Libanon

Hrozba války mezi Izraelem a Íránem vyvolává obavy po celém světě. Konflikt by vedly státy s pokročilým jaderným programem a je možné, že vlastní nebo jsou schopné vyvinout atomovou bombu. Navíc by hrozilo, že konflikt uvrhne v chaos celý region, válka by se totiž vedla na tisícikilometrovou vzdálenost a přes několik států.

Spojené státy předpokládají, že Írán zaútočí proti Izraeli v odvetě za bombardování íránského konzulátu v Damašku, ale ne v takovém rozsahu, aby zavlekl Washington do války na Blízkém východě, informovala agentura Reuters s odvoláním na vyjádření nejmenovaného amerického představitele. Jeruzalém očekává íránský úder v pátek nebo v sobotu, napsal server The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje.

Izraelská armáda oznámila stažení většiny svých jednotek z jihu Pásma Gazy. Ministr obrany Joav Galant odpoledne uvedl, že vojáci se stáhli, aby se připravili na další operace. V Gaze pokračuje konflikt, který rozpoutala teroristická organizace Hamás svým útokem na Izrael před půlrokem. Izrael také v noci provedl vzdušné údery v údolí Bikáa na východě Libanonu proti pozicím další teroristické organizace Hizballáh. Zároveň Jeruzalém čelí opakovanému volání po míru.

„Propustit velitele je určitě to nejmenší, říct ‚omlouváme se‘ je také to nejmenší, protože ty škody se už nenapraví,“ soudí o izraelských krocích po úderu na humanitární konvoj bývalá velvyslankyně Česka v Libanonu, Turecku a Sýrii Eva Filipi. Bývalý český velvyslanec v židovském státě Jiří Schneider pak poznamenal, že jej reakce Jeruzaléma překvapila, označil ji za „pokornou a omluvnou“. O situaci v Pásmu Gazy debatovali v pořadu Události, komentáře.

Papež František ve Vatikánu přednesl každoroční poselství Urbi et orbi (Městu a světu). Ve svém projevu vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a také k výměně zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Papež si tak spolu s křesťany po celém světě připomněl zmrtvýchvstání Ježíše Krista. To podle tradic připadá právě na Boží hod velikonoční.

Na jihu Libanonu utrpělo zranění několik pozorovatelů OSN, když prováděli hlídku u hranic s Izraelem. Zraněni byli tři pozorovatelé a jeden Libanonec, uvedla mise OSN UNIFIL. Podle ní šlo o hlídku mise UNTSO, která UNIFIL pomáhá a která je také misí OSN. V oblasti se téměř každý den ostřeluje izraelská armáda a libanonské hnutí Hizballáh. Libanonská média i zdroje agentury Reuters připsaly zodpovědnost Izraeli, jehož armáda to odmítla. Incident odsoudil i libanonský premiér Nadžíb Mikátí.

Přes čtyřicet lidí zemřelo při náletech u Aleppa na severu země, uvedla exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Většinu z obětí tvoří podle ní syrští vojáci, zemřelo i několik členů libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Syrské bezpečnostní složky útok připisují Izraeli. Podle SOHR mířil Jeruzalém na sklady zbraní. Izrael údery v této sousední zemi většinou nekomentuje. Cílem podobných náletů se stávají proíránské milice. Podle Damašku zemřeli u Aleppa i civilisté, není ale jasné, zda se nestali oběťmi jiného útoku.

Nejšťastnější zemí světa se v žebříčku sestavovaném OSN opět stalo Finsko, Česko bylo na 18. příčce, zatímco Slovensko na 45. příčce. Na opačném konci žebříčku 143 zemí skončil jako nejméně šťastná země Afghánistán a jen o málo lépe se cítí obyvatelé Libanonu, Lesotha a Sierry Leone.

Před třinácti lety vyšli do ulic Syřané, aby protestovali proti režimu Bašára Asada. Začala vleklá a krvavá občanská válka. Humanitární pomoc dnes potřebuje vůbec nejvíc Syřanů od začátku konfliktu. Mnozí již také emigrovali do zahraničí, zejména do Evropy.

Židovský stát kvůli neutichajícím přeshraničním útokům teroristů z Hizballáhu čím dál víc zvažuje, že rozhodne o zahájení vojenské akce v Libanonu. Izraelský ministr obrany Joav Galant to sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států, který je na návštěvě židovského státu, napsala agentura Reuters. Izraelská média v úterý informovala o dalších nejméně pěti přeshraničních útocích na severu země. Šíitský Hizballáh podporovaný Íránem útočí na Izrael od loňského října v odplatě za izraelskou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy.

Izraelské letectvo podniklo v Libanonu rozsáhlou vlnu úderů na cíle šíitského hnutí Hizballáh. Armádní mluvčí Daniel Hagari na síti X potvrdil, že šlo o odvetu za raketový útok z Libanonu ze středečního rána, při kterém zemřela na severu Izraele jedna žena a dalších osm lidí utrpělo zranění. Hizballáh se k činu nepřihlásil. Katarská televize al-Džazíra tvrdí, že po izraelských náletech zůstalo několik civilních obětí včetně dvou dětí.

Teherán na Blízkém východě dlouhodobě rozpoutává konflikty a zkouší, kam až se svým terorizováním amerických sil může zajít, proto bylo třeba ukázat, že zabití amerických vojáků je překročením červené linie. V rozhovoru pro ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Nastavit druhou tvář, jak si možná v tomto případě představovala Unie, podle něj není správnou cestou. Spojené státy útočily na proíránské milice dva dny po sobě a zasáhly desítky cílů. V pondělí se bude eskalací na Blízkém východě na popud Ruska zabývat Rada bezpečnosti OSN.

Americké údery v Iráku a Sýrii jsou strategickou chybou Washingtonu, která dál zvýší napětí v regionu, uvedl podle agentury AFP mluvčí íránské diplomacie. V podobném duchu se vyjádřil mluvčí irácké armády, který varoval, že nálety mohou mít vážné následky na stabilitu a bezpečnost Iráku i celého Blízkého východu. Podle Bagdádu zemřelo při náletech 16 lidí včetně civilistů. Damašek operaci označil za agresi a zmínil se o americké okupaci syrského území. Na žádost Ruska se v pondělí sejde Rada bezpečnosti OSN. USA chtějí v úderech pokračovat. Páteční operaci považují za první fázi své odpovědi na lednový útok na americké vojáky v Jordánsku.

Mezinárodní soudní tribunál neřekl Izraeli, že má ukončit vojenskou operaci v Pásmu Gazy, a naopak nařídil Hamásu propustit rukojmí, zdůraznil v rozhovoru pro ČT24 bezpečnostní analytik Otakar Foltýn, který komentoval týden starý předběžný verdikt Haagu. Podle experta je právní postup ze strany Jihoafrické republiky založen na argumentech, nikoli na důkazech ohledně páchání genocidy proti palestinským obyvatelům Pásma Gazy.

Turecká policie zadržela dalších sedm lidí pro podezření ze špionáže pro izraelskou tajnou službu Mosad, informovala v pátek agentura AP s odvoláním na turecká média. Tamní úřady během minulého měsíce zadržely 34 lidí, kteří čelí podezření, že pracovali jako špioni pro Mosad a sledovali Palestince žijící v Turecku.

Napětí od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem nepolevuje ani na izraelsko-libanonských hranicích. V neděli po úderu Hizballáhu na severu židovského státu zemřeli dva civilisté. Přes sto tisíc dalších Izraelců z oblasti uprchlo. Hizballáh, který je spojencem palestinských teroristů, vyhrožuje, že zaútočí na Haifu. Město se připravuje na nejhorší a s ním i tamní obří podzemní nemocnice.

Od teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael uplynulo sto dní. Židovský stát odpověděl mohutným bombardováním a pozemní ofenzivou. Palestince podporují spojenci Íránu, například libanonský Hizballáh, který ostřeluje sever Izraele. Útoku se obává i nedaleká čtvrtmilionová Haifa.

Jemenští povstalci jsou terčem západního bombardování. Svět si klade otázku, jak se k věci postaví Írán, který tyto nebezpečné ozbrojence podporuje. Útoky povstalců z Jemenu proti mezinárodní lodní dopravě, podle nich spojené s Izraelem, a protiútok amerických a britských sil s sebou přináší obavy z dalšího rozšiřování konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků bude mnohé záviset na další reakci hútíů.

Spojené státy americké a Velká Británie v pátek v noci zahájily údery ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím jemenských povstalců hútíů na území Jemenu. Podporu k bojové akci poskytla i Austrálie, Bahrajn, Kanada a Nizozemsko, řekl americký prezident Joe Biden. Útoky potvrdil i britský premiér Rishi Sunak. V jemenské metropoli Saná se podle svědků ozvalo několik výbuchů, zasažena byla i další města. Cílem úderů je obnovit stabilitu v Rudém moři.

Uplynulo přesně čtvrt roku od útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael; 7. říjen proměnil a dál proměňuje Blízký východ. Izraelská armáda v sobotu oznámila likvidaci vojenských struktur Hamásu v severní části Pásma Gazy. Boje se nyní přesouvají na jih, eliminace teroristů tam ale bude složitější. Zesilují navíc útoky vedené na Izrael z Libanonu.

Desítky raket vyslala teroristická organizace Hizballáh z Libanonu na Izrael. Ten palbu opětoval. Podle Hizballáhu je útok "prvotní odvetou" za úder, který začátkem týdne v Bejrútu zabil zástupce šéfa Hamásu Sáliha Arúrího a dalších šest představitelů tohoto palestinského hnutí. O žádných zraněných nebo obětech Izrael neinformoval.

Přes tisíc lidí se v libanonské metropoli zúčastnilo pohřbu druhého muže Hamásu Sáliha Arúrího, který zemřel v úterý po útoku na kancelář teroristické skupiny v Bejrútu. Zásah je připisovaný Izraeli a přetrvávají obavy z odplaty ze strany Hamásu, ale také libanonského Hizballáhu. Podle Washingtonu si nicméně otevřenou válku nepřejí ani teroristé, ani židovský stát. USA také popřely, že by měly něco společného s útokem v Íránu, který si ve středu vyžádal přes osmdesát obětí. Situaci na Blízkém východě se pokusí osobně uklidnit šéf americké diplomacie Antony Blinken.

Nejméně 95 lidí ve středu zahynulo a dalších 211 jich bylo zraněno při dvou explozích nedaleko hřbitova v íránském městě Kermán, kde je pochován generál Kásim Solejmání, uvedl tamní ministr zdravotnictví Bahrám Ejnolláhí. Oznámil to poté, co státní média hovořila o 103 mrtvých. Podle ministra však byla některá jména obětí započítána dvakrát. K atentátu, který je podle agentury DPA nejhorší ve zhruba 45letých dějinách islámské republiky, se dosud nikdo nepřihlásil. Podle zástupce guvernéra provincie Kermán šlo o terorismus. Polooficiální web Nournews uvedl, že na silnici vedoucí ke hřbitovu explodovalo několik plynových lahví.

Izrael v úterý zabil zástupce šéfa politického křídla teroristického hnutí Hamás Sáliha Arúrího. Pokud Hamás a teroristické hnutí Hizballáh odpoví stejnou mírou, může to znamenat otevření nové fronty v konfliktu na Blízkém východě, upozorňuje zahraniční zpravodaj ČT David Borek. Arúrí byl vedoucím představitelem palestinské islamistické skupiny v Libanonu, kterého bude pro hnutí obtížné nahradit. Vůdce spojeneckého Hizballáhu Hasan Nasralláh ve středu prohlásil, že zabití Arúrího bylo očividnou agresí Izraele a vážným, nebezpečným zločinem, k němuž nelze mlčet.