Meteorologie

Tým vědců z Washingtonské univerzity poprvé v USA ve venkovních podmínkách otestoval technologii, která by mohla s postupem klimatických změn pomáhat s ochlazováním planety. Koncept je označovaný jako cloud brightening (zvyšování lesku mraků) a vychází ze snahy odrážet sluneční světlo v atmosféře. O pokroku ve výzkumu napsal deník The New York Times (NYT).

Informace o prachu, který přilétá do střední Evropy ze severní Afriky, jsou stále častější. Saharský písek sice není nic nového a na naše území dopadal vždy, ale těchto epizod může v budoucnu přibývat.

Práce moderátora počasí není jen o tom přečíst před kamerou, jak bude. „Devětadevadesát procent času trávíme přípravou, samotné vysílání je třešnička na dortu,“ říká v podcastu Background ČT24 meteoroložka České televize Alena Zárybnická. Obor meteorologie si vybrala proto, že létala na větroních, letadlech bez motoru. Do televize se tak dostala trochu oklikou. Vídat ji na obrazovkách můžeme už přes čtvrt století.

Nad Českem prošel o Velikonocích oblak písečného prachu ze Sahary. Bylo to nepřehlédnutelné – místo očekávaného jasného počasí bylo mlhavo, na některých místech bylo i chladněji, než mělo být, a také se hůř dýchalo. I když oblak pouštního prachu není ve střední Evropě ničím výjimečným, tentokrát o sobě dal vědět citelněji než obvykle. Podle meteorologa a proděkana Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michala Žáka ho bylo velké množství a dostal se do nižších vrstev atmosféry. Podle Jáchyma Brzeziny z Českého hydrometeorologického ústavu se nepodařilo chování prachu předpovědět, meteorologové ho ještě budou zkoumat. Saharskému prachu se věnoval pořad 90‘ ČT24.

Podle klimatických modelů se mění směřování ekonomik, nastavení dotací i plánování zemědělské výroby. Na dnešní svět tak mají obrovský vliv – a je proto důležité vědět, jestli se nepletou. Jak dobře dokázaly ty z minulosti předpovědět současnost?

Země se vlivem lidské činnosti stále více zahřívá a lidstvu se nedaří splnit cíle Pařížské dohody o snižování emisí. A tak vědci přemýšlejí, co by se dalo udělat, kdyby se vývoj ještě zhoršil. Jedním z řešení by mohlo být takzvané klimatické inženýrství, tedy umělé změny vlastností atmosféry.

Už třetí rok po sobě kleslo množství mořského ledu plujícího kolem Antarktidy pod dva miliony kilometrů čtverečních. List The Guardian to uvedl s odkazem na nejnovější údaje amerického Národního střediska dat o sněhu a ledu (NSIDC), podle kterého byla tato „znepokojivá“ hranice v roce 2022 překročena poprvé od začátku měření v roce 1979.

Nástup zimy znamená pro válkou svíranou Ukrajinu poměrně složité období, přičemž z pohledu vojenských operací můžou zamrzlé řeky nebo bahno představovat jistou příležitost pro obě strany. Zima na Ukrajině je oproti té středoevropské obecně dost odlišná. A projevuje se to i v předpovědi na tu letošní.

Letošní listopad byl šestým měsícem v řadě, který překonal teplotní rekord, a historicky nejteplejší bude i celý letošní rok. Uvedla to ve středu meteorologická služba Evropské unie Copernicus.

Hurikán Otis, který tento týden s rekordní silou zasáhl letovisko Acapulco na mexickém tichomořském pobřeží, za sebou zanechal 39 obětí, sdělila podle agentury Reuters mexická vláda. Dřívější zprávy uváděly nejméně 27 mrtvých. Podle mexického ministra bezpečnosti se aktuálně pohřešuje deset lidí. Pojišťovací společnost Gallagher Re podle agentury Reuters už odhadla, že ekonomické škody přesáhnou deset miliard dolarů (233 miliard korun). Pro mexický průmysl to může znamenat jednu z největších ztrát v historii. Se zasaženými oblastmi je stále těžké se spojit, na místě podle agentury AP trvá nedostatek vody, elektřiny, benzinu i základního zboží.

Změna klimatu se projevu celou řadou dopadů na podobu počasí v různých částech světa, hlavně jeho extrémnějšími podobami. Stále závažnějším problémem je ale také to, že klimatická změna narušuje schopnost meteorologů předpovídat počasí.

Před půlstoletím byly předpovědi počasí podobně spolehlivé jako hod mincí. Před třiceti lety se podle nich dalo dost spolehlivě řídit. A v současné době se už meteorologové ve výhledu na nejbližší dny téměř nespletou.

Během letošního léta bylo ohlášeno nepočítaně teplotních rekordů, ať už v Česku nebo dalších zemích Evropy či v Severní Americe. Příčinou je nejen klimatická změna způsobená člověkem, vliv někdy může mít i „okurková sezona“.

Když 19. července zasáhly velké části jižní Evropy silné bouřky, přinesly také silné krupobití. Podle odborníků Evropské laboratoře pro silné bouře (ESSL) se jednalo o „obří krupobití“, což znamená, že padaly kroupy o průměru větším než deset centimetrů. Jedna z krup dokonce svými šestnácti centimetry překonala dosavadní evropské záznamy. Prvenství jí ale nevydrželo dlouho – už 24. července v Itálii naměřili kroupu o průměru devatenácti centimetrů.

Letní sezona je obdobím, kdy se člověk nejčastěji setkává s dešťovými kapkami, ať už jde o ty menší v trvalejších srážkách, nebo ty velké padající v prudkých přeháňkách a bouřkách. I tak běžná věc, jako je déšť nebo kapka, v sobě skrývá celou řadu zajímavostí a možná i překvapivých detailů.

Nová meteorologická družice, jež od loňského prosince sleduje z oběžné dráhy hlavně Evropu, poslala zpátky na Zemi první snímky, které díky většímu rozlišení a lepší barevnosti zpřesní předpovědi počasí.

Původ trojice neidentifikovaných létajících objektů sestřelených minulý týden nad Severní Amerikou je stále neznámý. Podle prezidenta USA Joea Bidena nicméně nemají souvislost se špionážním čínským balonem sestřeleným dříve nad Atlantským oceánem ani s vojenskými aktivitami jiné země. Biden to řekl novinářům na tiskové konferenci z Bílého domu. Oznámil také, že plánuje hovořit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Každý obor má svůj slang, tedy sadu specifických pojmů a označení. Nicméně občas některé z těchto pojmů proniknou i k veřejnosti, a naopak někdy se hovorové označení postupně vžije i mezi odborníky. Platí to i o meteorologii.

Klimatické změny ovlivní lidskou společnost ve 21. století zcela zásadním způsobem, většinou k horšímu. Shodují se na tom všechny klimatické modely. Nový výzkum ale přece jen našel drobné pozitivum – v řadě oblastí zřejmě přibude duh.

Před 30 lety byl srpen podle meteorologů nejen extrémně teplým měsícem, ale také dosud nejsušším srpnem. Tomu odpovídal rekordní počet požárů. Jeden z nejrozsáhlejších propukl nedaleko obce Lozorno u Bratislavy – ani třetí den se ho nepodařilo zásahovým jednotkám lokalizovat.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Maďarská vláda na sobotu plánovala „největší ohňostroj v Evropě“ k oslavám státního svátku. Národní meteorologická služba ale předpověděla na onen večer silné bouřky, a tak úřady oslavy odložily. Jenže bouře nakonec nepřišly a vláda Viktora Orbána posléze odvolala vedení meteorologického ústavu. Důvody neuvedla.

Oteplování planety se v nejbližších desetiletích zřejmě zastavit nepodaří. V Interview ČT24 to řekl klimatolog z katedry fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy Tomáš Halenka. Míní však, že každý člověk může přispět k tomu, aby se globální oteplování alespoň zpomalilo. Myslí si také, že i města při plánu budování veřejného prostoru by na vyšší teploty měla pamatovat a vysazovat více zeleně či se zbavit tmavých ploch.

Byl přírodovědcem, biologem, augustiniánským knězem německé národnosti a od roku 1868 také opatem kláštera ve Starém Brně. Gregor Johann Mendel, který se narodil před 200 lety, 20. července 1822, v rodině nepříliš zámožného německého rolníka, se proslavil hlavně jako zakladatel nauky o dědičnosti – oboru, který se později začal nazývat genetika. Jím objevené zákonitosti se později uplatnily nejen ve šlechtitelství, ale v řadě dalších vědních oborů, zejména v medicíně.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na Facebooku po páteční 21. hodině informoval, že u Uherského Hradiště se zformovala supercelární bouře. Už v podvečer skončily kvůli bouřkám bez proudu tisíce domácností v Královéhradeckém kraji. Bouřky s přívalovým deštěm a kroupami hrozí během večera na většině území republiky, například v Ostravě déšť přerušil probíhající hudební festival.