Karel Čapek

Vědci Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd (AV) zpřístupnili spisy Tomáše Garrigua Masaryka v on-line databázi. Zájemci si na jednom místě můžou pročíst projevy, články i přednášky, které nabízí komplexní pohled na osobnost prvního československého prezidenta.

Výstava k výročí v Čapkově památníku představuje nové originální dokumenty. K vidění je rukopis, který Čapek psal sekčnímu šéfovi prvorepublikového premiéra Antonína Švehly či autentické materiály nechávající nahlédnout do redakční práce v době první republiky. Dokumenty památník nedávno získal ze soukromé kolekce. Expozice je k vidění nejméně do konce ledna příštího roku, řekl na sobotní oslavě šedesáti let existence Památníku Karla Čapka ve Staré Huti jeho ředitel Zdeněk Vacek.

Jak se dělá dobrá škola a jaké by mohly být české školy budoucnosti, nastiňuje desetidílná série České televize. V zařízeních, kde již reforma probíhá, se role průvodce zhostil moderátor Jiří Havelka. V každém typu školy ukazuje, čím je jiná než ty ostatní. „Spousta mých předsudků zmizelo a jiné se neobjevily,“ sdělil herec, režisér a scenárista Havelka v Interview ČT24.

Společnost na pokraji války, na začátku pandemie a s nacionalistickým vládcem v čele. Čapkovo drama Bílá nemoc z roku 1937 nabízí témata, která jsou dnes až mrazivě aktuální. Pražské Divadlo ABC hru uvádí v režii Michala Dočekala a ve dvojroli s Miroslavem Donutilem.

Národní divadlo Brno hraje v Tel Avivu drama Matka. První uvedení protiválečné hry Karla Čapka vyvolalo v obecenstvu národního divadla Habima dojetí. V repríze představení diváci uvidí ještě v úterý. Matka se v Tel Avivu poprvé hrála už na konci třicátých let, tedy nedlouho po premiéře v Československu.

V Japonsku je zájem o českou literaturu. Díky práci tamních bohemistů ročně vyjdou až čtyři překlady českých knih. Úspěch mají díla Václava Havla a Karla Čapka, ale ke čtenářům se dostávají i současní autoři.

Národní divadlo připravilo dramatizaci románu Karla Čapka Hordubal. Detektivní příběh o hledání pravdy vznikl v režii Michala Vajdičky. Do hlavní role ženy, kterou její okolí obviňuje z vraždy manžela, obsadil Zuzanu Stivínovou.

Pražské Divadlo Viola vstupuje do šedesáté sezony premiérou hry Vyžeňte lvy! Jde o humornou koláž drobných textů a apokryfů Karla Čapka. Inscenací chtějí divadelníci připomenout dramatika a spisovatele, jenž uměl psát velmi kritické texty vůči tehdejší společnosti, které zůstávají aktuální i dnes.

Před sto lety zveřejnil Karel Čapek návod na nesmrtelnost v divadelní hře Věc Makropulos. Století od prvního uvedení se Čapkově dramatu vrací ve Východočeském divadle v Pardubicích, kde ho ale ve světové divadelní premiéře nastudovali jako muzikál. Téma, jímž je právo člověka uměle si prodlužovat život, ale zůstává stejné a při současném pokroku medicíny je víc než aktuální.

Ve dvaaosmdesáti letech zemřel populární divadelní a filmový herec Josef Abrhám. Proslavila ho hlavní role ve filmu Vrchní, prchni!, postava lékaře Blažeje v seriálu Nemocnice na kraji města nebo účinkování v dramatech prezidenta Václava Havla. Na divadelních prknech je spojen především s Činoherním klubem. Abrhámovo herectví bylo neokázalé, osobní a výjimečné, shodují se jeho kolegové.

Činoherci z Národního divadla Brno připravují inscenaci Čapkovy Matky. V souvislosti s válkou na Ukrajině dostala aktuální rozměr. Titulní postavu, která postupně ztrácí syny, ale nadále s nimi promlouvá a pokouší se dobrat smyslu všeho utrpení, ztvární Tereza Groszmannová. Páteční premiéra v Redutě je podle rezervačního systému vyprodaná, na reprízy lze ještě lístky zakoupit.

Nejnovější verze běžně dostupných jazykových překladačů udivují veřejnost i odborníky svou vysokou kvalitou. Jak moc se ještě dají vylepšovat, jak si dovedou poradit s politickou korektností a mohou vůbec někdy dosáhnout úrovně profesionálních překladatelů krásné literatury? Nejen těmito tématy se již přes patnáct let zabývá jazykový expert Martin Popel z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (MFF UK), jehož překladač v odborné soutěži poráží nejen největší světové firmy, ale také překladatelské agentury.

Ostravské Divadlo Mír nastudovalo drama Adam stvořitel. Hru o světě, který se ocitl ve slepé uličce, napsali bratři Karel a Josef Čapkovi před druhou světovou válkou. Inscenaci herci natočili a filmovou adaptaci poskytují – stejně jako další novinky – prostřednictvím on-line placené platformy MírPlay.

Novou vlnu zájmu nakladatelů o díla anglického spisovatele a novináře George Orwella přineslo uvolnění práv k jeho dílům. Loni uplynulo sedmdesát let od jeho smrti, a od začátku letošního roku tak Orwellova díla může vydávat kdokoliv. V Česku už vyšel nový překlad jeho nejslavnějšího románu 1984, ve kterém varoval před totalitami. Podobná literární „uvolnění“ se však netýkají jen Orwella. Navíc se k nim v Evropě i v Americe vážou jiná pravidla.

Zemřela herečka Helena Kružíková, bylo jí 92 let. Většinu kariéry strávila v činohře dnešního Národního divadla Brno, kde ztvárnila více než stovku postav. Byla držitelkou Ceny Thálie za celoživotní mistrovství. O úmrtí Kružíkové informovalo Národní divadlo Brno, podle rodiny zemřela herečka ve středu.

Pětadvacátého ledna 1921 proběhla v pražském Národním divadle premiéra hry Karla Čapka R.U.R. V ní se poprvé objevilo slovo robot – a přejal ho z ní potom celý svět. Reálné roboty ale stvořil až zapálený americký vynálezce s vášní pro sci-fi.

Knihy musely zůstat na policích, lidé naopak sáhli po čtečkách. Zájem o elektronické tituly se v českých veřejných knihovnách loni zvýšil až o stovky procent. České televizi to potvrdily oslovené knihovny. Například v Praze narostlo loni na jaře půjčování e-knih až o 400 procent. Nejvíc čtenáře táhla Bílá nemoc od Karla Čapka nebo knihy od Radky Třeštíkové.

Muzea a galerie mohou mít otevřeno už od minulého čtvrtka, některá to stihla až tento týden. Velké instituce s několika výstavními prostory musely zajistit personál. Od úterka je otevřeno například Technické muzeum v Brně nebo Dům umění, ve středu se přidalo i Moravské zemské muzeum a Moravská galerie.

Člověk a robot bude téma Noci vědců, která se uskuteční v pátek 27. listopadu. Akce se kvůli koronaviru koná on-line, program zůstane na webu do konce roku. Lidé si budou moci poslechnout přednášky o využití robotů v zemědělství, medicíně, astronomii a v dalších oborech. Jen v Praze a okolí se do akce zapojí 15 institucí. Letošní téma odkazuje také ke 100. výročí prvního použití slova „robot“.

Před sto lety poprvé zaznělo slovo „robot“. Z dramatu Karla Čapka R.U.R. se postupně rozšířilo i do běžného užívání a ujalo ve slovnících mnoha jazyků. V češtině výročí Čapkovy hry a jeho neologismu připomínají hned dvě knihy. Antologie ROBOT100 shromažďuje povídky od českých i zahraničních autorů fantastiky. Publikace Robot 100 – Sto rozumů je pak pohledem současných osobností napříč obory na století starou hru o umělém životě.

Památník Karla Čapka připravil Cestu do hlubin robotovy duše. Aktuální výstava vznikla ke stoletému výročí vědeckofantastického dramatu R.U.R. Hra měla na jevišti premiéru až v lednu 1921, knižně ji ale Čapek vydal už v listopadu předcházejícího roku.

Pražské Divadlo na Vinohradech se pustilo do adaptace Českého románu Olgy Scheinpflugové. Kniha, psaná v napjatých dobách, je odkazem ke snahám o československou samostatnost, především se ale stala dokladem velkého milostného vztahu mezi autorkou a jejím manželem – spisovatelem Karlem Čapkem.

Na začátku koronavirové krize výrazně stoupl počet stažených e-knih ze stránek Městské knihovny v Praze. Tamní odbor knihovních fondů zaznamenal v březnu víc než čtyřnásobný zájem než ve stejném měsíci loni. Knihovna proto nakupuje víc e-knih a větší množství titulů také v reakci na zájem lidí sama digitalizuje. Ve druhém čtvrtletí letošního roku přibylo v knihovně 180 nových e-knih, loni to bylo za stejné období 70. Nejstahovanější knihou ve stavu nouze byla Bílá nemoc Karla Čapka.

Malíř, spisovatel, novinář a (spolu s bratrem Karlem) jeden ze symbolů první republiky před 75 lety skončil svůj boj proti zlu. Demokrat, antifašista a pacifista byl kamenem v botě protektorátního režimu a jeden z prvních na seznamu nepohodlných. Gestapo si pro něj přišlo hned první den války, kterou Josef Čapek celou strávil v koncentračních táborech. „Jeho tělo bylo doslova rozežráno od hmyzu a mokvalo skoro dvaceti vředy. Biblický Job nemohl být zbědovanější, ale Job sachsenhausenský měl vyrovnaný úsměv na rtech, jiskrné i produševnělé oči,“ popsal Čapkův návrat z kobek pod Berlínem spoluvězeň Ivan Herben. Josef Čapek, autor nejen hřejivých příběhů O pejskovi a kočičce, okolo sebe šířil nezdolný optimismus až do smrti na konci druhé světové války.