší v historii Česka. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je trend ve snižování schodku jasný. Míní, že dodržet plánovaný deficit na letošní rok nebude problém, a to aniž by bylo potřeba „nějak dramaticky měnit parametry státního rozpočtu“, prohlásil v pořadu Události, komentáře. Skutečně pozitivní zprávou by podle Margity Balaštíkové (ANO), která se také účastnila diskuse, byl růst HDP.

Na českou iniciativu, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii, stále chybí peníze, prohlásil estonský ministr obrany Hanno Pevkur. Kromě toho je podle Pevkura třeba navrhovanou munici zkontrolovat, takže část z ní se na frontu může dostat až koncem roku. Na druhou stranu se zřejmě podařilo najít skoro dvakrát víc granátů, než se původně plánovalo.

Podniky letos zřejmě začnou díky zlepšujícímu se stavu české ekonomiky více investovat. Úvěry se pro ně totiž pomalu stávají dostupnějšími. Trend by měl pokračovat s očekávaným dalším snižováním sazeb centrální banky. Podle prognózy České bankovní asociace by letos investice měly růst zhruba o dvě a půl procenta. Podle Svazu průmyslu vychází pozitivní očekávání z nízkých čísel z minulých let.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili třináct lidí v souvislosti s činností investiční skupiny Ramfin. Obvinění podle nich slibovali výhodnější zhodnocování vkladů, které ale neprováděli. Skupina podle policie vylákala z více než dvanácti set lidí přes 340 milionů korun. Poškození byli zejména staršího věku.

Evropská komise navrhla, aby se devadesát procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země, která již více než dva roky čelí otevřené ruské agresi.

Jednotné inkasní místo, tedy systém, v němž by zaměstnavatel všechny odvody posílal prostřednictvím jedné instituce, v tomto volebním období fungovat nebude, i když to koalice slíbila v programovém prohlášení. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Toto opatření zároveň doporučuje i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle ní je současný systém administrativy nákladný a komplikovaný pro podavatele i pro stát.

Česká národní banka (ČNB) v pátek zahájila správní řízení s Podnikatelskou družstevní záložnou (PDZ) směřující k odnětí povolení působit jako družstevní záložna. Důvodem jsou přetrvávající závažné nedostatky v její činnosti. Záložně bylo předběžným opatřením zakázáno přijímat vklady a poskytovat úvěry. Vyplácení vkladů omezeno není. V záložně měl v minulosti peníze uložené i současný premiér Petr Fiala (ODS).

Petr Pavel je už rok ve funkci prezidenta České republiky. Úřadu se ujal složením prezidentského slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu, a nahradil tak Miloše Zemana. Pavel za rok v nejvyšší ústavní funkci podepsal několik sporných zákonů, například konsolidační balíček nebo omezení valorizace důchodů. Žádný zákon naopak nevetoval. Prezident také jmenoval řadu soudců či profesorů, ale také povýšil či jmenoval řadu osobností, které jeho předchůdce několikrát odmítl.

Letošní práce na opravě a dostavbě Průmyslového paláce na pražském Výstavišti přinesou nové střechy. V rámci pokračujících prací dělníci dokončí i ocelovou konstrukci obnovovaného křídla nebo dodělají podzemní přístavky. Vrátí se také opravené vitráže a hodiny, řekli radní Adam Zábranský (Piráti) a David Čech, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav DIZ. Část paláce vyhořela 16. října 2008. Kompletní rekonstrukce začala v únoru 2022 a původně měla skončit v roce 2025, avšak komplikace opravy prodlouží. Náklady mají být zhruba 2,64 miliardy korun.

V Česku by mohlo vzniknout šest přečerpávacích vodních elektráren, které nebudou ve střetu s ochranou přírody a krajiny. Seznam nejvhodnějších míst představila ministerstva životního prostředí a zemědělství, jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harta. Výstavba by vyšla na desítky miliard korun, nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Schodek státního rozpočtu ke konci února vzrostl na 102,5 miliardy korun z lednových 26 miliard korun, informovalo ministerstvo financí. Je to druhý největší únorový deficit po loňském roce, kdy hospodaření státu po dvou měsících bylo ve schodku 119,7 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční zlepšení vyplývá z ukončení kompenzací za vysoké ceny energií, v rozpočtu se také začínají projevovat dopady konsolidačního balíčku.

Uchazeč o republikánskou kandidaturu na amerického prezidenta Donald Trump nepolevuje ve své neochotě ke schválení další finanční pomoci pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Osud lídra ruské opozice Alexeje Navalného přirovnal k vlastním obtížím při soudních sporech. Trumpovy politické postoje i šance na znovuzvolení, které naznačují průzkumy i výsledky v primárkách, provokují úvahy o změnách v evropské bezpečnostní architektuře.

Více než třetina dospělých v Česku si uvědomuje, že své přebytečné peníze měli investovat. Za nejlepší životní investici Češi stále považují nemovitost. Hlavní bariérou v investování pro ně zůstává obava z podvodů, vyplývá z průzkumu agentury Perfect Crowd mezi více než tisícovkou respondentů pro Asociaci pro kapitálový trh ČR.

„Dělá ze sebe trochu popleteného profesora, ačkoliv to není možné, aby člověk jeho inteligence nevěděl, že vkládá peníze do instituce, která je – v uvozovkách – pračkou peněz,“ prohlásil na konto předsedy vlády Petra Fialy (ODS) místopředseda poslaneckého klubu hnutí ANO Karel Havlíček. Premiérův stranický kolega a místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda uvedl, že kolem Fialy v tomto ohledu „není jediná pochybnost“. O kauze debatovali v pořadu Události, komentáře.

Banky v Česku loni zaznamenaly 69 685 klientů, které napadli kyberpodvodníci. Je to trojnásobek proti předchozímu roku. Jde jak o případy, kdy klienti přišli o peníze, tak o neúspěšné pokusy. Škoda činila 1,35 miliardy korun, informovala Česká bankovní asociace. Podle statistik Policie ČR činil loni celkový nárůst kyberpodvodů v Česku 5,5 procenta, byl tak nejnižší od roku 2017.

Rozhodnutí Ústavního soudu přijímáme s pokorou, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a dodal, že krok o zpomalení valorizace penzí nebyl jednoduchý. „Nečinili jsme to rádi, ale udělat jsme to museli s ohledem na budoucí vývoj důchodového systému,“ dodal s tím, že se nyní ukázalo, že opozice neměla pravdu v ničem. Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová zopakovala, že rozhodnutí soudu je třeba respektovat. Zároveň je zklamaná lidsky i jako právník, protože čekala celou řadu právních argumentů, které nalezla jen u třech soudců, kteří se vyslovili proti zamítnutí návrhu poslanců ANO.

Šestice krajů žádá vládu o změnu způsobu, jakým se rozděluje výnos z daní. Současný vzorec, který je starý osmnáct let, je prý nastavený nespravedlivě a neodpovídá skutečným potřebám krajů. Nebrání se přitom tomu, že by navýšení rozpočtů bylo postupné. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) i jeho kolega z Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) v Otázkách Václava Moravce řekli, že stojí o to, aby se diskuse o návrhu začala odvíjet i v Poslanecké sněmovně. „Že dělení peněz mezi kraje není spravedlivé, je jasné a je to vidět,“ prohlásil hejtman Jihočeského kraje a šéf Asociace krajů Martin Kuba (ODS), který byl také hostem pořadu.

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 150 miliard korun, což je meziroční pokles téměř o čtvrtinu. Nové úvěry bez refinancování činily 124 miliard korun. Úrokové sazby v prosinci pokračovaly v poklesu a snížily se z listopadových 5,67 na 5,65 procenta, nejnižší hodnotu od poloviny roku 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor, kam dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Zástupci profesních a odborových svazů kultury sdružených v Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS) si stěžují, že vláda a ministr kultury Martin Baxa (ODS) neřeší problémy v kultuře. Přes příslib vlády přibližovat se k jednomu procentu výdajů státního rozpočtu na kulturu se její podfinancování stále prohlubuje. Podle odborů dochází k propouštění zaměstnanců a k propadu reálných platů. Ministerstvo se diskusi o úpravách odměňování v kultuře podle mluvčí Jany Malíkové nebrání, nicméně vše bude souviset se stavem veřejných financí.

Bývalý šéf TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek vyčítá současné koaliční vládě mimo jiné to, že „neuklízí po vládách předchozích“. Sám by si přál razantněji snižovat státní výdaje, uvedl v Interview ČT24. Kabinet by podle něj měl o problémech v rozpočtu lépe informovat veřejnost. Také vyvracel, že by se chystal v dohledné době zakládat vlastní politickou stranu, neurčitě vidí své angažmá v budoucích volbách.

Případné úpravy některých částí úsporného balíčku udělá vláda podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nejdříve v příštím roce. Poté, co vyhodnotí dopady opatření zavedených letos v lednu. Stanjura to sdělil pořadu Týden v politice. Koalice se tak může vrátit i k debatě, jestli mají být nápoje v základní, tedy vyšší sazbě DPH.