Český statistický úřad

Prezident Petr Pavel a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pondělí znovu probrali návrh důchodové reformy. Hnutí ANO účast na schůzce odmítlo, podle místopředsedy jeho poslaneckého klubu Aleše Juchelky ale poslalo prezidentovi dopis, kde mu vysvětlilo své argumenty. Odmítá ale dál dělat „stafáž“ vládní koalici. První místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek míní, že u hnutí ANO není jasné, jaké rozhodnutí bude platit. Oba politici to uvedli v Událostech, komentářích.

Inflace se vyvíjí dobře a ceny některých potravin klesají, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že nejhorší má Česko už za sebou. Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová to ale tak světle nevidí. Ceny jsou podle ní stále vysoké a lidé prý při nákupech ušetří jen minimum. Jurečka také uvedl, že s opozicí bude i nadále jednat o plánované důchodové reformě, přesněji o zvyšování věku odchodu do důchodu. To odmítá například předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Od vlády by chtěl vidět tabulku, ve které bude u jednotlivých ročníků uvedeno, v kolika letech půjdou do penze.

Míra nezaměstnanosti v Česku se po dvou měsících vrátila pod čtyři procenta, v březnu se snížila na 3,9 procenta. Vliv mělo teplé počasí, uvedl Úřad práce ČR. Na konci března bylo bez práce 288 623 lidí, o 7484 méně než v předchozím měsíci. Počet volných pracovních míst se meziměsíčně zvýšil o 81 na 268 660. Před rokem byla nezaměstnanost nižší, na konci března 2023 dosahovala 3,7 procenta.

Po čtyřech měsících poklesu se stavební výroba v Česku v únoru zvýšila meziročně o 3,6 procenta, což byl nejrychlejší růst od května 2022. Vzhůru stavebnictví táhly inženýrské stavby, kam spadá třeba budování cest nebo energetických sítí, pozemní stavitelství meziročně kleslo. Také se zvedla průmyslová produkce, po třech měsících poklesu v únoru se meziročně zvýšila o 0,7 procenta. Zlepšila se i bilance zahraničního obchodu, ta skončila v přebytku 34,6 miliardy korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).

Tržby v českém maloobchodě v únoru třetí měsíc v řadě meziročně stouply. Růst ale zpomalil na 1,6 procenta, zatímco v lednu podle revidovaných údajů činil 3,2 procenta. Meziměsíčně tržby bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel klesly o 0,8 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků výsledky ukazují, že jsou Češi stále v nákupech opatrní a radši šetří.

Podle dat Českého statistického úřadu vyprodukují Češi stále více komunálního odpadu. Loni to bylo pět a půl milionu tun. Někteří hromadí velké množství nepotřebných věcí i odpadků na svých pozemcích, kde tak vznikají privátní skládky. Ty vadí zbytku obyvatel obce, zejména sousedům. Problém se ale radnicím nedaří řešit.

Od jediného úspěšného pokusu o odvolání české vlády uplynulo patnáct let. Kabinet premiéra Mirka Topolánka ztratil většinu v Poslanecké sněmovně uprostřed českého předsednictví Evropské unii. K opozici vedené šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem se tehdy přidal i poslanec ODS Vlastimil Tlustý.

Stavební výroba v Česku v lednu meziročně klesla o 5,9 procenta, informoval v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Prosincová data revidoval, podle aktuálních údajů byl pokles za poslední měsíc loňského roku mírnější, dosáhl 3,4 procenta, původně statistici uváděli meziroční pokles 4,6 procenta. Průmyslová výroba v lednu po předchozím dvouměsíčním propadu podle ČSÚ meziročně stagnovala. Meziměsíčně produkce v průmyslu klesla o 2,3 procenta. Podle expertů by se stavebnictví letos mohlo vrátit k růstu. I v průmyslu se situace stabilizuje, ale oživovat bude výroba jen pozvolně, uvedli analytici.

Meziroční inflace v únoru dál zpomalila na dvě procenta z lednových 2,3 procenta a splnila tak dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB). Zároveň je na nejnižší úrovni od roku 2018. Příznivý vývoj odhadovala většina analytiků, ceny podle nich tlačily dolů hlavně potraviny. Meziměsíčně ceny v únoru vzrostly o 0,3 procenta, vyplývá z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici ale upozorňují na vyšší růst cen ve službách, podle nich tak zatím nelze mluvit o plošném překonání inflace.

Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 6,3 procenta na 46 013 korun, tedy o 2734 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 7,6 procenta, se ale mzda reálně snížila o 1,2 procenta. Klesla tak podeváté za sebou, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Podle analytiků reálná mzda klesla na úroveň roku 2017, letos má ale začít růst.

Česká ekonomika loni meziročně klesla podle zpřesněného odhadu o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Český statistický úřad (ČSÚ) tak nově zveřejněnými údaji potvrdil svůj první odhad z konce ledna. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak stoupl o 0,2 procenta. I tato čísla se shodují s předchozím odhadem statistiků. Ekonomice se ve čtvrtém čtvrtletí dařilo lépe, než čekala Česká národní banka (ČNB).

Výdaje průměrné české domácnosti na bydlení loni meziročně vzrostly o 21,7 procenta. Měsíčně tak vydávala 8299 korun, což bylo téměř sedmnáct procent jejích čistých příjmů. Podíl se proti předchozímu roku zvedl z necelých patnácti procent. Za nárůstem vydané sumy a podílu je zdražení energií, vody i nájmů. Příjmy domácnostem v roce 2022 vzrostly o 7,7 procenta a dosáhly v průměru na osobu 259 900 korun, reálně ale kvůli vysoké inflaci poklesly o 6,5 procenta. V minulém roce přibylo lidí, kteří si nemohli dovolit pořídit pět ze třinácti sledovaných položek. Lidí pod hranicí příjmové chudoby, která pro samotného člověka činila 16 774 korun, ale ubylo. Bylo jich 9,8 procenta, o rok dřív 10,2 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Ceny průmyslových výrobců v Česku v lednu meziročně klesly o 1,8 procenta, byly tak nižší poprvé za víc než tři roky. V zemědělství se výrobní ceny snížily o 19,8 procenta. Ceny stavebních prací se ve srovnání s loňským lednem zvýšily o dvě procenta a u tržních služeb pro podniky vzrostly o 4,6 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad. Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Ceny většiny potravin v Česku dál klesají, ukázaly únorové kontrolní nákupy statistiků v obchodech. Levnější než dříve při nich bylo zejména máslo, mléko nebo cukr. Co se ovšem nemění, je, že se zboží nejčastěji prodává ve slevových akcích a základní ceníkové částky zůstávají podle analytiků často docela vysoké.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta, uvedl Český statistický úřad. Inflace je tak nejnižší od března 2021. Důvodem pozitivního trendu jsou i zlevňující potraviny, také ceny energií už ustoupily z rekordních hodnot. Lednová inflace do značné míry předznamenává cenový vývoj v celém roce. Loni v lednu spotřebitelské ceny v Česku meziročně stouply o 17,5 procenta. Meziměsíčně ceny letos v lednu vzrostly o 1,5 procenta, nejvíce za poslední rok. Někteří analytici upozorňují, že lednová inflace nic nemění na extrémním nárůstu cenové hladiny v posledních dvou letech.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta, informoval ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Banka tak zrychlila uvolňování měnové politiky, které zahájila v prosinci snížením sazeb o čtvrt procentního bodu. Koruna po rozhodnutí ČNB oslabila o více než půl procenta na hodnotu 25,10 Kč/EUR. ČNB také zhoršila výhled vývoje ekonomiky. Letos čeká růst HDP 0,6 %, v listopadu přitom předpokládala dvojnásobek. Odhad letošní inflace ponechala na 2,6 %.

V České republice se loni ubytovalo přibližně 22 milionů turistů, meziročně o 13,5 procenta více. Počet hostů také mírně, o dvě destiny procenta, překonal předcovidový rok 2019. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Na úroveň roku 2019 naopak nedosáhl počet přenocování, byl nižší o 1,8 procenta. Loni hosté v Česku strávili 56 milionů nocí, což bylo meziročně o 10,7 procenta více.

Německé hospodářství je v recesi. Čelí klesajícímu exportu i nadále vysokým cenám energií, v sousední zemi loni také klesla průmyslová výroba. Na největší evropské hospodářství je přitom úzce navázaná i tuzemská ekonomika. Česko proto na pokles německé ekonomické aktivity doplácí.

Tržby v maloobchodě bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni navzdory růstu v závěru roku meziročně klesly o 4,1 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Za samotný prosinec tržby meziročně stouply o 1,6 procenta. Mírně podle revidovaných údajů úřadu loni rostly tržby obchodníků ještě v listopadu, a to o 0,1 procenta, ale ve všech ostatních měsících ve srovnání s rokem 2022 klesaly.

Průmyslová výroba v Česku se v roce 2023 snížila o 0,4 procenta. Pokles postihl zejména energeticky náročná odvětví jako hutnictví a slévárenství, nepomohlo ani oživení v automobilovém průmyslu. Loňský výsledek je nejhorší od roku 2020, který byl ovlivněn omezeními zavedenými kvůli pandemii covidu-19. V roce 2022 průmysl vzrostl o 2,5 procenta. Stavebnictví pokleslo o 2,6 procenta, zatímco zahraniční obchod vykázal za loňský rok podle předběžných údajů přebytek 122,8 miliardy korun. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Předběžný odhad v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V závěrečném čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) klesl meziročně o 0,2 procenta, naopak mezikvartálně o 0,2 procenta vzrostl.

Tento týden bylo proti loňskému prosinci levnějších 11 ze 13 potravin, které ve svých předběžných měsíčních průzkumech sleduje Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvíce, přibližně o 4,77 procenta na 208,02 koruny, klesla cena za kilogram másla. O 4,76 procenta méně, 46,58 koruny, stálo deset vajec. Ve srovnání s prosincem naopak zdražil kilogram brambor, a to o 12,56 procenta na 27,70 koruny. Vyšší cenu měl kilogram pšeničné hladké mouky. Ve třetím lednovém týdnu stál 20 korun a 40 haléřů, v prosinci vyšel na 19,56 koruny. Na potraviny se od začátku letošního roku vztahuje sazba DPH 12 procent, když dříve to bylo 15 procent.

Tržby v maloobchodě v Česku loni v listopadu poprvé po osmnácti měsících poklesu meziročně vzrostly. Zvýšily se o 0,9 procenta. Proti předchozímu měsíci byly vyšší o procento. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční růst maloobchodních tržeb v listopadu je podle analytiků překvapením.

Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o 6,9 procenta, tempo růstu zpomalilo z listopadových 7,3 procenta. Meziměsíčně ceny klesly o 0,4 procenta. Průměrná míra inflace činila loni 10,7 procenta, což bylo o 4,4 procentního bodu méně než o rok dříve, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné České republiky, informovali statistici. Růst cen zpomalil více, než předpokládali analytici i Česká národní banka, zejména díky cenám potravin, které poprvé v loňském roce meziročně klesly.