Post Bellum

Situace kolem nízkých penzí disidentů v Česku je ostudná a stát ji musí co nejdříve vyřešit, shodli se zástupci vládní koalice i opozice v Otázkách Václava Moravce. Předseda poslanců ODS Marek Benda uvedl, že koalice se bude problémem zabývat. Chce tak reagovat na hladovku Jiřího Gruntoráda.

Společnost Post Bellum jako každý rok ocenila osobnosti, které čelily nacistické nebo komunistické totalitě. Jednou z nich je také Eva Karvašová ze Slovenska. Říká, že by nikdy spolupráci se Státní bezpečností (StB) nepodepsala. Domnívá se, že lidé dnes věci berou na lehkou váhu a nevědí, co je to totalita. Karvašová byla hostem Událostí, komentářů na Národní třídě.

Ceny Paměti národa převzalo při ceremoniálu v Národním divadle pět osobností z Česka, Slovenska a také Ukrajiny. Marie Klangová, Jan Litomiský, Eva Karvašová, Márie Šidová a Vasyl Vyrozub aktivně vystupovali buď proti německým okupantům Československa po roce 1939, proti komunistickému režimu, nebo také proti ruským okupantům na Ukrajině.

Na Ukrajinu sužovanou ruskou válečnou agresí se z Česka vydal humanitární konvoj. Vezl náklad pořízený ze sbírky, která vynesla 4,5 milionu korun. Obsahovala mimo jiné pozemní dron, osobní auto a medaili pro matku padlého česko-ukrajinského vojáka. Vezl i českou, respektive československou vlajku potřísněnou krví ze sovětské invaze z roku 1968. S konvojem cestoval i reportér 168 hodin David Sebíň.

Festival svobody nabídne 17. listopadu tradičně vystoupení na Národní třídě, koncert na Václavském náměstí nebo udílení Cen Paměti národa. Stejnojmenná organizace zastřešuje akce pořádané občanskými iniciativami s cílem připomenout listopadové události, a to nejen v Praze, ale i v desítkách dalších měst. Vyvrcholení oslav, které připomenou 34. výročí sametové revoluce, bude předcházet Týden svobody.

Zámek Zelená Hora u Nepomuku na Plzeňsku, známý díky románu a filmu Černí baroni, čeká rekonstrukce. Památka, kostel, kaple a hospodářský dvůr by měly po postupné obnově za stovky milionů korun vypovídat o historii místa i státu a o komunistické totalitě. Součástí opravených tras by měly být výstavy o Rukopisu zelenohorském nebo o perzekuci kněžích. Zámek patří obci Klášter, sama ze svého rozpočtu na obnovu ale nemá peníze. Pomoct by tak kromě Plzeňského kraje měly i evropské fondy. A také veřejná sbírka a speciální koncert.

Antisemitismus je téma obecné, Židé sice byli první, ale autoritáři a rasisté směřují dále i proti liberálům, kteří hájí demokracii, míní bývalý ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát, jenž na této pozici skončil po necelých třech dekádách. Projevy nenávisti vůči Židům podle něj rostou vždy, když je svět v krizi, v Interview ČT24 tím vysvětluje i aktuální vývoj.

„Lidé, kteří sloužili totalitním režimům, mají většinou krátkou paměť, zatímco ti, kteří se za svůj život nestydí, naopak vypráví,“ říká ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. S kolegy sbírá příběhy válečných veteránů, disidentů i třeba agentů StB. „Soudní vyrovnání s minulostí se nám nepovedlo, ale osobní vyrovnávání s minulostí nakonec každého dožene,“ myslí si Kroupa, jehož otec podepsal Chartu 77. O vzpomínkách na dětství i práci pro Český rozhlas mluví v podcastu Background ČT24.

Jihomoravský kraj pošle na Ukrajinu, která čelí ruské invazi, třicet polohovatelných postelí. Jednotlivá lůžka vyčlení ze sociálních zařízení napříč regionem, například z domova, který poskytuje sociální péči klientům s chronickým duševním onemocněním, další již nepotřebná lůžka pocházejí z několika domovů pro seniory. Na cestu do ukrajinského Chersonu vyrazí postele v úterý odpoledne. Sloužit mají v tamní nemocnici.

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.

V Liberci jsou k vidění v rámci výstavy rozstřílená auta z Irpině, Buči nebo Hostomelu. Návštěvníci si mohou příběhy majitelů aut přečíst na informačních tabulích nebo poslechnout přes interaktivní dotykový ovladač. Výstava bude v Liberci k vidění dva týdny, pak poputuje do dalších českých měst. Převoz aut z Ukrajiny zajistila nezisková organizace Post Bellum.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna v pátečních Událostech, komentářích mimo jiné řekl, že se domnívá, že jsme se ani více než 30 let po sametové revoluci nevyrovnali s minulostí z období socialismu. Šéf organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa si myslí, že oba kandidáti na prezidenta – tedy Andrej Babiš (ANO) i Petr Pavel, se při mluvení o své minulosti dopouštějí manipulací.

Zemřel Vasil Timkovič. Veteránovi bojů na východní frontě za druhé světové války bylo 99 let. O jeho odchodu informovala nezisková organizace Post Bellum, která vyhledává a zaznamenává vzpomínky pamětníků klíčových momentů 20. století. Timkovič byl rodák z Podkarpatské Rusi, byl vězněn v gulagu, potom vstoupil do formující se československé jednotky. Po roce 1989 se zapojil do obnovení tradice Československé obce legionářské.

Obyvatelé Česka přispěli přes charitativní organizace a veřejné sbírky na pomoc válkou postižené Ukrajině přes čtyři miliardy korun. Největší množství pomoci eviduje nezisková organizace Člověk v tísni, která na humanitární pomoc získala pětkrát víc peněz než minuý rok. Další peníze ale Češi poslali i na přímou vojenskou pomoc, ať už prostřednictvím sbírek ukrajinského velvyslanectví, nebo akce Dárek pro Putina. Oslovení zástupci charitativních organizací se shodují, že navzdory krizi byli Češi výjimečně solidární.

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Veřejnost i vládní a opoziční politici a řada prezidentských kandidátů se zúčastnili vzpomínkových akcí. Tématy byly nejen události let 1989 a 1939, ale také například ruská válka proti Ukrajině a její dopady. Projevy zazněly u Hlávkovy koleje i na Albertově. Jen v hlavním městě policisté během čtvrtka dohlíželi na 21 shromáždění a pochodů. Večer v Národním divadle převzali protinacističtí a protikomunističtí odbojáři Ceny Paměti národa, které uděluje společnost Post Bellum.

Organizace Post Bellum u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii udělila tradiční Ceny Paměti národa. Ocenění, které vyzdvihuje hrdinství a statečnost tváří v tvář totalitám 20. století, letos získala Anna Šestáková, Marie Henzlová, Marie Susedková, Pavel Eli Vago a Myroslav Marynovyč.

Výročí sametové revoluce si připomenou studenti na více než osmdesáti školách po celé republice. V rámci projektu Samet na školách se například bude debatovat na téma Čechoslováci v gulagu, disidentka Kamila Bendová připomene příběh Charty 77 a v nabídce je i procházka Prahou po místech, která přispěla k volebnímu právu a emancipaci žen. Na dvacítce škol oslavy svobody uspořádají sami studenti.

Někteří z lidí, kteří se podělili o své příběhy s dokumentaristy z Post Bellum, nyní čelí izolaci a strachu ze zapomnění. Část z nich je příliš hrdá a raději si neřekne o pomoc, i když má problémy se zaplacením vysokých účtů za energie. Do Evropy se zároveň vrátila válka a události na Ukrajině nás musí přivést k zamyšlení, v jaké době žijeme, řekl v Interview ČT24 Mikuláš Kroupa, ředitel organizace Post Bellum, která spolupracuje s pamětníky 20. století.

Premiéři Česka a Slovenska Petr Fiala (ODS) a Eduard Heger v pátek ráno v Praze na Novém Městě uctili památku československých legionářů, k jejich památníku položili věnce. Památku válečných veteránů si armáda, politici i veřejnost připomínali po celý den. Vzpomínky se netýkaly jen vojáků, ale také obětí válek.

Knihovnou roku 2022 se stala veřejná Místní knihovna Praha - Dolní Chabry. Zvítězila v kategorii základní knihovna. Zvláštní ocenění v této kategorii získaly Knihovna Smrčná na Jihlavsku a Knihovna městyse Choltice na Pardubicku. Ceny předal zástupcům institucí ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Na Strahovském stadionu začíná třídenní Festival Paměti národa. Na návštěvníky čekají projekce, diskuse, hudba i divadlo, které se tématem vážou k nesvobodě. Nejen z období nacistické a komunistické totality, ale i třeba z aktuální války na Ukrajině. Festival pořádá organizace Post Bellum, která spravuje sbírku vzpomínek pamětníků Paměť národa.

Ve věku 98 let zemřel v úterý bývalý politický vězeň Jiří Světlík, oznámila organizace Post Bellum, kterou o úmrtí informovala Světlíkova rodina. Za komunistické totality Světlík strávil více než deset let za mřížemi kvůli zapojení do skupiny, která pomáhala vězňům v lágrech. V roce 2018 získal Cenu Paměti národa, kterou uděluje Post Bellum od roku 2010 pamětníkům zlomových momentů minulého století za statečné postoje.

V zámku Zelená Hora u Nepomuku, známém díky románu a filmu Černí baroni, mají vzniknout expozice připomínající perzekuci lidí během komunistické totality nebo o svatém Janu Nepomuckém. Památka, na jejíž obnovu jsou potřeba stovky milionů korun, se má stát atraktivním turistickým cílem. Plzeňský kraj připraví do měsíce scénář postupných kroků, termínů a závazků. Jednotliví signatáři memoranda v pondělí opět potvrdili svůj zájem zámek zachránit.

Ve čtvrtek zemřela bojovnice proti komunismu a politická vězeňkyně Hana Truncová. Bylo jí 97 let. Informovala o tom Kristýna Bardová, mluvčí organizace Post Bellum, která v projektu Paměť národa uchovává vzpomínky osobností z období totalit 20. století.