Festival v Benátkách

Zpravodajský server BBC píše, že na divadelních představeních výrazně přibylo ovací vestoje. Diváci jsou prý covidové pandemii vděční, že mohou vidět živé herce a ze sedadel někdy vstávají už během představení. Kultura entuziastických reakcí, která provází velké množství produkcí, ale může devalvovat ty skutečně mimořádné, podotýkají jiní.

Polská filmařka Agnieszka Hollandová ve světové premiéře představila na festivalu v Benátkách film Hranice. Nahlíží na situaci uprchlíků uvázlých mezi Polskem a Běloruskem. Kritikou na snímek reagoval polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Předseda krajně pravicové vládní strany Suverénní Polsko film přirovnal k nacistické propagandě.

Po červeném koberci na festivalu v Benátkách se prošla i Priscilla Presleyová, bývalá manželka Elvise Presleyho uvedla životopisné drama Priscilla. Snímek pojednává o jejím bouřlivém vztahu s rokenrolovou hvězdou. Ukazuje i temnější stránky pěvecké ikony. Priscilla se nechala v Benátkách slyšet, že Elvis byl láskou jejího života, přestože ho nakonec opustila. Snímek režírovaný Sofií Coppolovou soutěží o hlavní festivalovou cenu.

O pár týdnů dříve by chodili do školy a mohli si hrát venku, na jaře roku 2022 se ale dvanáctiletý Niki a o rok mladší Vika skrývají s rodinami a sousedy v podzemí. Jejich novým domovem se ve válkou zasaženém Charkově stala stanice metra. Tam také slovenští filmaři Ivan Ostrochovský a Pavol Pekarčík příběh těchto dětí natočili. Snímek Světloplachost na pomezí hraného filmu a dokumentu uvádí ve světové premiéře festival v Benátkách.

Italští herci by měli dostat příležitost hrát role Italů ve velkých mezinárodních produkcích, míní herec Pierfrancesco Favino. V poznámce, kterou pronesl u příležitosti zahájení filmového festivalu v Benátkách, sice nejmenoval žádný konkrétní titul, jeho slova se ale dají dobře vztáhnout na snímek, který ve čtvrtek divákům představí v premiéře filmovou verzi Enza Ferrariho. Slavného Itala totiž hraje americká hvězda Adam Driver.

Bez původně očekávaných hvězd na červeném koberci začal jubilejní 80. ročník filmového festivalu v Benátkách. Americkou účast hereckých osobností totiž zkrouhla hollywoodská stávka, kvůli níž nemohou propagovat své filmy. Soutěžit však budou nové tituly režisérů Davida Finchera, Sofie Coppolové, Agnieszky Hollandové nebo Rjúsukeho Hamagučiho. Mimo soutěž festival promítne i filmy Romana Polanského a Woodyho Allena. Kvůli obviněním režisérů ze sexuálních útoků se jejich nové filmy například nedostávají do americké distribuce či na tamní festivaly.

Zlatého lva z filmového festivalu v Benátkách si letos může odvézt i režisérka Agnieszka Hollandová. Do hlavní soutěže byl vybrán její nový film Hranice. Polská filmařka má blízký vztah k Česku, rovněž její novinka vznikla v české koprodukci, mimo jiné s přispěním České televize.

Začíná devátý ročník filmové přehlídky Be2Can. Nabízí výrazné filmy, včetně oceněných, ze tří nejprestižnějších světových festivalů – z Berlína, Benátek a Cannes. Cílem je dostat k divákům filmy, které v běžné distribuci chybí. Be2Can promítá ve více než třiceti kinech v celé republice, potrvá do 12. října. Program zahájí stejný film, který zahajoval letošní Cannes – zombie komedie Poslední střih.

Poměrně pravidelně se v programu filmového festivalu v Benátkách objevují restaurované snímky ze zlatého fondu československé kinematografie. Letos festivalové publikum zhlédlo Ucho. Psychologický thriller z dob politických procesů skončil hned po vzniku v roce 1969 v trezoru. Restaurovaná verze se záhy po skončení benátského festivalu dostane i do českých biografů.

Filmový festival v Benátkách už promítl většinu svých nejočekávanějších titulů, od kterých se očekává, že v dalších měsících zabojují i o oborová ocenění či Oscary. Největší pozornost zatím vzbudila dirigentka jménem Tár v podání Cate Blanchettové, jejíž profesní život ovlivní skandály, nebo drama The Whale, v němž se chce Brendan Fraser „ujíst“ k smrti. Mimo hlavní soutěž se už promítala také česká dramata Běžná selhání a Oběť.

V Benátkách začíná nejstarší filmová přehlídka na světě. Chybět na ní nebudou ani zástupci české kinematografie, tuzemských stop je tentokrát ve festivalovém programu více, byť žádné v hlavní soutěži. Na červený koberec se chystají i hollywoodské hvězdy. Benátská přehlídka chce připomenout ale také filmaře, kteří přijet nemohou, protože čelí perzekuci či válce.

Snímků s českou stopou, které se objeví v programu letošního festivalu v Benátkách, bude celkem pět. Už dříve oznámené tituly nově rozšířilo drama Běžná selhání a animovaný snímek pracující s virtuální realitou Tmání. Žádný ze zástupců české kinematografie se ale nepromítá v hlavní soutěži.

Devětasedmdesátý ročník filmového festivalu v Benátkách představil program. Ukážou se tam nové snímky režisérů Alejandra G. Iñárritua, Martina McDonagha nebo Darrena Aronofského. Ve výběru je i očekávaný životopis Marilyn Monroe, kterou si zahrála Ana de Armasová, nebo nový film íránského režiséra Džafara Panahího, který musí v zemi na šest let do vězení. Ve vedlejší soutěžní sekci Orizzonti je nový film Oběť režiséra minisérie ČT Podezření Michala Blaška. Akce se bude konat od 31. srpna do 10. září.

Nový film Pedra Almodóvara otevřel 1. září filmový festival v Benátkách. Jeho Paralelní matky jsou zároveň jedním z jednadvaceti snímků v hlavní soutěži. Mimo soutěž patří k očekávaným titulům například nová adaptace sci-fi příběhu Duna. Nejstarší filmová přehlídka na světě potrvá letos do 11. září.

Zlatého lva na 77. filmovém festivalu v Benátkách v sobotu večer získal snímek Země nomádů (Nomadland) americké režisérky čínského původu Chloé Zhaové. Oznámila to australská herečka Cate Blanchettová, která letos předsedala porotě. Nejlepší herečkou se stala Britka Vanessa Kirbyová, cenu za nejlepší mužský herecký výkon získal Ital Pierfrancesco Fabino. Benátský festival byl první velkou filmovou přehlídkou, která se konala od začátku pandemie.

První velkou mezinárodní filmovou přehlídkou, která se od počátku pandemie covidu-19 nekoná on-line, je festival v Benátkách. Na ostrově Lido začíná 2. září. Protikoronavirová opatření ale do sedmasedmdesátého ročníku nejstaršího filmového festivalu na světě přece jen zasáhnou. Přivítá méně hostů i méně návštěvníků. A také program více sází na evropské, tedy zeměpisně bližší tituly.

Zlatého lva za nejlepší film získal na 76. ročníku prestižního festivalu v Benátkách snímek Joker režiséra Todda Philipse. Film režiséra Václava Marhoula Nabarvené ptáče, který byl prvním českým snímkem v hlavní souteži po pětadvaceti letech, žádnou sošku nezískal. Cenu za nejlepší restaurovaný snímek dostal Národní filmový archiv za Extasi režiséra Gustava Machatého.

Zlatého lva na 76. filmovém festivalu v Benátkách může získat jednadvacet snímků. Mezi nimi i Nabarvené ptáče režiséra a scenáristy Václava Marhoula. Černobílý film vycházející z románu Jerzyho Kosińského viděli v předchozích dnech festivaloví diváci, porotci i recenzenti. Podle některých z nich by případná výhra nebyla překvapením. Všechny ohlasy se také víceméně shodují, že Marhoulovo drama je působivé především ve vyobrazení krutosti, i zásluhou kameramana Vladimíra Smutného.

Snímek Nabarvené ptáče režiséra a scenáristy Václava Marhoula získal v pátek na festivalu v Benátkách od studentské poroty ocenění Film pro UNICEF (Cinema for UNICEF). Cena, která patří k nestatutárním oceněním vyhlašovaným během přehlídky, je určena filmu, který vyjadřuje boj za práva dětí. Příběh malého chlapce, který prochází hrůzami druhé světové války, může v sobotu večer získat i jednu z hlavních cen.

O víkendu vyvrcholí filmový festival v Benátkách. Desítky světových hvězd, tisíce fanoušků, množství nových filmů – v tom se 76. ročník neliší od těch předchozích. Do finále letošní přehlídky se probojoval snímek českého režiséra Václava Marhoula, který se v sobotu večer zúčastní slavnostního vyhlášení výsledků. Obrazová galerie přináší nejzajímavější momenty uplynulých dní.

První diváci viděli  filmovou adaptaci ceněného románu Jerzyho Kosińského. Černobílé drama Nabarvené ptáče natočil podle vlastního scénáře Václav Marhoul a uvedl v hlavní soutěži slavného festivalu v Benátkách. Jak snímek hodnotí porota, ukáže až vyhlášení cen 7. září. Přijetí krutého příběhu ale přece jen trochu naznačily bezprostřední reakce po novinářské projekci v pondělí i úterní slavnostní premiéře.

Nejstarší filmový festival vstupuje do 76. ročníku. Den před zahájením se vrátil o pětaosmdesát let zpět, když uvedl zrestaurovanou verzi skandální Extase. Snímek Gustava Machatého tu ve třicátých letech vzbudil pozdvižení. Pozornost, ovšem v dobrém slova smyslu, by česká kinematografie mohla vyvolat i letos. O hlavní cenu, Zlatého lva, se po pětadvacetileté pauze uchází totiž i český film: Nabarvené ptáče v režii Václava Marhoula.

Mimořádný úspěch „zařídil“ pro českou kinematografii režisér Václav Marhoul. Jeho černobílé drama Nabarvené ptáče vybral do hlavní soutěže benátský filmový festival. Snímek českého režiséra se do prestižního výběru dostal po čtvrtstoletí. Do svého programu Marhoulovu novinku, jež vznikla v koprodukci České televize, zařadil také festival v Torontu.

Po pětaosmdesáti letech se na filmový festival v Benátkách vrací snímek Extase. Při promítání ve 30. letech způsobil na věhlasné přehlídce skandál kvůli odhaleným erotickým scénám. Teď se slavný film Gustava Machatého představí ve světové premiéře v digitálně restaurované podobě, na níž se podílí Národní filmový archiv. Promítat se bude 27. srpna, v předvečer zahájení festivalu.