Evropská investiční banka

Do popředí se stále naléhavěji dostává problém pomalého zbrojení Evropy, jak z hlediska pomoci Ruskem napadené Ukrajině, tak zajištění vlastní bezpečnosti. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřího Hynka platí vůči zbrojařům z hlediska bank jisté „stigma“. Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář souhlasí, že je třeba pro tyto potřeby odblokovat fungování běžného bankovního sektoru. „I kdybychom odhlédli od Ukrajiny, ta léta bezpečí jsou za námi,“ shrnul dále v pořadu Události, komentáře velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.

Koncem letošního roku bude v Česku rozestavěných rekordních víc než 210 kilometrů dálnic, ze základní dálniční sítě chybí dobudovat zhruba 650 kilometrů. Řekl to šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Věří, že hotovo by mohlo být do deseti let. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že příští rok se otevře 118 kilometrů nových dálničních úseků a spustí se výstavba 93 kilometrů dálnic. O financování výstavby chce jednat s opozicí.

Plzeňská teplárenská připravuje projekt odklonu od uhlí k plynu a vodíku. Jde o dosud největší investici v její historii asi za sedm miliard korun. Důvody jsou hlavně ekonomické, tedy razantní růst výdajů za emisní povolenky, ale také ekologické. Stavět se bude za plného provozu, hotovo bude do roku 2029, řekl generální ředitel teplárny Václav Pašek. Největšího dodavatele tepla na západě Čech vlastní většinově Plzeň a z 35 procent skupina EPH miliardáře Daniela Křetínského.

Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury nebude v příštích letech klesat, i když by se to mohlo ze střednědobého rozpočtového výhledu zdát. V Otázkách Václava Moravce o tom ujistil ministr dopravy Martin Kupka (ODS), podle nějž je nutné, aby se politici – nejen ti vládní, ale i opoziční – dohodli na způsobech, kterými stát sežene na dopravní stavby peníze. Podle Kupkova předchůdce, nynějšího opozičního poslance Karla Havlíčka (ANO) ale vláda nevyužívá ani všechny nástroje, které má nyní. Zmínil se o dlouhodobých dluhopisech a penězích z penzijních fondů. Ekonom Tomáš Havránek v Otázkách upozornil, že by stát mohl mimo jiné na financování dopravních staveb nepřímo použít tři biliony korun, které bez užitku leží na účtech centrální banky.

Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády klesnout proti letošnímu plánu o 43 miliard korun na 252 miliard korun. Plánované příjmy se zvýší o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun. Nyní už poslanci tyto základní údaje měnit nemohou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Premiér Petr Fiala (ODS) i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve nevyloučili drobné přesuny. Návrh nyní zamíří k projednání výborům.

Třetí kotel za 4,6 miliardy korun v brněnské spalovně městské firmy SAKO zatím nevznikne. Brněnští zastupitelé v tajném hlasování rozhodli o zastavení projektu, který je třeba znovu přepracovat. Hlasování se nezúčastnila opozice Pirátů a Zelených s hnutím Žít Brno, kteří vybudování kotle podporovali a byli proti tajnému hlasování. Sál opustili také zástupci koaliční KDU-ČSL.

Financování stavby metra D s pomocí úvěru předjednaného s Evropskou investiční bankou (EIB) není ohroženo. V tiskové zprávě to uvedl vedoucí tiskového odboru pražského dopravního podniku (DPP) Daniel Šabík. Pochybnosti se objevily kvůli kritice soutěže na stavbu druhého úseku nové linky z Olbrachtovy na Nové Dvory ze strany sdružení vedeného firmou PORR, které DPP kvůli nesplnění zadávacích podmínek z tendru vyloučil.

Praze hrozí, že nedostane úvěr na stavbu metra D. Evropská investiční banka podle informací ČT zvažuje, že přislíbené financování zruší. Důvodem je stížnost konsorcia kolem firmy PORR, které podalo nejlevnější nabídku. Pražský dopravní podnik (DPP) ho ale s odkazem na nedostatky ze soutěže vyloučil.

Prezident Petr Pavel jel na motorce bez helmy, upozornila na to televize CNN Prima News na základě videozáznamu od diváka. Pavel se na sociální síti X za dopravní přestupek omluvil. Slíbil, že věnuje peníze na pomoc motorkářům, kteří cizí vinou skončili na invalidním vozíku.

Český státní dluh se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšil na rekordních 2,997 bilionu korun. Letos tak stoupl o 102,2 miliardy korun. Míra zadlužení dosáhla 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od konce roku 2022 se zvýšila o tři desetiny procentního bodu. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Na každého Čecha tak hypoteticky připadal dluh 284 534 korun.

Hlavní město mělo ke konci března na svých účtech více než sto miliard korun přebytek. K vyšším příjmům samosprávám pomohl hlavně vyšší výběr daní, podle analýzy ministerstva financí ale i to, že některé méně investovaly. Rozpočet Prahy tvoří více než polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, na konci roku 2022 skončil v přebytku 15,5 miliardy korun.

Solidární příspěvek pro lidi, kteří zdarma ubytovávají uprchlíky u sebe doma či ve svém volném bytě, se bude vyplácet i v prvním čtvrtletí příštího roku. Nařízení s prodloužením vyplácení podpory do konce března schválila ve středu vláda. Ta také informovala o zaslání covid testů určených původně pro školy na Ukrajinu nebo o přijetí úvěru od Evropské investiční banky na neočekávané výdaje s uprchlickou krizí.

Evropská investiční banka (EIB) poskytne energetické společnosti ČEZ úvěr 790 milionů eur (zhruba 19,2 miliardy korun) na modernizaci a rozšíření její distribuční sítě a připojování nových obnovitelných zdrojů energie. Podle ČEZu jde o dosud nejvyšší půjčku od EIB pro subjekt z České republiky.

Pražské Masarykovo nádraží by mohlo na rok osiřet. Uvažuje o tom Správa železnic, která mění svůj přístup k velkým stavbám. Místo mnohaletých postupných oprav za provozu, které pravidelně provázejí zpoždění a různé mimořádné události, chce častěji opravovaná místa zcela uzavírat a rekonstruovat rychleji. Prvním takovým případem byla komplexní oprava koridoru u Blanska, kvůli kterému jezdí vlaky z Prahy do Brna celý rok výhradně po pomalejší trati přes Havlíčkův Brod.

Česko by mohlo získat na financování železničních projektů v letech 2023 až 2027 úvěry od Evropské investiční banky (EIB) do výše sedmi miliard eur, tedy zhruba 170 miliard korun. Vyplývá to z memoranda, které ve čtvrtek podepsali ministr financí Zbyněk Stanjura, dopravy Martin Kupka (oba ODS) a viceprezidentka EIB Lilyana Pavlovová. Prvních 20 až 22 miliard by Česko mohlo čerpat v příštím roce, informoval po podpisu Kupka.

Vláda schválila novelu energetického zákona. Ta dává státu možnost nastavit maximální výši výkupní ceny energií. Navrhla také zrušit více než deset tisíc nadbytečných zákonů, nařízení a vyhlášek, které jsou většinou formálně platné, ale již nepoužívané.

Státní dluh za letošní tři čtvrtletí vzrostl o 424,7 miliardy korun na 2,89 bilionu korun. Na každého českého občana tak hypoteticky připadá dluh zhruba 275 tisíc korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,8 procenta, od začátku roku se zvýšila o 3,4 procentního bodu. Informovalo o tom ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu.

Státní rozpočet zřejmě nebude v příštích letech stačit na plánované dopravní investice, ČT to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Resort tak hledá další zdroje peněz, plánuje využít například i Národní rozvojový fond, který dosud nic nefinancoval. Původně do něj měly přispívat banky. Jenže těm chce teď kabinet Petra Fialy (ODS) vyměřit mimořádnou daň kvůli vysokým ziskům.

V Praze začal 26. ročník mezinárodní konference Forum 2000. Hlavním tématem je ohrožení demokracie a reakce na něj. Konferenci zahájil premiér Petr Fiala (ODS). Ten na úvod řekl, že útok Ruska na Ukrajinu představuje podobnou změnu a šok pro západní svět, jako byl útok al-Káidy 11. září 2001 na Světové obchodní centrum v New Yorku. Po Fialovi se na dálku připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Součástí Fora 2000 bude také konference na vysoké úrovni k Ukrajině, která naváže na neformální jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie.

Státní dluh v prvním pololetí stoupl o 242 miliard korun na 2,7 bilionu korun, vyplývá z informací, které zveřejnilo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 257 tisíc korun.

Mezinárodní spolupráci na poválečné obnově Ukrajiny by měl provázet důraz na institucionální reformy, transparentnost a udržitelnost. Shodli se na tom účastníci konference ve švýcarském Luganu, včetně Česka, kteří zásady vtělili do společné politické deklarace. Prohlášení čtyř desítek zastoupených zemí zahrnuje sedm základních principů a představuje půdorys pro obnovu válkou zasažené Ukrajiny, řekl švýcarský prezident Ignazio Cassis.

Zastupitelé Prahy jednali přes 20 hodin, celou noc do pátečních pěti ráno. Jednání protáhly body, které se týkaly aktuální kauzy kolem hospodaření dopravního podniku, kvůli které rezignoval obviněný primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN). Zastupitelé mimo jiné rozhodli, že hloubkový a forenzní audit v pražském dopravním podniku (DPP) nebude mít na starosti sám podnik, ale přímo pražský magistrát. Vypracování auditu sice již zadalo představenstvo DPP, zadání se ale zruší a věc převezme město, které zároveň provede audity i v dalších firmách. Důvodem je právě středeční obvinění Hlubučka a dalších lidí z vedení podniku. K tématu bude mluvit v pátečním Interview ČT24 náměstek pro dopravu Adam Scheinherr, který je předsedou dozorčí rady DPP.

Dopravní podnik hlavního města Prahy zahájil stavbu první části linky D metra v úseku Pankrác – Nové Dvory o pěti stanicích, pro který na začátku března získal pravomocné stavební povolení. Navázat mají stavby úseků Pankrác – Náměstí Míru a Nové Dvory – Depo Písnice a celá trať mezi Náměstím Míru a Depem Písnice zvaná I.D o deseti stanicích a délce 10,6 kilometru za 97,79 miliardy korun by se měla otevřít najednou v roce 2029.

Kdo bude mít pozitivní PCR test na koronavirus, čeká ho sice pětidenní izolace, ale zároveň se nebude muset po tomto 30 dní znovu testovat ani mu nebude hrozit karanténa. Po jednání vlády to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Vláda kývla i na zkrácení platnosti očkovacích certifikátů lidem bez posilovací dávky na devět měsíců. Prošlo i rozšíření testování ve školách na studenty vyšších odborných škol. Stejně jako na základních a středních školách se budou testovat jednou týdně. Jeden test týdně nově postačí i zaměstnancům VOŠ, kteří se dosud testovali dvakrát za týden.