Agrární komora

Evropská komise vyhověla zemědělcům a navrhla zrušit některé ekologické požadavky, které na ně dosud měla v rámci společné zemědělské politiky. Jedním z nich je například vyčlenit část půdy pro podporu biologické rozmanitosti. Plnění těchto požadavků bude nyní dobrovolné.

Zemědělci dorazí na čtvrteční protest do Prahy kolem šesté hodiny ráno. S traktory a další zemědělskou technikou budou jezdit kolem Letenských sadů, kolem poledne se přesunou před Úřad vlády, uvedla v úterý odpoledne pražská policie na webu. Policisté odhadují, že přijet mohou stovky kusů zemědělské techniky a mohou komplikovat ranní a dopolední dopravu v centru Prahy.

Zemědělci budou ve čtvrtek znovu protestovat. Informovali o tom zástupci Agrární komory, Zemědělského svazu a dalších organizací. Chystají se projet částí Prahy, především po nábřeží, ale také dalšími regiony. Místa protestů upřesní podle mluvčí Agrární komory ČR Barbory Pánkové v úterý. Zemědělci považují ústupky ministra Marka Výborného (KDU-ČSL) za nedostatečné. Ten v pátek sdělil, že vláda vyšla některým z pěti požadavků farmářů vstříc, a na pondělní avízo reagoval slovy, že nechce jednat pod ultimáty.

K zemědělským protestům se ve čtvrtek připojili vedle těch českých také někteří farmáři z Polska, Maďarska a Slovenska. Protestní akce byly mířeny proti agrární politice EU či přílišné byrokracii. Například slovenští zemědělci dopoledne vyjeli s traktory na protestní jízdu po silnicích v celé zemi.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) zvažuje, že by se v rámci podpory českého zemědělství zrušilo danění dotací. Daň je podle něj v Evropské unii výjimkou, uplatňují ji pouze Česko a Slovensko. Osvobození zemědělských dotací od daní by podle prvního místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka podpořilo i největší opoziční uskupení. Politici to řekli v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi Prima. Vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) v Otázkách Václava Moravce uvedl, že problém spočívá v tom, že Evropská unie nechrání své zemědělce před levným dovozem z mimounijních zemí.

Čeští farmáři, kteří v pondělí hodlají protestovat v Praze, do metropole s technikou přijedou šesti trasami. Zemědělci přicestují ze směru od Českých Budějovic, Tábora, Strakonic a Písku nebo od Slaného či od Lovosic. Přijedou rovněž silnicemi podél D11 ve směru od Hradce Králové, od Pardubic a Havlíčkova Brodu. S odkazem na informace organizátorů protestu o tom informoval mluvčí Prahy Vít Hofman. Zemědělci se plánují vyhnout dálnicím.

„Připravovaná akce je spíše symbolická, nechceme blokovat dopravu, nechceme nikoho omezit,“ uvedl na tiskové konferenci prezident Agrární komory Jan Doležal k chystaným čtvrtečním celoevropským protestům zemědělců, do kterých se zapojí i čeští zástupci. „Nejde zatím o protivládní akci. Je to akce namířená proti politice EU,“ dodal s tím, že traktory, které v některých okresech vyjedou do ulic, vyjedou mimo dopravní špičku. O případných protestech proti politice v Česku rozhodne komora na konci února, kdy jí ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) potvrdí, zda se ve vládě podařilo vyjednat podporu návrhům na zlepšení stavu českého zemědělství.

Jednání premiéra Petra Fialy (ODS) a ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) se zástupci agrárních organizací bylo součástí pravidelného cyklu jejich setkání. Mluvili o stavu zemědělství, jeho akutních problémech, i demonstracích, ke kterým se připojí i Češi. Se zástupci Agrární komory, Zemědělského svazu a Asociace soukromého zemědělství probrali, jakým problémům čelí na evropské úrovni, na domácím poli prý ministerstvo chystá opatření, jak snížit byrokracii, a chce vyrovnat podmínky pro typy farmářů.

Čeští zemědělci upozorňují na přemíru byrokracie, velké množství kontrol nebo kolísavé ceny komodit. To vše podle nich vede k nejistotě v podnikání. Na situaci upozorňovali už na několika protestních akcích a další chystají.

Obavy, že potraviny se začátkem roku 2024 zdraží, se vesměs nenaplnily. I když řada zákazníků nic nepostřehla, velké řetězce ujišťují, že zohlednily změny v sazbách daně z přidané hodnoty – u většiny potravin se daň snížila z 15 na 12 procent. U dětské výživy sice stoupla z 10 na 12 procent, ale někteří prodejci tvrdí, že jejich ceny nechali v původní výši. Projevil se naopak růst DPH u nealkoholických nápojů. Podle ministra zemědělství ale nelze z toho, co je vidět v obchodech v první pracovní den roku, možné vyvozovat definitivní závěry. Že by se mohla situace změnit, naznačil v Událostech, komentářích i předseda obchodnické asociace Pavel Březina.

Tři roky zbývají chovatelům slepic na jejich vystěhování z klecí. V nich jich stále žije zhruba polovina v Česku, což zákon brzy zakáže. Náklady na přestavbu chovů odhadují úřady na tři miliardy korun. Chovatelům se do změn nechce, obávají se, že se budou potýkat s lacinější konkurencí ze zahraničí. Není totiž jasné, zda bude zákaz klecového chovu platit v celé Evropské unii. Agrární komora tvrdí, že řada farmářů raději slepice chovat přestane.

Lepší úrodu se snaží zemědělci zajistit i pomocí moderních technologií. O dotace na investice do zemědělských a potravinářských podniků je velký zájem. Farmáři a potravináři letos přihlásili přes pět tisíc projektů za více než třináct miliard. Vůbec poprvé mohli zemědělci žádat i o dotace na nákup dronů. Podle Zemědělského svazu by také moderní technologie mohly v budoucnu pomoci i s nedostatkem pracovníků v oboru.

Letošní sklizeň v Česku je u konce. Ve srovnání s předchozím rokem sklidili zemědělci méně obilovin, ale průměrný výnos byl mírně lepší. Přes pozitivní hodnocení sklizně však analytici neočekávají, že by se díky ní zásadně změnily ceny potravin v obchodech.

Zemědělci sklidili čtyřicet procent osetých ploch obilovin a 65 procent řepky. Žně stejně jako předminulý týden pokračují pomaleji než minulý rok. Loni bylo touto dobou sklizeno přes 60 procent ploch obilovin a 78 procent ploch řepky. Vyplývá to z údajů ministerstva zemědělství. Žně komplikuje také počasí. Na některých místech nesklidí zemědělci žádnou úrodu kvůli kroupám, které se přes pole prohnaly. Jinde jsou zase zrna obilovin menší kvůli suchu. Přes to všechno by letošní sklizeň mohla být podle odhadů Agrární komory mírně nadprůměrná.

Zemědělským podnikům v Česku loni stoupl zisk o 142 procent na 22 miliard korun, v roce 2021 to bylo 9,1 miliardy korun. Údaje ve středu zveřejnil Zemědělský svaz ČR na základě interního průzkumu, podle kterého podniky loni dosahovaly průměrného čistého zisku 6242 korun na hektar. Zisk podle svazu ovlivnil růst výkupních cen komodit. Letos naopak očekává dramatický propad hospodářského výsledku, protože se do něj promítne loňský růst nákladů.

Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) nechce po slovenském vzoru zavést na potraviny v obchodech cenové stropy. K poklesu cen podle něj povede zdravá konkurence mezi obchodníky. Nekula po jednání se zástupci ministerstva financí a obchodu také informoval, že jeho resort podal podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) kvůli cenám vajec. Jejich zdražení podle něj naznačuje, že obchodníci zneužívají dominantní postavení na trhu. Skupina se také podle ministra shodla na tom, že dozorové orgány jako například Česká obchodní inspekce (ČOI) mají zintenzivnit svou činnost a postupovat koordinovaně.

Ceny cukru v obchodech stouply loni na podzim mnohem prudčeji než ceny v cukrovarech. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) se kvůli tomu obrátil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V Interview ČT24 řekl, že přestal fungovat trh, a očekává, že úřad „umravní hráče“. Připustil, že by v budoucnu mohl upozornit antimonopolní úřad i na další komodity, i když u cukru považuje věc za nejjasnější. A to přesto, že obchodníci se hájí tím, že jim zdražily energie, i tím, že na podzim přišlo plošné zdražení zkrátka proto, že se kontraktují ceny jednou ročně – právě v této době.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) podal kvůli výraznému zdražení cukru v obchodních řetězcích podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Chce, aby prověřil jeho výrazné zdražení na podzim loňského roku. Kvůli slevovým akcím při prodeji cukru se obrátil na Českou obchodní inspekci (ČOI) kvůli možnému klamání spotřebitele. Oznámil to po jednání se zástupci zemědělců, potravinářů a obchodníků kvůli vysokým cenám potravin. Podle Nekuly zvýšení přirážek u některých obchodníků neodpovídá růstu nákladů. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza už dříve podobná podezření odmítl.

Ceny potravin budou růst i v příštím roce,  k jejich pozvolnému snižování by snad mohlo dojít v jeho závěru. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Shodu našli také v tom, že pokud nedojde k zastropování cen energií i pro velké firmy (obchodní řetězce či potravináře), ať už na evropské, či národní úrovni, také se to výrazně promítne do cen potravin.

Zástupci větších agrárních podniků přišli před Strakovu akademii vyjádřit nespokojenost s tím, že vláda se rozhodla při rozdělování dotací upřednostnit ty menší. Sešli se již dopoledne, v úvodních projevech zazněla obvinění, že se prý chystá dotační tunel a skupování zemědělské půdy firmami, které na ní ve skutečnosti nechtějí hospodařit. Protest zemědělců před Úřadem vlády skončil kolem půl třetí odpoledne, následně by měla skončit také dopravní omezení v centru Prahy, která jej provázela.

Vládní koalice se shodla na podobě strategického plánu zemědělských dotací. Výše redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů obhospodařované půdy, bude 23 procent z celkové částky na přímé platby. Původně mělo jít o deset procent. Podle nového nastavení dotací tak dostanou více peněz hlavně menší farmáři. Návrh už v lednu vyvolal protesty především větších zemědělských podniků. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala dojde k poklesu stavů hospodářských zvířat v tuzemsku a k útlumu pěstování například brambor nebo ovoce.

Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu hrozí podle OSN globální potravinová krize, která může trvat roky. Generální tajemník Antonio Guterres v týdnu upozornil, že problémy pocítí hlavně chudší země. Na Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) dopadá pouze růst cen, přesto plánuje navýšit zásoby potravin. Situaci komplikuje i vlna veder v Indii a její zákaz vývozu pšenice.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) jednal se zástupci zemědělců, zpracovatelů a obchodu kvůli kontrole marží u některých potravin. Podle ministra se shodli na tom, že je potřeba co nejrychleji prosadit novelu zákona o významné tržní síle. Aktuální kontroly označil Nekula za „varovně zdvižený prst“ ministerstva, které údajně už dříve zaznamenalo neúměrně vysoké marže u některých potravin. Jeho resort chce údajně dosáhnout toho, aby obchodníci a další členové dodavatelského řetězce nezneužívali současné situace a nezvyšovali své marže uměle.

Velmi odmítavou reakci obchodníků vyvolalo oznámení ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), že stát začal kontrolovat výši marží u některých potravin. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy marže pouze pokrývají náklady a zisk obchodníků je tří- až čtyřprocentní. Potravináři či Agrární komora však hovoří jinak, prezident Agrární komory Jan Doležal považuje kontrolu marží hlavně za psychologický nástroj, viní velké obchodní řetězce, že si ceny diktují. Ceny potravin a kontroly marží v celém výrobním řetězci byly tématem 90' ČT24.