Jana Maláčová

Podle bývalého guvernéra ČNB a expremiéra Jiřího Rusnoka i členky NERV a poradkyně předsedy vlády Heleny Horské jsou největším problémem v zemědělství přebujelé dotace a otázka jejich efektivity. V pořadu Otázky Václava Moravce se shodli na tom, že je potřeba jejich výrazné zjednodušení. Nad otázkou stavu tuzemského zemědělství a ekonomiky debatovali spolu s exministryní práce a sociálních věcí a poradkyní ČMKOS Janou Maláčovou (SOCDEM). Všichni mluvčí se shodli na tom, že je potřeba českou ekonomiku restrukturalizovat.

Stížnost bývalého generálního ředitele úřadu práce Viktora Najmona, kterou se bránil proti svému odvolání z funkce, nejvyšší státní tajemník zamítl. Služební hodnocení podle něj obsahovalo podle zákona důvody k odvolání z postu. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Najmona z funkce odvolal v polovině února ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) poté, co mu vystavil nepříznivé služební hodnocení. Podle deníku Mladá fronta Dnes nejdříve ale nabídl Najmonovi odměnu za odstoupení. Okolnostmi odvolání se podle dřívějšího vyjádření policie zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Najmon následně sdělil, že tajemníkovo rozhodnutí považuje za nezákonné a obrátí se na soud.

Rodičovský příspěvek se zvýší na 350 tisíc korun, a to nejpozději od 1. ledna, možná i dříve. Detaily ale koalice ještě nemá dohodnuté, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jeho předchůdkyně Jana Maláčová (ČSSD) se pozastavila nad tím, že Jurečka zatím není schopen zaručit, že dodatečné peníze dostanou všechny rodiny s malými dětmi. Připomněla, že při minulém zvýšení, jež se týkalo jen těch, kteří rodičovskou ještě nevyčerpali, se tehdy opoziční lidovci dokonce obrátili na Ústavní soud. Koaliční dohodu na zvýšení rodičovského příspěvku oznámil i premiér Petr Fiala (ODS).

Důchodové reformě, kterou představila nynější vláda, hrozí, že ji ta příští smete, pokud v ní budou nynější opoziční strany. Opoziční poslankyně Lucie Šafránková (SPD) i bývalá ministryně práce a sociálních věcí z mimoparlamentní ČSSD Jana Maláčová ujistily, že pokud k tomu budou mít v budoucnu co říct, pokusí se chystaná opatření zrušit. Zároveň shodně tvrdí, že změny představené nynějším ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) nejsou reformou, nýbrž jen souborem parametrických změn. Jurečka, Šafránková a Maláčová diskutovali o důchodové reformě a konsolidačním balíčku vlády v Otázkách Václava Moravce.

Brněnská obecně prospěšná společnost Amerfo u krajského soudu uspěla ve sporu s ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) o vyplacení příspěvku na mzdy pro lidi s postižením. Spolku, který zaměstnává lidi s fyzickým nebo duševním handicapem, ministerstvo kvůli administrativní chybě nevyplatilo příspěvek za 2,2 milionu korun. Hrozilo pak, že bude spolek muset zrušit desítky pracovních míst.

Nejvlivnější ženou Česka je podle časopisu Forbes místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Na druhém místě se umístila pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová a třetí skončila vdova po zesnulém většinovém majiteli skupiny PPF Petru Kellnerovi Renáta Kellnerová. Naopak loňská a předloňská vítězka, exministryně financí Alena Schillerová nyní coby šéfka poslanců hnutí ANO figuruje až ve druhé stovce žebříčku. Časopis ho vydává už pojedenácté a letos se v něm objevilo přes čtyřicet nových tváří.

Lidé s postižením a senioři by mohli za pobyt v domovech i péči doma od března zaplatit víc. Navýšení úhrad má umožnit novela vyhlášky, kterou připravilo ministerstvo práce. Upravuje nejvyšší možné částky, které mohou poskytovatelé za sociální služby žádat. Úhrady se neměnily osm let. Za den v zařízení a za stravu by se podle návrhu mohly zvednout o pětinu, za hodinu pomoci a podpory pak o 12 až 14 procent. Provozovatelé služeb si dlouhodobě stěžují na nedostatek peněz a žádají navýšení částek. Poukazují na zdražování a vyšší náklady, ale i na růst penzí a příspěvků na péči. Některé organizace na podporu handicapovaných ale záměr zvednout ceny kritizují.

Rychlé zdražování v Česku znovu otvírá i politickou debatu o zvýšení minimální mzdy. Nová vláda chce téma projednat už v první polovině letošního roku. O brzký termín žádají i odbory a zástupci firem. Kabinet Petra Fialy (ODS) počítá s tím, že by mohla minimální mzda růst automaticky obdobně jako teď třeba důchody. Kvůli větší předvídatelnosti po tom dlouhodobě volají zaměstnavatelé. Složitá diskuse se ale povede o parametrech valorizace.

Státní zástupce podal obžalobu na ředitele oddělení bezpečnosti informací ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Karla Macka v kauze ovlivňování IT zakázek. Obžaloba ho viní ze zneužití pravomoci a z pletich při zadání veřejné zakázky. Na dotaz ČT to uvedl dozorující státní zástupce Zdeněk Matula. Podle serveru iROZHLAS měl Macek nabízet úplatek jedné z firem účastnících se tendru na výplatu sociálních dávek, aby se z výběrového řízení stáhla. V kauze policisté obvinili také bývalého náměstka MPSV Jana Baláče, ten se státním zástupcem uzavřel dohodu o vině a trestu.

V roce 2022 se změní pravidla některých plateb, které spadají pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Otcovská dovolená bude delší, rodičovský příspěvek vyšší, snáze bude možné získat dlouhodobé ošetřovné, vzroste i minimální mzda. Zatímco některá rozhodnutí svých předchůdců noví ministři kritizují a chtějí je zvrátit, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nic měnit neplánuje. Svou předchůdkyni Janu Maláčovou (ČSSD) naopak za podporu rodin pochválil.

Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek podepsal tři zákony. Nová legislativa se zabývá poskytováním ošetřovného v souvislosti s pandemií nemoci covid-19, mimořádným příspěvkem pro zaměstnance v karanténě a kompenzačním bonusem pro podnikatele.

Minimální mzda definitivně vzroste od ledna o tisíc korun. Nastupující vláda Petra Fialy (ODS) totiž bude respektovat listopadové rozhodnutí odcházejícího kabinetu, který schválil růst minimální mzdy z 15 200 na 16 200 korun. České televizi to řekl budoucí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Měnit by se neměl ani chystaný růst platů učitelů. Naopak u ostatních státních zaměstnanců se nastupující pětikoalice chystá přehodnotit rozhodnutí předchozí vlády.

Sociální demokraté si zvolili nového předsedu – starostu Nového Města na Moravě Michala Šmardu. ČSSD čeká těžké období, stranu navíc rozštěpila účast ve vládě s ANO, uvedl v pátečním rozhovoru pro Události, komentáře. Nyní je podle něj potřeba dívat se kupředu a soustředit se na nadcházející volby.

Michal Šmarda je novým šéfem ČSSD, statutárním místopředsedou zvolili delegáti mimořádného sjezdu Igora Bruzla. Oba jsou hlavně komunální politici, Šmarda je starostou v Novém Městě na Moravě, Bruzl bohumínským místostarostou. Nový předseda dostal od delegátů přesně takové vedení, jaké si přál, mezi řadovými místopředsedy jsou Tomáš Petříček, Martin Netolický a Robin Šín. Dál je to také Břetislav Štefan a Daniela Ostrá. Vedení ČSSD přebírají dva měsíce poté, co strana vypadla z Poslanecké sněmovny, a rok po volbách, po nichž přišla o senátorský klub.

Nezaměstnanost v České republice v listopadu klesla z říjnových 3,4 procenta na 3,3 procenta. Informovala o tom ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jana Maláčová (ČSSD). S koncem sezonních prací však pravděpodobně poroste. Analytici pokles očekávali, zároveň ale očekávají, že v příštích měsících lidí bez práce kvůli útlumu sezonních prací přibude. Trh práce se podle nich strukturálně promění.

Nastupující vláda chce zrušit navrhovanou vyhlášku ministerstva zdravotnictví o povinné vakcinaci osob nad 60 let a vybraných profesních skupin. Uvedl to kandidát na ministra práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). O tom, sociální politice a náhradách proticovidových opatření společně s ministryní práce a sociálních věcí v demisi Janou Maláčovou (ČSSD) diskutovali v Otázkách Václava Moravce.

Jen škrty ve výdajích mají podle kandidáta na ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zajistit snížení schodku státního rozpočtu o 80 miliard. Vznikající vláda hodlá kompletně přepracovat návrh hospodaření státu, který připravili její předchůdci. Kabinet Petra Fialy (ODS) tak nevyslyší doporučení nezávislého orgánu, Národní rozpočtové rady, z tohoto týdne. Ta konstatovala, že bude třeba navýšit i příjmy. ANO a SPD říkají, že úspory lidé pocítí. Plán chce pětikoalice představit až po nástupu do Strakovy akademie.

Ve středu sněmovna schválila návrhy vlády v demisi na covidovou podporu. I když předlohy prošly hladce a panovala na nich široká shoda, designovaný premiér Petr Fiala (ODS) avizoval, že jeho vládní pětikoalice je upraví. Stejně jako návrh rozpočtu na příští rok, kvůli čemuž bude země v rozpočtovém provizoriu. Ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jana Maláčová (ČSSD) před tím v situaci další těžké covidové vlny varuje. Podle místopředsedy sněmovny za ODS Jana Skopečka by provizorium pro vyplácení covidových podpor neměl být problém. Oba politici debatovali v Událostech, komentářích.

Rodiče, kteří se starají o děti nemocné rakovinou, musí řešit ještě složitý úkol – jak si zajistit dost peněz, když jim péče o dítě nedovoluje chodit do práce. V takových případech mají nárok na sociální dávky, především příspěvek na péči. Přesvědčit ale úřady, že dítě splňuje potřebná kritéria, bývá velmi obtížné. Někdy boj s byrokracií trvá tak dlouho, že dítě zemře dřív, než pomoc státu dorazí. Záchranou pro mnohé rodiny se staly neziskové organizace. Pro Reportéry ČT o tom natáčela Silvie Kleková.

Firmy s omezením výroby a služeb kvůli epidemii budou moci opět čerpat příspěvky na náhrady mezd z programu Antivirus. Znovu budou dostávat šedesát procent vyplacené kompenzace do 29 tisíc korun, tedy příspěvek s označením B. Pobírat ho budou moci za období od 1. listopadu, oznámila ministryně práce v demisi Jana Maláčová (ČSSD). Šéf resortu průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) se zároveň domluvil s profesními svazy na programu Covid – nepokryté náklady. Fungovat má ve třech úrovních, kompenzace budou až do devadesáti procent nákladů.

Vláda potvrdila další zpřísnění protiepidemických opatření, které oznámila už ve čtvrtek. Pravidla začnou platit v pondělí. Jako potvrzení o bezinfekčnosti se už nebudou uznávat antigenní ani PCR testy. V plánu je i testování ve firmách. Ministři v demisi schválili také krizové ošetřovné ve výši 80 procent základu výdělku a příspěvek až 370 korun  za den v karanténě. Česko nebude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) následovat příklad Rakouska, které vyhlásilo plošnou uzávěru a povinné očkování proti covidu.

Penze zřejmě čeká mimořádná valorizace, kterou při růstu cen nad pět procent ukládá zákon. U průměrné starobní penze by to v příštím roce mohlo být od 650 do 730 korun. Na Twitteru o tom informovala ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO). Ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jana Maláčová (ČSSD) minulý týden řekla, že její resort s řešením podle zákona počítá, počkat ale musí na výsledné ekonomické údaje.

Vláda ve středu s největší pravděpodobností schválí zvýšení platů zaměstnanců veřejné sféry o 1400 korun měsíčně. Učitelé pak mají dostat přidáno tři a půl procenta. ČT to potvrdily ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Růst platů ve veřejné sféře se dotkne asi 652 tisíc lidí a má přijít rozpočet zhruba na 16 miliard.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) informovalo o možnostech pomoci lidem čelícím skokovému zvýšení cen energií. Šéfka resortu Jana Maláčová (ČSSD) mimo jiné oznámila, že lidé, kteří změní do konce roku dodavatele poslední instance (DPI) za běžného, budou moci na zaplacení vysokých úhrad za energie využít dávku mimořádné okamžité pomoci. Podmínky jejího přidělení se pro tento případ zmírní.