SSSR

V Rusku se stala terčem dronového útoku ropná rafinerie a průmyslový objekt ve dvou městech asi 1300 kilometrů od ukrajinské hranice. Ukrajinská média uvedla, že za akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka a že jedním z cílů byl závod na montáž dronů Šáhed ve městě Jelabuga v Tatarské autonomní republice. Pomocí dronů útočilo i Rusko na Ukrajinu. Cílilo znovu na energetickou infrastrukturu.

Sovětský svaz před 75 lety zahájil deportace obyvatel Pobaltí do Ruska. Nucené vystěhování občanů Estonska, Lotyšska a Litvy mířilo proti odpůrcům násilné kolektivizace a dalším nepřátelům režimu. Během pouhých čtyř dní Sověti deportovali 94 tisíc lidí. O zrůdnosti operace svědčí fakt, že přes 44 procent tvořily ženy a téměř 30 procent děti. Víc než čtyři tisíce z nich zahynuly během prvního roku ve vyhnanství.

Vydání sborníku dokumentů s názvem „Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny“ představuje způsob, jak zachovat archivy ohrožené ruským útokem na Ukrajinu, tvrdí autoři knihy, kterými jsou čtyři čeští a ukrajinští historici a archiváři. Kniha připomíná oběti sovětských represí z řad českých krajanů a československých občanů. Jeden z jejích autorů, historik Jan Dvořák, v Událostech, komentářích upřesnil, že zmapováno je zatím asi sedm set českých obětí Velkého teroru, skutečné číslo se ale může blížit tisícovce.

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Thomas Stafford, který byl zapojený do programů Apollo a Gemini. Rodák z Oklahomy čtyřikrát letěl do vesmíru, z toho jednou na oběžnou dráhu Měsíce, a v roce 1975 se v době vrcholící studené války ve vesmíru na palubách kosmických lodí Sojuz a Apollo setkal se sovětskými kosmonauty. O jeho úmrtí s odvoláním na šéfa NASA informoval veřejnoprávní rozhlas NPR.

Před deseti lety začala ruská vojenská okupace Krymu. Kreml využil křehké situace v Kyjevě po útěku prezidenta Viktora Janukovyče a na konci února 2014 poslal na ukrajinský poloostrov neoznačené vojáky. Do tří týdnů Vladimir Putin podepsal nelegální anexi území. Začala tak ruská vojenská agrese proti Ukrajině, která na jaře 2014 pokračovala vyvoláním války na Donbase a v únoru 2022 plnohodnotnou invazí. Počátky konfliktu na Ukrajině i v Rusku sledoval tehdejší moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Jedna z gruzínských politických stran, která se netají svými sympatiemi k Rusku, darovala největší katedrále v zemi ikonu s výjevy ze života pravoslavné ruské světice. Obraz ale zachycuje i sovětského diktátora a gruzínského rodáka Josifa Vissarionoviče Stalina. Případ vzbudil v zemi kontroverze a před domem aktivistky, která ikonu potřísnila barvou, se sešli demonstranti. Kult diktátora oprašuje Rusko, které ho využívá i pro dezinformace právě v Gruzii.

Na začátku sedmdesátých let se na Západě objevila Octobriana. Undergroundová sovětská superhrdinka s rudou hvězdou na čele, která nadchla třeba Davida Bowieho. Ve skutečnosti šlo o mystifikaci, k níž československý emigrant zneužil kresby výtvarníků Zdeňka Buriana a Bohumila Konečného. Především druhý z nich na nechtěnou slávu své práce doplatil. Nyní se Octobriana představuje českých čtenářům, ovšem v současném zpracování Ondřeje Kavalíra a Marka Bergera.

Zmrazení majetku ruského podniku spravujícího nemovitosti Českou republikou nezůstane  podle Moskvy bez odpovědi. Podle agentury TASS se tak vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, později podobně reagovala také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Peskov označil krok Prahy za nezákonný, ruské úřady podle něj prozkoumají, jaký majetek má Česká republika v Rusku. O zařazení podniku na národní sankční seznam rozhodla ve středu vláda.

Konec října je obdobím, kdy si Rusko obvykle připomíná oběti stalinských represí. Tradice se zrodila v kruhu tamního disentu jako výsledek úsilí hnutí Memorial. Po pádu komunismu se pieta za ty, kteří přišli o život v dobách stalinského velkého teroru, plně etablovala. Ruské úřady ovšem před dvěma lety organizaci Memorial zakázaly, Putinův režim se navíc v poslední době ke stalinské éře hlásí častěji.

Zemřel vojenský pilot Oldřich Pelčák, bylo mu 79 let. Informaci o jeho úmrtí zveřejnil na Facebooku Vojenský historický ústav a sdílely ji i další spolky a lidé zabývající se letectvím a kosmonautikou. Pelčák ve druhé polovině 70. let jako jeden ze dvou Čechoslováků absolvoval náročný výcvik v Hvězdném městečku nedaleko Moskvy. Na palubu kosmické lodi Sojuz 28 však nakonec nastoupil Vladimír Remek, který v březnu 1978 strávil téměř osm dní na oběžné dráze.

K nejtragičtějším událostem poslední dekády studené války patří sestřelení jihokorejského civilního letadla nad Sachalinem v noci na 1. září 1983. Zbloudilý boeing se stal terčem ruských stíhačů, kteří jej považovali za špionážní stroj. Na tragický omyl doplatilo životem 269 lidí.

Česko si v pondělí připomíná pětapadesát let od invaze v roce 1968. Těsně před půlnocí 20. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy československé hranice a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadla na území státu. Invaze tak v podstatě ukončila takzvané pražské jaro, tedy pokus československých komunistů o nastolení „socialismu s lidskou tváří“.

Jeden z hlavních kyjevských pomníků, obří socha ženy s mečem tyčící se nad Dněprem, už nemá na štítu emblém Sovětského svazu, ale nově ukrajinský trojzubec. Sochu také úřady přejmenovaly z Matky vlasti na Matku Ukrajinu. Jde o součást odloučení od Ruska, které proti Ukrajině vede válku. Sovětský symbol Ukrajinci uloží v muzeu druhé světové války.

Česká republika má zájem prohlubovat s Moldavskem spolupráci v obranném průmyslu, prohlásil český premiér Petr Fiala (ODS) po jednáních s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou a premiérem země Dorinem Receanem. Česká republika tak například plánuje otevřít kancelář vojenského přidělence v Kišiněvě, přiblížil předseda vlády.

Stát zatím neuspěl u soudu, kde chtěl vymoci doplatek za nájemné za pozemky, které využívá firma s vazbami na Rusko. Podle nepravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 sice vzniklo bezdůvodné obohacení v souvislosti s výší nájemného budov stojících na státních pozemcích, ale ne tak velké, jak se stát domníval, a vzhledem k dalším ustanovením v zákonech již není co doplácet.

Moskva v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.

Ukrajinské piloty lze podle interního dokumentu amerického vojenského letectva (USAF) naučit létat s americkými stíhačkami F-16 už za čtyři měsíce, uvedl server Yahoo News. Dosud se odhadovalo, že potřebný čas se pohybuje kolem osmnácti měsíců. Podle amerického prezidenta Joea Bidena se o tom, kdy a kdo letouny Ukrajině dodá, rozhodne v příštích měsících. CNN předtím uvedla, že americká administrativa, navzdory původnímu odmítání, zřejmě umožní evropským spojencům, aby Kyjevu část svých stíhaček F-16 dodaly.

Slovenský šéf diplomacie Miroslav Wlachovský má pochopení pro krok české vlády, která ve středu zrušila devět usnesení ze 70. a 80. let, kterými se svěřily tehdejšímu Sovětskému svazu pozemky do bezplatného užívání k diplomatickým účelům. Při páteční schůzce s českým šéfem diplomacie Janem Lipavským (Piráti) se o situaci zajímal a chce zjistit, jak je to v případě nemovitostí na slovenském území.

Voliči v Uzbekistánu podle předběžných výsledků schválili změny ústavy, které umožní prezidentovi Šavkatu Mirzijojevovi znovu kandidovat a zůstat v čele země až do roku 2040. Zároveň ale mají garantovat zakotvení řady občanských práv a svobod. K urnám přišlo podle oficiálních údajů 85 procent voličů.

Ruský motorkářský klub Noční vlci vyrazil na „vlasteneckou“ spanilou jízdu z Moskvy do Berlína. Píše to agentura AFP s odkazem na svého zpravodaje. Motorkáři vybavení symboly na podporu války na Ukrajině chtějí dojet do německé metropole 9. května, kdy si Rusko připomíná porážku nacistického Německa. Noční vlci mají blízko k šéfovi Kremlu a od loňska jsou na sankčním seznamu Evropské unie kvůli podpoře ruské agrese na Ukrajině.

Na doněcké frontě zatím vojáci stále čekají na nové zbraně ze západu. Země NATO přislíbily například dodávky desítek tanků typu Leopard 2. Některé z těchto strojů už vyrazily na cestu. Až na frontu ale zatím nedoputovaly. Ukrajinští vojáci tam proto dál používají bývalou sovětskou techniku a kromě ruských agresorů bojují i s blátem.

Před 45 lety, 2. března 1978, se tehdejší Československo stalo po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, jejíž občan se vypravil do vesmíru. Stal se jím vojenský pilot Vladimír Remek, který díky spolupráci s tehdejším Sovětským svazem v rámci programu Interkosmos doplnil velitele Alexeje Gubareva na palubě kosmické lodi Sojuz 28. Remek, který se stal 87. člověkem ve vesmíru, během téměř osmidenního pobytu provedl řadu experimentů připravených československými vědci.

Česko chce vypovědět dlouhodobé smlouvy s Ruskem o bezplatném pronájmu pozemků, na kterých stojí jeho budovy. Materiál ministerstva zahraničí by měla příští týden projednat vláda. Úředníci navíc hodlají od Rusů zpětně vymáhat nájemné. Ruská federace vlastní v Česku desítky nemovitostí a řadu z nich dál pronajímá.

Dalším cílem ukrajinské protiofenzivy se zřejmě stane významný dopravní uzel Svatove na severozápadě Luhanské oblasti. V širším okolí okupovaného města se už připravuje 92. samostatná mechanizovaná brigáda, která si vysloužila respekt úspěšnou obranou Charkova. Natáčel s ní reportér ČT Jan Šilhan.