Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) ponechal vládní nařízení o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací beze změn. Návrh skupiny 23 senátorů částečně zamítl a odmítl kvůli jeho nesprávné formulaci. Senátorům vadilo zvýšení hygienických limitů hluku ze silniční a železniční dopravy v nejbližším okolí obytných i dalších budov. Také uváděli, že vláda při tvorbě nařízení překročila své zákonné zmocnění. Právní úpravu celkově považují za chaotickou a nevyváženou.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost Nadace knížete z Lichtenštejna a vládnoucího knížete Hanse-Adama II. z Lichtenštejna v jednom z mnoha sporů o někdejší rodový majetek v Česku, který nyní náleží státu. Šlo o pozemky na jihovýchodním okraji Prahy v katastrálních územích Hájek u Uhříněvsi, Královice a Uhříněves. Rod s žalobou neuspěl, na jeho majetek se vztahovaly poválečné dekrety. Právní zástupce Lichtenštejnů se nechtěl k rozhodnutí Ústavního soudu zatím vyjadřovat.

Bývalá pražská soudkyně Adriana Pilařová neuspěla s ústavní stížnosti proti rozhodnutí kárného senátu, který ukončil její působení v justici. Kárný senát ji loni odvolal z funkce kvůli tomu, že využívala ve svůj prospěch majetek bratrance s handicapem, byla jeho opatrovnicí. Pilařová, která dříve působila na civilním úseku Obvodního soudu pro Prahu 8, vinu od počátku popírala. Ústavní soud její stížnost odmítl, vyplývá z usnesení v databázi soudu.

Prezident Petr Pavel by měl v nadcházejícím týdnu navrhnout další dva kandidáty na ústavní soudce. Přes panel poradců prošli mimo jiné soudce Tomáš Langášek a advokát Pavel Uhl. České televizi potvrdili, že už se s prezidentem setkali. Mandát dvou ústavních soudců končí v červnu.

Nejvyšší soud (NS) nařídil Městskému soudu v Praze, aby se znovu zabýval případem tří úředníků ministerstva průmyslu a obchodu. Městský soud je opakovaně zprostil obžaloby z porušení povinnosti při správě cizího majetku a poškození finančních zájmů Evropské unie s údajnou škodou přes 4,5 miliardy korun. NS vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Potvrdila to mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.

Oběť opakovaného znásilňování, za které její otčím dostal podmíněný trest, se obrátila na Ústavní soud (ÚS). Stížnost podala z pozice poškozené, domáhá se například práva na účinné vyšetřování, poukazuje na zásah do práva na ochranu lidské důstojnosti nebo práva na účast v řízení. Informovala o tom mluvčí ÚS Kamila Abbasi. Rozsudek v minulých měsících vzbudil kritiku a protesty. Zmocněnec oběti avizoval, že stížnost podá.

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na odklad vykonatelnosti, o který požádal Vsetín ve sporu o omluvu a odškodnění pro vystěhovanou romskou rodinu. Soud zároveň označil argumentaci města za „paušalizující, stigmatizující a předsudečnou“, vyplývá z usnesení. Nejvyšší soud stanovil Vsetínu povinnost omluvit se a vyplatit členům rodiny odškodnění od deseti tisíc do čtyřiceti tisíc korun za nucené stěhování do Vidnavy na Jesenicku a také za výroky starosty Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Čunka rozhodnutí Ústavního soudu překvapilo, nesouhlasí zejména s odůvodněním.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnosti tří aktérů kauzy tunelování petrochemické firmy Oleo Chemical. Neuspěli zakladatelé firmy Michal Urbánek s Kamilem Jirounkem ani jejich poradce Peter Kmeť. Stížnosti podali samostatně, ÚS se jimi zabýval neveřejně ve spojeném řízení. Žádné porušení základních práv nezjistil. Usnesení je zpřístupněné v databázi soudu.

Kvůli tomu, že vládní úsporná opatření zpomalila růst soudcovských platů, se projednávají desítky žalob. Návrh na zrušení části balíčku už zástupci justice poslali Ústavnímu soudu. Ten se zabývá i třemi návrhy na zneplatnění starších úprav, které výpočet výdělků upravily už v minulosti. Soudci je považují za zásah do své nezávislosti. Vláda chce svůj postup hájit.

Od nástupu vlády Donalda Tuska uplynuly tři měsíce a nový kabinet již obrátil kormidlem zahraniční politiky, oznámil plán na odvolání padesátky velvyslanců jmenovaných předchozí vládou a v Bruselu usilovně jedná o odblokování miliard z unijních fondů. Přes trvající spor s Kyjevem o obilí vyzývá k podpoře Ukrajiny a aktivně zbrojí. I na domácí scéně provedl nový polský premiér výrazné změny, čelí ale kritice třeba za dosud chybějící reformu potratů nebo za plán vrátit DPH na potraviny.

Petr Pavel je už rok ve funkci prezidenta České republiky. Úřadu se ujal složením prezidentského slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu, a nahradil tak Miloše Zemana. Pavel za rok v nejvyšší ústavní funkci podepsal několik sporných zákonů, například konsolidační balíček nebo omezení valorizace důchodů. Žádný zákon naopak nevetoval. Prezident také jmenoval řadu soudců či profesorů, ale také povýšil či jmenoval řadu osobností, které jeho předchůdce několikrát odmítl.

Prezident Petr Pavel má za sebou první rok ve funkci. V exkluzivním rozhovoru pro ČT řekl, že se chce dál soustředit na priority, které si na začátku určil, tedy na funkční Ústavní soud, dobrou komunikaci s dalšími ústavními činiteli nebo na prozápadní zahraniční politiku. Zároveň také nevyloučil, že se za necelé čtyři roky pokusí mandát obhájit. Petr Pavel také prozradil, že po jednání s vládou a opozicí vidí možnost, že by se strany mohly shodnout na důchodové reformě. Prezident také opět podpořil zavedení eura v Česku. Rozhovor s prezidentem a první dámou vedl Michal Kubal.

Polská vláda učinila první krok ke změně u ústavního soudu. Strana premiéra Donalda Tuska dlouhodobě označuje tribunál za zpolitizovaný a poplatný současné opozici. Koalice proto v parlamentu přijala usnesení, kterým vyzvala soudce k rezignaci a jejich předsedkyni označila za nelegální. Pravicové strany mluví o porušování práva.

Slovenský premiér Robert Fico vyzval k rezignaci šéfa ústavního soudu Ivana Fiačana. Ficovi vadí, že Fiačan o svém rozhodnutí pozastavit část změn v trestním právu minulý týden nejprve informoval „nepřátelská média“, a nikoliv účastníky řízení. Ústavní soud avizoval, že Fiačan se k rozhodnutí vyjádří ve středu. Premiér také předeslal, že jeho kabinet připraví návrh dílčích změn trestního zákoníku, které by podle něj ústavní soud nemusel zpochybnit. Opozice Fica za výroky kritizovala.

Slovenský ústavní soud pozastavil platnost části změn v trestním právu, které kritizovaly instituce Evropské unie, slovenská opozice i prezidentka Zuzana Čaputová. Informovala o tom slovenská televize Markíza. Podle Denníku N se rozhodnutí ústavních soudců týká plánovaného snížení trestních sazeb a zkrácení promlčecích dob trestných činů, což patří ke klíčovým částem novely. List dodal, že soud naopak nezmrazil ustanovení o zrušení elitního útvaru prokuratury, který by měl zaniknout 20. března.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti mladé ženy, která se s otcem soudí o výživné za dobu vysokoškolského studia. Městský soud v Praze jí nevyhověl, poukázal na opakované studijní neúspěchy. Podle ÚS ale rozsudek dostatečně nezohlednil zdravotní obtíže dívky a její psychický stav, který mohl ovlivnit schopnost plnit studijní povinnosti. Městský soud bude rozhodovat znovu.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost muže, který chce zjistit, zda je otcem dítěte narozeného ženě provdané za jiného muže. Domáhal se testu DNA. Soudy mu nevyhověly, ÚS verdikt potvrdil. Provedení testu DNA by momentálně vystavilo tříletého chlapce nebezpečí ztráty stabilního rodinného zázemí. Manžel převzal plně otcovskou roli a k dítěti se chová stejně jako k ostatním sourozencům. Zamítnutí návrhu na provedení testu DNA rodině poskytuje čas na promyšlení situace a naplánování postupu v budoucnu, uvedl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Vedení polského Sejmu hodlá stanovit trest pro sedm poslanců rváčů. Za potyčku ze začátku února nejspíš opoziční politici zaplatí pokutu. Kauza zatím zamířila k Ústavnímu soudu. Nová vláda však dopředu vzkázala, že se rozsudkem řídit nebude, tribunál je totiž podle ní stále pod vlivem lídra opoziční strany Právo a spravedlnost.

Česko zatím nevydá do Spojených států indického občana Nikhila Guptu viněného za oceánem ze spiknutí s cílem vraždit. Ústavní soud (ÚS) odložil vykonatelnost rozhodnutí o vydání do doby, než rozhodne o mužově stížnosti. Ta směřuje vůči usnesení Městského soudu v Praze, který vyslovil přípustnost Guptova vydání, a Vrchního soudu v Praze, který rozhodnutí potvrdil.

Ústavní soud zrušil vyhlášku obce Jenštejn u Prahy. Zavedla poplatek za zhodnocení stavebního pozemku vybudováním vodovodu a kanalizace v místní části Jenštejn-Dehtáry. Návrh na zrušení podalo ministerstvo vnitra. Vyhlášku považovalo za nepřípustně retroaktivní, tedy zpětně působící. Vodovod a kanalizace totiž byly zkolaudované dříve, než obec vyhlášku schválila. Starosta Jenštejna Norbert Hlaváček (Změna pro Jenštejn) zrušení vyhlášky zatím komentovat nechtěl.

Město Vsetín se v kauze vystěhování Romů v roce 2006 obrátilo na Ústavní soud (ÚS). Nejvyšší soud (NS) nedávno navýšil odškodnění několika romským rodinám, které se ze Vsetína musely vystěhovat. Čtyřem rodinám s 46 členy NS přiřkl odškodné od města v souhrnné výši 1,825 milionu korun, vedení radnice to považuje za nespravedlivé. Starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) v úterý řekl, že město „tvrdě platí za akt milosrdenství“, protože nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim zajistit nové bydlení. Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy Čunek město vedl. Advokátka rodin Zdeňka Poláková řekla, že starosta situaci zkresluje.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnosti pozůstalých po policistovi, který zemřel při havárii služebního vozu. Dcera a syn se domáhali u civilních i správních soudů odškodnění za duševní útrapy. Podle soudu se mohli a mohou domáhat odškodnění z takzvaného povinného ručení. Nález vyhlásil soudce zpravodaj Pavel Šámal.

Opakované spolkové volby ze září 2021 v části Berlína přinesly zisky opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unii (CDU) a pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD), naopak vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaliční liberální svobodní demokraté (FDP) musejí počítat se ztrátami. Vyplývá to z průběžných výsledků po sečtení takřka všech hlasů. Sociální demokracie nicméně i přes horší výsledek proti roku 2021 zůstává v Berlíně nejsilnější politickou stranou. Kvůli chybám a celkovému chaosu při volbách ze září 2021 loni německý ústavní soud rozhodl, že se zhruba v pětině volebních okrsků Berlína muselo hlasování do Spolkového sněmu opakovat.

Podle slovenského ministra spravedlnosti Borise Suska vracejí změny v trestním právu včetně zrušení Úřadu speciální prokuratury (ÚSP), které ve čtvrtek schválil tamější parlament, Slovensko ze středověku do moderní Evropy. Předlohu, jež kromě jiného zpravidla snižuje trestní sazby za korupci a hospodářskou kriminalitu a zkracuje promlčecí lhůty u některých závažných trestných činů, kritizovaly opoziční strany, prezidentka Zuzana Čaputová a také evropské instituce.