Petr Třešňák

Na neustálou pomoc druhých je odkázána část lidí s diagnózou náročného chování, například někteří s poruchami autistického spektra. Zejména oni, ale i ti, kteří jsou schopni žít samostatně, potřebují zároveň i odbornou pomoc, která však chybí. Místo dostatku odborníků a také dostatečně kapacitních terénních a komunitních služeb se jejich potíže často řeší tlumícími léky. Je to na pohled nejjednodušší, jenomže pro lidi s mentálním handicapem je to problematické jak z pohledu zdraví, tak možného budoucího rozvoje. O situaci natáčela pro Reportéry ČT Barbora Loudová.

Řada dodavatelů energií již představila nové nabídky s nižšími cenami, pohybující se pod vládou stanoveným stropem. Dle resortu průmyslu je Česko na zimu připravené. Přispívá k tomu i stav tuzemských zásobníků, plné jsou z více než 97 procent. Ministerstvo také předpokládá, že lidé budou energiemi i nadále šetřit. Sezona by pak měla být levnější než ta minulá. Otázkou je ale cena centrálního tepla. Je možné, že teplárny využívající uhlí budou zdražovat.

Se zpožděním vzniká národní klimaticko-energetický plán. Evropská komise ho měla dostat do konce června, ale resorty průmyslu a životního prostředí pokračují v přípravách. Plán má nastínit proměnu energetiky bez uhlí. Jde o reálnost návrhů i jejich ekonomiku a první z trojice zásadních dokumentů, ke kterým patří ještě státní energetická koncepce a politika ochrany klimatu.

Letošní Novinářské ceny ovládla témata války na Ukrajině. Cenu za nejlepší psaný rozhovor získala Petra Procházková z Deníku N za interview s ruským politologem, v audiovizuální sekci cenu za nejlepší reportáž obdrželi zpravodaj Michal Kubal a kameraman Vojtěch Hönig za příspěvek „Ukrajina: tváře války“. Reportér ČT Václav Černohorský,  který válku rovněž pokrýval, si odnesl Cenu Karla Havlíčka Borovského.

Soudy i krajský úřad se nedávno zabývaly událostmi v jindřichohradeckém centru sociální péče, které vyvrcholily smrtí klientky. Do vězení za to šel pečovatel. Nebyl to jediný případ znepokojivé praxe. Ombudsman podal trestní oznámení kvůli situaci v jiném zařízení sociální péče ve středních Čechách. Novinář Respektu Petr Třešňák, který o situaci v oblasti sociální péče dlouhodobě píše, připomněl i případy týrání psychiatrických pacientů v Praze. Na situaci v domovech sociální péče v Česku se ve 168 hodinách zaměřil Jaroslav Hroch.

Velké firmy mohou od úterý žádat ministerstvo průmyslu a obchodu o dotace, které jim mají kompenzovat zvýšené náklady na energie. Stát podnikům plánuje rozdělit až třicet miliard korun. Žádosti mohou firmy podávat prostřednictvím informačního systému ministerstva. Příjem žádostí skončí 31. ledna příštího roku. Pomoc české vlády firmám v objemu 1,23 miliardy eur, tedy 30 miliard korun, schválila i Evropská komise.

Státy Evropské unie by mohly začít nakupovat plyn společně již příští rok na jaře. Po neformálním zasedání ministrů pro energetiku to řekl český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Je přesvědčen, že jednání pomohlo k překonání rozporů mezi unijními zeměmi ohledně nákupu plynu. Eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová ovšem upozornila, že k unijním intervencím do trhu s plynem bude potřeba i snížit spotřebu.

Vláda ve středu svým nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Zastropování bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit již během listopadu. Cenový strop pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu. Malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let.

„Přestože k nám už od začátku září žádný ruský plyn neteče, tak se nám bez něj v rámci stávajících dodávek daří pokrývat nejen denní spotřebu, ale dokonce plnit zásobníky,“ prohlásil na tiskové konferenci ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Dodal, že zásobníky jsou plné téměř z devadesáti procent. Podle ministra vláda zajistila dostatek plynu na zimu a zastropovala ceny energií. Důležitou roli v zajišťování energetické bezpečnosti hrají podle ministerstva energetické úspory, chce v nich jít příkladem.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) předal v Den české státnosti stříbrné pamětní medaile významným českým osobnostem. Ceremoniál se tradičně odehrává v sídle horní komory ve Valdštejnském paláci. Medaile mohou získat například úspěšní umělci, vědci, sportovci či jiné osobnosti, které se zasadily o dobré jméno Česka. Medaile si ve středu převzalo celkem 19 oceněných.

Vyhláška ministerstva průmyslu a obchodu by mohla určit nižší průměrné teploty v budovách během topné sezony. Ministerstvo tím reaguje na případný výpadek dodávek ruského plynu a návrh označuje za záchrannou síť. Minimální přípustné teploty chce zveřejnit v následujících dnech. Vyhláška ještě musí projít schvalovacím procesem.

„Cílem je zaručit tepelný komfort v domácnostech v případě výpadku,“ prohlásil v pořadu 90' ČT24 náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti) v souvislosti s navrhovanou vyhláškou ministerstva průmyslu a obchodu. Dodal, že jde pouze o airbag, který se použije v případě nouze, ale nejlépe bude, pokud jej Česko nepoužije. Vyhlášku však kritizují například Asociace hotelů a restaurací či poskytovatelé sociálních služeb.

Začala pravidelná odstávka plynovodu Nord Stream 1. Evropské země se připravují na to, že Rusko už po ní dodávky plynu neobnoví. Zájmem nás všech je, aby žádná část Evropy tuto zimu nezkolabovala, uvedl v Interview ČT24 zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Unijní státy podle něj pochybily, když Rusku věřily.

Je důležité, aby Česká republika měla rozhodující vliv na kritickou a energetickou infrastrukturu. Jednou z cest, jak toho dosáhnout, je restrukturalizace společnosti ČEZ, která by se mohla uskutečnit do dvou let. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl ve čtvrtek v Bruselu před zahájením dvoudenního summitu Evropské unie. Podle informací ČT Fialův plán podporují nejen jeho koaliční partneři, ale i velká část opozice. ČEZ vlastní jadernou elektrárnu Dukovany i Temelín.

Česko patří k zemím s největší závislostí na ruském plynu. Ta vznikla ještě za socialismu a po roce 1990 jsme věřili, že Rusko už není nepřítel. I tehdy však byli lidé, kteří před ním varovali a dokázali na určité období prosadit menší závislost. Od roku 2017 se však vazba opět zesílila, což způsobila celá řada faktorů, od těch politických až po ekonomické. Pro Reportéry ČT natáčeli Jana Neumannová, Adéla Paclíková a Michael Fiala.

Zásadní pro zajištění dodávek plynu je, aby Evropská unie postupovala jako celek a jednotně, shodují se zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška a náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti). Že by ale skutečně došlo na zastavení dodávek ruského plynu, spíše nepředpokládají. Podle jihočeského hejtmana a bývalého ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby (ODS) je ale také potřeba připravit se na to, že odstavení uhlí nepůjde tak rychle, jak se čekalo. Bartuška, Kuba a Třešňák diskutovali v Událostech, komentářích.

Ministři energetiky Evropské unie jednali neformálně ve Slovinsku o prudkém zvýšení velkoobchodních cen energií. Od loňska se téměř ztrojnásobily. Itálie a Řecko zvažují dotace pro nejzranitelnější spotřebitele, Španělsko už opatření přijalo. Potíže má i Velká Británie stojící mimo EU.

Koronavirová epidemie připravila české zdravotnictví o miliardy korun. Podle černých scénářů pojišťoven může systému za tři roky chybět až 76 miliard korun. Zástupci vlády naopak považují současnou situaci za stabilizovanou. V dalších letech má pomoct navyšování plateb za státní pojištěnce. Podle ministra zdravotnictví i části opozice by se měla částka valorizovat pravidelně. Peníze navíc by zdravotnictví mohlo získat i díky prevenci.

Třetím tématem pondělní předvolební debaty lídrů za Karlovarský kraj byl cestovní ruch. Ten byl poměrně zásadně zasažen epidemií koronaviru. I proto se volební lídři shodují na nutnosti podpory ze strany státu. Do kraje a do lázní by také chtěli přilákat další hosty ze zahraničí, kteří by nahradili klientelu z Ruska. Ta před epidemií tvořila velký podíl hostů.

Lídři stran, hnutí a koaličních uskupení, které kandidují do Poslanecké sněmovny v Karlovarském kraji, hovořili v předvolební debatě ČT24 o fungování státní správy. Všichni se shodli na tom, že by měla být efektivnější. To by měla zajistit například její digitalizace, podle některých by dokonce pomohlo i snížení počtu státních zaměstnanců na úřadech.

V první části předvolební debaty s lídry za Karlovarský kraj se mluvilo o covidu-19. Řeč se točila kolem situace v kraji, ale i o krocích vlády, na jejíž reakci na pandemii se názory různily. Lídři představili také konkrétní plány, jak proti nákaze bojovat dál. Hosty debaty byli Jan Bureš (SPOLU), Miroslav Haindl (PŘÍSAHA), Pavel Hojda (KSČM), Karla Maříková (SPD), Jana Mračková Vildumetzová (ANO), Tomáš Svoboda (ČSSD) a Petr Třešňák (PirátiSTAN).

České republice podle aktuální studie hrozí v budoucnu ještě větší nedostatek všeobecných sester. Zamezit by tomu mohlo přijímání většího počtu studentů. Ukazují to výsledky analýzy Vysoké školy ekonomické a Univerzity Pardubice. „Pokud se v následujících deseti letech nenavýší počet studentů, dojde ke kritickému nedostatku sester,“ říká Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sester.

Epidemie covidu a výměny ministrů zdravotnictví zbrzdily některé důležité zdravotnické zákony. Resort například nedokončil novelu o zdravotních službách, která měla přinést nová pravidla pro léčitele nebo proplácení léčby na dálku. Chybět ale budou i jasná pravidla pro takzvaná dříve vyslovená přání pacientů pro případ, že by se už později nemohli vyjádřit. Novela měla také usnadnit předávání těchto dokumentů mezi lékaři.

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním pololetí letošního roku meziročně klesl o 89 procent na 1,6 miliardy korun. Provozní výnosy stouply o dvě procenta na 108,2 miliardy a provozní zisk před odpisy (EBITDA) klesl o 18 procent na 31,6 miliardy. Vyplývá to z údajů, které skupina ČEZ zveřejnila na svém webu. Na poklesu čistého zisku se podle ČEZu podílelo zhoršení tržních podmínek pro uhelnou energetiku. Podle finančního ředitele ČEZu Martina Nováka přestanou Severočeské doly těžit hnědé uhlí nejpozději do roku 2038 místo dříve plánovaného roku 2050.