Jaroslav Foglar

Celý den drobně prší. Tak se jmenuje první díl deníků Jaroslava Foglara. Výbor zachycuje téměř dvacet let spisovatelova života, konkrétně od roku 1920 do roku 1937. Deníky poskytla skautská nadace, která se na vydání také podílela.

Sešit komiksových příběhů Rychlých šípů vydali v ukrajinštině v půlce června v nákladu dvou tisíc kusů nadšenci ze Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Sešity nyní putují do ukrajinských center i na další místa, kde se dostanou do rukou dětem, které musely uprchnout před válkou.

Petr Hugo Šlik napsal knihu, která navazuje na Jaroslava Foglara. Chata v Jezerní kotlině tak po více než osmdesáti letech pokračuje Zkázou Jezerní kotliny. Román o chlapeckém přátelství zůstal věrný původním hrdinům i Foglarovu stylu vyprávění.

Zdeněk Svěrák je nejen hercem a scenáristou, ale také zakladatelem Centra Paraple, které pomáhá handicapovaným spoluobčanům. Letošní pandemický rok byl pro centrum náročný, nakonec se ale překážky podařilo překonat i díky pomoci drobných dárců. Herec byl hostem pořadu Události, komentáře, na jehož závěru sdělil přání do nového roku.

Prozaik Jáchym Topol psal v průběhu let také písňové texty nejen pro „své“ Psí vojáky, ale i třeba Moniku Načevu a Davida Kollera. A také některé jeho básně se dočkaly zhudebnění. Všechny tyto verše shrnuje soubor s názvem Udržuj svou ledničku plnou.

Jaroslav Foglar nikdy nepotvrdil existenci skutečného klubu Rychlých šípů ani neprozradil, kde přesně by mohla ležet tajemná Stínadla, kam se pětice hochů vypravuje za dobrodružstvím v jeho komiksech i románech. Foglar napsal i jiné chlapecké příběhy, ale kultovními se pro mnohé čtenáře zejména dnešní střední a starší generace staly především právě ty „rychlošípácké“. Nová výstava Město jako přízrak v podzemí pražského Domu U Zlatého prstenu sleduje inspirace a motivy Foglarovy tvorby v Praze.

Pětice chlapců, která změnila český komiks. To jsou Rychlé šípy. Jejich obrázkové příběhy teď vychází v restaurované podobě a vysoké tiskové kvalitě. Nové souborné vydání obsahuje všechny díly, které Jaroslav Foglar společně s kreslířem Janem Fišerem vytvořili. V čem tkví síla Rychlých šípů a jak si stojí v porovnání s jinými českými komiksy?

Rychlé šípy se znovu vydávají pátrat do Stínadel po ztraceném ježku v kleci. Tentokrát ale ne v knize Jaroslava Foglara, ale v novém příběhu Poselství ze Stínadel. Autor Josef Červinka je celoživotním Foglarovým obdivovatelem a svůj příběh se snažil napsat ve stylu svého vzoru.

Přesně před 80 lety, 8. ledna 1941 zemřel zakladatel skautingu Robert Stephenson Smyth Baden-Powell. Autor více než třiceti knih a muž oceněný několika čestnými tituly inspiroval 54 milionů lidí. Mezi nimi i 68 tisíc českých skautů a skautek, kteří se nyní snaží Baden-Powellovo dědictví využívat k pomoci například během pandemie. I na ně ale dopadají opatření.

Jeden z nejslavnějších příběhů od Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu slaví osmdesát let od svého vzniku. Román inspiroval několik generací, například k hledání tajemných Stínadel. O dětech, které se staly skutečnými Vonty, nyní vypráví nový komiks s názvem Rváčov.

Ve věku 96 let zemřel v úterý chemik a skaut Jindřich Hojer, podle kterého spisovatel Jaroslav Foglar pojmenoval jednu z postav svého seriálu Rychlé šípy. O Hojerově úmrtí informovala organizace Junák - český skaut na Twitteru.

Dřívější generace měly Stínadla, dnešní čtenáři hledají napětí na Prašině. Vychází závěrečný díl série o tajemné pražské čtvrti Vojtěcha Matochy. Neočekávaný bestseller ukazuje, jak lze přitáhnout děti ke čtení a jak se změnilo jejich vnímání světa od dob Jaroslava Foglara.

Sedm let detektivní práce má za sebou autorská dvojice Ondřej Müller a Rostislav Walica. V archivech se snažili najít nejen slavnou, ale zčásti také opomíjenou tvorbu výtvarníka Zdeňka Buriana. Tři objemné svazky zahrnují na dvanáct set ilustrací. Závěrečná část trilogie vychází pod názvem Zapomenutý svět. Zaměřuje se na méně známou část Burianova díla, včetně věcí dosud nepublikovaných.

„Skauting vylučuje totalitu – totalita vylučuje skauting,“ prohlásil zakladatel českého skautingu Antonín Benjamin Svojsík. V současnosti zažívají čeští skauti a skautky nejdelší éru svobodného působení v historii. V minulém století bylo hnutí zakázáno hned třikrát, nejprve nacisty a následně i komunisty. Právě před 70 lety, 13. září 1950, byl Junák komunistickými úřady poprvé rozpuštěn. Řada jeho členů se však opět zapojila do odboje a nesla skautský odkaz dál.

Letos na jaře odvysílala Česká televize dvoudílný film Anatomie zrady o nejznámějším českém kolaborantovi Emanuelu Moravcovi. Autoři série se zabývali i osudy tří Moravcových synů v době války. Jeden z nich, talentovaný malíř Jurij Moravec, se vůči svému otci ostře vymezoval, přesto byl v čase poválečné odplaty odsouzen. O jeho osudu po propuštění z vězení a po emigraci do Německa se dlouho nic nevědělo. Co Jurij Moravec na Západě dělal a jaká byla jeho umělecká kariéra, zjišťoval Reportér ČT David Vondráček.

Junák, který byl v Československu v období normalizace zrušen, svou činnost obnovil už dva týdny po 17. listopadu. 19. května 1990 se pak v Praze konal obnovující IV. sněm, jehož se zúčastnil i tehdy jeden z nejstarších českých skautů Jaroslav Foglar.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Ve věku 77 let v neděli zemřel jeden z průkopníků české country a zakládající člen skupiny Greenhorns Jan Vyčítal. Veřejnosti byl známý nejen jako zpěvák, kytarista a textař, ale i jako karikaturista a autor kreslených vtipů. O jeho úmrtí informovala skupina Greenhorns na svých webových stránkách.

Jindra Hojer je postavou z komiksu Rychlé šípy, jejímž předobrazem se stal skutečný Jindra Hojer. Nyní pětadevadesátiletý skaut nedávno sepsal své vzpomínky nejen na toto období. Vydal je pod názvem Střípky ze života Jindry Hojera.

Před třiceti lety skauti začali vydávat ilegální časopis ČIN. Kopie se tehdy šířily mezi známými, ale i díky tomu se do společnosti začalo vracet povědomí o skautingu. Organizace se obnovila těsně po sametové revoluci.

Více než dvě stě děl malíře Zdeňka Buriana vystavuje pražský Obecní dům. Rozsáhlá výstava nazvaná Širým světem zavede návštěvníky do světa významného umělce, jehož kresby doprovázely knihy Eduarda Štorcha, Jaroslava Foglara nebo Karla Maye. Expozice, která některá díla na veřejnosti prezentuje vůbec poprvé, potrvá do konce června.

Svým životem i dílem vzbuzoval v několika generacích touhu po dobrodružství a čtenářům se snažil předat důležitost přátelství, odvahy a úcty k přírodě. Celoživotní skaut a autor Rychlých šípů Jaroslav Foglar zemřel před dvaceti lety, 23. ledna 1999.

Když ho u Šmejkalovy ohrady Černí jezdci svázali a házeli po něm míčky, vypadalo to s Jarkou Metelkou bledě. Objevil se ale Mirek Dušín, před zlolajníky ho zachránil a zrodilo se nejen přátelství na celý život, ale také legenda. První příběh Jaroslava Foglara a výtvarníka Jana Fischera vyšel 17. prosince 1938 jako komiks v časopise Mladý hlasatel. Přes několik zákazů příběhy o pěti kamarádech přetrvaly dodnes. A chystají se dokonce příběhy nové.

Do bytu po Jaroslavu Foglarovi se nastěhovala japonská překladatelka české literatury. Dva pokoje na pražském Žižkově loni získala po letech soudních dědických sporů skautská nadace nesoucí spisovatelovo jméno. Opuštěné prostory nechala částečně opravit a poskytla je pro rezidenční program Českého literárního centra.

Vychází zpráva o dosud neznámé foglarovce. Sérii rozhlasových her Klub zvídavých dětí napsal Jaroslav Foglar za protektorátu. Stejnojmenná kniha Zdeňka Bauera se věnuje nejen obsahu dosud nevydaných materiálů, ale také Foglarově činnosti ve složité době německé okupace.