Opera

Česká vážná hudba slaví na Britských ostrovech nebývalé úspěchy. Je součástí programu několika tamních oper. Zanedlouho navíc do vedení dvou nejprestižnějších hudebních institucí usednou čeští dirigenti, kteří se netají tím, že pro britské publikum chystají ještě víc domácí vážné hudby.

V Divadle Spejbla a Hurvínka zpívají známé loutky Prodanou nevěstu s operními pěvci z Janáčkovy opery Národního divadla Brno. V rodinné inscenaci, která vznikla ve spolupráci dvou uměleckých souborů k 200. výročí narození skladatele Bedřicha Smetany, zazní v sedmdesátiminutovém představení všechny důležité skladby a melodie původní opery. Pražskou premiéru bude mít představení v sobotu 16. března. V Brně ho uvedli už loni v listopadu. Podle uměleckého šéfa dejvické loutkové scény Davida Janoška byly reakce dětí i rodičů na brněnském uvedení úžasné a věří, že bude inscenace úspěšná i v Praze.

V noci na neděli se ukrajinská města opět bránila ruským raketám a dronům. Jeden z nich poškodil průmyslový objekt v Oděse, kterou jen tento týden zasáhly tři velké útoky okupantů. Zdejší slavná opera i přes pokračující agresi hraje dál.

Rusalka patří k nejuváděnějším českým operám na zahraničních scénách. Napomáhá tomu srozumitelnost snivého příběhu o nenaplněné touze vodní víly. Uváděna bývá v pohádkových kulisách, jak skladatel Antonín Dvořák zamýšlel, ale dočkala se i odvážnějších režijních vizí. V Amsterdamu ji přirovnali k prostitutce, v Mnichově vyvolala kontroverze scéna s mrtvou srnou. Více střízlivé, byť posunuté k současnosti, je nejnovější nastudování v Berlínské státní opeře.

Ústředním motivem letošního Roku české hudby je oslava 200 let od narození zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetany. Centrem smetanovských oslav bude skladatelovo rodiště Litomyšl, slavit se ale bude i na desítkách dalších míst. Někde se na akci připravovali celé roky. Všechny Smetanovy opery budou moci lidé například zhlédnout během roku v Plzni, Ostravě a právě v Litomyšli. Ministerstvo kultury mezi tematické projekty rozdělilo přes 88 milionů korun, resort celkem vyčlenil dvě stě milionů.

O střetu dvou světů, klasického dramatu a komedie dell'arte, tedy vysokého umění a nízké zábavy, se hraje ve Stavovském divadle. Ve Straussově opeře Ariadna na Naxu tam v režii Slávy Daubnerové účinkuje islandská pěvkyně Arnheiður Eiríksdóttirová, činoherní roli v představení nastudovala Dagmar Pecková.

Zpravodajský server BBC píše, že na divadelních představeních výrazně přibylo ovací vestoje. Diváci jsou prý covidové pandemii vděční, že mohou vidět živé herce a ze sedadel někdy vstávají už během představení. Kultura entuziastických reakcí, která provází velké množství produkcí, ale může devalvovat ty skutečně mimořádné, podotýkají jiní.

Druhého prosince 1923 se řeckým přistěhovalcům v New Yorku narodila Maria Kalogeropoulosová. Svět ji ale dodnes zná pod jménem Maria Callas. Americký skladatel a dirigent Leonard Bernstein ji nazval „biblí opery“, jeho italský kolega Carlo Maria Giulini mluvil o jejím hlasu jako o „mimořádně zvláštním nástroji magických vlastností“. Temně zabarvený soprán „primadonny assoluta“ ale na veřejnosti částečně zastiňoval její dramatický život.

Připomíná obří plachetnici kotvící v přístavu či škeble, někteří v jejím tvaru rozpoznávají exotického ptáka, nebo dokonce milující se želvy. Opera v Sydney, do roku 2007 zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, se každopádně stala ikonickou stavbou Austrálie. Oficiálně tento operní stánek, jehož výstavba nebyla hladká, otevřela před půlstoletím královna Alžběta II. S historií sydneyské opery jsou ale spojeny i ne tak známé okamžiky: první vystupující zpíval stavebním dělníkům a bučení si tu vyslechl Arnold Schwarzenegger.

Americký saxofonista, skladatel, hudební teoretik a pedagog Anthony Braxton si jako místo světové premiéry své nejnovější opery Trillium X zvolil Prahu. Naprostou většinu mezinárodního souboru PMP Orchestra, vedeného švýcarským dirigentem Rolandem Dahindenem, tvoří domácí hráči. Trillium X, které zazní poprvé v úterý 1. srpna v pražském Centru DOX, je součástí ambiciózního operního projektu, na němž Braxton pracuje už od devadesátých let.

Náměstek pražského primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) doporučí Obecnímu domu, aby se nekonal říjnový koncert ruské operní pěvkyně Anny Nětrebkové, která je na ukrajinském sankčním seznamu. Doporučení ještě neznamená zrušení koncertu, o dalším postupu se bude jednat jak s Obecním domem, tak v pražské koalici, řekl Pospíšil po jednání se zástupci ukrajinské ambasády. Rozhodnutí je pouze v kompetenci vedení městské akciové společnosti Obecní dům. Její ředitel Vlastimil Ježek ve čtvrtek serveru Seznam Zprávy řekl, že zatím neviděl přesvědčivý argument ke zrušení představení.

Dílo Bedřicha Smetany nastudovali jako poslední titul sezony v Národním divadle moravskoslezském. Smetana Daliborem vytvořil pro český operní repertoár novou kapitolu heroických námětů a dílo se do historie české kultury zapsalo také svou premiérou, která se konala 16. května 1868 při příležitosti položení základního kamene Národního divadla.

Expresivní a šokující, popisuje Národní divadlo Brno operu Salome, kterou nově uvádí na jedné ze svých scén. Biblí inspirovaný příběh hudbou převyprávěl Richard Strauss, vyšel z divadelní hry Oscara Wildea.

Italský operní dům La Scala v Miláně uvede poprvé operu Rusalka od Antonína Dvořáka, po premiéře 6. června bude následovat ještě pět představení. Toto romantické dílo, v němž se mísí postavy z pohádek a reálného světa, nastudovala italská režisérka Emma Danteová a dirigovat ho bude Čech Tomáš Hanus.

Ve Státní opeře měl premiéru balet La Sylphide. Romantický příběh o víle a mládenci na hraně skutečnosti a snu nastudovali členové Baletu Národního divadla pod vedením uznávaného choreografa Johana Kobborga.

Operní pěvkyně Soňa Červená zpívala ve velkých rolích na evropských i amerických scénách, v rodném Československu ale čelila útlaku komunistického režimu. Teprve když se po třiceti letech vrátila z emigrace, mohla si stoupnout i na prkna Národního divadla. Ze zlaté kapličky také mezzosopranistku, která 7. května ve věku 97 let zemřela, vyprovodili přátelé a kolegové při posledním rozloučení. Vzpomínku na ni přidali i v Událostech, komentářích. „Pochopila, že jediné, co může vyrovnávat tu obrovskou dynamiku, až tsunami okolního prostředí, je pokoj v srdci,“ míní bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

V pražském Obecním domě zahájila v pátek tradiční Má vlast Bedřicha Smetany 78. ročník festivalu Pražské jaro. Dílo zaznělo v podání Orchestru Velšské národní opery z Cardiffu s šéfdirigentem Tomášem Hanusem. Přímý přenos bylo možné sledovat na ČT art.

Umělci i hudební kritici vzpomínají na operní pěvkyni Soňu Červenou, která v neděli zemřela ve věku 97 let, jako na mimořádnou umělkyni a výjimečného člověka. Oceňují její umělecký přínos i neuvěřitelnou vitalitu, se kterou do posledních chvil svého dlouhého života udivovala šarmem a inspirovala své okolí. Podle generálního ředitele České filharmonie Davida Marečka za sebou Červená nechává obrovský kus práce a všichni na ni vzpomínají s vděčností a láskou.

Zemřela mezzosopranistka Soňa Červená, bylo jí 97 let. ČT to sdělili zástupci Národního divadla. Červená začínala po boku Jiřího Voskovce a Jana Wericha, v emigraci trvající třicet let se stala nezapomenutelnou Carmen a do rodné země se vrátila jako velká dáma světových operních jevišť. Pro ně „tlumočila“ díla Leoše Janáčka, právě ten byl jejímu pěveckému srdci blízký.

Newyorská Metropolitní opera musí ruské operní pěvkyni Anně Nětrebkové vyplatit dvě stě tisíc dolarů (přes 4,5 milionu korun). Odškodnění sopranistce náleží za zrušená představení. Operní dům divu odmítl angažovat, protože se dost jasně nevymezila vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, tím ale porušil smlouvu. Smírčí soud uvedl, že spojení s ruským prezidentem „rozhodně není morálním prohřeškem“. Nicméně Nětrebkové uložil pokutu ve výši téměř třicet tisíc dolarů za „značně nevhodné“ výroky po napadení Ukrajiny Ruskem. MET nedávno ukončila spolupráci i s manželem sopranistky Jusifem Ajvazovem.

Poslední nedokončená opera Turandot od Giacoma Pucciniho získává v Japonsku specifickou vizuální fasádu. Operu o třech dějstvích, která bude obohacená o světelnou laserovou show a videomapping, připravují učínkující v tokijské koncertní síni Tokyo Bunka Kaikan. Cílem uměleckého kolektivu teamLab a amerického režiséra Daniela Kramera je diváka odpoutat od reálného světa.

O Enricu Carusovi se říkalo, že svým zpěvem dokáže roztříštit křišťálový pohár, hudebně vzdělávat se přitom začal až v osmnácti letech. Bylo mu lehce přes dvacet, když jako operní pěvec debutoval na scéně v Neapoli, kde se 25. února před sto padesáti lety narodil. Ve svém rodném městě, kde jeho jméno ponese brzy nové muzeum, také zemřel. Už jako umělec světového věhlasu. Ke slávě a slušnému jmění mu kromě neobyčejného talentu pomohla také technika. Caruso – příznivec moderních technologií – ke zvěčnění svého hlasu využíval tehdejší vynálezy, jako byl fonograf a gramofon.

Opera Modrovousův hrad maďarského skladatele Bély Bartóka má mnoho výkladů. Režisérka Daniela Špinar, která sama prochází tranzicí, pojala dílo jako příběh o vnitřním sváru a hledání identity. Symbolistickou operu z roku 1911 nastudovala pro Moravské divadlo Olomouc. Inscenace je náročná hudebně i jazykově, pěvci se své party učili v jazyce originálu, tedy maďarštině.

Metropolitní opera v New Yorku (MET) připravila adaptaci oceňovaného románu Hodiny od Michaela Cunninghama. V příběhu tří žen žijících v různé době se inspiroval dílem spisovatelky Virginie Woolfové. Přímé přenosy Hodin i dalších operních kusů z MET promítají také česká kina.