Marta Kubišová

Petr Pavel je už rok ve funkci prezidenta České republiky. Úřadu se ujal složením prezidentského slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu, a nahradil tak Miloše Zemana. Pavel za rok v nejvyšší ústavní funkci podepsal několik sporných zákonů, například konsolidační balíček nebo omezení valorizace důchodů. Žádný zákon naopak nevetoval. Prezident také jmenoval řadu soudců či profesorů, ale také povýšil či jmenoval řadu osobností, které jeho předchůdce několikrát odmítl.

Česko si v sobotu připomnělo 105. výročí vzniku samostatné Československé republiky. Prezident Petr Pavel poprvé udělil státní vyznamenání, během ceremonie ocenil více než šedesát osobností. V projevu ve Vladislavském sále řekl, že má Česká republika díky členství v Severoatlantické alianci nejpevnější bezpečnostní ukotvení v historii, ocenil i význam Evropské unie. Státní vyznamenání na Pražském hradě udělil disidentům, hrdinům, umělcům, vědcům i sportovcům. Pavel ocenil Řádem Bílého lva bývalého premiéra české vlády Petra Pitharta, bývalého předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského či politika Karla Schwarzenberga.

Za nejlepší výkon v činohře letos Cenu Thálie získali Karolína Baranová a Martin Pechlát. Baranová ji obdržela za ztvárnění Marie Antoinetty ve stejnojmenné inscenaci Davida Adjmiho, kterou uvedlo liberecké Divadlo F. X. Šaldy. Pechlát byl oceněn za roli jménem Otto von F. z inscenace Moskoviáda, kterou hraje Divadlo X10 Praha. Za celoživotní mistrovství si cenu převzaly mimo jiné Emília Vášáryová a Daniela Kolářová.

Česko-francouzská herečka a šansoniérka Chantal Poullainová převzala nejvyšší francouzské státní vyznamenání, Řád čestné legie. Francie tak ocenila její dlouhodobé obohacování české a francouzské kultury navzájem a trvalé přispívání k šíření francouzské kultury v Čechách. Udělení řádu je rovněž oceněním činnosti Poullainové v humanitární oblasti. Ceremoniál se uskutečnil na francouzském velvyslanectví v Praze.

Pro scenáristu, dramatika a textaře Zdeňka Svěráka byl příjezd vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 „šlupka“, která ukončila dobu naivních nadějí. Jako tvůrce se s tématem vypořádal v Oscarem oceněném snímku Kolja. „Strašlivě jsem se na ně naštvala,“ přibližuje své pocity za začátku okupace zpěvačka Marta Kubišová, která jen několik týdnů předtím vyhrála Bratislavskou lyru s písní Cesta děkující Rusům za osvobození v květnu 1945. V roce 1968 jí „bratrská pomoc“ přinesla zákaz zpívání, ale také díky ní získala do repertoáru píseň, která se stala symbolem nejen oné doby. U příležitosti výročí invaze v srpnu 1968 se Marta Kubišová a Zdeněk Svěrák sešli v Událostech, komentářích.

Systém trestných bodů pro řidiče se od příštího roku změní, zvýší se některé pokuty. Řídit auto bude možné už od 17 let, ale jen pod dozorem mentora. Zavedou se také řidičské průkazy na zkoušku. Schválil také zpřísnění vlastnictví médií vrcholnými politiky, možné navyšování jmění státních podniků nebo exekuční náhrady. Horní komora také nominovala rekordní stovku adeptů na státní vyznamenání, mimo jiné členy třetího odboje.

Narozeniny neslaví na Nový rok jen Česká republika, ale i Jakub Vala. Vteřinu po půlnoci v úvodu roku 1993 se narodil v Třebíči. Stal se tak prvním člověkem, jemuž úředníci do rodného listu napsali místo Československa už jen název samostatného českého státu.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová převzala ve středu na francouzském velvyslanectví v Praze Řád čestné legie, což je nejvyšší francouzské státní vyznamenání. Francie tak ocenila přínos Zažímalové na vědecké spolupráci mezi Českem a Francií. Zažímalové předal insignie rytířky Řádu čestné legie francouzský velvyslanec Alexis Dutertre.

Spisovatel a publicista Pavel Tigrid byl jednou z nejvýznamnějších osobností českého protikomunistického exilu. V roce 1960 se usídlil ve Francii, odkud vydával kulturně-politický exilový čtvrtletník Svědectví. Po sametové revoluci se vrátil do Československa a do července 1992 působil jako poradce prezidenta Václava Havla.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Hvězda populární hudby šedesátých let, referentka Výstavby sídlišť, mluvčí Charty 77, bojovnice za práva zvířat a symbol svobody. Martu Kubišovou snad každý pozná podle nezaměnitelně nakřáplého hlasu. Zvlášť když zpívá jednu konkrétní píseň. Ona sama ale prý nikdy nestála ani o popularitu, ani o to, aby si ji lidé stavěli na barikády. Nadhled nad svou slávou i nelehkými chvílemi si udržuje i nyní, v den svých osmdesátin.

Zpěvačka Marta Kubišová se vrátila na pódia. Ne jako zpěvačka, ale vypravěčka svého života. Turné, které je součástí projektu Noc s legendou, je připomínkou zpěvaččiných blížících se osmdesátých narozenin. Setkání s fanoušky a přizvanými hosty, jimiž byla Iva Janžurová a Ladislav Špaček, zahájila v pražské Lucerně. Během října vystoupí ještě v dalších třech městech.

Letní scéna Musea Kampa pokračuje v uvádění autorských novinek inspirovaých výraznými osobnostmi, v jejichž osudu se zároveň odráží peripetie dvacátého století. Nový recitál Marta sleduje příběh zpěvačky a disidentky Marty Kubišové. V hlavní roli alternují Hana Holišová a Berenika Kohoutová.

Po chebském Retromuseu si zájemci mohou prohlédnout výstavu Brejle a okuliare i v pražské Galerii UM. Expozice přibližuje zejména design brýlí od československých výrobců, ukazuje ale i nejstarší sběratelské kousky ze zahraničí. Až do 28. května návštěvníci také zjistí, jak si brýle představují současní studenti UMPRUM.

Po půl století opět vyšlo album Ostrov Heleny Vondráčkové. První sólová deska zpěvačky, na které ji ještě směl doprovázet Orchestr Golden Kids a zněl i hlas Marty Kubišové. Právě tohle album ale udělalo za slavnou érou tria Vondráčková – Kubišová – Neckář tečku.

V den 23. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy se na Václavském náměstí v Praze konala manifestace na podporu demokracie v sovětském Rusku. Projevy představitelů různých politických stran si přišly poslechnout tisíce lidí. Ke konci se mítink snažila narušit skupina republikánů v čele s Miroslavem Sládkem, ale dav je vypískal.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

První z třiceti případů majora Zemana viděli diváci poprvé před 45 lety, 11. ledna 1976. Detektivní seriál dosáhl značné popularity, čehož využilo vedení státu k propagandistické masáži a překroucenému výkladu nedávné historie. Uvědomoval si to i představitel hlavní role seriálu Vladimír Brabec. „Nevěděli jsme přesně, do čeho jdeme. Potom už nešlo utéct. Když se to natočilo, tak jsem se za některé díly styděl, styděl jsem se, že v nich jsem,“ popsal později herec. Seriál, ve kterém televizní vyšetřovatel řeší kriminální případy a zároveň poučuje diváky o záškodnících v zemi, se stal ožehavým tématem i po sametové revoluci. Na obrazovkách se ostatně vysílá dodnes.

Olga Havlová by 11. července oslavila 87. narozeniny. Tvůrci chystaného hraného filmu Havel se první dámě k nedožitému výročí rozhodli věnovat ikonickou píseň – Modlitbu pro Martu. Marta Kubišová skladbu spojenou se sametovou revolucí nazpívala speciálně pro připravovaný snímek v nové verzi s dětským sborem.

Signatářka Charty 77 a jedna z výrazných tváří sametové revoluce zpěvačka Marta Kubišová se na jaře 1990 chystala na velké koncertní turné. Poslechněte si rozhovor a ukázky písní.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Po celé republice si lidé připomínali výročí sametové revoluce. Na pražském Václavském náměstí vystoupila Marta Kubišová, v Kroměříži studenti slavili majáles.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Policisté porušili zákon, když na podzim 2017 zadrželi zvukaře Jaroslava Hensla poté, co pustil píseň Modlitba pro Martu tak, aby byla slyšet na lipnickém náměstí, kam právě přicházel prezident Miloš Zeman. Rozhodl tak pražský městský soud, na který se Hensl obrátil se správní žalobou.

Ve věku 72 let zemřela herečka a spisovatelka Taťana Fischerová. Mezi lety 2002 a 2006 byla také poslankyní a v roce 2013 kandidovala na prezidentku. Řadu let se věnovala taky charitě, působila v nadacích a občanských sdruženích. Vedla Český helsinský výbor.

Přesně před třiceti lety, 24. listopadu 1989, rezignovalo vedení KSČ v čele s Milošem Jakešem. Vyvrcholil tak týden rostoucích protirežimních protestů, jejichž účastníci mimo jiné provolávali heslo „Jakeše do koše!“. Zatímco dosavadní generální tajemník se do nového předsednictva strany už nevrátil, pražský stranický šéf Miroslav Štěpán se do něj dostal znovu. A to přesto, že ho pouhý den před odvoláním celého vedení vypískali dělníci v závodě ČKD.

Přesně před třiceti lety k demonstrantům na pražském Václavském náměstí poprvé promluvil z balkonu nakladatelství Melantrich budoucí prezident Václav Havel a zpěvačka Marta Kubišová zazpívala píseň Modlitba pro Martu, která se později stala jedním ze symbolů sametové revoluce. Nakladatelstí tehdy patřilo pod Československou stranu socialistickou a vydávalo deník Svobodné slovo.

V Událostech, komentářích se po 30 letech zopakovalo setkání, ke kterému došlo poprvé během studentských protestů 17. listopadu. Tehdy patnáctiletý Jiří Drha se snažil z uzavřené Národní třídy dostat pryč, jenže v Mikulandské ulici se dostal do pasti, protože už byl východ zatarasený policejním kordonem. Zkoušel proto dveře od domů a velkou náhodou se dostal do bytu populární televizní hlasatelky Marie Tomsové.