Města po lidech

Některá města o obyvatele postupně přichází a namísto běžného života tu, při troše štěstí, bují alespoň turismus. U jiných je to opačně – jako města duchů se rovnou staví, obyvatelé sem přicházejí až postupně. Proces je to ale často pomalý.

Válečná a vojenská minulost zařadila mezi opuštěná města místa, jako je francouzský Oradour-sur-Glane, kyperská Varosha či ázerbájdžánský Agdam. S armádou zůstávají ale spjata i místa, kterých se válečný konflikt přímo nedotkl. Bez využití zůstávají nepotřebná vojenská cvičiště, celé areály a často i celá města, která kdysi příslušníky ozbrojených složek ubytovávala.

K některým katastrofám lidé svou činností přispěli, při jiných mohli jen nečinně přihlížet rozmarům přírody. Přírodních katastrof se rozlišuje mnoho, od záplav, hurikánů, vulkanických erupcí až po zemětřesení a ničivé vlny tsunami. Jen v roce 2017 postihlo Zemi podle serveru Ourworldindata.org 291 přírodních katastrof. Právě ony jsou jedním z nejčastějších důvodů, které nutí lidi opustit svá obydlí i celá města.

Některá byla tak vzdálená od civilizace, až se život v nich stal naprosto nepraktickým. Někde se rozvoji postavila do cesty realitní krize, jinde letiště. Paradoxem zůstává, že na místa, která velmi často odsoudila k opuštění ekonomická krize a nedostatek financí, se nyní turisté sjíždí z celého světa na placené prohlídky.

Zlatá horečka navzdory svému názvu nesouvisí pouze se zlatem, vyvolává ji objev nerostného bohatství v jakékoliv podobě. Kde je nerostné bohatství, jsou většinou i lidé, kteří se na něm snaží zbohatnout anebo se těžbou aspoň jen uživit. Když ale zásoby dojdou, nastane i přesun za dalšími příležitostmi a s osiřelými doly a lomy zůstávají prázdná celá města i ostrovy.

Žebříček INES, tedy Mezinárodní stupnice jaderných událostí, čítá sedm stupňů. Od nulové odchylky přes anomálie, nehody, vážné nehody až po nejvyšší možný stupeň sedm, tedy velmi těžkou havárii. Historie zná pouze dvě takové události – v ukrajinském Černobylu a v japonské Fukušimě. Obě havárie po sobě nechaly mrtvé, zraněné a města bez života.

„Jsou to okrajové prostory naplněné starými a temnými objekty. Můžete v nich vidět a cítit věci, které v běžném světě nemůžete. Jsou únikem z přílišného řádu,“ popisuje Tim Edensor, profesor geografie na univerzitě v Manchesteru. Edensor studuje fenomén městských ruin, kterému v poslední době propadlo velké množství nadšenců do fotografie, historie i architektury.