Kyrgyzstán

V Rusku se po teroristickém útoku v Krasnogorsku u Moskvy množí výhrůžky a fyzické útoky na migranty ze Střední Asie, přibývá i případů úředního nátlaku včetně nezákonných deportací, upozorňují lidskoprávní aktivisté. Právě lidi středoasijského původu, především z Tádžikistánu, označily ruské úřady za podezřelé z útoku. Rusko je přitom na práci migrantů ze Střední Asie do velké míry závislé.

Na hranicích Kyrgyzstánu a Kazachstánu zemřeli tři čeští občané po sesuvu laviny, prohlásila Mariana Wernerová z odboru komunikace českého ministerstva zahraničí. Agentury AFP a TASS předtím s odvoláním na kyrgyzské úřady informovaly o čtyřech českých obětech. Slovenské ministerstvo zahraničí později potvrdilo úmrtí jednoho Slováka při neštěstí.

Německé Spolkové státní zastupitelství zadrželo sedm osob podezřelých ze sympatizování s organizací Islámský stát (IS) a založení vlastní teroristické organizace. Informovala o tom agentura Reuters. Dalšího muže a jeho manželku zatkly nizozemské úřady.

Rusko si připomíná Den vítězství ve druhé světové válce. V Moskvě se konala za přísných bezpečnostních opatření tradiční vojenská přehlídka za účasti prezidenta Vladimira Putina. Ten v proslovu uvedl, že budoucnost Ruska a ruského lidu závisí na vojácích, kteří podle něj bojují za zemi na Ukrajině. Akce se neúčastní západní politici, Putina naopak přijeli podpořit lídři některých postsovětských republik.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se po boku ruského prezidenta Vladimira Putina účastnil moskevských oslav konce druhé světové války, jeho program byl ale redukovaný a po přeletu do Minsku navzdory očekávání nepronesl projev k domácímu publiku. Média nyní – i s ohledem na zveřejněné záběry – spekulují o jeho špatném zdravotním stavu.

Rusko chce rozvinout svá vojenská zařízení v Kyrgyzstánu. Po setkání v Moskvě to oznámili kyrgyzský prezident Sadyr Žaparov a ruský vládce Vladimir Putin, kteří jednali o vzájemné spolupráci. V úterý se Žaparov zúčastní tradiční vojenské přehlídky v ruské metropoli.

Získat dobrovolníky pro boj na Ukrajině je pro ruskou armádu čím dál obtížnější. Kvůli rostoucím ztrátám, které podle odhadů Kyjeva přesáhly 180 tisíc mužů, Kreml potřebuje získat nové vojáky. Náboráři se proto zaměřují na migranty ze střední Asie, kteří do Ruska přijeli pracovat. Podle svědectví pro Rádio Svobodná Evropa, BBC nebo The Moscow Times čelí přistěhovalci tlaku, že pokud nepodepíšou vojenský kontrakt, budou deportováni nebo přijdou o ruský pas. Zvlášť zranitelnou skupinou jsou středoasijští migranti v ruských věznicích.

Sever Afghánistánu a Pákistánu zasáhlo v úterý zemětřesení, které mělo podle americké geologické služby (USGS) sílu 6,5 stupně. Hlášeno je podle agentur AP a Reuters zatím 11 obětí a přes sto zraněných. Zemětřesení bylo v hloubce téměř 188 kilometrů a jeho epicentrum se nacházelo v horském pásmu Hindúkuš nedaleko odlehlé afghánské provincie Badachšán.

Arménie požádala francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby předsedal mírovým rozhovorům s Ázerbájdžánem. To představuje novou výzvu pro ruského vůdce Vladimira Putina, jenž má v důsledku války na Ukrajině stále slabší vliv na regionální spojence Moskvy. Tato urážka od tradičního Putinova spojence následovala po katastrofálním summitu šesti bývalých sovětských republik, píše list The Guardian.

Počet obětí příhraničního konfliktu mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem vzrostl podle oficiálních prohlášení obou zemí na téměř sto. Ke snížení napětí a mírovému řešení konfliktu vyzval v telefonických rozhovorech s prezidenty obou středoasijských zemí ruský prezident Vladimir Putin.

Kyrgyzstán a Tádžikistán se navzájem obviňují z dalších porušení příměří, které platí od pátku, a to na několika místech podél společné hranice. Tádžikistán podle agentury TASS tvrdí, že kyrgyzská armáda ostřelovala hraniční přechod ve městě Isfara. Kyrgyzstán zase říká, že tádžická strana střílela z minometů a dělostřelectva na kyrgyzskou pohraniční stráž v okolí města Oš. Ministerstvo pro mimořádné situace v sobotu oznámilo, že v kyrgyzské Batkenské oblasti byl vyhlášen mimořádný stav. Do bezpečí bylo evakuováno na 136 tisíc lidí.

Kazachstánští zákonodárci v pátek přejmenovali své hlavní město Nur-Sultan zpět na Astanu. Metropole dostala název Nur-Sultan v roce 2019 na počest někdejší hlavy státu Nursultana Nazarbajeva, od něhož se současný prezident Kasym-Žomart Tokajev i jeho vláda snaží distancovat, uvedla agentura Reuters.

Zástupci Kyrgyzstánu a Tádžikistánu se v pátek dohodli na klidu zbraní, napsala agentura TASS. Pohraniční stráž Kyrgyzstánu ale nedlouho poté uvedla, že Tádžikové opět ostřelují kyrgyzské vesnice. Přestřelky a konfrontace se na hranicích obou zemí opět rozhořely tento týden ve středu a obě strany se z ostřelování a palby obvinily znovu v pátek ráno. Kyrgyzstán v pátek pozdě večer oznámil 24 obětí bojů, informovala agentura AFP.

Rusko si velmi cení vyrovnaného postoje, který Peking zaujal vůči „krizi na Ukrajině“, řekl ruský vůdce Vladimir Putin svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi. Informovala o tom agentura Reuters. Oba se sešli na okraj dvoudenního summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Uzbekistánu. Moskva rovněž podporuje politiku jedné Číny a odmítá „provokace“ Spojených států v Tchajwanském průlivu, řekl Putin.

Na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem v noci na středu propukly přestřelky, informovala agentura Interfax. Pohraniční stráže obou zemí se navzájem viní z palby z minometů a dalších zbraní, ohlášeny byly dosud nejméně dvě oběti a několik zraněných.

Bojovníci čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, takzvaní kadyrovci, jsou součástí ruských invazivních sil od začátku války na Ukrajině. Jsou brutální a účastnili se například i masakrů v Buče, svoje schopnosti ale často nadsazují, aby se tak lépe prodali na sociálních sítích, na nichž často inscenované záběry z válečných zón slouží putinovské propagandě.

Dýmějový mor, který ve středověku zahubil nemalou část evropského obyvatelstva, pocházel z Kyrgyzstánu, a nikoliv z Číny, jak se dosud tvrdilo. Uvádí to nová studie, kterou zveřejnil časopis Nature.

Nejméně dva lidé zemřeli a deset bylo zraněno v noci ze čtvrtka na pátek při ozbrojených střetech na hranicích Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, tvrdí tádžické úřady. Počet raněných však může být podle dalších zdrojů vyšší. Obě středoasijské země informují, že se dohodly na příměří, stažení sil a koordinaci hraničních hlídek, reportuje agentura AFP.

Na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem po sobě střílí pohraničníci, uvedly tiskové agentury. Přestřelka přerostla v boj s nasazením minometů a granátometů. Hlášen je nejméně jeden mrtvý a patnáct raněných. Obě strany se obviňují z krachu chystaných jednání o nastolení klidu zbraní. Agentura TASS píše o evakuaci obyvatelstva z kyrgyzských obcí v okolí incidentu.

Kazachstán opustily poslední ruské jednotky, které Moskva vyslala do středoasijské země v reakci na krvavé nepokoje ze začátku ledna. Podle agentury TASS to uvedlo ruské ministerstvo obrany. Ruské jednotky byly součástí mise Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), kterou o pomoc s potlačením protestů požádal kazachstánský režim. Po skončení nouzového stavu v zemi ohlásila opozice nové demonstrace.

Kazachstán v posledních dnech zažívá největší protesty od vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu. Vyvolalo je zdvojnásobení cen zkapalněného ropného plynu LPG, ale příčiny nespokojenosti jsou hlubší. Souvisí s dlouhodobou politickou a hospodářskou situací v zemi, především s přetrvávajícím vlivem bývalého šéfa státu Nursultana Nazarbajeva a jeho rodiny. Jeho nástupce Kasym-Žomart Tokajev povolal na pomoc vojenskou alianci v čele s Ruskem, které má na udržení režimu u moci zájem.

Kazašští vojáci ostrou střelbou rozehnali demonstranty na hlavním náměstí v Almaty, centru nynějších nepokojů. Zásah má zřejmě oběti, přesnější údaje nejsou k dispozici. Střety si dosud vyžádaly osmnáct mrtvých a přes sedm set zraněných policistů. Úřady oznámily, že policie „zlikvidovala“ desítky demonstrantů. Prezident Kasym-Žomart Tokajev požádal o pomoc země Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), první ruští výsadkáři jsou už na místě. Večer zůstali na hlavním náměstí v Almaty pouze vojáci. Černínský palác nemá informace o možném ohrožení tří desítek českých občanů v zemi.

V parlamentních volbách v Kyrgyzstánu podle prvních předběžných údajů s přehledem zvítězili spojenci prezidenta Sadyra Žaparova. Toto vítězství zřejmě ještě více upevní jeho moc ve středoasijské zemi se 6,5 miliony obyvatel, která má úzké vazby na Rusko a Čínu, uvedla agentura Reuters.

Kyrgyzka Altyn Kapalovová se rozhodla porušit kulturní pravidlo a dala svým dětem takzvané patronymum odvozené ze svého jména. A způsobila tím celostátní poprask. Nyní stojí před soudem a část národa ji obviňuje z ničení tradic. O její příběh se však začaly zajímat lidskoprávní organizace a soudy nevědí, jak s případem naložit.