Věra Jourová

Belgické úřady začaly vyšetřovat činnost proruské manipulační sítě, která se před blížícími se eurovolbami údajně snaží docílit omezení podpory Ukrajiny v Evropské unii. Informoval o tom belgický premiér Alexander De Croo, podle něhož potvrdily tajné služby existenci organizovaných skupin pracujících v ruském zájmu v Belgii a dalších unijních zemích. Český premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že k vyšetřování proruských špionážních sítí v EU přispělo nedávné odhalení v Česku a že jde o výsledek mezinárodní spolupráce, kterou Češi koordinují.

Nová unijní garnitura se bude muset zabývat bezpečností a obranou, konkurenceschopností Evropské unie, rozšířením bloku či budoucností demokracie a právního státu. Na konferenci v pražském Lichtenštejnském paláci to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která o místo v unijní exekutivě po deseti letech usilovat nebude. Podle bývalého irského premiéra Bertieho Aherna by rozšíření EU o další země přineslo stabilitu, prosperitu a posílení bloku. Podobně se vyjádřil i bývalý slovinský prezident Borut Pahor.

Evropská komise navrhla, aby se devadesát procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země, která již více než dva roky čelí otevřené ruské agresi.

Zhruba dvě stovky slovenských novinářů podepsaly prohlášení na podporu nezávislosti veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS), který podle nich chce ovládnout vláda premiéra Roberta Fica a změnit ho na vládní propagandistický kanál. Návrh nového zákona o slovenské televizi a rozhlasu, jejž připravilo ministerstvo kultury, čelí kritice na Slovensku i v zahraničí. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová zdůraznila, že předloha zákona je v rozporu s novým evropským aktem o svobodě médií.

Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová ve čtvrtek obhajovala chystané změny ve fungování veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) tím, že stanice podle ní cenzuruje názory. Kritizovala také práci slovenských novinářů a tvrdila, že lidé stále více spoléhají na alternativní média, protože v těch z hlavního proudu se prý dozvědí informace jen „jediného spektra a jedné jediné pravdy“. Návrhy na změny v RTVS vyvolaly kritiku opozice s tím, že se vláda chystá médium ovládnout.

Evropský parlament přijal akt o ochraně svobody novinářů a nezávislosti médií. Ten má vůbec poprvé na unijní úrovni zajistit jejich ochranu před politickým a ekonomickým vměšováním, ale i transparentnost vlastnictví médií a jejich financování. Obrátit se bude možné na nový Evropský sbor pro mediální služby. Norma podle některých europoslanců představuje signál Maďarsku, Slovensku či Řecku, kde se média potýkají s problémy.

Slovenské ministerstvo kultury chce posílit vliv státu na veřejnoprávní Rozhlas a televizi Slovenska (RTVS) a vyměnit ředitele. Opozice návrh zákona kritizovala a označila jej za snahu RTVS ovládnout. Dvě opoziční strany oznámily pokračování protivládních protestů, které byly dříve zaměřené proti změnám v trestním právu. Situaci slovenských médií pozorně sleduje Evropská komise (EK), upozornila místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Proti návrhu se ozval také Český rozhlas. Prostřednictvím generálního ředitele Reného Zavorala uvedl, že jde o „de facto likvidaci stávajícího nezávislého média veřejné služby“.

Rusko se chová ke svým občanům stejně jako ve své zahraniční politice, proměnilo se v násilnický stát, který zabíjí lidi snící o lepší budoucnosti, okomentoval ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) zprávu o smrti ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve vězeňském táboře. Kritické reakce na adresu režimu ruského diktátora Vladimira Putina přicházejí i ze světa. Za smrt Navalného je zodpovědný Putin, prohlásil například americký prezident Joe Biden.

Slovensko musí zaručit nezávislost státních zástupců na politice a jejich schopnost vést stíhání i v kauzách, ve kterých figurují vysocí politici. Agentuře AFP to řekla eurokomisařka Věra Jourová, která kritizovala navrhované zrušení slovenského Úřadu speciální prokuratury (ÚSP). Krok je součástí změn trestního práva, které prosazuje vláda premiéra Roberta Fica. V souvislosti s těmito úpravami by Bratislava mohla přijít o čerpání peněz z unijních fondů, varovala Jourová.

První větší oficiální akcí k letošnímu dvacátému výročí vstupu České republiky do Evropské unie je pondělní konference s názvem 20 let tvoříme Evropu v pražském Lichtenštejnském paláci. Zahájil ji svým projevem premiér Petr Fiala (ODS), promluví i všichni dosavadní čeští eurokomisaři nebo zástupci většiny parlamentních stran. Tématu dvaceti let Česka v EU se bude věnovat speciál Událostí, komentářů, který mimořádně začíná už ve 21:30.

Policie v souvislosti se střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v pátek registrovala 149 případů vyhrožování jeho napodobením nebo schvalování činu. Podle nejvyššího státního zástupce Igora Stříže kriminalisté svou práci dělají dobře. Upozornil ale, že jde především o verbální trestné činy, za které by se neměly ukládat příliš přísné tresty. S tím i souhlasí ústavní právník Marek Antoš. „Ale nejde to říci paušálně. Může nastat okolnost daného výroku, kdy je potřeba sáhnout k silnější represi,“ uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Příkladem podle něj může být třeba výrok směřující ke konkrétní akci.

„Návrat do Evropy“ ohlásil nový polský premiér Donald Tusk, který tak zavelel k obratu v zahraniční politice. Hned po Novém roce chce vyřešit spory s Bruselem o právní stát a odblokovat po léta zadržované miliardy z unijních fondů. Obměnit chce i vedení státní televize TVP a vrátit zpět kritizovanou reformu soudů.

Evropská komise (EK) je podle její místopředsedkyně Věry Jourové znepokojena překotností reformních kroků slovenské vlády, která začala proces rušení Úřadu speciální prokuratury a změny trestního zákoníku. Komise bude monitorovat, zda změny neohrozí efektivní boj proti korupci a zločinu. Vyčítat Slovensku rychlost změn je dle bývalého europoslance Petra Macha (SPD) ubohé. Česko podle něj speciální prokuraturu nemá, tudíž ani Bratislava ji nepotřebuje. „A navíc je to jejich věc,“ dodal. O tématu s nimi v Událostech, komentářích debatovali ještě ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a bývalý politik Michael Kocáb.

Rektor Vysoké školy ekonomické (VŠE) Petr Dvořák se rozhodl odvolat děkana Národohospodářské fakulty VŠE Miroslava Ševčíka. „Setkal jsem se s ním dopoledne, abych mu písemné rozhodnutí předal, odmítl jej ale převzít, proto není pravomocné. Stane se tak, až mu bude doručeno,“ uvedl rektor. Své rozhodnutí odůvodňuje mimo jiné dlouhodobým poškozováním zájmů školy. Děkan Ševčík považuje rozhodnutí rektora za nezákonné a jednoznačně politické. Novinářům řekl, že se proti němu bude bránit soudní cestou.

Evropská komise (EK) doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Oznámila to šéfka EK Ursula von der Leyenová, která ocenila reformy, jež Kyjev podniká v oblasti justice či boje proti korupci. Návrh unijní exekutivy budou ještě muset na prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU. Maďarsko nebo Polsko už daly vůči Ukrajině najevo výhrady. Komise doporučila také zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou a Moldavskem. Země ale musí splnit kritéria členství.

Na pražské Vysoké škole ekonomické pokračuje spor o odvolání děkana Miroslava Ševčíka. Senát národohospodářské fakulty rozhodl, že se k návrhu nemůže vyjádřit. Na stanovisko přitom čeká rektor univerzity Petr Dvořák. Podle něj Ševčík dlouhodobě poškozuje dobré jméno školy. Ten to ovšem odmítá.

Analytik Hospodářských novin Martin Ehl v pořadu 90'ČT24 řekl, že dalším polským premiérem bude s největší pravděpodobností Donald Tusk, protože má potřebné politické zkušenosti a dovednosti. Europoslanci Mikuláš Peksa (Piráti) a Ondřej Knotek (ANO) se shodli, že pod jeho vedením bude země hledat cestu zpět do jádra Evropské unie.

Evropské volby, které se uskuteční příští rok, budou příležitostí i výzvou pro demokracii. V projevu v Evropském parlamentu to prohlásil český prezident Petr Pavel. Zdůraznil, že klíčem k míru a prosperitě v Evropě jsou její jednota a rozmanitost. Prezident zároveň ostře odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině. Hlava státu se při návštěvě Štrasburku setkala také s předsedkyní EP Robertou Metsolaovou, hovořili spolu především o Ruskem napadené Ukrajině, evropských hodnotách, dezinformacích a populismu.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová poblahopřála Robertu Ficovi k vítězství jeho strany Smer–SD ve slovenských parlamentních volbách. K výsledku pogratulovala také druhému Progresívnému Slovensku Michala Šimečky. Je přesvědčena, že volby byly významně ovlivněny nepravdivými informacemi. Podle Jourové se v kampani ještě neprojevil akt EU o digitálních službách, který má omezit šíření lží na nejoblíbenějších internetových platformách. Věra Jourová hovořila o slovenských volbách a aktu o digitálních službách v Otázkách Václava Moravce.

Základní digitální dovednosti má v zemích Evropské unie stále nedostatečné množství lidí, v nynější sedmadvacítce je rovněž potřeba zvýšit počet odborníků na informační technologie. Vyplývá to ze zprávy o stavu digitalizace v EU, kterou zveřejnila Evropská komise. Česká republika má podle této zprávy v oblasti digitalizace nevyužitý potenciál. Základní digitální dovednosti má v Česku 60 procent lidí, což je nad průměrem EU, který je 54 procent. V digitalizaci podniků ale Česko zaostává.

Internetové platformy musejí zvýšit úsilí proti dezinformacím, prohlásila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Velkým testem, který ukáže, zda úsilí internetových společností při odstraňování nezákonného obsahu funguje, budou podle eurokomisařky sobotní volby na Slovensku a poté i volby do Evropského parlamentu v červnu příštího roku.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová prohlašuje, že velké technologické firmy se musí podřídit, pokud chtějí využívat evropský trh. „V Evropě se bude nadále podnikat podle evropských pravidel, která jsou přísná, leč spravedlivá,“ sdělila Jourová v Interview ČT24 k budoucnosti digitálních platforem na kontinentu. Komise prý připravuje i kodex pro umělou inteligenci (AI), který s sebou ale nese otázky, jaké nástroje dát do ruky prokuratuře.

Díky Evropskému parlamentu, členským státům a mému týmu komisařů se nám podařilo splnit přes devadesát procent toho, co bylo v roce 2019 vytyčeno, prohlásila ve svém tradičním projevu o stavu Evropské unie před europoslanci šéfka Komise Ursula von der Leyenová. „Společně jsme ukázali, že když je Evropa odvážná, dokáže věci dotáhnout do konce,“ uvedla v proslovu, který byl letos poprvé tlumočen i do znakového jazyka.

Rok před koncem funkčního období se mění složení Evropské komise. Odešli už tři členové, například komisař pro klima Frans Timmermans se vrátil do nizozemské politiky. Zůstávající česká zástupkyně Věra Jourová tím naopak dostala na starost další agendu. Po evropských volbách v příštím roce vznikne Komise nová. Není vyloučeno, že znovu v čele s Ursulou von der Leyenovou.