Jan Kysela

Krajský soud v Českých Budějovicích povolil reorganizaci firmy Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD). Společnost je v úpadku a její věřitelé reorganizaci minulý týden schválili. Věřitel Jan Kysela musí do 120 dní předložit reorganizační plán, vyplývá z informací z insolvenčního rejstříku.

Divím se, že je kolem korespondenční volby taková bitva, protože to není poprvé, kdy se o ní mluví, poznamenal v Interview ČT24 ústavní právník a poradce prezidenta Jan Kysela. Nikdy se mu ale nezdálo, že by byla předmětem nějakého lítého boje. Sám navrhovaný mechanismus hlasování poštou ze zahraničí považuje za dostatečně bezpečný. Otázkou je, zda má sněmovna rozhodnout v prospěch principu všeobecnosti, nebo tajnosti voleb, podotkl.

Změnu politické kultury v Poslanecké sněmovně by mohla přinést změna jednacího řádu. K ní se ale nikdo nemá, protože je v opozici teď nebo v ní bude časem, a tak mu možnost rozsáhle obstruovat vyhovuje. V Interview ČT24 to řekl ústavní právník, poradce prezidenta republiky a vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela. Míní, že by pomohlo, kdyby se čeští politici inspirovali modelem fungování parlamentu v Německu či Rakousku. K odmítnutí kandidáta na ústavního soudce Pavla Simona v Senátu podotkl, že vnímá předěl v přístupu senátorů po nástupu nového prezidenta.

Dva senátní výbory nedoporučily Pavla Simona na post ústavního soudce, vytýkají mu některé verdikty či jeho angažmá v oblasti čínských cvičení Orel v hnízdě. Ústavní právník a poradce prezidenta Jan Kysela v Událostech, komentářích řekl, že najít někoho, s kým by se ztotožnil každý senátor, je nemožné. Myslí si také, že zatím není důvod k tomu, aby prezident od nominace Simona ustupoval.

Zastánci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (takzvané Istanbulské úmluvy) nedokázali prosadit, aby senátní ústavní komise doporučila ratifikaci tohoto dokumentu. Hlasování znemožnili odpůrci úmluvy, většina před rozhodováním opustila jednací místnost. Zamítnutí ratifikace ani jeden z nich komisi nenavrhoval. Do návrhu programu schůze 18. října organizační výbor horní parlamentní komory úmluvu nezařadil.

Prezident Petr Pavel tento týden v rozhovoru pro deník MF Dnes řekl, že se agenda udělování milostí vrátí z ministerstva spravedlnosti, kam ji delegoval exprezident Miloš Zeman, zpět na Pražský hrad. Ústavní právník a Pavlův poradce Jan Kysela v Událostech, komentářích upozornil, že pokud hlava státu milosti použije ve sporných případech, se zlou se potáže a může si pokazit svůj obraz v dějinách. Poslanci Marek Benda (ODS) a Helena Válková (ANO) se nicméně shodli na tom, že tato pravomoc hlavě státu náleží a neměla by o ni přijít.

Robert Fremr měl u právnické veřejnosti kvalitní renomé díky dřívějšímu působení v mezinárodních justičních institucích, uvedl o místopředsedovi pražského Vrchního soudu emeritní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. O tom, že Fremr soudil před rokem 1989 osoby, které se rozhodly z komunistického Československa odejít, prý nevěděl. O budoucnosti Ústavního soudu i o dalších nominacích hovořil v Otázkách Václava Moravce.

Novou ústavní soudkyní by mohla být místopředsedkyně Městského soudu v Praze Veronika Křesťanová. Prezident Petr Pavel zaslal její nominaci do Senátu. Horní parlamentní komora to oznámila na Twitteru. Senátoři mají o svém souhlasu s nominací rozhodnout do dvou měsíců.

Média by měla kontrolovat politiky, a ne naopak, řekl v Událostech, komentářích předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek v souvislosti se schválenou novelou o střetu zájmů, která zahrnuje zákaz vlastnictví médií politiky. Předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) zmínil, že nejde o zákon jako takový, ale to, jakým způsobem byl projednán, a že ve sněmovně podle něj neproběhla řádná debata.

Prezident Petr Pavel je rád, že Senát výraznou většinou podpořil všechny tři kandidáty na ústavní soudce – někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxu, profesora ústavního práva Jana Wintra a bývalou prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou. Jmenuje je v pondělí v 16:30. Souhlas Senátu se jmenováním tří soudců přivítal také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský či premiér Petr Fiala (ODS).

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vyjádřil překvapení, že senátní ústavě-právní výbor odmítl dvě z jeho tří nominací na pozice ústavních soudců. Počká si ale na výsledky hlasování horní komory, které se uskuteční příští týden. Podle oslovených zástupců horní komory by mohlo být jejich schvalování těsnější, než dříve předpokládali. O kandidátech a průběhu jejich slyšení ve výboru diskutovali v pořadu 90' ČT24 senátoři Zdeněk Hraba (STAN), Miroslava Němcová (ODS) a Jiří Růžička (za TOP 09) či ústavní právník Aleš Gerloch.

Dva ze tří kandidátů prezidenta Petra Pavla na ústavní soudce nezískali podporu senátního ústavně-právního výboru. Podpořil pouze profesora ústavního práva Jana Wintra, nikoli bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu ani někdejší prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou. Neznamená to ale, že by prezident již musel hledat náhradní kandidáty. Rozhodne senátní plénum příští týden, předtím ještě nominace projedná výbor pro lidská práva.

Prezident Petr Pavel začal vybírat nové ústavní soudce. V pondělí odpoledne se sešel s někdejším předsedou Nejvyšší správní instance Josefem Baxou, potom s bývalou šéfkou profesní unie Danielou Zemanovou. Příští týden by mělo přibýt i třetí jméno, uvedl v Událostech, komentářích ústavní právník Jan Kysela, který vede Pavlův sedmičlenný konzultační panel. Hostem pořadu byl i ústavní právník Aleš Gerloch.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne navštívil Senát, kde zároveň na jednání vystoupil s projevem. Hlava státu se zúčastnila schůze horní komory českého parlamentu po devíti letech. Pavel hovořil o procesu výběru ústavních soudců, které na jeho návrh schvaluje právě Senát, a vyzdvihl podobnosti fungování instituce prezidenta a horní komory parlamentu. Na schůzi senátoři kromě setkání s hlavou státu podpořili misi vojenských policistů na Ukrajinu.

Prezident Petr Pavel tento týden obešle 23 institucí, aby mu předložily kandidáty na nové ústavní soudce. Návrhy bude probírat konzultační panel, který povede ústavní právník Jan Kysela. Prezident to uvedl na pondělní tiskové konferenci. Ústavní soudce jmenuje ve chvíli, kdy bude panovat shoda mezi Senátem a jeho konzultačním panelem. Zmínil také, že jmenuje Zemanem odmítnuté profesory. Doplnil, že prezidentská kancelář se kompletně přestěhuje na Pražský hrad do konce března.

Poslanci se v úterý sejdou na mimořádné schůzi, kde mají projednat vládní návrh na nižší červnovou valorizaci důchodů ve stavu legislativní nouze. Právě kvůli tomu se chtějí opoziční ANO a SPD obrátit na Ústavní soud. Ve sněmovně rovněž plánují rozsáhlé obstrukce. Jasný pak dosud není ani postoj zvoleného prezidenta Petra Pavla. Ten může návrh vetovat, což pak může přehlasovat většina všech poslanců.

Vláda na mimořádném jednání na dálku schválila návrh na změnu pravidel pro červnovou valorizaci důchodů. Penzisté v průměru dostanou 760 korun navíc místo průměrného zvýšení o 1770 korun, jak by vyplývalo z dosud platného valorizačního mechanismu. Sněmovna bude návrh schvalovat zrychleně ve stavu legislativní nouze, opozice avizuje obstrukce.

Zvolený prezident Petr Pavel jednal s předsedou Ústavního soudu (ÚS) Pavlem Rychetským. Tento týden se setká také s ministrem práce a sociálních věcí a životního prostředí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Už v úterý jej čeká lékařská prohlídka, výsledky by měly být známy do březnové inaugurace. O víkendu Pavel požádal ukrajinskou stranu, aby jako první přišla s návrhem termínu jeho cesty do Kyjeva. Předpokládá, že se tak stane brzy.

Jak se pozná moudrý vládce a proč jich není mnoho? Odpovědi na tyto otázky hledali hosté Fokusu Václava Moravce.  Pozvání přijali překladatel Martin Hilský, historik Martin Wihoda, spisovatelka Radka Denemarková, virolog Libor Grubhoffer, historička a politoložka Adéla Gjuričová a také ústavní právník Jan Kysela.

Zvoleného prezidenta Petra Pavla bude útvar pro ochranu hlavy státu automaticky chránit po březnové inauguraci, sdělil mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Od soboty podle něj Pavlovu bezpečnost zajišťuje policie na základě žádosti policejního prezidenta Martina Vondráška, kterou v souladu se zákonem schválil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Bocán to uvedl v reakci na informace časopisu Reportér, podle nichž Pavel odmítl ochranku dosluhujícího prezidenta Miloše Zemana.

Výsledek prezidentských voleb v Česku je odklon od toho, co vidíme ve střední Evropě, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce politolog Sciences Po Paris Jacques Rupnik. Profesor právní filozofie a sociologie na Cardiff University Jiří Přibáň je považuje za završení parlamentních voleb v roce 2021. A ústavní expert z pražských práv Jan Kysela se domnívá, že zvolení občanského kandidáta otvírá prostor pro diskusi o ústavním postavení prezidenta republiky.

Jednou z nejbližších spolupracovnic nově zvoleného prezidenta Petra Pavla se stane Jana Vohralíková. Jako vedoucí Kanceláře prezidenta republiky nahradí Vratislava Mynáře, který je v této funkci v době působení Miloše Zemana. Vohralíková pochází z rodiny pronásledované komunisty, v minulosti působila například na ministerstvu kultury, nyní je vedoucí Kanceláře Senátu.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se kategoricky ohradila proti billboardům kandidáta na prezidenta Andreje Babiše (ANO), kterými míří na svého soupeře Petra Pavla. Vyzvala ho, aby vojáky nepoužíval v kampani. Babiš uznal, že heslo na billboardech není nejšťastněji formulované. Generál ve výslužbě a bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý slova Černochové v pondělních Událostech, komentářích podpořil a připomněl, že i Francouzi měli v minulosti prezidenta-vojáka. Ústavní právník Jan Kysela upozornil, že český prezident nikomu válku vyhlásit nemůže, česká ústava takový institut ani nezná.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Tomáš Zima. Lékař v minulosti vedl nejprve 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, následně se stal rektorem. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil na konci května 2022. Na ministerstvo vnitra svou přihlášku podal v polovině října po senátorských volbách. Jeho kandidaturu podpořilo 13 senátorů, některým však po volbách mandát zanikl.