Téma 25 let od rozdělení Československa

25 let od rozdělení Československa

Rozdělení Československa

Rozpad federace Čechy překvapil, neznali jsme slovenské bolesti a zklamání, říká Pithart

Češi vůbec nebyli připraveni na snahy o osamostatnění Slováků po roce 1989, protože neznali slovenské bolesti a zklamání. Na diskusi v bývalém Federálním shromáždění to řekl bývalý český premiér Petr Pithart. Jeho tehdejší slovenský protějšek Ján Čarnogurský míní, že 25 let existence samostatného Slovenska potvrdilo, že je jako stát životaschopný a jen vlastní státnost umožnila rozvinout schopnosti Slováků.

Rozdělení Československa završila před 25 lety měnová odluka. Na bankovky se lepily kolky

Česko a Slovensko se sice rozešlo k prvnímu lednu 1993, společná měna jim ale vydržela o něco déle. Takzvaná měnová odluka, která přinesla samostatnou českou a slovenskou měnu, nastala přesně před 25 lety. Národní měny měly zpočátku formu okolkovaných československých bankovek. Obří akci provázely i podvody.
Rozdělení Československa

Jazykovědec Oliva: Slovenština stále obohacuje češtinu, třeba slovem „dovolenkový“

Ani pětadvacet let od rozpadu společného státu neukončilo vzájemný vliv mezi češtinou a slovenštinou, a přestože Češi přicházejí do kontaktu se sousední řečí méně často než Slováci, ze slovenštiny čerpají i dnes. Ve vysílání ČT24 na to upozornil jazykovědec Karel Oliva, podle kterého může být příkladem vypůjčené přídavné jméno dovolenkový.
Rozdělení Československa

Je věrolomností tehdejších poslanců, že si ČR nechala československou vlajku, říká vexilolog

Bílý a červený pruh s modrým klínem se stal po vzniku samostatného Československa symbolem jeho státnosti. České země měly předtím vlajku stejnou jako Polsko, přidání modré bylo přijetím barev slovanských, ale zároveň vkladem Slováků k podobě společné vlajky, přiblížili ve Speciálu ČT24 místopředseda České vexilologické společnosti Aleš Brožek a Ladislav Vrteľ ze slovenského Heraldického registru.
Rozdělení Československa

Čtvrstoletí od sametového rozvodu. Kiska vyznamenal Pitharta i Kubišovou

Bratislava i Praha si připomínají pětadvacet let od zániku federace a vzniku nezávislého Česka a Slovenska. Slovenský prezident Andrej Kiska při té příležitosti v podvečer udělil pětadvacet státních vyznamenání, mezi oceněnými figuruje někdejší český premiér Petr Pithart, zpěvačka Marta Kubišová nebo česko-slovenský publicista Martin M. Šimečka.

Jako správné hodnotí rozdělení Československa spíš Slováci. I když podle nich více získali Češi

Zatímco Češi vnímají rozdělení Československa primárně jako rozdělení federace, Slováci události z roku 1993 popisují častěji jako vznik nového státu. Většina Slováků také rozpad společného státu hodnotí jako správný, i když si častěji myslí, že víc tím získali Češi. Vyplývá to z výzkumu agentury Median, který připravila pro Českou televizi a RTVS.
Rozdělení Československa

Vlajku společného státu si Češi nechali, i když Slovensko bylo proti

Provokovala nacisty. Byla na měsíci. A symbolem svobody národa. Vlajka československého státu měla odejít před pětadvaceti lety do historie s rozpadem společné federace Čechů a Slováků a oba národy si měly určit nové symboly. Česko si však nakonec společnou vlajku přivlastnilo. A Slováci to tehdy odsoudili.

Děkujeme za Československo, řekl Mečiar. Slováci ho vždy viděli trochu jinak, kontroval Klaus

Rozpad Československa před čtvrtstoletím byl nevyhnutelný, mezi Čechy a Slováky bylo napětí dlouhodobě. V debatě v budově někdejšího Federálního shromáždění se na tom shodli tehdejší předsedové české a slovenské vlády Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Slováci se při všech dějinných otřesech znovu vraceli k roku 1918 a ptali se, jestli se to tehdy poskládalo správně, připomněl Klaus. Podle Mečiara, se kterým Klaus před čtvrtstoletím dělil tehdejší Československo, Slováci Čechům nikdy nepřestanou být za události roku 1918 vděční, ale přesto se vždy chtěli vydat vlastní cestou.

Československo, to nebyl pro Slováky „jejich“ stát, jen unie. Rozdělení prošlo před 25 lety těsně

Není to přelom nebo zvrat, spíš ulehčení, komentoval před 25 lety tehdejší předseda české vlády Václav Klaus hlasování Federálního shromáždění. Jenže přelom to tehdy byl – 25. listopadu 1992 poslanci rozhodli, že Češi a Slováci se od Nového roku vydají každý svou cestou.

Pithart: Po rozpadu Československa ztrácí Češi schopnost žít s jinými

Jeden zákon, konec federace – 25. listopadu 1992 přijalo Federální shromáždění ústavní zákon o zániku československé federace, a to k poslednímu dni roku 1992. „Mrzelo mě, jak to bylo uspěchané vzhledem k tomu, jak těžko a s jakými obrovskými oběťmi se tento stát rodil,“ uvedl v sobotním Studiu 6 bývalý předseda vlády a Senátu Petr Pithart.
Výroky Václava Klause a Vladimíra Mečiara k rozpadu Československa
Zdroj: ČT24/ČTK
Jak se rozpadlo Československo
Zdroj: ČT24
Rozdělení Československa

Předseda slovenského parlamentu: Rozdělení ČSFR je příkladem vyzrálosti obou národů

Klidné rozdělení Československa je příkladem politické vyzrálosti a přátelství obou národů. Na slavnostní schůzi slovenského parlamentu to řekl jeho předseda Andrej Danko. Poslanci Národní rady zasedli u příležitosti 25. výročí schválení slovenské ústavy, což bylo jedním z milníků v procesu rozdělení společného státu Čechů a Slováků. Slovenský prezident i premiér přijetí ústavy 1. září 1992 označili za základ svobodného státu.
Rozdělení Československa

Kramár: Jsme propleteni manželstvími i jazykem. Rozdělení bylo úplně zbytečné

Herci Maroš Kramár a Milan Markovič, moderátor a novinář Otakar Černý, herečka Hana Gregorová, podnikatelka a bývalá československá Miss Ivana Christová a bývalý zápasník Jozef Lohyňa. ČT24 se ptá osobností, jak hodnotí rozdělení Československa po pětadvaceti letech.
Rozdělení Československa

Rozdělení bylo uspěchané. Mohli jsme se inspirovat v Belgii, shoduje se Pithart a Kňažko

Rozdělení Československa proběhlo strašně rychle a bylo uspěchané. V Událostech, komentářích se na tom shodl někdejší předseda vlády Petr Pithart s místopředsedou kabinetu Vladimíra Mečiara Milanem Kňažkem. Politici podle nich měli vyjednávat déle. Inspiraci pro uspořádání státu pak mohli hledat například v Kanadě nebo v Belgii.
Rozdělení Československa

Halík: Kmotry rozdělení byly temné figury Mečiar a Klaus, přesto to byl pozitivní akt

Teolog a filozof Tomáš Halík, prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, vysokoškolská učitelka Monika MacDonagh Pajerová, bývalý slovenský prezident Ivan Gašparovič a historik Jan Rychlík. ČT24 se ptá osobností, jak hodnotí rozdělení Československa po pětadvaceti letech.

V celnici za 270 milionů voní marmeláda. Přechody na hranicích se Slovenskem slouží k podnikání

Jeden ze symbolů rozdělení Československa jsou celnice na hranicích. Stavby za stovky milionů už 10 let neplní svůj účel.
Rozdělení Československa

Zeman se snažil rozdělení zabránit. S Československou unií ale neuspěl

Česko a Slovensko mají po téměř čtvrtstoletí od rozdělení společného státu mimořádně skvělé a bratrské vztahy. Pomohl k tomu i vstup obou zemí do Evropské unie. U příležitosti 25. výročí uzavření dohody o rozdělení Československa to řekl prezident Miloš Zeman. Jeho vyjádření zprostředkoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Rozdělení Československa

Vztahy jsou výtečné, napětí zmizelo, shodli se Sobotka s Ficem. Jak dál v EU?

V Evropě dnes, po čtvrt století od rozdělení Československa, nenajdete dva státy, které k sobě mají tak blízko, jako Česko a Slovensko. Prohlásil premiér Bohuslav Sobotka ve speciálním vysílání Událostí, komentářů. Vztahy jsou excelentní, jde o jakési půjčky vzájemné důvěry, přitakal premiér sousedního Slovenska Robert Fico. Není pro něj důležité, co se dělo v roce 1992, ale jak se bude vyvíjet integrace EU a jakou roli v ní obě sousední země budou hrát.
Rozdělení Československa

Mečiar: Česká delegace nám dala lekci. Byl v ní jeden dobrý, jeden zlý a Klaus to zastřešoval

Rozpad Československa začal už v roce 1990, kdy se změnil název na Českou a Slovenskou Federativní Republiku. V Událostech, komentářích to řekl bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar, který spolu s Václavem Klausem rozdělení státu dojednával. Hlavním bodem všech jednání podle něj bylo zachování dobrých vztahů mezi Čechy a Slováky, aby spolu obě země mohly dál spolupracovat. Jako hřích vnímá Mečiar pouze to, že pokojné rozdělení zaselo do Evropy virus, který dodnes v některých zemích klíčí.
Rozdělení Československa

Klaus: Do Brna jsem jel s nadějí, že se domluvíme. Bohužel to už o dohodě nebylo

Rozdělení Československa bylo pro bývalého prezidenta Václava Klause velikým zklamáním. V rozhovoru pro Českou televizi vzpomínal, že ještě cestou do brněnské vily Tugendhat, kde se v létě roku 1992 setkal se svým slovenským protějškem Vladimírem Mečiarem, doufal, že k rozpadu států nedojde. Nyní si ale myslí, že rozluka oběma zemím prospěla. Především Slovensku, které podle Klause mělo do té doby stále pocit, že je pod dohledem staršího bratra.
90‘ ČT24

Dohoda Klause s Mečiarem byla vlastizradou, komentoval Žantovský

Politicky pragmatická dohoda Václava Klause a Vladimíra Mečiara o tom, že se Česká a slovenská federativní republika (ČSFR) rozpadne na dva samostatné státní celky, byla podle Ústavy aktem vlastizrady. Prohlásil to v Devadesátce ČT24 Michael Žantovský s odkazem na dobové ústavní ustanovení, že o rozpadu může rozhodnout pouze referendum.
90‘ ČT24

Radičová o době po rozchodu s Čechy: Za mečiarismu jsme byli černá díra Evropy

Pro Slovensko nastalo po rozdělení velmi těžké období mečiarismu, jehož důsledky jsou citelné dosud. V pořadu Devadesátka ČT24 to uvedla slovenská expremiérka Iveta Radičová. Slovenští politici napříč politickým spektrem – stejně jako občané obou zemí – chtěli v roce 1992 referendum o rozpadu federace, vzpomíná politička. Podle ní na Slovensku stále funguje oligarchická demokracie.

Průzkum: Češi se nejvíc bojí migrace a státního dluhu, Slováci nezaměstnanosti

Češi považují za nejdůležitější témata současnosti migraci, důchody a státní dluh, zatímco Slováci spíše ekonomiku, nezaměstnanost a stav zdravotnictví. Češi jsou také výrazně skeptičtější k Evropské unii a především k euru. Vyplývá to z průzkumu „Česká republika a Slovensko, 25 let po rozdělení“ agentury Median.
Rozdělení Československa

Slováci rozumí češtině stále dobře. Češi už jsou na tom se slovenštinou hůř

V Česku a na Slovensku i po 25 letech od rozdělení státu většinou platí, že Čech se Slovákem nepotřebují při rozhovoru tlumočníka. Jazykovědci se nicméně shodují, že lépe rozumí druhému jazyku Slováci, kteří se hlavně díky médiím dostanou s češtinou ve své zemi více do kontaktu. Problém ale může nastat za dvacet či třicet let. Generace, které už v prostředí obou jazyků nevyrůstaly, začínají mít s porozuměním problémy.

Podle německé studie nemělo samotné Slovensko přežít, vzpomíná Vášáryová

Už v květnu 1992 napsala, že jednotné Československo brzy přestane existovat. Mnozí - včetně prezidenta Václava Havla - ji za to prý zkritizovali. „Víte, Vídeň je velmi blízko, a tam se všechny informace střetávaly,“ vzpomíná tehdejší velvyslankyně v rakouské metropoli Magda Vášáryová. V červencovém rozhovoru pro ČT také uvedla, že několik studií samotnému Slovensku předvídalo ekonomický kolaps. Více ve videu: