Drážďany

Česko si v pátek připomnělo 85 let od rozbití Československa německými nacisty a obsazení země. Jedno z největších traumat moderní české historie, které začalo už 30. září 1938 Mnichovskou dohodou, tehdy doprovázelo například zatýkání lidí podle předem připravených seznamů. To a následné popravování se děly veřejně, aby zastrašily veřejnost, vzpomíná pamětnice tehdejších událostí Jaroslava Vernerová.

Ministerstvo dopravy dostalo první pozitivní stanovisko EIA v takzvaném zjišťovacím řízení na stavbu vysokorychlostní tratě mezi Brnem a Vídní. Podle ministra Martina Kupky (ODS) to znamená, že by se v roce 2026 mohlo začít stavět. Správa železnic ale ještě musí získat konečné posouzení vlivů na životní prostředí a stavební povolení. Hovoří se o tom, že první vysokorychlostní úseky mají být hotové po roce 2030.

Němečtí farmáři na protest proti chystaným vládním škrtům v zemědělství blokují po celé zemi řadu dálničních nájezdů a silnic. Část z nich se přesunula také k českému pohraničí. Neprůjezdné byly od rána hraniční přechody v Božím Daru na Karlovarsku a ve Strážném na Prachaticku, podle informací ČT jsou nyní oba zpřístupněny. Uzavírka se dotkla také přechodu Vejprty na Chomutovsku, odblokován byl zhruba o půl třetí odpoledne. Podobná situace by se podle německé policie mohla opakovat ještě ve středu nebo v pátek.

Jízdní řád pro rok 2024, který začíná platit už tuto neděli 10. prosince, není na českých kolejích nijak revoluční. Z pohledu cestujících přijdou největší novinky až později během příštího roku, kdy by se mělo postupně objevit výrazné množství nových vlaků pro dálkové i regionální spoje. Přesto ale není nový jízdní řád jen kopií toho starého. Na dvou tratích se střídají dopravci, mění se trasy některých dálkových vlaků a poněkud řídne provoz na vybraných lokálkách. Dopravu významně ovlivní také výluky. Až do března nepojedou každé pondělí mezistátní spoje do Německa, od března začne půlroční uzavírka hlavní trati na Vysočině.

V Německu začala jednodenní stávka strojvedoucích společnosti Deutsche Bahn. Protest má trvat od čtvrtečního večera do pátečních dvaadvaceti hodin. Nevyjedou tisíce spojů, omezeno má být také mezinárodní spojení s Českem. Vlaky do Berlína a Hamburku budou tak končit v Drážďanech nebo už v Děčíně, regionální dopravy se dotkne omezení na trati mezi Chebem a Norimberkem. Vedení odborů slíbilo, že stávka bude letos poslední.

Německá policie varuje řidiče před zloději, kteří si své oběti vybírají na dálničních parkovištích a servisních zónách. Zaměřují se hlavně na přepravce z České republiky, Polska a případně dalších zemí východní Evropy.

Začala stávka německých strojvedoucích sdružených v odborech GDL. Ovlivní i železniční dopravu v Česku. Omezen bude provoz dálkových spojů mezi Prahou a Berlínem a nepojedou vlaky z Chebu do Norimberku. Výstražná stávka za vyšší mzdy začala ve 22 hodin, skončit má ve čtvrtek v 18 hodin. Deutsche Bahn (DB) očekávají rozsáhlé dopady na provoz. Dopravce už kvůli stávkám odřekl čtvrteční a páteční jednání o mzdách s odbory strojvedoucích GDL.

Německo zachová kontroly na hranicích s Českem, Polskem, Rakouskem a Švýcarskem, protože ostraha vnějších hranic Evropské unie je neúčinná. Během nočního jednání se na tom shodl kancléř Olaf Scholz s premiéry spolkových zemí. Německo také omezí dávky pro žadatele o azyl a výplatu části finančních výhod převede z hotovosti na předplacenou kartu. Bavorský premiér Markus Söder a jeho saský kolega Michael Kretschmer s výsledky spokojeni nejsou, podle nich potřebuje Německo zásadní změnu migrační politiky.

Německo prodlouží hraniční kontroly s Českou republikou, Polskem a Švýcarskem nejméně o dvacet dní. Po jednání vlády to oznámila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová. Řekla, že o tom už se sousedními státy hovořila, a nevyloučila ani další prodloužení kontrol. Dodala, že rozhodnutí v této věci padne až podle vývoje migrační situace.

Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová se rozhodla dočasně obnovit stacionární kontroly na hranicích s Českou republikou, Polskem a Švýcarskem podle vzoru kontrol, které od roku 2015 provádí na pomezí s Rakouskem. Původní informaci listu Die Welt odpoledne potvrdilo spolkové ministerstvo vnitra. Faeserová už znovuobnovení kontrol oznámila Evropské komisi (EK), kterou také informovala o prodloužení kontrol s Rakouskem. Důvodem jsou rostoucí počty azylových žádostí a boj proti převaděčům.

Drážďanské Albertinum otevřelo výstavu jednoho z nejúspěšnějších a také nejdražších současných malířů Gerharda Richtera. Nese prostý, ale jasný název: Přemalované fotografie.

Nákladní Boeing 747, který se v pondělí na trase z Německa do Japonska dostal do problémů kvůli prasklému oknu, musel vypustit většinu ze 110 tun paliva nad Českem a menší část nad Saskem. Oznámila to mluvčí německé služby bezpečnosti leteckého provozu (DFS) Utte Otterbeinová. O místě vyprázdnění nádrží dosud v médiích panovaly nejasnosti. Mluvčí českého Řízení letového provozu (ŘLP) Richard Klíma ale naopak uvedl, že stroj vypustil většinu paliva nad Německem. ŘLP ve čtvrtek také sdělilo, že událost byla vyřešena v souladu s bezpečnostními postupy.

Tchajwanský výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) hodlá v Německu postavit svou první evropskou továrnu. Firma oznámila, že do závodu v Drážďanech plánuje investovat společně s podniky Bosch, Infineon a NXP. TSMC, která je největším smluvním výrobcem čipů na světě, počítá se silnou podporou ze strany Evropské unie a německé vlády. Berlín podle listu Handelsblatt slíbil, že výstavbu závodu podpoří částkou pět miliard eur.

Před pěti lety objevil mezinárodní vědecký tým v sibiřském permafrostu desítky tisíc let staré hlístice. K překvapení všech se je po nějaké době povedlo oživit a znovu uvést do hibernace. Teď vědci popsali, co všechno se o těchto pozoruhodných organismech dozvěděli.

Tajemné obrazce objevené na peruánské planině Nazca a v okolí přitahují vědce a návštěvníky po celá desetiletí. Výzkumníci objevují stále nové vzory. Geoglyfy, obrovské postavy i zvířata vytesané do jihoamerické pouště, jsou staré více než dva tisíce let. Rozluštit jejich tajemství se v zárodku výzkumu snažila německá matematička Maria Reicheová, která zemřela před 25 lety, 8. června 1998. Většinu života strávila na poušti, kde obrazce studovala pomocí žebříku i koštěte.

Na více než pět let poslal ve středu drážďanský soud do vězení Němku z radikální levicové scény za to, že spolu se třemi muži cíleně a brutálně útočila na pravicové extremisty. Úřady nejen v Sasku nyní s napětím vyčkávají, jak levicové skupiny na verdikt zareagují. Ohlášeny jsou demonstrace, které by mohly přerůst v násilnosti. Kritická bude sobota. Pořádková policie v Lipsku kvůli soudu odřekla den otevřených dveří pro veřejnost, o složité situaci hovoří i saský ministr vnitra Armin Schuster.

Máme za sebou mnoho nenávisti, bolesti a dokonce i krve, proto musíme pracovat na míru. Na hlavním shromáždění na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně to v neděli prohlásil český ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který sudetské Němce pozdravil jako milé krajany. Bek se po Danielu Hermanovi a Pavlu Bělobrádkovi (oba KDU-ČSL) stal třetím úřadujícím členem české vlády, který se sudetoněmeckého setkání zúčastnil. Šéf sudetských Němců Bernd Posselt se po Bekově projevu omluvil za podíl sudetských Němců na nacismu.

Za vyloupení drážďanské barokní klenotnice Zelená klenba (Grünes Gewölbe) v roce 2019 soud v saském hlavním městě uložil v úterý tresty několika let vězení. Pět ze šesti souzených mužů z nechvalně známého berlínského klanu Remmových poslal soud do vězení až na šest let a tři měsíce, jednoho osvobodil. Pachatelé se při loupeži zmocnili předmětů mimořádného historického významu. Hodnota šperků byla vyčíslena na 113 milionů eur (asi 2,7 miliardy korun). Větší část lupu se díky dohodě s obžalovanými podařilo do Drážďan vrátit.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová se v Drážďanech zúčastnila slavnostního zahájení rozšíření závodu na čipy společnosti Infineon. Investice do továrny bude asi pět miliard eur (118 miliard korun), z toho jednu miliardu eur (24,6 miliardy korun) chce firma získat z veřejných zdrojů včetně fondů Evropské unie. Od továrny označované jako Smart Power Fab si Německo a v konečném důsledku i Evropa slibují snížení závislosti na dovozu polovodičů.

Obraz Oskara Kokoschky Žena a otrok, který v neděli nabídla v aukci galerie Adolf Loos v Praze, je na seznamu odcizených děl. Uvedla to kurátorka sbírek Židovského muzea v Praze Michaela Sidenberg. Podle galerie jsou ale všechny nároky dědiců vypořádané.

Více než tři roky po vloupání do drážďanské barokní klenotnice Grünes Gewölbe (Zelená klenba) našli vyšetřovatelé větší část lupu v Berlíně. V noci na sobotu zajistili v německém hlavním městě jednatřicet částí kořisti, oznámily podle agentury DPA policie a státní zastupitelství. Zajištěné kusy byly v doprovodu speciálních policejních sil přepraveny do Drážďan.

Německá policie zadržela muže, který se v sobotu v obchodním domě Altmarkt-Galerie v centru Drážďan na několik hodin zmocnil dvou rukojmích. Ti jsou v pořádku, oznámili po poledni strážci zákona s tím, že naopak útočník utrpěl vážné zranění. Před 15. hodinou policisté oznámili, že zadržený podlehl zraněním. Vyšetřovatelé případ považují za vyhrocené domácí drama, neboť dotyčný byl také podezřelý z vraždy své matky. Saský premiér Michael Kretschmer bezpečnostním složkám poděkoval za zásah.

Dva klimatické aktivisty, kteří se na protest proti těžbě ropy přilepili k obrazu malíře Vincenta van Gogha, uznal londýnský soud vinnými. Čtyřiadvacetiletá aktivistka Emily Brocklebanková v úterý dostala podmíněný trest 21 dní vězení s šestiměsíčním odkladem. Podléhá šestitýdennímu zákazu vycházení, během něhož bude sledována pomocí elektronického náramku. Výše trestu pro jejího 22letého kolegu Xaviera Gonzales-Trimmera zatím nebyla oznámena, uvedla agentura DPA.

Pražské Masarykovo nádraží by mohlo na rok osiřet. Uvažuje o tom Správa železnic, která mění svůj přístup k velkým stavbám. Místo mnohaletých postupných oprav za provozu, které pravidelně provázejí zpoždění a různé mimořádné události, chce častěji opravovaná místa zcela uzavírat a rekonstruovat rychleji. Prvním takovým případem byla komplexní oprava koridoru u Blanska, kvůli kterému jezdí vlaky z Prahy do Brna celý rok výhradně po pomalejší trati přes Havlíčkův Brod.