Eurostat

Odstraňovat rozdíly mezi příjmy žen a mužů v Česku se příliš nedaří. Podle dat Eurostatu muži vydělávají v průměru skoro o osmnáct procent více než ženy – Česká republika je tak třetí nejhorší mezi zeměmi Evropské unie. Řada firem se proto na tuto oblast snaží zaměřit a rozdíly zmenšovat.

Solidní produkce firem pro zahraniční trhy přibrzdila propad tuzemské ekonomiky. Podle analytiků by bez ní české hospodářství loni kleslo o víc než 0,4 procenta, o kterých v pátek informoval Český statistický úřad. Export českého zboží na rozdíl od útrat domácností neklesl, naopak mírně posílil.

Průměrný čistý roční příjem v Česku odpovídá zhruba dvěma třetinám evropského průměru. Češi tím ze starších unijních zemí předstihli Portugalce i Řeky. V roce 2004, kdy země do Evropské unie vstupovala, šlo o jednu třetinu průměru. Kupní síla lidí v Česku je v rámci společenství nicméně desátá nejslabší. V roce 2022 si tuzemští obyvatelé mohli pořídit zhruba o pětinu zboží méně než průměrný obyvatel Unie. Vyplývá to z údajů Eurostatu, instituce čísla za loňský rok zatím nezveřejnila.

Premiér Petr Fiala (ODS) při příležitosti dvou let od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu označil ruský režim za zrůdný. Podle něj je v zájmu Česka, aby neuspěl. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti uctění památky padlých Ukrajinců uvedl, že podpora napadené země je nutná, i když není zadarmo. Žádná podpora by podle něj Česko stála mnohem víc.

Míra inflace v zemích Evropské unie v listopadu klesla o půl procentního bodu na 3,1 procenta a je nejníže za zhruba dva roky, oznámil statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci má v celé Unii Česko, kde ceny meziročně vzrostly o osm procent. Naopak v Belgii už je deflace, ceny tam meziročně o 0,8 procenta klesly.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v listopadu překvapivě výrazně kleslo, a to jak podle národní metodiky, tak podle metodiky harmonizované se způsobem výpočtů v Evropské unii – podle těchto údajů inflace zmírnila na 2,3 procenta z říjnových tří procent, uvedl v předběžné zprávě Spolkový statistický úřad. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od poloviny roku 2021. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že inflace zvolní na 2,6 procenta.

Míra inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice růst cenové hladiny dosáhl podle Eurostatu 9,5 procenta a byl druhý nejvyšší ze zemí sedmadvacítky. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 9,6 procenta Maďarsko.

Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o půl procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, sdělil novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu. Ministerstvo rovněž uvedlo, že deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,2 procenta HDP.

Hrubý domácí produkt České republiky byl ve třetím čtvrtletí o 0,6 procenta nižší než loni. Byl také o 0,3 procenta nižší než v letošním druhém čtvrtletí. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Ekonomika v létě mírně zeslábla hlavně proto, že méně utrácely domácnosti, podle analytiků k tomu přispěl i útlum průmyslu. Zatímco česká ekonomika pozvolna klesá, celá Evropská unie je na tom lépe. Ve třetím kvartálu vzrostl její HDP podle odhadu Eurostatu meziročně i mezičtvrtletně o 0,1 procenta.

Zadlužení Evropské unie ve druhém čtvrtletí kleslo na 83,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z hodnoty 85,9 procenta před rokem. Ve své předběžné zprávě to v pondělí uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice se zadlužení naopak meziročně zvýšilo a ke konci druhého čtvrtletí dosáhlo 44,3 procenta HDP proti 43,5 procenta před rokem. Státní dluh byl rekordní.

Míra inflace v eurozóně v září klesla na 4,3 procenta, uvedl v rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat. Je to větší pokles, než se čekalo. Před rokem byla rekordní a dosahovala deseti procent. Nejvyšší inflaci má nyní v eurozóně Slovensko.

Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými. Na tiskové konferenci ČSÚ zároveň premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že rozhodnutí o tom, jestli bude stát i v příštím roce platit vícenáklady spojené s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů, zatím nepadlo.

Míra inflace v Evropské unii během srpna klesla na 5,9 procenta z předchozí červencové hodnoty 6,1 procenta. Ve své úterní zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 14,2 procenta Maďarsko, s 10,1 procenta následovalo Česko. Tyto dvě země jsou v EU zároveň jediné, kde byla inflace v srpnu nad deseti procenty.

Polské ministerstvo zahraničí propustilo šéfa právního oddělení, vypovědělo smlouvy externím firmám přijímajícím žádosti o polská víza a nařídilo mimořádnou kontrolu v konzulárním oddělení resortu. V pátek o tom informovalo vedení ministerstva, kterého se dotkla v posledních týdnech aféra kolem udělování víz za úplatu ve zrychleném režimu a bez náležitých prověrek.

Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla oproti předchozímu měsíci o desetinu procentního bodu na 3,6 procenta. Počet lidí bez práce meziměsíčně stoupl o 1870 na 260 803. Pracovních míst naopak ubylo, ke konci letních prázdnin jich zaměstnavatelé nabízeli 281 207, ve srovnání s červencem o zhruba 4400 méně. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce (ÚP). Loni v srpnu dosáhla nezaměstnanost v zemi 3,4 procenta, bez práce bylo téměř 252 tisíc lidí a volných pozic přes 312 tisíc.

Nezaměstnanost v Česku po čtyřech měsících poklesu stoupla letos v červenci na 3,5 procenta z červnových 3,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Úřad práce ČR. Počet lidí bez práce proti červnu vzrostl o více než devět tisíc na 258 933. Volných míst naopak mírně ubylo, a to přibližně o tisícovku na 285 627. Meziroční nárůst nezaměstnanosti byl výraznější. Lidí bez práce bylo loni v červenci asi o osmnáct tisíc méně než letos a podíl nezaměstnaných činil 3,3 procenta.

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červnu zůstala na květnové úrovni 5,9 procenta, oznámil v úterý Evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší míru nezaměstnanosti vykázala Malta, a to 2,6 procenta. Za ní následovaly Česká republika a Polsko, obě s hodnotou 2,7 procenta. Česko se tak poprvé od listopadu 2015 neobjevilo mezi unijními zeměmi na první příčce. Údaje Eurostatu ukázaly v Česku také na výrazný vzestup nezaměstnanosti mezi mladými lidmi.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně klesla o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,1 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ekonomika je tak meziročně v poklesu druhý kvartál za sebou.

Zadlužení Česka se dál zvyšuje, informoval ve své páteční zprávě unijní statistický úřad Eurostat. V prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP, což zemi stále řadí k těm méně zadluženým v rámci Evropské unie. Zadlužení EU se naopak v prvním čtvrtletí snížilo na 83,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,4 procenta HDP ve srovnatelném období loni.

Míra inflace v Evropské unii v červnu opět výrazně klesla a dostala se na 6,4 procenta. To je o sedm desetin procentního bodu méně než v květnu. Ve své zprávě to ve středu uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Ještě výrazněji zpomalilo tempo růstu spotřebitelských cen v Česku, kde se inflace snížila o 1,3 bodu na 11,2 procenta. I tak ale zůstává třetí nejvyšší v celé sedmadvacítce zemí.

Míra inflace v Evropské unii v květnu výrazně klesla a dostala se na 7,1 procenta, což je o procentní bod méně než v dubnu. Oznámil to evropský statistický úřad Eurostat. Ceny v sedmadvacítce unijních zemí rostou nejpomaleji od loňského února, kdy Rusko zahájilo obnovenou invazi na Ukrajině. Inflace klesla i v České republice, která ale i tak zůstává s hodnotou 12,5 procenta mezi zeměmi s nejrychlejším růstem spotřebitelských cen.

Nezaměstnanost v Česku se v květnu snížila o desetinu procentního bodu na 3,5 procenta. Na konci minulého měsíce bylo bez práce téměř 254 tisíc lidí, o 7790 méně než v dubnu. Počet volných pracovních míst se naopak zvýšil o zhruba 1200 na 285 700. Pracovní trh ovlivňují s příchodem letního počasí sezonní práce. Vyplývá to z informací úřadu práce.

Zdražování v Česku má podle ekonomů, kteří byli hosty pořadu Otázky Václava Moravce, hned několik příčin od zvyšování marží přes plošná opatření dvou posledních vlád až k vysokým inflačním očekáváním. Podle člena poradních sborů vlády Davida Marka je třeba „dochladit“ poptávku. Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub mluví o hrozbě mzdově-inflační spirály v souvislosti s rychlým růstem mezd. S tím nesouhlasí ekonom Jan Švejnar, podle něhož mzdy rostou oproti cenám se zpožděním. Podle Švejnara by rozhodnutí nezvyšovat mzdy ohrozilo sociální smír ve chvíli, kdy se společnost polarizuje s tím, jak horní část bohatne a dolní chudne. Úrokové sazby by držel na konstatní výši. Holub s Markem se naopak vyslovili pro jejich opětovné zvýšení.

Nezaměstnanost v Česku v dubnu dál klesla, tentokrát o desetinu procentního bodu na 3,6 procenta. Na konci dubna bylo bez práce 261 700 lidí, o 11 800 méně než v předchozím měsíci. Počet volných pracovních míst se téměř nezměnil, zaměstnavatelé jich v dubnu, stejně jako v březnu, nabízeli zhruba 284 500. Vyplývá to z údajů Úřadu práce. Loni v dubnu byla nezaměstnanost v Česku 3,3 procenta.