Univerzita obrany

Současná bezpečnostní situace je podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky nejvážnější od druhé světové války. To, co dělají ruští vojáci na Ukrajině, nebo to, co palestinští teroristé provedli v Izraeli, by bez milosti udělali také u nás, řekl novinářům po jednání s prezidentem v pražském sídle kontrarozvědky. Žádné konkrétní informace o přímém ohrožení bezpečnosti Česka momentálně tajné služby nemají. Podle Petra Pavla je v současnosti role BIS zásadní.

Ruský útok na Charkov si v pátek pozdě večer vyžádal sedm životů, včetně tří dětských, napsaly v sobotu ráno agentura AFP a ruskojazyčný server BBC s odvoláním na tamní úřady. Ruské drony podle nich zasáhly čerpací stanici, což způsobilo rozsáhlý požár, který zničil 15 domů. Kolem 50 lidí muselo být evakuováno. Drony v noci útočily také na Oděsu.

Státní zástupce vrátil Vojenské policii k došetření případ loňského úmrtí studenta Univerzity obrany. Vyhověl tak stížnosti proti odložení případu z loňského listopadu. České televizi to řekl okresní státní zástupce Radek Hůlka. Student zemřel loni na jaře při taktickém výcviku ve vojenském prostoru Vyškov.

Česká armáda v jihočeském Vojenském újezdu Boletice rozšiřuje bojeschopnost pro 21. století. Vojáci zkoušejí nové obrněné transportéry i dosud nevyzkoušené operace s drony. Právě tam se mohou připravit i na misi v Pobaltí, šumavský terén totiž staví před vojáky řadu výzev.

Na udržení a rozvoj českého nadzvukového letectva bude do roku 2036 vyčleněno 215,8 miliardy korun. Program, který obsahuje vyčíslení výdajů na letectvo na příštích 13 let, ve středu schválila vláda. Kromě nákupu 24 letounů páté generace F-35 za 150 miliard korun, který vláda schválila na konci září, částka zahrnuje například náklady na pronájem nyní používaných gripenů. Dalších přibližně šest miliard má jít do roku 2029 na vývoj, výzkum a inovace v obranném sektoru.

Vojenská policie uzavřela vyšetřování úmrtí studenta prvního ročníku Univerzity obrany (UNOB), který na jaře zemřel při taktickém výcviku ve vojenském prostoru Vyškov. Podle vyšetřovatelů šlo o nehodu. Serveru iROZHLAS.cz to řekl státní zástupce Radek Hůlka. Rozhodnutí ještě není pravomocné.

Ukrajina v noci na pátek u poloostrova Krym zasáhla dvě malé ruské výsadkové lodě s posádkou a obrněnci, uvedla podle agentury Unian ukrajinská vojenská rozvědka (HUR). Později na platformě Telegram sdělila, že obě plavidla se po útoku námořních dronů v zátoce Vuzka potopila. Rusko zatím zprávu nekomentovalo.

Izraelská armáda oznámila, že její pozemní jednotky s tanky v posledních 24 hodinách provádí místní operace za hranicí Pásma Gazy. Informoval o tom server The Times of Israel. Cílem je vyčistit pohraniční oblast od teroristů z palestinského hnutí Hamás, uvedla izraelská média. Podle deníku Ha’arec vojáci také hledají lidi, které Hamás o víkendu unesl.

Univerzitu obrany postihl kybernetický útok, hackeři údajně odcizili data z tamního rektorátu. Ve středu to napsal zpravodajský server iROZHLAS.cz s tím, že o záležitost se zajímá Městské státní zastupitelství v Brně. Mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost Eva Rajlichová uvedla, že vzhledem k prověřování ze strany Vojenské policie se k věci nebude vyjadřovat.

Především o vzájemných vztazích a spolupráci v průmyslu jednal v Poslanecké sněmovně s její předsedkyní Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) mosambický prezident Filipe Nyusi. Podle Pekarové Adamové má česká strana zájem například o tamní zemní plyn. Do sněmovny dorazil Nyusi po jednání s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Po setkání ve sněmovně zamířil Nyusi do Senátu, kde s jeho místopředsedou Jiřím Drahošem jednal například o spolupráci v obraně. Odpoledne navštívil Brno, kde v osmdesátých letech studoval.

Při dronovém útoku na Moskvu byla zasažena stejná výšková budova jako při úderu v noci ze soboty na neděli. Oznámil to starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Další bezpilotní letouny nad metropolí údajně sestřelila protivzdušná obrana. Kreml připustil, že hrozba útoků drony na hlavní město existuje a „je zjevná“. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že odrazilo také útok v Černém moři. Rusové drony opět zaútočili na Charkov, v Chersonu při bombardování zemřel lékař.

Jako zuřivý boj, do kterého obě strany vkládají maximální úsilí, popisují představitelé ukrajinské armády dosavadní průběh protiofenzivy. Obránci osvobodili několik vesnic, ruská obrana však ukrajinské jednotky, které se musí prodírat minovými poli, bombarduje ze vzduchu. Hlavní útok však zatím nepřišel, míní odborníci. Kyjev podle nich na frontě tlačí v několika směrech, aby otestoval sílu ruských obranných pozic.

Prezident Petr Pavel jmenoval do funkce náčelníka své vojenské kanceláře brigádního generála Radka Hasalu. Funkce se ujme od 1. dubna. Na Pražském hradě bude spolupracovat i se svým předchůdcem generálporučíkem Janem Kašem, který odešel do civilu a ve vojenské kanceláři zůstane jako občanský zaměstnanec.

Vojenští stratégové i politici v médiích už dlouhé týdny hovoří o tom, že by Ukrajina mohla na jaře zahájit na frontě protiofenzivu a pokusit se získat zpět svá území. Kdy to ale udělá, zatím není jasné. Jakož ani to, zda na ni vůbec bude mít sílu. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského záleží také na tom, jak rychle spojenci Ukrajině dodají zbraně a střelivo.

Student prvního ročníku Univerzity obrany v Brně (UNOB), který zemřel při taktickém výcviku ve vojenském prostoru Vyškov, neměl při tragickém úrazu zbraň nabitou ostrou ani cvičnou municí. Mluvčí univerzity Vladimír Šidla v pondělí sdělil, že lze tedy vyloučit střelné zranění. Případ vyšetřuje Vojenská policie, která si vyžádala vypracování znaleckého posudku.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.

Před rokem zbývalo do začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu pět dní. Tamní armáda sice nevěděla, odkud útok přijde, byla ale připravená. To, že se něco může dít, bylo pro Ukrajince zřejmé, válka totiž začala už v roce 2014, připomněl redaktor zahraniční redakce ČT Jakub Szántó. Třetí díl seriálu 90' Speciál se zaměřil na západní dodávky zbraní i energetickou bezpečnost Evropy.

Tvrdé boje o východoukrajinský Soledar pokračují. Podle Moskvy blokují ruští výsadkáři město ze severu a z jihu a boje se odehrávají uvnitř města. Také Kyjev a zahraniční analytici upozorňují, že se Rusům navzdory tvrzením některých ruských zdrojů stále nepodařilo město ovládnout. Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta označil boje o Soledar a Bachmut za nejkrvavější od začátku ruské invaze loni v únoru.

Rusové až dosud porušili všechny své závazky nejen vůči Ukrajině, ale i vůči celé řadě dalších států, míní politický geograf Michael Romancov. Ruským mírovým návrhům by tak podle něj mohl věřit jen blázen, řekl v reakci na skutečnost, že Rusové navzdory deklarovanému příměří v pátek podle Kyjeva útočili na civilní cíle. O tom, že je pesimismus namístě, svědčí i dění na Donbase po obsazení ukrajinského Krymu v roce 2014. Publicista zaměřující se na historii mezinárodních vztahů Michael Romancov byl hostem pořadu Interview ČT24.

Pravděpodobnou příčinou úterní tragédie v polském pohraničí je podle dostupných informací exploze rakety S-300 ukrajinské protivzdušné obrany. Tento systém ruské provenience je hojně nasazovanou zbraní na obou stranách války. Zatímco Kyjev pomocí S-300 zneškodňuje nepřátelské střely či letadla, Rusko tyto rakety i přes značnou nepřesnost používá rovněž k útokům na pozemní cíle.

Ruské vzdušné útoky od začátku týdne zabily na Ukrajině na dvě desítky civilistů a vyřadily z provozu část energetické sítě. V úterý slíbili světoví lídři skupiny G7 Ukrajině zintenzivnění její podpory ve válce s Ruskem a ve středu ministři obrany zemí NATO jednali o dodávkách systémů protivzdušné obrany Kyjevu. Ten už dostal od Německa první ze čtyř slíbených systémů protivzdušné obrany IRIS-T a čtyři další systémy M142 HIMARS z USA. Spojené státy slíbily dodávky také protiletadlových systémů NASAMS, v nejbližší době by měly na Ukrajinu dorazit dva. A Britové pošlou rakety AMRAAM.

Ukrajina se brání ruskému agresorovi už více než sto dní. Invaze si vyžádala tisíce životů, zdecimovala města a vyhnala z domovů miliony lidí. U příležitosti tohoto milníku v pořadu Události, komentáře debatovali ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych, rektorka Univerzity obrany Zuzana Kročová a emeritní děkan NATO Defence College v Římě František Mičánek.

Ruská armáda na východě Ukrajiny zintenzivnila útok na Severodoněck poté, co obsadila město Lyman, nedaleký železniční uzel. Podle analytiků mají Rusové i Ukrajinci na Donbase značné ztráty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj popsal situaci u Severodoněcka a také Lysyčansku jako nepopsatelně těžkou. V příštím týdnu očekává „dobré zprávy“ ohledně dodávek zbraní ze Západu.

Do české armády by mělo letos vstoupit osmnáct set mužů a žen, tedy o sedm set víc, než se plánovalo dříve. Rozhodla o tom ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zájem o profesionální službu i o aktivní zálohu roste s válkou na Ukrajině.